18 C 100/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 12 552,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 6 000 Kč od 3. 1. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V částce 6 552,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 552,60 Kč od 15. 7. 2023 do 2. 1. 2025, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 552,60 Kč od 3. 1. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 6 000 Kč od 3. 1. 2025 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 12 552,60 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně (společností , právnická osoba, ) dne , datum, smlouvu o úvěru. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě prostřednictvím internetové stránky předchůdkyně žalobkyně , webové stránky, , na nichž se žalovaný registroval a zvolil si parametry smlouvy. Žalobkyně doplnila, že její předchůdkyně nahlížela do veřejně dostupných databází za účelem ověření platební schopnosti žalovaného. Nebyly zjištěny žádné okolnosti, pro které by byly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr řádně uhradit. Na základě smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, na jeho bankovní účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do , datum, spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru. Žalobkyně tvrdila, že ve lhůtě splatnosti žalovaný na poskytnutý úvěr ničeho neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Ani po postoupení pohledávky žalovaný svůj dluh neuhradil. Žalobkyně tedy žalobou uplatňuje neuhrazenou jistinu ve výši 6 000 Kč a neuhrazený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 552,60 Kč. Jako příslušenství pohledávky žalobkyně žádá zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 552,60 Kč od 15. 7. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně svoji účast u jednání řádně omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodnul v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků.

3. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně jako věřitel měla žalovanému jako klientovi poskytnout na jeho bankovní účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč se splatností do , datum, , kdy kromě jistiny úvěru měl žalovaný uhradit i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 552,60 Kč. Písemné vyhotovení smlouvy předložené soudu obsahuje podpis předchůdkyně žalobkyně a SMS kód, jehož zadáním měla být smlouva podepsána ze strany žalovaného. V hlavičce smlouvy byl žalovaný identifikován svým jménem a příjmením, datem narození, bydlištěm a doručovací adresou, průkazem totožnosti a dále uvedl své telefonní číslo, email a číslo bankovního účtu. Nedílnou součástí smlouvy je formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, jenž obsahuje shrnutí všech smluvních podmínek poskytnutí úvěru.

4. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že z účtu předchůdkyně žalobkyně byly dne , datum, zaslány na účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Ze sdělení , právnická osoba, bylo zjištěno, že dispoziční oprávnění k uvedenému bankovnímu účtu měl v době provedené transakce žalovaný.

5. Z listiny označené jako dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník se dohodly na postoupení pohledávek, jež jsou specifikované v příloze smlouvy. Součástí postupovaných pohledávek je i pohledávka za žalovaným vyplývající ze smlouvy č. , hodnota, ve výši, Anonymizováno, 12 552,60 Kč.

6. Z oznámení ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu do 3 dnů. Z výzvy ze dne 20. 12. 2024 bylo dále zjištěno, že žalovaný byl ze strany žalobkyně naposledy před podáním žaloby vyzván k zaplacení dluhu do tří dnů. Přiložený podací lístek osvědčuje odeslání oznámení a výzvy žalovanému dne 20. 12. 2024.

7. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně poskytla dne , datum, na bankovní účet žalovaného peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postupovala na základě ujednání, které mělo být dne , datum, dohodnuto právě s žalovaným. Na základě takového ujednání měla předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného poskytnout uvedené peněžní prostředky a žalovaný měl tyto prostředky vrátit společně s poplatkem ve výši 6 552,60 Kč nejpozději do , datum, . Ujednání probíhalo elektronicky na internetové stránce předchůdkyně žalobkyně, ze strany žalovaného mělo být podepsáno zadáním vygenerovaného SMS kódu zaslaného na telefonní číslo , tel. číslo, žalovaným. Ve lhůtě splatnosti předchůdkyně žalobkyně neevidovala žádnou platbu žalovaného. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , o čemž byl žalovaný písemně informován. Současně byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 20. 12. 2024 k úhradě dluhu ve smyslu poslední výzvy před podáním žaloby. Dle výzvy měl dluh uhradit do 3 dnů (výzva byla odeslána žalovanému téhož dne).

8. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

9. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

10. S ohledem na zjištěný skutkový stav a výše uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že předmětný závazkový vztah nelze považovat za platnou smlouvu o spotřebitelském úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., tj. účinném od , datum, do , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Tento zákon sám v ustanovení § 104 větě první stanoví, že smlouva o spotřebitelském úvěru musí být uzavřena v písemné formě. Za písemnou formu se přitom podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis [ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. , spisová značka, ze dne , datum, , o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. , spisová značka, ]. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dostupný na www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva uzavřena mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným elektronicky prostřednictvím webového rozhraní předchůdkyně žalobkyně, přičemž žalovaný smlouvu nepodepsal způsobem uvedeným výše.

