18 C 127/2022

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno a.s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno s.r.o., IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Mgr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 pro 1 289 203 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 237 203 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 237 203 Kč od 26. 12. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V částce 1 052 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 077 797 Kč od 26. 12. 2021 do 23. 3. 2021 a z částky 1 052 000 Kč od 24. 3. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 42 090,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Podanou žalobou se žalobkyně, akciová společnost zapsaná v obchodním rejstříku, po žalované, společnosti s ručením omezeným zapsané v obchodním rejstříku, domáhala zaplacení částky 1 289 203 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že se žalovanou dne 29. 1. 2021 uzavřela smlouvu o výpůjčce, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně coby půjčitele poskytnout do dočasného užívání žalované coby vypůjčitele střásací stůl Polar Mohr, model 7782092 (dále také jako “stroj“). Žalobkyně a žalovaná se dohodly, že stroj bude poskytnut bezplatně na sjednanou dobu od 29. 1. 2021 do 22. 2. 2021, a to pro účely zpracování projektu střásacích strojů s lisem. Žalovaná uvedený projekt zpracovávala pro žalobkyni. Žalovaná byla povinna po uplynutí sjednané doby stroj předat zpět žalobkyni. Pro případ prodlení s řádným vrácením stroje si strany smluvily nárok žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každý započatý den prodlení. K vrácení stroje ze strany žalované po uplynutí výpůjční doby nedošlo. Dne 12. 11. 2021 kontaktovala žalovaná žalobkyni, že stroj má stále ve své držbě, dohodly se tedy na vyzvednutí stroje a k jeho vrácení došlo dne 19. 11. 2021. Dne 25. 11. 2021 sdělila žalobkyně žalované, že byla v prodlení s vrácením stroje od 23. 2. 2021 do 12. 11. 2021. Žalobkyně za tuto dobu, tj. 263 dnů prodlení požadovala smluvní pokutu v celkové výši 1 315 000 Kč. Smluvní pokuta byla rovněž vyčíslena formou faktury č. , tel. číslo, ze dne 25. 11. 2021 se splatností ke dni 25. 12. 2021. Žalovaná žalobkyni sdělila, že se do prodlení nedostala, neuznává nárok žalobkyně a smluvní pokutu neuhradí. Strany se dne 24. 1. 2022 neúspěšně pokusily o mimosoudní narovnání sporu. Žalobkyně se pokusila o smír ještě dopisem ze dne 3. 2. 2022, kdy vyzvala žalovanou k úhradě splatného dluhu ve výši 1 315 000 Kč nejpozději do 18. 2. 2022. Žalovaná smluvní pokutu neuhradila. Dne 16. 3. 2022 odeslal právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu, kde žalovanou vyzval k uhrazení dluhu nejpozději do 23. 3. 2022. Žalobkyně v žalobě dále uvedla, že žalovaná má za žalobkyní pohledávku z titulu poskytnutí služeb – repasování řezačky na zařízení žalobkyně, ve výši 25 797 Kč splatnou k 19. 11. 2021 dle faktury č. 20210189. Žalobkyně tuto částku jednostranně započetla a sdělila to žalované přípisem ze dne 23. 3. 2022. Dluh žalované vůči žalobkyni po započtení vzájemné pohledávky činí 1 289 203 Kč. Kromě uvedené částky žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 1 315 000 Kč od prvního dne prodlení od 26. 12. 2021 do 23. 3. 2022, kdy došlo k vzájemnému zápočtu, zákonný úrok z prodlení z částky 1 289 203 Kč od 24. 3. 2022 do zaplacení a paušální náhradu nákladů spojenou s uplatněním pohledávky ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 1 200 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila v tom smyslu, že účastnice dne 29. 1. 2021 uzavřely smlouvu o výpůjčce, na základě které žalobkyně jako půjčitel přenechala žalované jako vypůjčiteli střásací stůl Polar Mohr, model 7782092 po dobu od 29. 1. 2021 do 22. 2. 2021 za účelem zpracování projektu střásacích strojů s lisem žalovanou pro žalobkyni. Žalovaná následně předložila žalobkyni nabídku konstrukčního řešení stroje, když bylo žalované technickým ředitelem žalobkyně , jméno FO, sděleno, že je nasnadě, že po interním schválení výrobu stroje objedná. Z důvodu následného doladění výroby stroje uzavřela žalobkyně zastoupená výrobním ředitelem , jméno FO, se žalovanou bezprostředně po skončení smlouvy o výpůjčce ze dne 29. 1. 2021 další ústní smlouvu, na základě které si žalovaná ponechala stroj v držení. Žalovaná tak v prodlení s vrácením stroje nebyla. Žalovaná dále uvedla, že smlouva o výpůjčce neobsahuje žádné ujednání o místu plnění nepeněžitého dluhu na vrácení výpůjčky. Účastnice ani neuzavřely žádnou dohodu, kterou by bylo místo plnění sjednáno. Podle zákona plní dlužník nepeněžitý dluh v místě svého bydliště nebo sídla, popř. závodu či provozovny. Z důvodu tzv. odnosného dluhu byla žalovaná povinna splnit dluh v místě svého závodu. Žalobkyně se však nedostavila, resp. vrácení stroje ani nežádala. Žalovaná vznesla námitku promlčení, opožděného uplatnění, tvrzeného nároku na zaplacení smluvní pokuty jako práva ze smlouvy o výpůjčce. Předmět výpůjčky byl žalovanou vrácen dne 19. 11. 2021. Žalovaná navrhla, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

