18 C 133/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale hlášený Adresa žalovaného o 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 8. 3. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V částce 1 000 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávky se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 129,40 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky ve výši 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky dne , datum, . V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy žalovanému poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny, totožnost žalovaného byla ověřena prostřednictvím zaslané ověřovací verifikační platby. Před poskytnutím úvěru žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Poskytnutý úvěr měl žalovaný hradit spolu s úrokem v měsíčních splátkách po 4 000 Kč vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou splátky splatné dne , datum, . Žalobkyně proto zaslala žalovanému první upomínku ze dne , datum, k úhradě dlužné splátky. Žalovaný však svůj dluh neuhradil, žalobkyně ho proto opětovně vyzvala k zaplacení dluhu druhou upomínkou ze dne , datum, . Ani poté žalovaný svůj dluh neuhradil, žalobkyně proto přistoupila k okamžitému zesplatnění celého úvěru. Žalovaný byl naposledy vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 21. 2. 2025, ani poté však svůj dluh neuhradil. Žalobkyně proto požaduje úhradu dlužné jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč a jako příslušenství pohledávky žádá náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč představující náklady za dvě odeslané upomínky, Anonymizováno, a úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 8. 3. 2025 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně svoji účast při jednání řádně omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodnul v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků.

3. Z listiny označené jako smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že je datována ke dni , datum, a jako smluvní strany jsou uvedeni žalobkyně jako poskytovatel a žalovaný jako spotřebitel. Žalovaný je ve smlouvě identifikován jménem a příjmením, rodným číslem, telefonním číslem, adresou trvalého bydliště, doručovací adresou a e-mailovou adresou , e-mail, . Jako bankovní účet, na který mají být vyplaceny dohodnuté peněžní prostředky, žalovaný uvedl účet č. , č. účtu, . Ze smlouvy vyplývá, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr uhradit spolu s úrokem ve výši 48 000 Kč (se sjednanou úrokovou sazbou 20 % měsíčně), tj. celkem uhradit částku 68 000 Kč v pravidelných 12 měsíčních splátkách po 4 000 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. V případě prodlení žalovaného s úhradou bylo ujednáno právo žalobkyně požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného a také úroky z prodlení. Před zesplatněním úvěru je žalobkyně povinna zaslat žalovanému písemnou upomínku prostřednictvím emailové adresy, za což je sjednán poplatek ve výši 500 Kč. V případě neuhrazení dluhu je žalobkyně povinna zaslat žalovanému druhou písemnou upomínku prostřednictvím emailové adresy, za což se rovněž sjednává poplatek ve výši 500 Kč. Pokud ani po dvou upomínkách nedojde k uhrazení dluhu, žalobkyně je oprávněna celý neuhrazený úvěr zesplatnit. Smlouva je opatřena pouze podpisem žalobkyně. Součástí smlouvy je ujednání o tom, že smlouva se uzavírá elektronicky prostřednictvím klientského účtu, do kterého se žalovaný přihlásí na základě specificky vygenerovaného SMS kódu, jež bude zaslán na telefonní číslo a emailovou adresu žalovaného. V klientském rozhraní žalovaný zvolí parametry smlouvy a odsouhlasí její návrh. V rámci ověření totožnosti žalovaného se sjednává verifikační platba ve výši , částka, , kterou má žalovaný zaslat ze svého účtu na účet žalobkyně. Smlouva je v záhlaví opatřena údaji s autorizační doložkou, která obsahuje IP adresu, datum podpisu smlouvy, čas podpisu, SMS kód a telefonní číslo, ze kterého byl SMS kód potvrzen, přičemž není uvedeno, kdo měl tímto způsobem smlouvu podepsat.

4. Nedílnou součástí smlouvy jsou tabulka umoření obsahující předpis splátek, předsmluvní informace (tj. souhlas se zpracováním osobních údajů a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru) a příloha č. 1 označená jako , název, . Z přílohy č. 1 soud zjistil, že obsahuje údaje o poměrech žalovaného a jejich vyhodnocení pro účely posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. V době žádosti o úvěr byl žalovaný svobodný, neměl žádnou vyživovací povinnost a byl zaměstnaný. Údaj o svém nejvyšším vzdělání nechtěl uvést. V rámci svých majetkových poměrů žalovaný uvedl částku , částka, (přičemž není zřejmé, zda se jedná o příjem žalovaného) a dále částku , částka, na náklady na bydlení a částku , částka, jako splátku úvěru poskytovaného žalobkyní. Finanční zůstatek žalovaného tedy činil , částka, , který byl vyhodnocen jako dostatečný pro hrazení pravidelných splátek úvěru i hrazení běžných životních nákladů. Součástí posouzení jsou údaje o tom, že byla provedena lustrace osoby žalovaného ve veřejně dostupných rejstřících a databázích (centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, SOLUS, registr platebních informací, AML a databáze odcizených dokladů, v nichž žalovaný neměl žádný záznam). Všechny zjištěné informace žalobkyně podrobila internímu skóringu a dospěla k závěru, že žalovaný je úvěrovatelný.

