124 C 9/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 4 793 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 793 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 796,20 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 941 Kč od 1. 5. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 343 Kč od 1. 5. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 509 Kč od 1. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení 4 793 Kč s příslušenstvím jako dluhu žalovaného na nájemném ve výši 1 343 Kč za užívání bytu číslo v domě adresa na ulici ulice v obec za měsíc květen 2019, na službách ve výši 2 725 Kč za rok 2018 a ve výši 509 Kč za rok 2019 za tentýž byt a na službách ve výši 216 Kč za rok 2018 za užívání bytu číslo v domě adresa na ulici ulice v obec. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí bez nařízení jednání, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z nich soud zjistil, že žalobce je vlastníkem domu adresa, jenž je součástí pozemku číslo v obci a k. ú. obec, zapsaném na list vlastnictví Katastrálním úřadem pro anonymizováno, stát. instituce, (dále též jen„ byt na ulici ulice“) a domu adresa, jenž je součástí pozemku číslo v obci a k. ú. obec, zapsaném na list vlastnictví Katastrálním úřadem pro anonymizováno, stát. instituce, (dále též jen„ byt na ulici ulice“). Nájemní smlouvou ze dne datum ve znění jejího dodatku číslo ze dne datum pronajal žalobce žalovanému byt číslo na ulici ulice; dohodou ze dne datum se účastníci dohodli na skončení nájmu bytu na ulici ulice ke dni datum. Protokolem o vyúčtování služeb za období od ledna do prosince 2018 za užívání bytu na ulici ulice doměřil žalobce žalovanému nedoplatek ve výši 216 Kč Nájemní smlouvou ze dne datum pronajal žalobce žalovanému byt číslo na ulici ulice s tím, že splatnost nájemného je nejpozději do posledního dne příslušného platebního období, přičemž dle evidenčního listu činila měsíční výše nájemného 4 170 Kč; podle zápisu ze dne datum došlo k ukončení užívání bytu na ulici ulice žalovaným k témuž dni na základě výpovědi. Protokolem o vyúčtování služeb za období od ledna do prosince 2018 za užívání bytu na ulici ulice doměřil žalobce žalovanému nedoplatek ve výši 2 725 Kč a protokolem o vyúčtování služeb za období od ledna do prosince 2019 za užívání téhož bytu mu doměřil nedoplatek ve výši 4 793 Kč, zahrnující dluhy za předchozí období ve výši 1 343 Kč, 2 725 Kč a 216 Kč a dluh za poskytované služby v roce 2019 ve výši 508,88 Kč, tj. po zaokrouhlení 509 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 13. 11. 2020 vyzval žalobce žalovaného k úhradě jeho dluhu ve výši 5 374 Kč včetně kapitalizovaného příslušenství do 15. 12. 2020. Na základě zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žalovaný porušil povinnost podle ustanovení § 2251 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a § 2247 odst. 3 o. z. ve spojení se zákonem č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, a neuhradil žalobci část nájemného ve výši 1 343 Kč za užívání bytu na ulici ulice za měsíc květen 2019, dále neuhradil řádně vyúčtovanou cenu za služby související s užíváním bytu na ulici ulice za rok 2018 ve výši 2 725 Kč a za rok 2019 ve výši 509 Kč a neuhradil ani řádně vyúčtovanou cenu za služby související s užíváním bytu na ulici ulice za rok 2018 ve výši 216 Kč; celkem jeho dluh činí 4 793 Kč. Splatnost nájemného za květen 2019 byla dle příslušné nájemní smlouvy stanovena na 31. 5. 2019 a splatnost úhrad za poskytnuté služby nastala podle ustanovení § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. ve lhůtě čtyř měsíců ode dne doručení vyúčtování žalovanému. Žalovaný v řízení netvrdila a neprokázal, že tuto částku žalobci uhradil, případně že tento jeho nárok zanikl jinak. Proto soud dospěl k závěru, že dluh žalovaného trvá a uložil mu povinnost zaplatit žalobci částku 4 793 Kč včetně úroku z prodlení z této částky podle ustanovení § 1970 o. z., neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého dluhu dle ustanovení § 1968 o. z., a to v kapitalizované výši 796,20 Kč za období vždy od prvního dne prodlení žalovaného s úhradou každé ze čtyř dlužných plateb do 30. 4. 2021 a dále ve výši podle nařízení vlády č. 351/2014 Sb. ode dne 1. 5. 2021 do zaplacení. Podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč podle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky za každý ze dvou úkonů podle § 1 odst. 3 písm. a) uvedené vyhlášky (návrh na zahájení řízení, podání ze dne 2. 8. 2021). Soud žalobci nepřiznal náhradu nákladů řízení za úkon spočívající v podání ze dne 25. 8. 2021, neboť doplnění důkazních návrhů, obsažené v tomto podání, mohlo a mělo být již součástí žaloby; soud proto tento úkon vyhodnotil jako neúčelně vynaložený. Soud žalovanému uložil zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.