18 C 145/2023

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 54 493,62 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 54 493,62 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 098,59 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 485,20 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 54 493,62 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 49 999,62 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 15 248 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 54 493,62 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru číslo ve které se zavázala žalovanému dle jeho příkazů poskytnout peněžní prostředky až do limitu 50 000 Kč Součástí smlouvy byly také Všeobecné obchodní podmínky a Ceník. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet a z vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru hradit úrok ve výši 16,90 % ročně. Úvěr a úroky měl žalovaný splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 2 500 Kč měsíčně počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Žalovaný se dále zavázal hradit cenu za využití účtu ve výši 50 Kč měsíčně, případě další poplatky dle Ceníku. Žalovaný byl oprávněn čerpat peněžní prostředky po celou dobu trvání smlouvy, a to i opakovaně. Právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného při zpracovávání žádosti. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že má příjem ve výši 21 000 Kč, což bylo zkontrolováno příchozími transakcemi na účtu žalovaného u právní předchůdkyně žalobkyně. Ačkoli žalovaný uvedl výdaje ve výši 0 Kč, tak právní předchůdkyně žalobkyně stanovila životní výdaje žalovaného na základě dat sdělených žalovaným v kombinaci s interními informacemi banky na 6 260 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž zjistila, že žalovaný měl v době žádosti poskytnuté úvěry – kontokorentní úvěr s limitem 30 000 Kč s orientační splátkou 900 Kč, revolvingový úvěr s limitem 20 000 Kč s orientační splátkou 600 Kč a revolvingový úvěr s limitem 13 000 Kč s orientační splátkou 390 Kč. Orientační splátka nového úvěru měla činit 1 500 Kč, nové splátkové zatížení by tedy činilo 2 790 Kč. Příjem žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně zhodnotila jako dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů, když po odečtení nového splátkového zatížení by z příjmu žalovanému zbylo 18 210 Kč měsíčně k pokrytí životních nákladů. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, a proto právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě splátek nejpozději do 23. 10. 2022 pod hrozbou zesplatnění celého úvěru. Žalovaný na výzvu nereagoval, a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr dne 23. 10. 2022 zesplatnila, o čemž byl žalovaný informován. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 1. 2023 postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, a to s účinností od 1. 2. 2023. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení 62 077,41 Kč sestávající ze zůstatku jistiny ve výši 49 999,62 Kč, úroku z úvěru do 1. 2. 2023 ve výši 5 485,20 Kč, úroku z prodlení do 1. 2. 2023 ve výši 2 098,59 Kč a poplatků ve výši 4 494 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 22. 2. 2023. Od postoupení pohledávky žalovaný ničeho neuhradil. Dále žalobkyně požaduje úroky z úvěru ve výši 16,90 % ročně z dlužné jistiny 49 999,62 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 54 493,62 Kč (dlužná jistina a poplatky) od 2. 2. 2023 do zaplacení. Žalovaný byl žalobkyní písemně upozorněn na možnost podání žaloby předžalobní výzvou ze dne 27. 4. 2023.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o.s.ř., a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise.

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že dne 31. 5. 2021 se právnická osoba označená zde jako úvěrující banka podpisem smlouvy o revolvingovém úvěru zavázala poskytovat žalovanému zde označenému jako úvěrovaný klient úvěr prostřednictvím úvěrového účtu č. bankovní účet až do výše sjednaného úvěrového limitu 20 000 Kč. Žalovaný se podpisem zavázal poskytnutý úvěr splatit a zaplatit úroky z úvěru a další ceny pravidelnými měsíčními splátkami s úrokovou sazbou 16,90 % ročně a RPSN 18,11 %. Pro případ porušení smlouvy se strany dohodly (čl. 7 písm. b) smlouvy), že úvěrující banka prohlásí celý úvěr za okamžitě splatný. Žalovaný coby úvěrovaný klient byl rovněž upozorněn na možnost hrazení úroků z prodlení v případě, že by úvěr či jinou peněžitou pohledávku neuhradil řádně a včas (č.l. 7 smlouvy). Nedílnou součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně.

4. Z výpisu z účtu č. bankovní účet patřícího žalovanému soud zjistil, že v měsících leden až červen 2021 přišla žalovanému na účet platba z účtu č. bankovní účet označeného anonymizována dvě slova, S. v průměrné výši 22 870 Kč.

