18 C 175/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale hlášený Adresa žalovaného doručovací adresa Adresa žalovaného o 25 081 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 28. 12. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V částce 5 081 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 25 081 Kč od 21. 6. 2024 do 27. 12. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 081 Kč od 28. 12. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 20 000 Kč od 28. 12. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 216,344 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 25 081 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, (dále též jako „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě prostřednictvím internetové stránky předchůdkyně žalobkyně , název, , na nichž se žalovaný registroval a zvolil si parametry smlouvy. Žalobkyně doplnila, že její předchůdkyně za účelem ověření úvěruschopnosti žalovaného nahlížela do veřejně dostupných databází (centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, SOLUS, NRKI, BRKI), porovnávala příjmy a výdaje žalovaného a hodnotila úvěrovou historii žalovaného, přičemž nebyly zjištěny žádné okolnosti, pro které by byly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr řádně uhradit. Žalobkyně však nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně ověřování poměrů žalovaného. Na základě smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr původně ve výši 5 000 Kč. Žalovaný následně využil svého práva navýšit úvěr a čerpal úvěr v celkové výši 20 000 Kč. Úvěr začal být žalovanému vyplácen na jeho bankovní účet č. , č. účtu, ode dne , datum, . Poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do , datum, . Žalobkyně tvrdila, že ve lhůtě splatnosti žalovaný na poskytnutý úvěr ničeho neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Ani po postoupení pohledávky žalovaný svůj dluh neuhradil. Žalobkyně tedy žalobou uplatňuje dlužnou částku v celkové výši 25 081 Kč sestávající z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč, smluvního úroku ve výši 4 421 Kč a smluvní pokuty ve výši 660 Kč. Jako příslušenství pohledávky žalobkyně žádá zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 25 081 Kč od 21. 6. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně svoji účast u jednání řádně omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodnul v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků.

3. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně jako věřitel měla žalovanému jako klientovi poskytnout na jeho bankovní účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč se splatností do , datum, , kdy kromě jistiny úvěru měl žalovaný uhradit i úrok ve výši 251,85 % ročně, tj. celkem částku 6 035 Kč. Písemné vyhotovení smlouvy předložené soudu neobsahuje podpis ani jedné smluvní strany, pouze popis způsobu, jakým byla smlouva uzavřena. Smlouva obsahuje údaje, že klientovi byl odeslán potvrzovací kód , datum, v 04:05:00 hodin na telefonní číslo , tel. číslo, a na email , e-mail, a návrh smlouvy pomocí kódu klient potvrdil , datum, v 04:05:03 hodin.

4. Soudu bylo předloženo několik dodatků ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, , z nichž soud zjistil následující. Z dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že celková jistina úvěru poskytovaná žalovanému činí 7 000 Kč a žalovaný je povinen ve stejné lhůtě splatnosti uhradit celkem 8 491 Kč včetně úroku ve výši 259,15 % ročně. Z dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovanému se poskytuje jistina v celkové výši 9 000 Kč, kterou měl bez prodloužení splatnosti uhradit spolu s úrokem ve výši 263,21 % ročně, tj. celkem 10 947 Kč. Z dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že jistina úvěru se navyšuje na částku 11 000 Kč a žalovaný je povinen bez prodloužení splatnosti uhradit celkem 13 403 Kč včetně úroku ve výši 265,79 % ročně. Z dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalovanému se poskytuje úvěr v celkové výši 13 000 Kč, přičemž bez prodloužení splatnosti má uhradit celkem 15 859 Kč včetně úroku ve výši 267,57 % ročně. Z dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že celková výše úvěru poskytnutá žalovanému činí 15 000 Kč a žalovaný je povinen ve stejné lhůtě splatnosti uhradit celkem 18 307 Kč (včetně úroku ve výši 268,23 % ročně). Z dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, pak soud zjistil, že žalovanému se poskytuje úvěr v celkové výši 17 000 Kč, přičemž žalovaný je povinen uhradit ve stejné lhůtě splatnosti částku 20 747 Kč včetně úroku ve výši 268,17 % ročně. Z dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, soud dále zjistil, že jistina úvěru poskytovaná žalovanému se navyšuje na částku 19 000 Kč, kterou je žalovaný povinen splatit spolu s úrokem ve výši 267,03 %, tj. celkem částku 23 170 Kč. Z dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, soud dále zjistil, že jistina úvěru poskytovaná žalovanému se navyšuje na částku 20 000 Kč, kterou je žalovaný povinen splatit spolu s úrokem ve výši 268,94 %, tj. celkem částku 24 421 Kč. Ani jeden dodatek neobsahuje podpis žádné smluvní strany, pouze údaje o zaslání potvrzovacího kódu na telefonní číslo a email žalovaného (včetně data a času) a údaje o zadání tohoto potvrzovacího kódu žalovaným ve smyslu souhlasu.