3. Žalobkyně v replice uvedla, že s právním názorem žalované nesouhlasí. Účastnice se domluvily, že změny a doplňky smlouvy je možné provádět pouze v písemné formě v podobě dodatků. Žalobkyně popřela, že by došlo ke sjednání ústní dohody bez uvedení termínu pro vrácení výpůjčky. Sama smlouva určila osoby kompetentní jednat za žalobkyni, kterými byli , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, , místopředseda představenstva, a , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , člen představenstva. Toto žalovaná věděla. , jméno FO, nebyl osobou odpovědnou k jednání za společnost. Podle žalobkyně tedy žádná nová ústní dohoda mezi účastnicemi řízení nebyla uzavřena. Žalobkyně dále uvedla, že nárok na smluvní pokutu není nárokem vyplývajícím z výpůjčky, a tudíž ustanovení § 2200 o. z. nelze aplikovat. Smluvní pokuta je samostatným zajišťovacím institutem, tedy samostatným nárokem ujednaným mezi stranami smlouvy, a tak je na ni nutno aplikovat obecnou úpravu s tříletou promlčecí dobou. Podle žalobkyně tedy k promlčení nároku na smluvní pokutu nedošlo. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaná se zavázala stroj po uplynutí sjednané doby předat zpět vypůjčiteli, tedy žalobkyni ve stavu, v jakém jej převzala a s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. Byla to žalovaná, kdo se zavázal k aktivnímu jednání, tedy k předání věci zpět. Žalovaná měla aktivně vyzvat žalobkyni k přijetí věci zpět. V okamžiku ukončení doby, po kterou byla žalovaná oprávněna předmět výpůjčky užívat, se sama dostala do prodlení. Žalovaná si byla ujednání o smluvní pokutě obsaženého ve smlouvě vědoma. Podle žalobkyně tedy žalovaná byla v prodlení s vrácením stroje a žalobkyni tak vznikl nárok na smluvní pokutu.

4. Z výpisu z obchodního rejstříku ke dni 31. 3. 2022 soud zjistil, že dne 19. 12. 2006 vznikla a byla zapsána akciová společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , sídlem , adresa, - žalobkyně. Předsedou představenstva je , jméno FO, a členy pak , jméno FO, . , jméno FO, , , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, , , jméno FO, . , jméno FO, , , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, a , jméno FO, . , jméno FO, . Za společnost je pak oprávněn jednat samostatně předseda představenstva či pověřený člen představenstva nebo zpravidla společně místopředseda představenstva a jeden člen představenstva. Dále bylo zjištěno, že dne 26. 5. 2017 vznikla a byla zapsána společnost s ručením omezeným , právnická osoba, , IČ: , IČO, , sídlem , jméno FO, 49, , adresa, – žalovaná. Žalovaná má jednoho jednatele, a to , jméno FO, , který je zároveň společníkem, a dále společnici , jméno FO, . Za společnost je oprávněn jednat jednatel samostatně.

5. Z výpisu z obchodního rejstříku ke dni 2. 11. 2020 soud zjistil, že předsedou představenstva žalobkyně byl v té době , jméno FO, , místopředsedou pak , jméno FO, . , jméno FO, a mezi členy také , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, . Poměry žalobkyně byly stejné i ke dni 2. 2. 2021. Rovněž způsob jednání za společnost zůstal neměnný a je shodný jako ve výpisu z obchodního rejstříku ke dni 31. 3. 2022.