5. Z přehledu čerpání úvěru soud zjistil, že žalovaný vyčerpal celkem 49 999,62 Kč, přičemž měsíčně na čerpání úvěru hradil pouze částky v řádu několika sta korun. Následně však úvěr znovu dočerpal. Úvěr byl zesplatněn dne 23. 10. 2022.

6. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému poslední výzvu a výpověď smlouvy ze dne 21. 9. 2022, čímž žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky 5 705 Kč nejpozději do 23. 10. 2022, a to pod hrozbou zesplatnění celého úvěru ve výši 54 258 Kč. Dopisem ze dne 23. 10. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že z důvodu neuhrazení dlužné částky se rozhodla celý úvěr zesplatnit.

7. Z listiny označené Smlouva o postoupení pohledávek včetně příloh soud zjistil, že se právnická osoba označená zde jako postupitel podpisem listiny dne 25. 1. 2023 zavázala postoupit mj. pohledávku za žalovaným na žalobkyni označenou zde jako postupník, a to jednorázově ke dni 1. 2. 2023. Pohledávka za žalovaným byla postoupena ve výši 49 999,62 Kč na jistině a celkem 62 077,41 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 22. 2.

23. Téhož dne stejně učinila i žalobkyně.

8. Z výzvy k plnění soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného předžalobní výzvou ze dne 26. 4. 2023, aby jí uhradil dlužnou částku ve výši 65 956,34 Kč, nejpozději do 11. 5. 2023. Podle podacího lístku byla výzva zaslána dne 27. 4. 2023.

9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaný spolu podepsali smlouvu ze dne 31. 5. 2021, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s limitem 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté částky vždy spolu se smluvním úrokem a dalšími poplatky v pravidelných měsíčních splátkách platit. Úroková sazba byla sjednána ve výši 16,90 % ročně. Bonita žalovaného byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána na základě informací poskytnutých žalovaným a dále ověřením těchto informací na účtu žalovaného vedeného u právní předchůdkyně žalobkyně či na základě vlastních zjištění právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný vyčerpal u právní předchůdkyně žalobkyně částku celkem 49 999,62 Kč, na kterou již ničeho neuhradil. Pohledávka z uzavřené smlouvy byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 1. 2023. Předžalobní upomínkou ze dne 26. 4. 2023 byl žalovaný vyzván k vydání dlužných finančních prostředků.

10. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 3 se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel povinen před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 22 odst. 5 téhož zákona není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 9 nesplnil.

11. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle ustanovení § 1968 o. z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Soud dospěl k závěru, že na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný v rámci tohoto právního jednání nevystupoval v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele atd. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se v tomto případě nespokojila pouze s tvrzením žalovaného, ale dále prověřila jím poskytnuté informace na účtu žalovaného vedeném u právní předchůdkyně žalobkyně včetně rozboru již poskytnutých úvěrů. Právní předchůdkyně žalobkyně dokonce nepřihlížela k tvrzení žalovaného, že nemá žádné výdaje, ale sama dle statistických údajů určila jeho reálně předpokládané výdaje. Právní předchůdkyně poskytla žalovanému úvěr ve chvíli, kdy jeho disponibilní zůstatek z příjmů činil 18 210 Kč. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila řádně svoji zákonnou povinnost posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako platně a účinně uzavřenou, a to se všemi závazky týkajícími se poplatků, výše úroků z ní vyplývajícími.

13. Žalobkyně dále soudu prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v rámci několika plnění v celkové výši 49 999,62 Kč, a že tento nárok na vrácení těchto prostředků včetně příslušenství žalovaným byl platně a v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o.z. postoupen na žalobkyni. Žalovaný ničeho neuhradil. V řízení přitom nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný peněžní prostředky žalobkyni či její právní předchůdkyni vrátil. Soud tudíž rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 54 493,62 Kč sestávající z dlužné jistiny a poplatků s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení do 1. 2. 2023 ve výši 2 098,59 Kč, tedy za období do účinnosti postoupení pohledávky, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 485,20 Kč, tedy za období do účinnosti postoupení pohledávky, dále s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 54 493,62 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 16,90 % ročně z částky 49 999,62 Kč od 2. 2. 2023. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 15 248 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 180 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“), z tarifní hodnoty ve výši 54 493,62 Kč sestávající z částky 3 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) a.t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč ve smyslu § 13 odst. 4 a.t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 800 Kč ve výši 2 268 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť ke stanovení jiné lhůty soud neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li žalovaný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může žalobkyně podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.