5. Z detailu pohybu – okamžité příchozí platbě soud zjistil, že na účet žalobkyně byla z účtu č. , č. účtu, dne , datum, zaslána částka ve výši , částka, . Z detailu pohybu – bezhotovostní platby soud zjistil, že z účtu žalobkyně byla dne , datum, zaslána na účet č. , č. účtu, částka 20 000 Kč. Ze sdělení , právnická osoba, soud zjistil, že ke dni , datum, byl majitelem účtu č. , č. účtu, s dispozičním oprávněním žalovaný.

6. Z upomínky č. 1 ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzván k úhradě splátky ve výši 4 000 Kč se splatností , datum, , která dosud nebyla uhrazena. Žalovaný byl současně vyzván k úhradě nákladů za tuto upomínku ve výši 500 Kč a upozorněn na možnost zesplatnění úvěru v případě neuhrazení dluhu. Přiložená emailová zpráva dokládá, že upomínka totožného znění byla dne , datum, zaslána žalovanému také na jeho emailovou adresu.

7. Z upomínky č. 2 ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě dosud neuhrazené splátky splatné dne , datum, společně s poplatkem ve výši 500 Kč za první upomínku i tuto druhou upomínku. Žalovaný byl opětovně upozorněn na zesplatnění celého neuhrazeného úvěru. Přiložená emailová zpráva dokládá, že upomínka totožného znění byla dne , datum, zaslána žalovanému také na jeho emailovou adresu.

8. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 2. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě dlužné částky, která mj. představuje neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 20 000 Kč a neuhrazené poplatky ve výši 1 000 Kč, a to nejpozději do , datum, . Žalovaný byl upozorněn na možnost soudního vymáhání dluhu v případě jeho neuhrazení. Podací lístek dokládá, že výzva byla odeslána žalovanému dne 21. 2. 2025.

9. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně poskytla dne , datum, na bankovní účet žalovaného peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč. Žalobkyně postupovala na základě ujednání, které mělo být dne , datum, dohodnuto právě s žalovaným. Na základě takového ujednání měla žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný měl tento úvěr vrátit společně s úrokem ve 12 měsíčních splátkách po 4 000 Kč. Takové ujednání probíhalo elektronicky, smlouvu měl žalovaný podepsat zadáním verifikačního SMS kódu (písemná podoba smlouvy o úvěru předložená soudu obsahuje pouze podpis žalobkyně a dále údaje o autorizaci dokumentu a elektronickém sjednání smlouvy). Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky splatné dne , datum, , žalobkyně jej proto vyzvala dvěma písemnými upomínkami k úhradě dluhu, přičemž za tyto dvě upomínky žádá poplatek po 500 Kč v celkové výši 1 000 Kč. Žalovaný byl naposledy k úhradě dluhu vyzván předžalobní výzvou ze dne 21. 2. 2025 (odeslanou žalovanému téhož dne), dle které měl dluh uhradit nejpozději do , datum, .

10. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

11. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. S ohledem na zjištěný skutkový stav a výše uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že předmětný závazkový vztah nelze považovat za platnou smlouvu o spotřebitelském úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 85/2024 Sb. účinném v období od , datum, do , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Tento zákon sám v ustanovení § 104 větě první stanoví, že smlouva o spotřebitelském úvěru musí být uzavřena v písemné formě. Za písemnou formu se přitom podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis [ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. , spisová značka, ze dne , datum, , o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. , spisová značka, ]. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dostupný na www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným elektronicky, přičemž žalovaný smlouvu nepodepsal způsobem uvedeným výše.