6. Ze smlouvy o výpůjčce soud zjistil, že takto označený dokument mezi sebou účastnice uzavřely dne 29. 1. 2021. Ze strany žalované byl podepsán jednatelem , jméno FO, . Žalobkyně byla zastoupena , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, a místopředsedou představenstva , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, . Předmětem výpůjčky byl střásací stůl Polar Mohr, model 7782092, IČ: 7439, který byl ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně tento přenechala v bezplatném užívání žalované výhradně pro účely zpracování projektu střásacích strojů s lisem, přičemž projekt měla žalovaná zpracovat pro žalobkyni. Doba užívání byla smluvena na dobu od 29. 1. 2021 do 22. 2. 2021. Uzavřenou smlouvou se žalovaná zavázala stroj po uplynutí sjednané doby předat zpět žalobkyni v původním stavu s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. Pro případ prodlení žalované s řádným vrácením stroje se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každý započatý kalendářní den prodlení. Smlouvu bylo možné ukončit písemnou dohodou stran. Změnu a doplňky bylo možné učinit pouze v písemné formě.

7. Z uplatnění nároku na smluvní pokutu ze dne 25. 11. 2021 soud zjistil, že žalobkyně v souvislosti s uzavřenou smlouvou o výpůjčce poukázala na skutečnost, že stroj byl vrácen až dne 19. 11. 2021, o čemž dne 12. 11. 2021 proběhla telefonická komunikace, a odkázala tak na ustanovení o smluvní pokutě obsažené v samotné smlouvě o výpůjčce. Po žalované tedy požadovala smluvní pokutu za 263 dnů v celkové výši 1 315 000 Kč.

8. Z daňového dokladu č. , tel. číslo, soud zjistil, že žalobkyně žalované vystavila fakturu na 1 315 000 Kč s datem splatnosti 25. 12. 2021.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 16. 3. 2022 soud zjistil, že zástupce žalobkyně poukázal na ujednání účastnic o smluvní pokutě a vyzval žalovanou k uhrazení částky smluvní pokuty za dobu prodlení, tj. od 23. 2. 2021 do 12. 11. 2021, v celkové výši 1 315 000 Kč. Zástupce žalobkyně uvedl, že ačkoli oznámení o uplatnění nároku na smluvní pokutu včetně vystavené faktury žalovaná obdržela, po vzájemné komunikaci a jejím zamítavém postoji k úhradě z její strany nedošlo. Žalobkyně na svém nároku trvala. Žalované dále vyčíslila zákonný úrok z prodlení za období od 26. 12. 2021 na částku 24 804,86 Kč a náhradu nákladů spojenou s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k úhradě celkové částky 1 341 024,86 Kč nejpozději do 23. 3. 2022. Dle podací stvrzenky byla předžalobní výzva žalované zaslána dne 16. 3. 2022.

10. Z jednostranného zápočtu soud zjistil, že dne 23. 3. 2022 žalobkyně sdělila žalované, že vůči ní má závazek ve výši 25 797 Kč a naopak žalovaná má vůči žalobkyni závazek ve výši 1 315 000 Kč. Žalobkyně vzájemnou pohledávku žalované započetla a po žalované požadovala částku 1 289 203 Kč. Splatnost pohledávky žalované za žalobkyní byla z faktury č. 20210189 dne 19. 11. 2021.

11. Z výzvy k úhradě dlužné částky – předžalobní upomínky ze dne 3. 2. 2022 soud zjistil, že zástupce žalobkyně žalované oznámil, že evidují neuhrazenou fakturu č. , tel. číslo, ze dne 25. 11. 2021 v částce 1 315 000 Kč, která je již po splatnosti. Ačkoli účastnice v dané věci jednaly osobně dne 24. 1. 2022, doposud nedošlo k narovnání vzájemných vztahů. Žalobkyně žalovanou tedy opětovně vyzvala k uhrazení dluhu ve výši 1 315 000 Kč nejpozději do 18. 2. 2022. Výzva byla zaslána prostřednictvím datové schránky dne 3. 2. 2022 a tentýž den byla dodána do datové schránky žalované.

