18 C 161/2023

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 18 366,92 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 700,01 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 700,01 Kč od 28. 3. 2023 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč, splatných vždy do každého 25. dne v kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. V částce 2 152,98 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 284,07 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 13 001,02 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč, v částce 5 513,93 Kč, v úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 852,99 Kč od 4. 2. 2023 do 27. 3. 2023 a v úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 152,98 Kč od 28. 3. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 197 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 18 366,92 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne 12. 9. 2020 smlouvu o úvěru číslo jejíž součástí byl předpis splátek. Na základě uzavřené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla finanční hotovost ve výši 15 000 Kč, jejíž převzetí stvrdila žalovaná vlastnoručním podpisem. Žalovaná se zavázala vrátit spolu s jistinou příslušenství úvěru ve výši 12 888 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek, a to ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 992 Kč se splatností první splátky do měsíce od podpisu smlouvy. Celková splatnost závazku připadala na 12. 11. 2021. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla základní údaje o své osobě a okolnosti vypovídající o její finanční situaci včetně výše měsíčních příjmů a výdajů. K ověření informací předložila příslušné doklady. Žalovaná však sjednanou částku řádně a včas neuhradila, když právní předchůdkyni žalobkyně zaplatila jen 4 299,99 Kč, což odpovídalo dvěma řádně uhrazeným splátkám. Pohledávka za žalovanou ve výši 37 608,10 Kč byla na základě rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne 4. 4. 2022 a dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2023 uzavřených mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní postoupena na žalobkyni. Postoupení bylo účinné od 3. 2. 2023. Žalobkyně po žalované požaduje uhrazení nesplacené jistiny ve výši 12 852,99 Kč, nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 055,61 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 216,71 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 179 Kč a nesplaceného inkasního poplatku ve výši 2 283,70 Kč. Dále žalobkyně požaduje postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků ve výši 2 266 Kč za období od 13. 11. 2021 do 16. 1. 2023, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 284,07 Kč za období od 13. 11. 2021 do 16. 1. 2023, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání ve výši 48 Kč, smluvní pokutu ve výši 5 513,93 Kč (0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení) a zákonný úrok z prodlení z částky 12 852,99 Kč od 4. 2. 2023. Ode dne postoupení pohledávky již žalovaná ničeho neuhradila. Na možnost podání žaloby byla žalovaná upozorněna předžalobní upomínkou ze dne 24. 5. 2023.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila v tom smyslu, že s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně úvěrovou smlouvu uzavřela, ale nikoli na částku 15 000 Kč. Jednalo se o částku mezi 10 000 Kč a 12 000 Kč. Žalovaná byla přesvědčená, že úvěr v plné výši splatila již v listopadu 2020. Žádnou jinou úvěrovou smlouvu s právní předchůdkyní žalobkyně neuzavírala. Úvěr splácela v hotovosti zaměstnancům právní předchůdkyně žalobkyně, kteří za ní chodili do místa bydliště. Potvrzení o zaplacení nemá k dispozici. Částku 4 299,99 Kč skutečně zaplatila. Pracovníky byla ujištěna o tom, že zaplacením této částky je celý úvěr uhrazen. Ke svým poměrům žalovaná uvedla, že v současné době žije v sociálním bydlení v azylovém domě. Jediný příjem má z rodičovského příspěvku ve výši 10 830 Kč, kdy má dvouleté dítě, jehož otec není uveden v rodném listě, a proto nepobírá ani žádné výživné. Za bydlení vynaloží 7 000 Kč měsíčně, přičemž smlouva jí končí na konci listopadu. Nemá zajištěné jiné bydlení. Požádala soud o možnost splácet případný dluh ve splátkách s maximální částkou 500 Kč měsíčně pro případ, že žaloba nebude zamítnuta.

3. Žalobkyně svoji neúčast u jednání omluvila, a proto soud v souladu s občanským soudním řádem (dále jen„ o.s.ř.“) jednal v nepřítomnosti žalobkyně.