11. Z ostatních okolností kontraktačního procesu, které časově souvisí s tvrzeným sjednáváním smlouvy o úvěru, by bylo možné dovodit, že předchůdkyně žalobkyně skutečně jednala s žalovaným (zejména pokud jde o provedenou bankovní transakci). Z písemného vyhotovení smlouvy předloženého soudu je pak zřejmé, že se jedná o elektronickou podobu právního jednání, které bylo řádně podepsáno pouze předchůdkyní žalobkyně. Údajný podpis smlouvy ze strany žalovaného zadáním vygenerovaného SMS kódu není způsobilý zajistit ochranu právního jednání před jeho případnou změnou tak, jak uvádí zákon č. 297/2016 Sb. S ohledem na tyto skutečnosti nelze uzavřít, že znění posuzované smlouvy v okamžiku jejího „podepsání“ žalovaným bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tj. že nedošlo k následné změně smlouvy. Absence formy právního jednání a podpisu osoby jednající má za následek, že není zřejmé, kdo, kdy a jak takové právní jednání učinil. Žalobkyně tedy neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila její předchůdkyně, umožnila zachycení jeho obsahu a jeho nezměnitelnost. Žalobkyně sice doložila, že její předchůdkyně v červnu , datum, jednala s žalovaným, avšak neprokázala, že výsledkem takového jednání bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu. Přestože ustanovení § 104 zákona o spotřebitelském úvěru nespojuje s nedodržením písemné formy smlouvy její neplatnost, soud má za to, že v tomto případě vůbec nebyla prokázána vůle žalovaného posuzovanou smlouvu o úvěru uzavřít. Jedná se tedy o zdánlivé právní jednání podle ustanovení § 551 o. z., k němuž se podle § 554 o. z. nepřihlíží.

12. Vzhledem k tomu, že předmětnou smlouvu o úvěru nelze považovat za platně uzavřenou, nelze za platná považovat žádná peněžitá plnění (jako je i poplatek). Žalobkyně přesto prokázala, že její předchůdkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 6 000 Kč. Soud má za to, že se žalovaný na úkor předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu. Ve smyslu ustanovení § 2991 a § 2993 věty první o. z. má tedy žalobkyně (na kterou byla pohledávka za žalovaným v souladu s § 1879 o. z. řádně postoupena) právo na vrácení toho, co bylo žalovanému plněno. Vzhledem k tomu, že žalovaný nárok žalobkyně nerozporoval, ani netvrdil a neprokázal, že by na dlužnou částku již cokoli uhradil, soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni poskytnutou neuhrazenou jistinu ve výši 6 000 Kč s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení s plněním svého závazku. Žalovaný byl povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co jej o to žalobkyně požádala. K tomu došlo výzvou k zaplacení ze dne 20. 12. 2024. Výzva byla odeslána žalovanému téhož dne a s přihlédnutím k fikci doručení dle ustanovení § 573 o. z. mohla být doručena nejdříve dne 30. 12. 2024. Dle výzvy měl žalovaný dluh uhradit do 3 dnů, v této lhůtě však nic neuhradil a následujícím dnem se dostal do prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 6 000 Kč až od 3. 1. 2025 do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby přiznanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

13. Výrokem II. tohoto rozsudku pak soud žalobu z výše uvedených důvodů ve zbývajícím rozsahu zamítnul.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch, soud jejich úspěch pro účely rozhodnutí o nákladech řízení kapitalizoval, a to ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně se v řízení domáhala částky 16 364,80 Kč (zaplacení částky 12 552,60 Kč a úroku z prodlení kapitalizovaných ke dni vyhlášení rozsudku na částku 3 812,20 Kč), úspěšná však byla pouze co do částky 6 396,49 Kč (v jistině ve výši 6 000 Kč a úroku z prodlení kapitalizovaného na částku 396,49 Kč). Žalobkyně tedy byla úspěšná z 39 %, čemuž odpovídá úspěch žalovaného v rozsahu 61 %. Z toho vyplývá převažující úspěch žalovaného ve věci. V úvahu by tedy přicházelo uložení povinnosti žalobkyni zaplatit žalovanému poměrnou náhradu nákladů řízení. Soud však přihlédl k tomu, že žalovaný nebyl v řízení aktivní (nic netvrdil ani neprokazoval na svoji obranu, neúčastnil se nařízeného jednání) a žádné náklady mu tak zřejmě nevznikly. Soud tedy rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.