12. Ze vzájemné e-mailové komunikace mezi žalobkyní a žalovanou za období listopad 2020 až listopad 2021 soud zjistil, že dne 12. 11. 2020 oslovila žalobkyně zastoupená , jméno FO, žalovanou s nabídkou možnosti spolupráce na vývoji lisovacího zařízení. Dne 5. 1. 2021 zaslala žalovaná zastoupená , jméno FO, slíbenou nabídku na lisovací stanici, přičemž zástupce žalované se chtěl za zástupcem žalobkyně osobně dostavit k možnosti projednání budoucí spolupráce. Nabídka na lis č. 20120 byla zpracována , jméno FO, dne 22. 12. 2020. Dne 23. 2. 2021 žalovaná oznámila žalobkyni, že přístroj je konstrukčně připraven. Zástupce žalované se chtěl za zástupcem žalobkyně, konkrétně za , jméno FO, zastavit. Na to bylo oznámeno, že dne 24. 2. 2021 proběhla schůzka k představení konceptu u žalobkyně. Dne 23. 3. 2021 se žalobkyně zastoupená , jméno FO, dotazovala na stav návrhu na zařízení 3v1 (střásání + lisování + počítání). Na to žalovaná odpověděla dne 28. 4. 2021, že návrh je skoro hotov i se specifikací vážení. Pokud by střásadlo potřebovali, tak mají zavolat a oni jej pošlou. Tentýž den zaslala žalovaná zprávu i , jméno FO, s koncepční nabídkou a požádala o zpětnou vazbu. Dne 2. 7. 2021 zaslala žalovaná žalobkyni nabídku na repasi řezačky dutinek. Žalobkyně dne 2. 9. 2021 zaslala objednávku č. 5190/21 na repasi řezačky dutinek v celkové ceně 87 650 Kč bez DPH. Dne 19. 11. 2021 žalovaná žalobkyni oznámila, že by jí chtěli vrátit střásací stroj v odpoledních hodinách, neboť mají nový soustruh a na uskladnění jejich stroje již nemají místo; projekt stejně nepokračuje. Tentýž den žalobkyně potvrzuje, že stroj je již u ní, a vše je v pořádku.

13. Z výpovědi svědka , jméno FO, v rámci jednání soudu dne 20. 9. 2022 bylo zjištěno, že pracoval pro žalobkyni jako výrobně technický ředitel a jeho zaměstnanecký poměr skončil ke konci 2021 vzájemnou dohodou. Svědek od žalobkyně odešel, protože si vybudoval vlastní živnost. V rámci své pracovní činnosti oslovil žalovanou za účelem spolupráce. Při hledání možností úspor svědek poptával u žalované, která byla mj. výrobcem jednoúčelových strojů, výrobu stroje na etikety, který by nejen střásal, ale zároveň tyto počítal. Žalobkyně měla k dispozici jeden nepoužívaný stroj, který následně zapůjčila žalované. V souvislosti se zapůjčením svědek inicioval vytvoření a přijetí dokumentu, který by sloužil k evidenci toho, že stroj byl z majetku žalobkyně zapůjčen. Návrh zpracovala žalobkyně a byl poslán k podpisu jednateli žalobkyně. Svědek písemné smlouvy nepodepisoval, což dle interních pravidel činil ředitel , jméno FO, nebo jeho zástupce a finanční ředitel , jméno FO, . Poté byl stroj žalované skutečně zapůjčen. Svědek věděl, že stroj se celou dobu nachází u žalované, které považoval za solidní společnost, a proto se o stroj neobával. Žalovaná zpracovala technický návrh a cenovou nabídku, která byla zajímavá. Návrh vyhovoval, a tak žalobkyně počala podnikat kroky k přípravě investice. Na začátku léta 2021 se změnil ředitel z pana , jméno FO, na pana Budišovského, a po dalších třech měsících se stal ředitelem pan , jméno FO, . Kvůli uvedenému tak svědek neměl možnost projednat žádost o investici přímo s ředitelem, ale projekt předložil panu , jméno FO, , akcionáři žalobkyně, který jej odsouhlasil. Neboť se jednalo o investici ve výši 1 000 000 Kč, byl nutný souhlas představenstva žalobkyně. V době jeho odchodu nebyla investice doposud schválena. V průběhu doby jej několikrát kontaktoval pan , jméno FO, s dotazy na investici. Pravděpodobně mu říkal, aby si stroj nadále ponechali, a ujišťoval ho, že žalobkyně tento stroj nepotřebuje. Probíhala mezi nimi jen e-mailová komunikace. Jednání s žalovanou bylo solidní, nic neblokovala. Kdyby žalobkyně stroj potřebovala, byla mezi účastnicemi dohoda, že by si o vrácení stroje řekla. Po vrácení by stroj stál na chodbě, neboť ho žalobkyně nepoužívala. Žádná škoda by jí tak nevrácením nevznikla. Svědek si je jist, že k původní smlouvě žádný dodatek uzavírán nebyl. O sjednání smluvní pokuty ani nevěděl, než mu to sdělil ředitel , jméno FO, . Ve stejném období žalovaná pro žalobkyni repasovala řezačku. Záležitosti kolem stroje vyřizoval pan , jméno FO, , podřízený svědka.