4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav.

5. Ze žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaná v listině identifikovaná jménem, příjmením, datem narození, rodným číslem, adresou trvalého pobytu, telefonním číslem a číslem občanského průkazu požádala právní předchůdkyni žalobkyně dne 12. 9. 2020 o finanční částku ve výši 30 000 Kč, kterou by uhradila ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč. V žádosti uvedla, že je svobodná, bezdětná, má základní vzdělání a od 1. 11. 2019 je zaměstnaná, což mělo být ověřeno z potvrzení od zaměstnavatele, s čistým měsíčním příjmem 15 600 Kč. Jiný příjem neuvedla. Na výdajích žalovaná uvedla, že 1 000 Kč vydá za bydlení včetně energií a 3 860 Kč za dopravu, jídlo a osobní náklady. Totožnosti byla ověřena z občanského průkazu.

6. Ze smlouvy o úvěru ze dne 12. 9. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zde označená jako věřitel se zavázala poskytnout žalované zde označené jako dlužník peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 992 Kč uhradit celkovou částku 27 888 Kč sestávající z 15 000 Kč představující jistinu, 1 444 Kč představující úrok, 7 350 Kč představující úhradu za poskytnutí úvěru, 1 394 Kč představující náklady na vyhodnocení úvěru a 2 700 Kč představující inkasní poplatek. Nedílnou součástí smlouvy byla příloha číslo předpis splátek. K tomu žalovaná uvedla, že podpis na smlouvě je opravdu její. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil parametry úvěru.

7. Z rámcové smlouvy soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně coby postupitelem a žalobkyní coby postupníkem dne 4. 4. 2022. K této byl mezi uvedenými stranami dne 3. 6. 2022 uzavřen dodatek číslo. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2023 včetně přílohy číslo seznamu pohledávek v listinné podobě soud zjistil, pohledávka za žalovanou ve výši 23 588,01 Kč byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované postoupení pohledávky oznámila přípisem ze dne 9. 2. 2023 zaslaným dle podacího archu následující den, tj. 10. 2. 2023, a vyzvala ji k uhrazení dlužné částky do 10 dní od obdržení dopisu. Postoupení pohledávky žalované oznámila také žalobkyně, a to přípisem ze dne 26. 2. 2023, kdy žalovanou zároveň vyzvala k úhradě dlužné částky se splatností 16. 3. 2023. K uhrazení pohledávky byla žalovaná opětovně vyzvána přípisem ze dne 16. 3. 2023. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky soud zjistil, že žalobkyně dne 16. 3. 2023 přistoupila k zaslání obyčejného dopisu žalované.

8. Z výzvy před podáním žaloby soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou přípisem ze dne 24. 5. 2023 zaslaným dle podacího archu dne 29. 5. 2023 k úhradě dlužné částky nejpozději do 2. 6. 2023.

9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěru a žalovaná spolu uzavřely smlouvu ze dne 12. 9. 2020, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 14 měsíčními splátkami po 1 992 Kč. Bonita žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána toliko na základě tvrzení žalované. Žalovaná uhradila 4 299,99 Kč do postoupení pohledávky a poté již ničeho. Pohledávka z uzavřené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě rámcové a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek uzavřených mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní. Oznámením ze dne 26. 2. 2023 byla žalovaná vyzvána k vydání dlužných finančních prostředků. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 24. 5. 2023.

10. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 3 se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel povinen před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 22 odst. 5 téhož zákona není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 9 nesplnil.

