124 C 5/2022

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalované a žalovaného 2. celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalované a žalovaného o 14 520 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 14 520 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 520 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 8 260 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno jméno jméno, anonymizováno, advokáta.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení 14 520 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum uzavřeli žalovaní společně a nerozdílně na základě činnosti žalobkyně s jméno příjmení coby pronajímatelem nájemní smlouvu na bytovou jednotku číslo zapsanou na list vlastnictví v obec. V čl. 9 nájemní smlouvy se žalovaní zavázali zaplatit žalobkyni provizi v žalované výši do pěti dnů od podpisu smlouvy. Žalobkyně zaslala žalovaným fakturu na tuto částku, splatnou dne datum, avšak žalovaní na svůj dluh neuhradili ničeho. Také před podáním žaloby byli žalovaní vyzváni k zaplacení dlužné provize žalobkyni.

2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, postupoval soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum soud zjistil, že na list vlastnictví je pro územní celek, k. ú. obec, zapsáno Katastrálním úřadem pro anonymizováno, stát. instituce, vlastnické právo jméno příjmení, rodné číslo, k bytové jednotce číslo nacházející se v budově adresa umístěné na parcele číslo (dále též jen„ předmětný byt“). Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne datum soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi jméno příjmení, narozenou datum, jako pronajímatelem a žalovanými jako nájemci a že jejím předmětem bylo přenechání předmětného bytu k užívání nájemcům za účelem zajištění jejich bytových potřeb s tím, že nájemci se zavázali tento byt užívat v souladu se zákonem a smlouvou a platit nájemné. V čl. 9 nájemní smlouvy se její účastníci dohodli, že nájemci přejímají povinnost pronajímatele zaplatit žalobkyni coby zprostředkovateli provizi ve výši 14 520 Kč sjednanou smlouvou o poskytování realitních služeb uzavřenou mezi žalobkyní a pronajímatelem, a to do pěti dnů od podpisu smlouvy o nájmu bytu. Z faktury číslo vystavené dne datum a splatné dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovaným částku 14 520 Kč jako provizi za zprostředkování nájmu nemovitosti. Z upomínky k úhradě dlužné částky ze dne datum a z podacího archu soud zjistil, že žalovaní byli před podáním žaloby vyzváni k úhradě dlužné provize.

4. Z předložených listin soud zjistil, že žalovaní uzavřeli s jméno příjmení nájemní smlouvu na užívání předmětného bytu, přičemž v této smlouvě se zavázali zaplatit žalobkyni coby zprostředkovateli uzavření nájemní smlouvy provizi v žalované výši.

5. Podle § 2445 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. Podle § 2447 odst. 1 o. z. provize je splatná dnem uzavření zprostředkované smlouvy; byla-li tato smlouva uzavřena s odkládací podmínkou, je provize splatná až splněním podmínky. Podle § 1888 odst. 1 o. z. kdo ujedná s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, dá-li k tomu věřitel souhlas původnímu dlužníku nebo přejímateli dluhu. Podle § 1872 odst. 1 věty první o. z. je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Na základě zjištěných skutečností a podle citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně soudu listinami doložila, že žalovaní platně uzavřeli smlouvu o nájmu předmětného bytu s jeho vlastníkem a pronajímatelem, jméno příjmení, a že v této smlouvě písemně přejali její dluh vůči žalobkyni. Tento dluh ve výši žalované částky je představován provizí žalobkyně coby zprostředkovatele za uzavření uvedené smlouvy o nájmu bytu, a to na základě smlouvy o poskytování realitních služeb uzavřené mezi žalobkyní a jméno příjmení. Splatnost provize byla ve smlouvě o nájmu bytu ujednána ve lhůtě pěti dnů od podpisu smlouvy o nájmu bytu. Žalobkyně vyslovila s převzetím dluhu žalovanými konkludentní souhlas tím, že žalovaným vystavila fakturu na úhradu dlužné provize. Jelikož žalovaní netvrdili a nedoložili, že svůj dluh žalobkyni uhradili, případně že zanikl jinak, přiznal soud žalobkyni dlužnou provizi za zprostředkování uzavření smlouvy o nájmu předmětného bytu v žalované výši 14 520 Kč. Žalovaní se dostali do prodlení s úhradou svého dluhu, a proto soud žalobkyni přiznal i nárok na úrok z prodlení z přisouzené částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od 1. 2. 2022, kdy již žalovaní byli v prodlení s úhradou provize, splatné do pěti dnů od podpisu smlouvy o nájmu, tj. do datum, do zaplacení. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovaným uložil, aby žalovanou částku s příslušenstvím zaplatili společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 260 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 14 520 Kč podle § 8 odst. 1 a. t. sestávající z částky 1 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 1, 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 6 000 Kč ve výši 1 260 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalovaným zaplatit náhradu nákladů řízení společně a nerozdílně k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve třech vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.