14. Z výpovědi svědka , jméno FO, v rámci jednání soudu dne 20. 9. 2022 bylo zjištěno, že je zaměstnán u žalované na pozici projektový manažer. Se žalobkyní spolupracoval v rámci svého výkonu zaměstnání. Žalobkyně žalovanou oslovila za účelem výroby jednoúčelového stroje na střásání do jejich linky na výrobu etiket. Konkrétně jej oslovil pan , jméno FO, . Spolu řešili technické specifikace stroje. Žalobkyně žalované nabídla, že jeden nepoužívaný stroj jim vypůjčí, na což žalovaná přistoupila. Zaslaný návrh, standardní smlouvu žalobkyně, předal k podpisu jednateli. Bylo řečeno, že smlouva je jen pro případ, kdyby nechtěli zapůjčený stroj vrátit. Žalovaná s žalobkyní jednala, vypracovala pro ni nabídku komplexního řešení a dala jí ji k posouzení. Žalobkyně projevila zájem, ale žádnou objednávku neposlala. Na podzim 2021 potřebovala žalovaná místo, a tak stroj žalobkyni odvezla zpět. Svědek byl několikrát ubezpečován panem , jméno FO, , že stroj vracet nemusí, že ho žalobkyně nepotřebuje. Bral to jako gentlemanskou dohodu. Přesné datum vrácení stroje spolu neřešili. V té době věděl, že pan , jméno FO, pracoval pro žalobkyni jako výrobní ředitel. V průběhu doby probíhala jednání za účasti pana , jméno FO, a jeho kolegů, kde svědek prezentoval funkcionalitu stroje a předváděl jeho technické řešení.

15. V průběhu jednání soudu vznesla žalovaná návrh na moderaci nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty a navrhla soudu, aby tuto smluvní pokutu snížil.

16. Soud důkazy hodnotil jednotlivě a ve vzájemné souvislosti.

17. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav věci.

18. Podle § 2193 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se umožnit její bezplatné dočasné užívání.

19. Podle § 430 odst. 1 o.z. pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve věcech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází.

20. Podle § 1954 o.z. se k řádnému splnění vyžaduje, aby byl dluh splněn ve stanoveném místě. Nelze-li místo plnění zjistit ze smlouvy, povahy závazku nebo z účelu plnění, plní se v místě stanoveném zákonem.

21. Podle § 2200 o.z. musí být práva půjčitele a vypůjčitele uplatněna do tří měsíců od vrácení věci, jinak je soud nepřizná, namítne-li druhá strana opožděné uplatnění práva.

22. Mezi žalobkyní a žalovanou, coby mezi podnikateli, byla dne 29. 1. 2021 uzavřena smlouva o výpůjčce, jejímž předmětem bylo bezúplatné přenechání střásacího stroje žalobkyně žalované za účelem navržení zlepšovacího návrhu mechanismu stroje. Stroj měl být přenechán žalované na dobu od uzavření smlouvy, tj. 29. 1. 2021, do 22. 2. 2021. Po uplynutí uvedené doby byla sjednána povinnost žalované stroj předat zpět žalobkyni. Pro případ prodlení žalované bylo do smlouvy zahrnuto ustanovení o smluvní pokutě, podle kterého by žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každý byť započatý den, kdy by žalovaná stroj nevrátila. Žalovaná stroj žalobkyni po uplynutí smluvní doby nevrátila, když k vrácení stroje došlo až dne 19. 11. 2021. V obdobné době žalovaná pro žalobkyni repasovala řezačku. Tyto skutečnosti jsou mezi stranami nesporné.