11. Dle § 2991 odst. 1. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

13. Podle ustanovení § 1968 o. z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Soud dospěl k závěru, že na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná v rámci tohoto právního jednání nevystupovala v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele atd. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se v tomto případě spokojila s pouhým tvrzením žalované a dále po ní nepožadovala tato tvrzení doložit, a tím si ověřit jejich správnost. Pouhé zaškrtnutí políčka ve smlouvě nepostačuje. Svoje tvrzení o ověření příjmu z potvrzení zaměstnavatele soudu nijak neprokázala. Rovněž neprokázala, že by zkoumala, jaké má žalovaná závazky. Pokud žalovaná uvedla, že má náklady na bydlení ve výši 1 000 Kč, tak tato částka soudu nepřipadá reálná. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohla být ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. poučena o tom, že dosud nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení o prověření schopnosti žalované dlužnou částku splácet. Neunesla tak důkazní břemeno. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost posoudit schopnost žalované splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako absolutně neplatnou (§ 9 odst. 1 a § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru). Absolutně neplatná jsou taktéž ujednání o smluveném úroku, poplatcích či smluvní pokutě.

15. Žalobkyně však soudu prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a že tento nárok na vrácení těchto prostředků žalovanou byl platně a v souladu s ustanovením § 1879 a náls. o.z. postoupen na žalobkyni. Žalovaná uhradila pouze 4 299,99 Kč do postoupení pohledávky a po poustoupení pohledávky již ničeho. Žalovaná sice v řízení tvrdila, že jí nebyla vydána částka 15 000 Kč, ale spíše 10 000 Kč až 12 000 Kč, avšak k tomuto nenavrhla a nedoložila soudu žádné důkazy. Navíc potvrdila, že podpis na listině označené jako smlouva o úvěru patří jí. Pokud žalovaná tvrdila, že celý dluh uhradila pracovníkům právní předchůdkyně žalobkyně, kteří si pro splátky chodili do místa jejího bydliště, tak ani zde soudu nepředložila žádné důkazy např. v podobě potvrzení o zaplacení jednotlivých splátek. Mezi účastníky pak uhrazení částky 4 299,99 Kč bylo nesporné. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a není mi nimi jiné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované plnila bez právního důvodu, a ve smyslu ustanovení § 2993 věty první o.z. má žalobkyně právo na vrácení toho, co žalované plnila její právní předchůdkyně. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila. Soud tudíž rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poskytnutou částku 10 700,01 Kč s úrokem z prodlení z této částky dle ustanovení § 1970 o.z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaná byla povinna závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co ji o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo výzvou podanou k poštovní přepravě dne 10. 2. 2023 s lhůtou splatnosti do 10 dní od doručení. Výzva tak mohla být žalované doručena nejdříve dne 15. 2. 2023 (podle § 573 o.z.) a lhůta tak uplynula dne 27. 3. 2023. Od 28. 3. 2023 je žalovaná v prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 10 700,01 Kč až od 28. 3. 2023 do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila v měsíčních splátkách po 500 Kč vždy splatných do 25. dne v měsíci. K této možnosti soud přistoupil po zjištění osobních a majetkových poměrů žalované, která o možnost splácení dluhu výslovně požádala. Pokud žalovaná nebude splátky řádně hradit, tuto výhodu pozbyde.

16. Soud vzhledem k neplatnosti smlouvy dále zamítl žalobu ohledně částky 2 152,98 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 284,07 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 13 001,02 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč, v částce 5 513,93 Kč, v úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 852,99 Kč od 4. 2. 2023 do 27. 3. 2023 a v úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 152,98 Kč od 28. 3. 2023 do zaplacení.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně úroku z prodlení k tomuto dni) částky 33 550,06 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 11 278,10 Kč, tj. z 33,60 %, zatímco žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky ve výši 22 271,96 Kč, tj. z 66,40 %. Úspěch žalované v řízení převýšil úspěch žalobkyně, a proto jí náleží částečná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý z dvou úkonů podle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky. Celkem tak náhrada nákladů činí 600 Kč, ale žalované náleží pouze část této náhrady ve výši 197 Kč (32,80 % z celkové výše náhrady). Žalobkyně je povinna částečnou náhradu nákladů uhradit žalované ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro jinou lhůtu soud neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.