18 C 109/2023

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 15 532 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 969 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 470,73 Kč od 26. 1. 2023 do 17. 4. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 969 Kč od 18. 4. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 1 563 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 094,92 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 13 969 Kč od 18. 4. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 46,26 Kč od 26. 1. 2023 do 17. 4. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 563 Kč od 18. 4. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 171,04 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 15 532 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 7. 9. 2022 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru číslo na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky, a to opakovaně, až do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámci, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit úrok v pravidelných měsíčních splátkách stanovených na 3,31 % z výše sjednaného úvěrujícího rámce vždy k 20. dni v měsíci. Úvěrový rámec činil 14 000 Kč a bylo možné změnit jeho výši. Žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, a to na základě kreditního skóre žalovaného posuzujícího jeho příjmovou a výdajovou stránku. Na základě uvedené smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty, a to vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Žalovaný v průběhu načerpal celkem částku 13 969 Kč, na kterou již ničeho neuhradil. Žalovaný tak porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně zesplatnila celý úvěr ke dni 11. 1. 2023 a požadovala okamžité zaplacení celé dlužné částky dopisem ze dne 11. 1. 2023. Žalovaný však na výzvu nereagoval. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 13 969 Kč, dále 600 Kč představující náklady na vymáhání, 963 Kč představující smluvní pokuty, 2 094,92 Kč představující kapitalizovaný úrok, 516,99 Kč představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 26. 1. 2023 do 17. 4. 2023 a zákonný úrok z prodlení od 18. 4. 2023 do zaplacení z částky 15 532 Kč. Na možnost podání žaloby byla žalovaná upozorněna prostřednictvím předžalobní výzvy.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně svoji neúčast u jednání omluvila. Soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků v souladu s občanským soudním řádem (dále jen„ o.s.ř.“).

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z listiny označené Flexibilní půjčka – revolvingový úvěr číslo ze dne 7. 9. 2022 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalované zde identifikované podle jména, příjmení, rodného čísla, adresou bydliště, číslem občanského průkazu, číslem mobilního telefonu poskytnout bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 10 000 Kč, roční úrokovou sazbou 27,90 % a RPSN 31,75 %. První čerpání ve výši 10 000 Kč bylo zasláno na účet č. bankovní účet. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vracet v měsíčních splátkách v nejmenší hodnotě 331 Kč vždy k 20. dni v měsíci. Žalovaná ke svým osobním, majetkový a jiným poměrům uvedla, že její rodinný stav je druh/družka, nemá žádné vyživované děti, má střední vzdělání a bydlí v podnájmu. Je důchodkyní a její čistý měsíční příjem činí 14 035 Kč, jiný příjem nemá. Ostatní členové její domácnosti mají příjem 10 000 Kč. Nedílnou součástí byly úvěrové podmínky.

5. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta soud zjistil, že žalovaná při žádosti o úvěr žila jako druh/družka, bydlela v podnájmu a neměla děti. Byla důchodkyní a její čistý měsíční příjem činil 14 035 Kč a příjem partnera 10 000 Kč. Na splátkách jiným společnostem měsíčně hradila 8 000 Kč. V metodice žalobkyně popsala, jak posuzuje úvěruschopnost svých klientů, kdy využívá i registry příjmení, NRKI, příjmení či ISIR.

6. Z oznámení ČSSZ ze dne 11. 3. 2022 soud zjistil, že žalovaná pobírala invalidní důchod třetího stupně a od června 2022 jí náleželo 14 622 Kč měsíčně.

7. Z výpisu z účtu č. bankovní účet náležející žalované za období srpen 2022 soud zjistil, že celkové příjmy činily 17 628 Kč, z toho 14 622 Kč od ČSSZ a 2 757 Kč od právnická osoba právnická osoba, a celkové výdaje pak 17 391,30 Kč; zůstatek na konci měsíce byl tedy 474,76 Kč.

8. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že žalovaná má na sebe veden osobní úvěr ve výši 73 000 Kč na jistině, na který měla od srpna 2020 hradit měsíční splátky po 1 993 Kč. Žalované však v tomto směru zbývá uhradil částka 117 587 Kč, kdy neuhradila 59 splátek z 60.

9. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalované byla dne 27. 9. 2022 poskytnuta částka 10 000 Kč a dne 14. 10. 2022 částka 3 969 Kč. K zesplatnění dluhu došlo dne 11. 1. 2023. Na dlužnou částku žalovaná ničeho nezaplatila.

10. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 11. 1. 2023 (podle podacího archu zaslané dne 12. 1. 2023) soud zjistil, že žalobkyně vyrozuměla žalovanou dopisem o tom, že v důsledku prodlení s úhradou závazků došlo ke zesplatnění celého úvěru, a zároveň žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky 16 643,44 Kč, nejpozději do 14 od sepsání výzvy. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 30. 1. 2023 (podle podacího archu zaslané dne 31. 1. 2023) soud zjistil, že žalobkyně žalovanou opětovně vyzvala k úhradě dlužné částky 16 876,96 Kč, a to nejpozději do 7 dní, a upozornila ji na možnost podání žaloby k soudu.

11. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala žalované poskytnout revolvingový úvěr ve výši úvěrového rámce 14 000 Kč. Žalované bylo ve dnech 27. 9. 2022 a 14. 10. 2022 převedeno celkem 13 969 Kč. Při podpisu smlouvy vyžadovala po žalované sdělení osobních, majetkových a jiných poměrů, což tato učinila. Žalovaná byla invalidní důchodkyní s přiznaným invalidním důchodem III. stupně ve výši 14 622 Kč, přičemž její výdaje a příjmy si byly dle výpisu z bankovního účtu ze srpna 2022 prakticky rovny. V době podání žádosti měla na sebe žalovaná psaný osobní úvěr, na který měla hradit měsíční splátky 1 993 Kč a dlužila na něm 117 587 Kč. Žalovaná měla hradit měsíční splátky nejméně ve výši 331 Kč, což však nečinila, a proto žalobkyně zesplatnila celý dluh a požadovala jeho uhrazení. Žalovaná byla řádně vyzvána k úhradě dluhů před podáním žaloby.

12. Podle ustanovení § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle ustanovení § 3 zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle ustanovení § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 9 nesplnil.

13. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

14. Soud dospěl k závěru, že na závazkové vztahy mezi žalobkyní a žalovanou je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně poskytla žalované úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 1 zákona o spotřebitelském úvěru rozumí i půjčka, respektive úvěr podle terminologie užívané o. z., je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015- 39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na stránkách www.nsoud.cz). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že žalobkyně se sice v tomto případě nespokojila s pouhým tvrzením žalované, když od ní získala oznámení ČSSZ o výši důchodu či výpis z bankovního účtu žalované za srpen 2022. Žalobkyně si dále žalovanou lustrovala v dostupných registrech, kdy zjistila, že žalovaná má na sebe psaný další osobní úvěr, na kterém má dlužit 117 587 Kč, přičemž měla hradit měsíční splátku ve výši 1 993 Kč. Žalobkyně tak sice formálně splnila svoji zákonnou povinnost v té části, že zjistila poměry žalované, nicméně ji již nesplnila v tom směru, že tyto poměry žalované s odbornou péčí neposoudila v souvislosti s možností splácení úvěru žalovanou. Žalovaná dle dostupných důkazů žila doslova z měsíce na měsíc, kdy její výdaje a příjmy se prakticky rovnaly. Rovněž její příjem coby invalidní důchodkyně v nejvyšším možném stupni činil pouhých 14 622 Kč, navíc zde nebyla ani možnost přivydělání si či zvýšení příjmů v budoucnu. Žalobkyně tak nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako absolutně neplatnou dle ustanovení § 9 odst. 1 a § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru.

15. V projednávané věci žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by dluh nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. Jelikož mezi účastníky není jiného platného ujednání, posoudil soud nárok žalobkyně na zaplacení dluhu v požadované výši 15 532 Kč jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť žalobkyně plnila žalované bez právního důvodu. Soud tak žalobě vyhověl v rozsahu dosud nesplacené jistiny ve výši 13 969 Kč a uložil žalované, aby tuto částku žalobkyni uhradila. Žalobkyně má právo i na úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaná byla povinna závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co ji o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo výzvou ze dne 11. 1. 2023 k zaplacení podanou k poštovní přepravě dne 12. 1. 2023 s lhůtou splatnosti 14 dní od sepsání výzvy. Žalovaná je tak v prodlení od 26. 1. 2023. Soud zákonný úrok z prodlení za období od 26. 1. 2023 do 17. 4. 2023 kapitalizoval částkou 470,73 Kč. Soud proto žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné části jistiny ve výši 13 969 Kč až od 18. 4. 2023 do zaplacení a uložil žalované zaplatit žalobkyni přisouzenou částku s příslušenstvím ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

16. Jelikož smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení smluvních úroků, nákladů na vymáhání či smluvních pokut, je absolutně neplatná, soud shledal žalobu ve zbývající části nedůvodnou a zamítl ji. Soud tak zamítl žalobu ohledně částky 1 563 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 094,92 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 13 969 Kč od 18. 4. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 46,26 Kč od 26. 1. 2023 do 17. 4. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 563 Kč od 18. 4. 2023 do zaplacení.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně zákonného úroku z prodlení) částky 20 386,78 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 15 504,75 Kč, tj. z 76 %; zatímco žalovaná byla úspěšný co do zamítnuté částky 4 885,03 Kč, tj. z 24 %. Úspěch žalobkyně převýšil úspěch žalované o 52 procentních bodů, a tudíž má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 52 % Náklady řízení žalobkyně představuje odměna advokáta stanovená podle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a.t.“) ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 900 Kč (za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, písemná výzva k plnění a podání žaloby). Soud aplikoval § 14b a.t., neboť je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje své nároky formulářovými žalobami (opakovaně používaný ustálený vzor), v nichž dochází v podstatě pouze ke změně čísla smlouvy, jednotlivých dat a částek. Dále zástupci žalobkyně přísluší paušální náhrada hotových výdajů stanovená podle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 odst. 1 a.t. ve výši 300 Kč (za tři úkony právní služby po 100 Kč), náhrada za daň z přidané hodnoty podle ustanovení § 137 o.s.ř. ve spojení se zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve výši 252 Kč (21 % ze součtu částky odměny a náhrady) a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, celkem tedy 2 252 Kč. Žalobkyni ovšem náleží pouze 52 % části celkové výše náhrady tj. 1 171,04 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. soud uložil žalované, aby náhradu nákladů řízení uhradila žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro jinou lhůtu soud neshledal důvody. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li žalovaná ve stanovené lhůtě dobrovolně, co jí ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může žalobkyně podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.