23. Z provedeného dokazování soud dále zjistil a vzal za prokázané, že za žalobkyni je oprávněn samostatně jednat předseda představenstva, kterým byl v době uzavírání výše uvedené smlouvy , jméno FO, , nebo pověřený člen představenstva, či místopředseda představenstva, kterým byl v době uzavírání výše uvedené smlouvy , jméno FO, . , jméno FO, , společně s jedním členem představenstva, mezi které patřil mj. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, . , jméno FO, . , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, jsou rovněž uvedeny v záhlaví smlouvy coby zástupci žalobkyně. Za žalovanou byl oprávněn a smlouvu podepsal její jednatel , jméno FO, . Dle smluvních ujednání bylo možné smlouvu ukončit písemnou dohodou stran a změnit ji či doplnit pouze v písemné formě. Dne 23. 2. 2021 žalovaná žalobkyni oznámila, že stroj je konstrukčně připraven a dne 24. 2. 2021 proběhla schůzka k představení konceptu. Téměř po měsíční odmlce, kdy se žalobkyně dotazovala na stav návrhu, žalovaná dne 28. 4. 2021 odpověděla, že návrh je skoro hotový. Sdělila, že v případě potřeby si mají zavolat, a stroj by jim žalovaná zaslala. Dne 19. 11. 2021 žalovaná žalobkyni oznámila, že již nemá prostor k tomu, aby měla v držení stroj, a tak jí ho chtěla vrátit. Tentýž den byl stroj vrácen. Komunikace mezi účastnicemi probíhala především mezi , jméno FO, na straně žalované a , jméno FO, a , jméno FO, na straně žalobkyně. Vypracování smlouvy o výpůjčce inicioval , jméno FO, , který ji bral jako evidenční záležitost. Sám o smluvní pokutě ani nevěděl. Žádný dodatek ke smlouvě uzavřen nebyl. S žalovanou písemně komunikoval, kdy ji ujišťoval, že stroj žalobkyně nepotřebuje a že si jej může žalovaná ponechat. Po schválení návrhu podnikl kroky k realizaci investice. Sám z žalobkyně odešel, než byla investice realizována. , jméno FO, , projektový manažer, s , jméno FO, řešil technické specifikace stroje. , jméno FO, mu uvedl, že stroj nepoužívají, a v průběhu doby jej ujišťoval, že jej vrátit nechtějí, že jej nepotřebují. O , jméno FO, věděl, že je to výrobní ředitel. Zaslaný návrh smlouvy předložil jednateli žalované. Ze strany žalobkyně bylo ujištěno, že smlouva je uzavírána jen pro případ, kdyby stroj nechtěla žalovaná vrátit. , jméno FO, nabídl žalobkyni komplexní řešení stroje. Na podzim žalovaná potřebovala místo, a proto stroj žalobkyni vrátili. Výpovědi svědků hodnotí soud jako věrohodné, ačkoli přihlédl ke skutečnosti, že svědek , jméno FO, doposud pro žalovanou pracuje, a svědek , jméno FO, z žalobkyně odešel, avšak na základě vlastního rozhodnutí, žádné soudní spory s žalobkyní nevede. Výpovědi svědků byly logické a v mnoha ohledech vzájemně konzistentní, nevylučovaly se. Soud tak neshledal žádný motiv svědků, proč by měli soudu uvádět nepravdu nebo něco zamlčovat.

24. Žalobkyně uplatnila nárok na smluvní pokutu dne 25. 11. 2021, a to ve výši 1 315 000 Kč, kdy se jednalo o smluvní pokutu za prodlení v délce 263 dní. Žalované rovněž zaslala fakturu č. , tel. číslo, se splatností do 25. 12. 2021. Žalované také zaslala předžalobní upomínku, kde ji vyzývala k úhradě dlužné částky 1 315 000 Kč nejpozději do 18. 2. 2022, a která byla žalované dodána do datové schránky dne 3. 2. 2022. Následovala další předžalobní výzva z 16. 3. 2022, kde kromě smluvní pokuty ve výši 1 315 000 Kč žalobkyně po žalované požadovala rovněž zákonný úrok z prodlení za dobu 26. 12. 2021, kapitalizovanou na výši 24 804,86 Kč a náhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky v paušalizované výši 1 200 Kč. Vše nejpozději do 23. 3. 2022. Tentýž den předžalobní výzvu žalobkyně zaslala prostřednictvím poštovních služeb. Dne 23. 3. 2022 žalobkyně žalované sdělila, že provedla jednostranný zápočet vzájemné pohledávky žalované za žalobkyní ve výši 25 797 Kč, která byla splatná dne 19. 11. 2021.

