18 C 1/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 9 328 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 5 000 Kč od 10. 2. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V částce 4 328 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 973,16 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 5 000 Kč od 1. 9. 2020 do 9. 2. 2021, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je návrh žalobkyně na uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku 9 328 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru a souvisejících poplatků.

2. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že v žalovaném nepodepsaném dokumentu označeném jako smlouva o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum je žalobkyně označena jako věřitel a žalovaný jako klient a identifikován jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu a adresou pro doručování (adresy jsou shodné), číslem občanského průkazu, telefonním kontaktem a e-mailovou adresou. Dokument smlouva o úvěru ze dne datum obsahuje žádost klienta o poskytnutí částky 5 000 Kč, závazek klienta tuto částku splatit do dne datum, spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 828 Kč. Žalobkyně se v uvedeném dokumentu zavázala poskytnout klientovi úvěr převodem na bankovní účet klienta. Žalovaný se dále zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 5 000 Kč v případě prodlení. Podle dokumentu smlouva o úvěru ze dne datum byl klient povinen uhradit na účet žalobkyně ověřovací poplatek ve výši 1 Kč a úvěrová smlouva měla být uzavřena vyplněním hesla získaného klientem při registraci na internetových stránkách žalobkyně webová adresa a stisknutím políčka s označením,,odeslat žádost“. Podle historie transakcí zaslala žalobkyně ze svého účtu číslo dne datum na účet žalovaného č. bankovní účet částku 5 000 Kč. Výzvou ze dne datum vyzvala právní zástupkyně žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužné částky do 7 dnů ode dne sepsání této výzvy. Žalobkyně dále předložila kopii občanského průkazu žalovaného a kopii výpisu z jeho účtu za měsíc duben 2018.

3. Soud posoudil žalobou uplatněný nárok podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalovaný získal majetkový prospěch na úkor žalobkyně plněním bez právního důvodu. Po zhodnocení provedených důkazů není totiž možné učinit závěr, že by mezi žalobkyní a žalovaným došlo ke sjednání vzájemných závazků v podobě, v jaké vyplývají ze„ smlouvy o úvěru číslo“ ze dne datum. Tento dokument neobsahuje podpis žalovaného, není na nich ani žádný specifický identifikátor (např. potvrzená e-mailová komunikace včetně elektronického podpisu) a ani z jiných skutečností nelze dovodit, jestli skutečně šlo o konsenzus mezi žalobkyní a žalovaným v těchto otázkách. Jednoznačná identifikace osoby je při elektronické komunikaci v zásadě možná jen při použití datové schránky zřízené podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, nebo zaručeného elektronického podpisu, neboť pouze tento druh elektronického podpisu byl podle ustanovení § 2 písm. b) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění platném a účinném do 19. 9. 2016, jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňoval identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, byl vytvořen a především připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, a byl k datové zprávě, ke které se vztahoval, připojen takovým způsobem, že bylo možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Na základě výše uvedeného proto dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným nedošlo platně a účinně k uzavření smlouvy o úvěru ve znění listiny předložené žalobkyní. Soud rovněž podotýká, že ani akceptace smluvních podmínek zasláním tzv. ověřovací platby či v některých případech podpisového SMS kódu na účet úvěrujícího bez výše uvedené identifikace osoby žalovaného či zaslání naskenovaného průkazu totožnosti nesplňuje požadavek právní jistoty ohledně jednající osoby a především nezměnitelnosti textu smlouvy. Postup vytvořený žalobkyní k uzavření výše uvedených smluv totiž připouští možnost, aby za žalovaného právně jednala jiná osoba, neboť žádný z použitých prostředků komunikace (ověřovací platba, e-mailové zprávy, registrace na internetových stránkách, podpisový SMS kód, zaslání naskenovaného průkazu totožnosti) není schopen jednoznačné autentizace a identifikace žalovaného a jím skutečně projevené vůle. Stejně tak lze dodatečně upravit text a prohlásit, že ho podepsal v takové podobě žalovaný.

4. Žalobkyně však soudu prokázala, že žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši 5 000 Kč, a tvrdila, že žalovaný na tento dluh neuhradil ničeho. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a není mezi nimi jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť žalobkyně mu plnila bez platného závazku a ve smyslu ustanovení § číslo věty první ve spojení s § 1880 odst. 1 o. z. má žalobkyně právo na vrácení toho, co žalovanému plnila. Žalovaný na tento dluh neuhradil ničeho, tento jeho dluh trvá, a proto soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl. V souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. žalobkyni přiznal rovněž úrok z prodlení v zákonné výši z této částky, a to ode dne následujícího po uplynutí splatnosti dluhu žalovaného, tj. ode dne datum. Žalobkyně sice tvrdila, že zaslala žalovanému výzvu k plněni, ale tuto skutečnost nijak neprokázala. Žalovaný tak byl požádán o vrácení bezdůvodného obohacení až doručením žaloby soudem dne datum, přičemž následujíc den mohl svůj dluh splnit, a tudíž je v prodlení až ode dne datum Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť pro odlišný postup neshledal důvod.

5. Vzhledem k výše uvedenému tak soud zamítl žalobu ohledně částky 4 328 Kč (poplatek za poskytnutí úvěru a smluvní pokuta) s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 973,16 Kč a ohledně úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do datum.

6. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná ohledně částky 5 080,13 Kč, tj. ze 48,01 %, zatímco žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky 5 500,88 Kč, tj. z 51,99 %. Žalovanému tudíž vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 3,98 %; protože mu však žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.