124 C 5/2022

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného o 14 520 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 14 520 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 520 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 8 260 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [jméno], [anonymizováno], advokáta.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení 14 520 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřeli žalovaní společně a nerozdílně na základě činnosti žalobkyně s [jméno] [příjmení] coby pronajímatelem nájemní smlouvu na bytovou jednotku [číslo] zapsanou na [list vlastnictví] v [obec]. V čl. 9 nájemní smlouvy se žalovaní zavázali zaplatit žalobkyni provizi v žalované výši do pěti dnů od podpisu smlouvy. Žalobkyně zaslala žalovaným fakturu na tuto částku, splatnou dne [datum], avšak žalovaní na svůj dluh neuhradili ničeho. Také před podáním žaloby byli žalovaní vyzváni k zaplacení dlužné provize žalobkyni.

2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, postupoval soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že na [list vlastnictví] je pro [územní celek], k. ú. [obec], zapsáno Katastrálním úřadem pro [anonymizováno], [stát. instituce], vlastnické právo [jméno] [příjmení], [rodné číslo], k bytové jednotce [číslo] nacházející se v budově [adresa] umístěné na parcele [číslo] (dále též jen„ předmětný byt“). Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení], narozenou [datum], jako pronajímatelem a žalovanými jako nájemci a že jejím předmětem bylo přenechání předmětného bytu k užívání nájemcům za účelem zajištění jejich bytových potřeb s tím, že nájemci se zavázali tento byt užívat v souladu se zákonem a smlouvou a platit nájemné. V čl. 9 nájemní smlouvy se její účastníci dohodli, že nájemci přejímají povinnost pronajímatele zaplatit žalobkyni coby zprostředkovateli provizi ve výši 14 520 Kč sjednanou smlouvou o poskytování realitních služeb uzavřenou mezi žalobkyní a pronajímatelem, a to do pěti dnů od podpisu smlouvy o nájmu bytu. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] a splatné dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovaným částku 14 520 Kč jako provizi za zprostředkování nájmu nemovitosti. Z upomínky k úhradě dlužné částky ze dne [datum] a z podacího archu soud zjistil, že žalovaní byli před podáním žaloby vyzváni k úhradě dlužné provize.

4. Z předložených listin soud zjistil, že žalovaní uzavřeli s [jméno] [příjmení] nájemní smlouvu na užívání předmětného bytu, přičemž v této smlouvě se zavázali zaplatit žalobkyni coby zprostředkovateli uzavření nájemní smlouvy provizi v žalované výši.

5. Podle § 2445 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. Podle § 2447 odst. 1 o. z. provize je splatná dnem uzavření zprostředkované smlouvy; byla-li tato smlouva uzavřena s odkládací podmínkou, je provize splatná až splněním podmínky. Podle § 1888 odst. 1 o. z. kdo ujedná s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, dá-li k tomu věřitel souhlas původnímu dlužníku nebo přejímateli dluhu. Podle § 1872 odst. 1 věty první o. z. je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Na základě zjištěných skutečností a podle citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně soudu listinami doložila, že žalovaní platně uzavřeli smlouvu o nájmu předmětného bytu s jeho vlastníkem a pronajímatelem, [jméno] [příjmení], a že v této smlouvě písemně přejali její dluh vůči žalobkyni. Tento dluh ve výši žalované částky je představován provizí žalobkyně coby zprostředkovatele za uzavření uvedené smlouvy o nájmu bytu, a to na základě smlouvy o poskytování realitních služeb uzavřené mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení]. Splatnost provize byla ve smlouvě o nájmu bytu ujednána ve lhůtě pěti dnů od podpisu smlouvy o nájmu bytu. Žalobkyně vyslovila s převzetím dluhu žalovanými konkludentní souhlas tím, že žalovaným vystavila fakturu na úhradu dlužné provize. Jelikož žalovaní netvrdili a nedoložili, že svůj dluh žalobkyni uhradili, případně že zanikl jinak, přiznal soud žalobkyni dlužnou provizi za zprostředkování uzavření smlouvy o nájmu předmětného bytu v žalované výši 14 520 Kč. Žalovaní se dostali do prodlení s úhradou svého dluhu, a proto soud žalobkyni přiznal i nárok na úrok z prodlení z přisouzené částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od 1. 2. 2022, kdy již žalovaní byli v prodlení s úhradou provize, splatné do pěti dnů od podpisu smlouvy o nájmu, tj. do [datum], do zaplacení. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovaným uložil, aby žalovanou částku s příslušenstvím zaplatili společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 260 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 14 520 Kč podle § 8 odst. 1 a. t. sestávající z částky 1 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 1, 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 6 000 Kč ve výši 1 260 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalovaným zaplatit náhradu nákladů řízení společně a nerozdílně k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.