25. Na základě skutečností zjištěných provedeným dokazováním posoudil soud situaci mezi žalobkyní a žalovanou jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o výpůjčce mezi podnikateli. V řízení bylo prokázáno, že obě účastnice řízení jsou podnikateli, když jsou kapitálovými společnostmi zapsanými do obchodního rejstříku. Za žalobkyni v době uzavírání smlouvy byli oprávněni jednat předseda představenstva, pověřený člen představenstva či místopředseda představenstva společně s jedním dalším členem představenstva. Smlouva byla na straně žalobkyně opravdu uzavřena místopředsedou , jméno FO, . , jméno FO, a členem představenstva , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, . Za žalovanou byl oprávněn jednat samostatně její jediný jednatel, a to , jméno FO, . Smlouva byla ze strany žalované jmenovaným skutečně podepsána. Jednalo se tedy o právní jednání, kterým půjčitel, v daném případě žalobkyně, přenechal vypůjčiteli, v daném případě žalované, nezuživatelnou věc, a to střásací stroj, a zavázal se umožnit její bezplatné dočasné užívání, a to na dobu od 29. 1. 2021 do 22. 2. 2021. Byly tak naplněny všechny zákonné znaky právního jednání dle občanského zákoníku kvalifikovaného jako výpůjčka podle § 2193 o.z. V řízení nebyla namítána neplatnost smlouvy, o které ani soud nemá pochybnosti, tj. účastnice projevily vůli dobrovolně a vážně uzavřít výše uvedenou smlouvu. Pokud jde o námitky žalované, že později byla mezi účastnicemi uzavřena nová ústní smlouva, soud se odkazuje na zákonné ustanovení § 430 odst. 1 o.z. Tato smlouva měla být uzavřena mezi , jméno FO, , výrobním ředitelem, na straně žalobkyně a , jméno FO, , projektovým manažerem, na straně žalované. Avšak ani jedna z těchto osob nebyla oprávněna za účastnice jednat. Sám svědek , jméno FO, připustil, že věděl, že , jméno FO, je pouze výrobní ředitel. V rámci smlouvy žalobkyně dala jasně najevo, že za ni jednají předseda představenstva a člen představenstva. Na druhé straně smlouvu podepsal a řešil jednatel žalované. Je tedy zřejmé, že ani , jméno FO, , ani , jméno FO, nebyly osobami oprávněnými uzavřít novou smlouvu, či původní smlouvu změnit či ji doplnit, neboť tato kompetence nespadala do jejich působnosti, přičemž druhá strana o tomto věděla. Navíc v případě změny či doplnění původní smlouvy tato vyžadovala písemnou formu, která by v každém případě nebyla dodržena. Soud má za to, že nová smlouva nebyla mezi stranami uzavřena, ani nebyla zrušena, změněna či doplněna smlouva původní. Ve smlouvě se pak žalovaná zavázala stroj předat bezodkladně zpět žalobkyni, a to po uplynutí sjednané doby, tedy po 22. 2. 2021. Stranami stanovená doba se nezdá ani příliš krátká ke zvládnutí zadaného úkolu žalobkyní žalované, neboť dne 23. 2. 2021 žalovaná žalobkyni kontaktovala, že stroj je konstrukčně připraven; následující den byl předveden koncept. Po vyhodnocení projektu žalobkyně počala podnikat kroky k realizaci investice. Soud je toho názoru, že od této doby již žalovaná stroj nepotřebovala k zadanému úkolu žalobkyně, neboť to byla žalobkyně, která již návrh schválila, a jednalo se pak čistě o řešení finanční záležitosti. V takovém případě tím spíš měla žalovaná vypůjčený stroj žalobkyni vrátit. Pokud žalovaná namítá, že tato nebyla ve splnění svého závazku dostatečně aktivní, pak musí soud odkázat na ujednání mezi stranami, kde je tato povinnost uložena právě žalované. Navíc je nutné si uvědomit, že stroj byl následně vrácen dne 19. 11. 2021 z toho důvodu, že u žalované zabíral místo, které potřebovala pro nový soustruh, ne z důvodu plnění povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy, a po krátké komunikaci bylo možno stroj ještě týž den žalobkyni přepravit a vrátit. Podle názoru soudu tak žalované ničeho nebránilo od 23. 2. 2021 stroj žalobkyni vrátit, když žalovaná se nepřiměřeně spoléhala na ujišťování ze strany žalobkyně, které navíc činila v tomto směru neoprávněná osoba. Z ustanovení § 1954 o.z. pak soud vyvozuje, že místo k řádnému splnění tak vyplývá z povahy závazku a charakteru smlouvy o výpůjčce. Žalovaná v řízení vznesla námitku promlčení podle § 2200 o.z. Podle názoru soudu se však dané ustanovení nevztahuje na tento případ, kdy se vztahuje pouze na nároky plynoucí přímo z ustanovení § 2193 - § 2199 o.z. ( k tomu viz Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014), 1. vydání, 2014, s. 211 - 212: M. Hulmák, dostupný na www.beck-online.cz). Na nárok žalobkyně na smluvní pokutu jako do jisté míry samostatný nárok se tak vztahuje obecná tříletá promlčecí doba ve smyslu § 629 odst. 1 o. z. Nárok žalobkyně tedy není promlčen.