5. Z výpisu z běžného účtu soud zjistil, že z účtu předchůdkyně žalobkyně byly na účet č. , č. účtu, zaslány dne , datum, peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, dne , datum, peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč, 2 000 Kč, 2 000 Kč a 2 000 Kč, dále dne , datum, částka ve výši 2 000 Kč, dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka 2 000 Kč a dne , datum, částka 1 000 Kč. Další výpis z účtu dokládá, že z účtu č. , č. účtu, byla dne , datum, zaslána částka , částka, jako identifikace klienta pro účely poskytnutí úvěru od , právnická osoba, Ze sdělení , právnická osoba, soud zjistil, že v období od , datum, do , datum, měl právo nakládat s účtem č. , č. účtu, žalovaný.

6. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník se dohodly na postoupení pohledávek, jež jsou specifikované v příloze smlouvy. Součástí postupovaných pohledávek je i pohledávka za žalovaným vyplývající ze smlouvy č. , hodnota, ve výši 25 081 Kč.

7. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně zesplatnila ke dni , datum, celý neuhrazený úvěr, který sestává z neuhrazené jistiny ve výši 20 000 Kč, smluvního úroku ve výši 4 421 Kč a smluvní pokuty ve výši 660 Kč. Předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dluhu.

8. Z oznámení ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru na žalobkyni.

9. Z výzvy ze dne 18. 12. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobkyně skrze jejího právního zástupce naposledy před podáním žaloby vyzván k zaplacení dluhu do tří dnů. Přiložený podací lístek osvědčuje odeslání oznámení a výzvy žalovanému dne 18. 12. 2024.

10. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně poskytla ve dnech od , datum, do , datum, na bankovní účet žalovaného peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postupovala na základě ujednání, které mělo být dne , datum, dohodnuto právě s žalovaným, a to včetně jednotlivých dodatků k tomuto ujednání. Na základě takového ujednání měla předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného poskytnout uvedené peněžní prostředky a žalovaný měl tyto prostředky vrátit společně s úrokem nejpozději do , datum, . Ujednání probíhalo elektronicky na internetové stránce předchůdkyně žalobkyně, ze strany žalovaného mělo být podepsáno zadáním vygenerovaného kódu zaslaného na telefonní číslo a emailovou adresu uvedené žalovaným. Ve lhůtě splatnosti předchůdkyně žalobkyně neevidovala žádnou platbu žalovaného, dopisem ze dne , datum, proto celý úvěr zesplatnila. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , o čemž byl žalovaný písemně informován. Současně byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 18. 12. 2024 k úhradě dluhu ve smyslu poslední výzvy před podáním žaloby. Dle výzvy měl dluh uhradit do 3 dnů (výzva byla odeslána žalovanému dne 18. 12. 2024).

11. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

12. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. S ohledem na zjištěný skutkový stav a výše uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že předmětný závazkový vztah nelze považovat za platnou smlouvu o spotřebitelském úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 462/2023 Sb., účinném od , datum, do , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Tento zákon sám v ustanovení § 104 větě první stanoví, že smlouva o spotřebitelském úvěru musí být uzavřena v písemné formě. Za písemnou formu se přitom podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis [ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. , spisová značka, ze dne , datum, , o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. , spisová značka, ]. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dostupný na www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva uzavřena mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným (včetně jednotlivých dodatků smlouvy) elektronicky prostřednictvím webového rozhraní předchůdkyně žalobkyně, přičemž žalovaný smlouvu (a dodatky) nepodepsal způsobem uvedeným výše.

15. Z ostatních okolností kontraktačního procesu, které časově souvisí s tvrzeným sjednáváním smlouvy o úvěru, by bylo možné dovodit, že předchůdkyně žalobkyně skutečně jednala s žalovaným (zejména pokud jde o provedené bankovní transakce). Z písemného vyhotovení smlouvy a jednotlivých dodatků předložených soudu je pak zřejmé, že se jedná o elektronickou podobu právního jednání, které nebylo řádně podepsáno ani jednou smluvní stranou. Na straně předchůdkyně žalobkyně chybí jakýkoli údaj o způsobu podpisu smlouvy. Údajný podpis smlouvy ze strany žalovaného zadáním vygenerovaného kódu není sám o sobě způsobilý zajistit ochranu právního jednání před jeho případnou změnou tak, jak uvádí zákon č. 297/2016 Sb. Soudu nebyly doloženy žádné listinné důkazy, které by zachycovaly jednotlivé kroky odeslání a zadávání kódu, kdy by nebyly pochybnosti o tom, že smlouvu daného znění skutečně podepsal žalovaný. Takový závěr však soud z provedeného dokazování učinit nemůže. S ohledem na tyto skutečnosti nelze uzavřít, že znění posuzované smlouvy v okamžiku jejího „podepsání“ žalovaným bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tj. že nedošlo k následné změně smlouvy. Absence formy právního jednání a podpisu osoby jednající má za následek, že není zřejmé, kdo, kdy a jak takové právní jednání učinil. Žalobkyně tedy neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila její předchůdkyně, umožnila zachycení jeho obsahu a jeho nezměnitelnost. Žalobkyně sice doložila, že její předchůdkyně v dubnu , datum, jednala s žalovaným, avšak neprokázala, že výsledkem takového jednání bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu. Přestože ustanovení § 104 zákona o spotřebitelském úvěru nespojuje s nedodržením písemné formy smlouvy její neplatnost, soud má za to, že v tomto případě vůbec nebyla prokázána vůle žalovaného posuzovanou smlouvu o úvěru uzavřít. Jedná se tedy o zdánlivé právní jednání podle ustanovení § 551 o. z., k němuž se podle § 554 o. z. nepřihlíží.

