18 C 129/2022

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 43 586 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky ve výši 1 481,42 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení k 24. 6. 2019 a zákonném úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí z částky 2 268,48 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 741 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 741 Kč od 2. 8. 2019 do zaplacení, částku 23 140 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 14 405,51 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 20 871,52 Kč od 25. 6. 2019 do 30. 6. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 20 871,52 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 20 871,52 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 20 871,52 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 20 871,52 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 20 871,52 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 871,52 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 a za dobu od 1. 7. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. V částce 11 705 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 032,95 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 133,07 Kč, s úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky 11 822,46 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 822,46 Kč od 25. 6. 2019 do 1. 8. 2019 a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 081,46 Kč od 2. 8. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 812,60 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost uhradit jí částku 43 586 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba, IČ: číslo uzavřela se žalovaným dne 1. 11. 2015 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě žalovaný převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy částku ve výši 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku spolu s úrokem ve výši 1 843 Kč, s úrokem 20,50 % ročně z dlužné jistiny, poplatkem za administrativní zpracování ve výši 2 877 Kč, poplatkem za hotovostní splácení ve výši 6 985 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 429 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne 25. 12. 2016. Žalovaný nesplácel řádně. Žalovaný uhradil pouze 5 259 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni ke dni 24. 6. 2019 smlouvou o postoupení pohledávek z téhož dne, o čemž byl dopisem žalovaný informován. Dále byl sjednán ve smlouvě úrok ve výši 20,50 % ročně, kterým se úročí neuhrazená jistina úvěru ve výši 11 822,46 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení. Schopnost žalovaného dlužnou částku splácet zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného, které byly uvedeny v Zákaznické kartě. Tyto údaje ověřila dokumenty, uvedenými v zákaznické kartě. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba, IČ: číslo uzavřela se žalovaným dne 1. 3. 2010 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě žalovaný převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy částku ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 12 540 Kč v 60 týdenních splátkách po 465 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25. 4. 2011. Souhrnný poplatek zahrnuje úrok za poskytnutí úvěru ve výši 2 701,42 Kč, úplatu za administrativní činnost ve výši 9 838,58 Kč. Žalovaný nesplácel řádně. Žalovaný uhradil pouze 4 400 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni ke dni 24. 6. 2019 smlouvou o postoupení pohledávek z téhož dne, o čemž byl dopisem žalovaný informován. Žalobkyně následně vzala žalobu zpět ohledně částky ve výši 1 481,42 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení a ohledně zákonného úroku z prodlení z částky 2 268,48 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se nedostavila žalobkyně, která svou neúčast omluvila, ani žalovaný. Soud ve věci jednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.).

3. Ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi právnická osoba a žalovaným dne 1. 11. 2015 soud zjistil, že právnická osoba poskytl žalovanému půjčku ve výši 14 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku včetně poplatků vrátit v 60 týdenních splátkách po 429 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek za administrativní činnost ve výši 2 877 Kč, poplatek za hotovostní splácení ve výši 6 985 Kč, úroky ve výši 1 843 Kč. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 20,50 % ročně (v případě splácení úvěru ve 60 týdenních splátkách). Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí částky 14 000 Kč v hotovosti.

4. Ze zákaznické karty ze dne 1. 11. 2015 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že pracuje jako závozník u jméno příjmení jméno straně příjmů je uvedena mzda ve výši 13 000 Kč a jiný příjem ve výši 4 000 Kč. Výdaje jsou uvedeny ve výši 8 700 Kč. Z těchto částek je vypočten použitelný příjem ve výši 8 300 Kč. V části„ doložení příjmu“ jsou zaškrtnuta políčka: občanský průkaz. Z tabulky umoření ze dne 4. 8. 2019 (ke smlouvě číslo) soud zjistil přehled předepsaných a splacených splátek.

5. Ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené mezi právnická osoba a žalovaným dne 1. 3. 2010 soud zjistil, že právnická osoba poskytl žalovanému půjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku včetně poplatků vrátit v 60 týdenních splátkách po 465 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit souhrnný poplatek výši 12 540 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí částky 15 000 Kč v hotovosti.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 a přílohy soud zjistil, že žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně adresovaného žalovanému ze dne 24. 6. 2019 (odeslaném dne 17. 7. 2019) a podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce číslo ve výši 38 312,31 Kč a ze smlouvy o půjčce číslo ve výši 25 466,46 Kč. Současně byl žalovaný informován o zpracování osobních údajů.

7. Z předžalobní upomínky ze dne 16. 1. 2019 soud zjistil, že touto byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 80 303,26 Kč s příslušenstvím nejpozději do 26. 11. 2021. Dle podacího lístku byla výzva odeslána žalovanému dne 12. 11. 2021.

8. Po zhodnocení provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu o půjčce, na základě níž byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč. Žalovaný tyto peněžní prostředky převzal v hotovosti, což potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky včetně úroků a poplatků vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 429 Kč. Byla sjednána úroková sazba ve výši 20,50 % ročně. Žalovaný do doby postoupení pohledávky uhradil pouze část dluhu ve výši 5 259 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena písemnou smlouvou na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. Žalovaný rovněž s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu o půjčce, na základě níž byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný tyto peněžní prostředky převzal v hotovosti, což potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky včetně souhrnného poplatku vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 465 Kč. Žalovaný do doby postoupení pohledávky uhradil pouze část dluhu ve výši 4 400 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena písemnou smlouvou na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.

9. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 3 se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel povinen před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 22 odst. 5 téhož zákona není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 9 nesplnil.

10. Dle § 2991 odst. 1. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

12. Podle ustanovení § 1968 o. z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Dle § 96 odst. 1 o.s.ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle § 96 odst. 2 o.s.ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.

14. Soud dospěl k závěru, že na závazkový vztah (nárok č. 1) mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný v rámci tohoto právního jednání nevystupoval v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele atd. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se v tomto případě spokojila s pouhým tvrzením žalovaného a dále po něm nepožadovala tato tvrzení doložit, a tím si ověřit jejich správnost. Svoje tvrzení o lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku stejně jako o předložení pracovní smlouvy a výplatních pásek žalovaným žalobkyně soudu nijak neprokázala. Rovněž neprokázala, že by zkoumala, jaké má žalovaný závazky. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohla být ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. poučena o tom, že dosud nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení o prověření schopnosti žalovaného dlužnou částku splácet. Neunesla tak důkazní břemeno. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako absolutně neplatnou (§ 9 odst. 1 a § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru). Absolutně neplatná jsou taktéž ujednání o smluveném úroku a poplatcích.

15. Žalobkyně však soudu prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 14 000 Kč a že tento nárok na vrácení těchto prostředků žalovaným byl platně a v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o. z. postoupen na žalobkyni. Žalovaný uhradil pouze částku 5 259 Kč. V řízení přitom nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný zbývající peněžní prostředky žalobkyni či její právní předchůdkyni vrátil. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní, respektive její právní předchůdkyní, a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a není mezi nimi jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť žalobkyně mu plnila bez právního důvodu, a ve smyslu ustanovení § 2993 věty první o. z. má žalobkyně právo na vrácení toho, co žalovanému plnila její právní předchůdkyně. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil.

16. Soud dále posoudil závazek (nárok č. 2) mezi účastníky jako platně uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně soudu prokázala, že žalovanému poskytla částku 15 000 Kč, ale žalovaný dosud neuhradil celou částku. Žalovaný v řízení nijak netvrdil, a tedy ani neprokazoval, že by žalovanou částku žalobkyni vrátil. Soud proto žalovanému uložil povinnost žalobkyni částku 15 270 Kč zaplatit (jistina, poplatky). Pokud jde o příslušenství, má žalobkyně právo na úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení od 6. 6. 2020 (po splatnosti poslední splátky), soud proto žalobkyni přiznal požadovaný zákonný úrok z prodlení z částky 15 270 Kč od 6. 6. 2020 do zaplacení.