14. Z ostatních okolností kontraktačního procesu, které časově souvisí s tvrzeným sjednáváním smlouvy o úvěru, by bylo možné dovodit, že žalobkyně skutečně jednala s žalovaným (zejména pokud jde o provedení bankovních transakcí). Z písemného vyhotovení smlouvy předloženého soudu je pak zřejmé, že se jedná o elektronickou podobu právního jednání, které nebylo ze strany žalovaného podepsáno vůbec. Údajný podpis smlouvy žalovaným měl být proveden zadáním vygenerovaného SMS kódu. Smlouva předložená soudu sice obsahuje autorizační údaje o zadání SMS kódu do systému, nicméně nedokládá, že tak učinil právě žalovaný. Z těchto skutečností nelze uzavřít, že znění posuzované smlouvy v okamžiku jejího „podepsání“ žalovaným bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tj. že nedošlo k její následné změně. Absence formy právního jednání a podpisu osoby jednající má za následek, že není zřejmé, kdo, kdy a jak takové právní jednání učinil. Žalobkyně tedy neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení jeho obsahu a jeho nezměnitelnost. Žalobkyně sice doložila, že v červenci , datum, jednala s žalovaným, avšak neprokázala, že výsledkem takového jednání bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu. Přestože ustanovení § 104 zákona o spotřebitelském úvěru nespojuje s nedodržením písemné formy smlouvy její neplatnost, v tomto případě vůbec nelze uzavřít, že by byla prokázána vůle žalovaného uzavřít posuzovanou smlouvu o úvěru. Jedná se tedy o zdánlivé právní jednání podle ustanovení § 551 o. z., k němuž se podle § 554 o. z. nepřihlíží.

15. Vzhledem k tomu, že předmětnou smlouvu o úvěru nelze považovat za platně uzavřenou, nelze za platná považovat žádná peněžitá plnění (včetně úroku či souvisejících nákladů). Žalobkyně přesto prokázala, že poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Soud má za to, že se žalovaný v tomto rozsahu na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť žalobkyně mu plnila bez právního důvodu. Ve smyslu ustanovení § 2993 věty první o. z. má tedy žalobkyně právo na vrácení toho, co bylo žalovanému plněno. Vzhledem k tomu, že žalovaný nárok žalobkyně nerozporoval, ani netvrdil a neprokázal, že by na dlužnou částku cokoli uhradil, soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni poskytnutou jistinu ve výši 20 000 Kč s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co jej o to žalobkyně požádala. K tomu došlo výzvou k zaplacení ze dne 21. 2. 2025. Tato výzva byla odeslána žalovanému téhož dne a s přihlédnutím k fikci doručení dle ustanovení § 573 o. z. mohla být žalovanému doručena nejdříve dne 26. 2. 2025. Žalovaný byl povinen dle předžalobní výzvy dlužnou částku uhradit nejpozději do , datum, . V této lhůtě však ničeho neuhradil a následujícím dnem se dostal do prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni úrok z prodlení z dlužné částky 20 000 Kč až od 8. 3. 2025 do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby přiznanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

16. Výrokem II. tohoto rozsudku pak soud žalobu v rozsahu požadovaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši, Anonymizováno, 1 000 Kč z výše uvedených důvodů zamítnul.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch, soud jejich úspěch pro účely rozhodnutí o nákladech řízení kapitalizoval, a to ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně se v řízení domáhala částky 22 038,90 Kč (zaplacení jistiny ve výši 20 000 Kč, nákladů vymáhání ve výši 1 000 Kč a úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 1 038,90 Kč), úspěšná však byla pouze co do částky 21 038,90 Kč (v jistině ve výši 20 000 Kč a úroku z prodlení kapitalizovaného na částku 1 038,90 Kč). Žalobkyně tedy byla úspěšná z 95,5 %, čemuž odpovídá úspěch žalovaného v rozsahu 4,5 %. Žalobkyně tak má ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. vůči žalovanému, po započtení jeho procesního úspěchu, právo na náhradu 91 % jí vzniklých nákladů řízení.

18. V případě plného úspěchu žalobkyně ve věci by jí náležela náhrada nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., jenž by představovalo právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce v souladu s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „AT“), za celkem tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy a podání žaloby) ve výši 3 × 400 Kč, když soud vycházel z tarifní hodnoty podle § 8 odst. 1 AT ve výši 20 000 Kč a sazba odměny za úkon byla určena podle § 14b bod 2 AT. Žalobkyni by nebylo možné přiznat odměnu zástupce v plné výši podle § 7 AT, poněvadž návrh na zahájení řízení podaný žalobkyní je v souladu s § 14b odst. 1 AT návrh podaný na formulářovém vzoru vydávaným Ministerstvem spravedlnosti, opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Dále by žalobkyni v souladu s § 14b odst. 6 písm. a) AT náležela paušální náhrada hotových výdajů ve výši 3 × 100 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 840 Kč. Celkem by tak náklady řízení na straně žalobkyně činily 2 340 Kč.

19. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni poměrnou, žalobkyni dle úspěchu v řízení přiznanou částečnou náhradu nákladů řízení (91 %) ve výši 2 129,40 Kč. Lhůta k plnění byla žalovanému podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena obdobně do 3 dnů od právní moci rozsudku, přičemž podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.