26. Podle § 2051 věta první o.z. může soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta.

27. Na základě návrhu žalované na moderaci – snížení smluvní pokuty, s přihlédnutím k výše uvedenému zákonnému ustanovení a prokázaným skutečnostem soud dospěl k závěru, že tento návrh je oprávněný a důvodný. V řízení bylo prokázáno, že mezi stranami byla uzavřena smlouva o výpůjčce stroje, který žalobkyně přenechala bezúplatně k užívání žalované na dobu necelého jednoho měsíce. Bylo rovněž prokázáno, že se jednalo o stroj, který žalobkyně nepoužívala, k ničemu ho nepotřebovala. Dle vyjádření svědka , jméno FO, by stroj po vrácení žalobkyni jen „ležel na chodbě“. Tyto skutečnosti byly rovněž žalované ze strany žalobkyně prezentovány. V této souvislosti soud podotýká, že žalobkyni absencí stroje rovněž nevznikla žádná faktická škoda či ušlý zisk; což ostatně ani nebylo tvrzeno. Žalovaná žalobkyni stroj vrátila až ve chvíli, kdy sama „potřebovala uvolnit místo ve skladu“. Žalobkyně tedy sama neprojevila žádnou výraznější aktivitu pro vrácení stroje. Smluvní pokuta byla do smlouvy zahrnuta pouze formálně, neboť se šlo o standardní typ smlouvy, kdy smlouva měla podle svědka , jméno FO, pro žalobkyni charakter evidenční. Soud musí uvést, že z hlediska zásady pacta sunt servanda jsou strany smlouvy povinny řídit se jejím obsahem, který vážně, dobrovolně a s rozmyslem uzavřely. Tím spíše pokud se jedná o podnikatele, tedy osoby pohybující se v obchodních vztazích. Na druhé straně se soudu zdá částka smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za den prodlení v případě stroje, který ani sama žalobkyně nevyužívala, s jeho absencí jí nebyla způsobena žádná škoda, navíc za situace, kdy stroj byl zapůjčen v rámci předsmluvních jednání mezi účastníky, tedy nikoli za účelem jeho používání žalovanou, neúměrně vysoká. Soud tak využil možnosti výši smluvní pokuty moderovat, kdy s přihlédnutím k výše uvedenému stanovil výši smluvní pokuty podle soudního uvážení na 1 000 Kč za jeden den prodlení žalované s vrácením stroje. Žalobkyně tak má nárok na smluvní pokutu ve výši 263 000 Kč. Avšak žalovaná má za žalobkyní již započítanou pohledávku ve výši 25 797 Kč. Soud tedy výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni výslednou částku ve výši 237 203 Kč. Soud žalobkyni rovněž přiznal zákonný úrok z prodlení, a to od 26. 12. 2021 do zaplacení z částky 237 203 Kč, kdy datum 26. 12. 2021 se váže k uplatnění nároku na smluvní pokutu ze dne 25. 11. 2021, kde žalobkyně poskytla žalované lhůtu do 25. 12. 2021 dluh uhradit s připojenou fakturou. V částce 1 052 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 077 797 Kč od 26. 12. 2021 do 23. 3. 2021, data vzájemného započtení pohledávky žalované za žalobkyní, a z částky 1 052 000 Kč od 24. 3. 2022 do zaplacení soud výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

28. Při vypracování písemného vyhotovení rozsudku bylo zjištěno, že soud dne 27.9.2022 nerozhodl o části předmětu řízení, pokud je o nárok na paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. O této částce bude rozhodnuto doplňujícím rozsudkem podle § 166 o.s.ř.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně zákonného úroku z prodlení) částky 1 372 593,85 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 252 448,97 Kč, tj. z 18,4 %, zatímco žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky, tj. z 81,6 %. Úspěch žalované převýšil úspěch žalobkyně o 63,2 procentních bodů, a tudíž má žalovaná nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 63,2 %. Náklady řízení žalované představuje odměna advokáta stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty 1 289 203 Kč sestávající se z částky 13 460 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), písm. d), písm. g) a.t. (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření, jednání u soudu přesahující dvě hodiny) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a.t. a rovněž náhrady za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 1, odst. 3 a § 151 odst. 2 o.s.ř. ve výši 21 % z částky 55 040 Kč ve výši 11 558,40 Kč. Celkem tak náhrada nákladů činí částku 66 598,40 Kč, ale žalované náleží pouze část této náhrady ve výši 42 090,20 Kč (63,2 % z celkové výše náhrady). Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.