16. Vzhledem k tomu, že předmětnou smlouvu o úvěru nelze považovat za platně uzavřenou, nelze za platná považovat žádná peněžitá plnění (jako i úrok a smluvní pokutu). Žalobkyně přesto prokázala, že její předchůdkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč. Soud má za to, že se žalovaný na úkor předchůdkyně žalobkyně v tomto rozsahu bezdůvodně obohatil, neboť předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu. Ve smyslu ustanovení § 2991 a § 2993 věty první o. z. má tedy žalobkyně (na kterou byla pohledávka za žalovaným v souladu s § 1879 o. z. řádně postoupena) právo na vrácení toho, co bylo žalovanému plněno. Vzhledem k tomu, že žalovaný nárok žalobkyně nerozporoval, ani netvrdil a neprokázal, že by na dlužnou částku cokoli uhradil (příp. že by nárok žalobkyně zanikl jinak), soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni poskytnutou neuhrazenou jistinu ve výši 20 000 Kč s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení s plněním svého závazku. Žalovaný byl povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co jej o to žalobkyně požádala. K tomu došlo výzvou k zaplacení ze dne 18. 12. 2024. Výzva byla odeslána téhož dne a s přihlédnutím k fikci doručení dle ustanovení § 573 o. z. mohla být žalovanému doručena nejdříve dne 23. 12. 2024. Dle výzvy měl žalovaný dluh uhradit do 3 dnů, v této lhůtě však nic neuhradil a následujícím dnem se dostal do prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 20 000 Kč až od 28. 12. 2024 do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby přiznanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

17. Výrokem II. tohoto rozsudku pak soud žalobu z výše uvedených důvodů ve zbývajícím rozsahu zamítnul.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch, soud jejich úspěch pro účely rozhodnutí o nákladech řízení kapitalizoval, a to ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně se v řízení domáhala částky 29 530,47 Kč (zaplacení částky 25 081 Kč a úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 4 449,47 Kč), úspěšná však byla pouze co do částky 21 739,58 Kč (v jistině ve výši 20 000 Kč a úroku z prodlení kapitalizovaného na částku 1 739,58 Kč). Žalobkyně tedy byla úspěšná z 73,6 %, čemuž odpovídá úspěch žalovaného v rozsahu 26,4 %. Žalobkyně tak má ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. vůči žalovanému, po započtení jeho procesního úspěchu, právo na náhradu 47,2 % jí vzniklých nákladů řízení.

19. V případě plného úspěchu žalobkyně ve věci by jí náležela náhrada nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., jenž by představovalo právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce v souladu s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), za celkem tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy a podání žaloby). Za úkon převzetí a přípravy zastoupení a odeslání předžalobní výzvy by žalobkyni náležela odměna ve výši 2 × 300 Kč, když by soud vycházel z tarifní hodnoty podle § 8 odst. 1 AT ve výši 25 081 Kč a sazba odměny za úkon by byla určena podle § 14b odst. 1 bod 2 AT (ve znění účinném do 31. 12. 2024). Za úkon podání žaloby by žalobkyni náležela odměna ve výši 400 Kč, když by sazba odměny byla určena podle § 14b odst. 1 bod 2 AT (ve znění účinném od 1. 1. 2025). Dále by žalobkyni náležela náhrada hotových výdajů v paušální výši, a to za úkony převzetí a přípravy zastoupení a odeslání předžalobní výzvy ve výši 2 × 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT (ve znění účinném do 31. 12. 2024) a za úkon podání žaloby ve výši 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) AT (ve znění účinném od 1. 1. 2025). Z uvedených částek by pak žalobkyni náležela v souladu s § 137 odst. 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. náhrada za DPH o sazbě 21 % ve výši 273 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 004 Kč. Celkové náklady na straně žalobkyně by tedy činily 2 577 Kč.

20. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni poměrnou, žalobkyni dle úspěchu v řízení přiznanou částečnou náhradu nákladů řízení (47,2 %) ve výši 1 216,344 Kč. Lhůta k plnění byla žalovanému podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena obdobně do 3 dnů od právní moci rozsudku, přičemž podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.