17. Soud tudíž rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni poskytnutou částku ve výši 8 741 Kč (nárok č. 1) a částku ve výši 23 140 Kč (nárok č. 2). Žalobkyni rovněž náleží úrok z prodlení z částky nároku č. 1 dle ustanovení § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaný byl povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co jej o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo výzvou podanou k poštovní přepravě dne 17. 7. 2019 s lhůtou splatnosti do deseti dnů od doručení. Výzva tak mohla být žalovanému doručena nejdříve dne 22. 7. 2019 (podle § 573 o.z.) a lhůta tak uplynula dne 1. 8. 2019. Od 2. 8. 2019 je tak žalovaný v prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 8 741 Kč až od 2. 8. 2019 do zaplacení. V případě nároku č. 2 náleží žalobkyni úrok z prodlení v žalobou uplatněné výši tj. z částky 23 140 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení včetně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 15 886,93 Kč. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

18. Soud vzhledem k neplatnosti smlouvy dále zamítl žalobu ohledně částky 11 705 Kč (nezaplacené poplatky a vrácená jistina), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 032,95 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 133,07 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 11 822,46 Kč od 25. 6. 2019 do 1. 8. 2019, ohledně zákonného úroku z prodlení z částky 3 081,46 Kč od 2. 8. 2019 do zaplacení a ohledně úroku ve výši 20,50 % ročně z částky 11 822,46 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení.

19. Z důvodu částečného zpětvzetí žaloby soud rovněž řízení v požadované části zastavil tj. ohledně částky 1 481,42 Kč jako kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ke dni 24. 6. 2019 a zákonného úroku z prodlení z částky 2 268,48 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně úroku a úroku z prodlení kapitalizovaného k tomuto dni) částky 83 935,26 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 55 939,40 Kč, tj. z 66,6 %, zatímco žalovaný byl úspěšný co do součtu zamítnuté částky a částky, ohledně níž bylo zastaveno řízení, ve výši 27 995,86 Kč, tj. ze 33,4 %. Žalobkyni tak náleží náhrada nákladů řízení ve výši 33,2 % z celkové výše náhrady. Náklady řízení žalobkyně představuje odměna advokáta stanovená dle ustanovení § 14b odst. 1 bodu 1. (jedná se o tzv.„ formulářovou žalobu“, tj. žalobu opakovaně podávanou ve skutkově a právně totožných situacích, které se od sebe navzájem liší pouze výší žalovaných částek a osobou žalovaného, viz např. řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 21 C 385/2021, 18 C 295/2021, 24 C 322/2021 atd.) ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále též jen„ a.t.“) ve výši 500 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 1 500 Kč (za 3 úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení, sepsání žaloby, předžalobní výzva). Dále zástupci žalobkyně náleží odměna za jeden úkon po podání žaloby podle § 14b odst. 3 a.t. ve spojení s § 7 bodem 5. a. t. ve výši 2 860 Kč, a to za úkon podle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. (částečné zpětvzetí žaloby). Dále zástupci žalobkyně přísluší paušální náhrada hotových výdajů stanovená podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 odst. 1 a.t. ve výši 600 Kč (za 3 úkony právní služby po 100 Kč a za jeden úkon po podání žaloby ve výši 300 Kč), náhrada za daň z přidané hodnoty dle ustanovení § 137 o.s.ř. ve spojení se zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném od 1. 1. 2013, ve výši 1 041,60 Kč (21 % ze součtu částky odměny a náhrady) a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 744 Kč, celkem tedy 7 745,60 Kč. Žalobkyni ovšem náleží pouze část náhrady nákladů řízení ve výši 2 571,54 Kč (tj. 33,2 % z celku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.