18 C 181/2024

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno a.s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 188 273,28 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 188 273,28 Kč s úrokem ve výši 17,9 % ročně z částky 14 342,48 Kč od 13. 11. 2023 do 14. 12. 2023, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 14 342,48 Kč od 23. 11. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 14 342,48 Kč od 15. 12. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 630,77 Kč od 15. 8. 2023 do 12. 11. 2023, s úrokem ve výši 15,9 % ročně z částky 166 542,80 Kč od 13. 11. 2023 do 10. 12. 2023, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 166 542,80 Kč od 23. 11. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 166 542,80 Kč od 11. 12. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 733,39 Kč od 11. 8. 2023 do 12. 11. 2023, s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 5 000 Kč od 13. 11. 2023 do 30. 1. 2024, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 5 000 Kč od 23. 11. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 5 000 Kč od 31. 1. 2024 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 189,38 Kč od 1. 9. 2023 do 12. 11. 2023, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 8 132 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 188 273,28 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 4. 7. 2019 rámcovou smlouvu č. 1855240, na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Strany mezi sebou uzavřely dne 29. 12. 2021 Dodatek č. 8 k rámcové smlouvě, na základě kterého byl žalovanému poskytnut kontokorent ve výši 5 000 Kč. Strany mezi sebou dále uzavřely dne 30. 9. 2022 Dodatek č. 16 k rámcové smlouvě, jehož součástí je smlouva o úvěru č. HU01256617. Na základě smlouvy o úvěru byl žalovanému dne 30. 9. 2022 poskytnut na jeho účet úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný měl poskytnutý úvěr splácet pravidelnými splátkami ve výši 268 Kč skládajícími se ze splátky jistiny a úroku ve výši 17,9 % p.a. vždy k 15. dni v měsíci počínaje dnem 15. 10. 2022 s poslední splátkou stanovenou na 15. 9. 2032. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 15. 4. 2023 další dodatek k rámcové smlouvě, a sice Dodatek č. 23, jehož součástí je smlouva o úvěru č. HU01357133. Na základě této smlouvy o úvěru byl žalovanému dne 15. 4. 2023 poskytnut na jeho účet úvěr ve výši 176 729 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr uhradit v pravidelných splátkách po 4 658 Kč sestávajících z jistiny a úroku ve výši 15,9 % p.a. vždy k 15. dni v měsíci počínaje dnem 15. 5. 2023 s poslední splátkou stanovenou na 15. 10. 2027. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný porušil všechna výše uvedená smluvní ujednání. Žalovaný porušil smluvní podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Pokud jde o smlouvu o úvěru č. HU01256617 ze dne 30. 9. 2022, žalovaný řádně hradil splátky úvěru pouze od 15. 10. 2022 do 15. 8. 2023. Počínaje splátkou ke dni 15. 9. 2023 se žalovaný dostal do prodlení. V případě smlouvy o úvěru č. HU01357133 ze dne 15. 4. 2023 pak žalovaný řádně uhradil pouze splátky od 11. 5. 2023 do 11. 8. 2023. Na splátku splatnou dne 11. 9. 2023 žalovaný uhradil pouze 438,20 Kč (která byla žalobkyní započtena na jistinu úvěru), poté již žalovaný nic neuhradil. Pro porušení smluvních povinností ze strany žalovaného žalobkyně přistoupila k zesplatnění kontokorentu i obou úvěrů s účinností ke dni 13. 11. 2023, o čemž žalovaného informovala souhrnně předžalobní výzvou ze dne 15. 11. 2023. Pokud jde o kontokorent, dlužná částka po zesplatnění činila 5 000 Kč a nesplacený smluvní úrok z kontokorentu kapitalizovaný do dne předcházejícího zesplatnění na částku 189,38 Kč. V případě smlouvy o úvěru ze dne 30. 9. 2022 činila neuhrazená jistina úvěru 14 342,48 Kč a kapitalizovaný smluvní úrok 630,77 Kč. Zesplatněný úvěr dle smlouvy o úvěru ze dne 15. 4. 2023 pak na dlužné jistině činil 166 542,80 Kč a na smluvním úroku kapitalizovaném do dne zesplatnění 6 733,39 Kč. Žalovaný současně porušil smluvní podmínky pro vedení běžného účtu, kdy se dostal do nepovoleného záporného zůstatku ve výši 2 388 Kč a tento debet neuhradil. Dle žalobkyně žalovaný neuhradil ani jeden zesplatněný dluh, proto se žalobou domáhá úhrady částky v celkové výši 188 273,28 Kč. Jako příslušenství každé pohledávky žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok ve výši ke dni zesplatnění, smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení.

2. Žalobkyně dále uvedla, že před poskytnutím kontokorentu i obou úvěrů s odbornou péčí ověřila úvěruschopnost žalovaného na základě informací, které jí poskytl sám žalovaný v žádosti o úvěr. Osobní údaje ověřila z dokladů žalovaného, finanční situaci pak žalobkyně ověřovala z interních a externích databází (zejména z úvěrové zprávy z Bankovního registru klientských informací, jenž obsahuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací). Ve všech případech byl žalovaný bez důvodných pochybností vyhodnocen jako úvěruschopný.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že skutkový stav věci bylo možné v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), zjistit jen na základě listinných důkazů předložených účastníky a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, resp. soud takový souhlas podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, když se účastníci k výzvě soudu nevyjádřili, soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z listiny označené jako Rámcová smlouva č. 1855240 ze dne 4. 7. 2019 soud zjistil, že obsahuje závazek žalobkyně poskytovat žalovanému služby včetně služeb platebních, a to na dobu neurčitou. Na základě rámcové smlouvy byl žalovanému zřízen běžný účet č. , č. účtu, , k němuž byla žalovanému poskytnuta i debetní karta. Rámcová smlouva je opatřena podpisy obou smluvních stran. Nedílnou součástí rámcové smlouvy jsou Obchodní podmínky a Ceník. Pokud jde o rámcovou smlouvu, z Obchodních podmínek (zejména čl. Nakládání s účtem a zřízení dispozičního práva k účtu) bylo zjištěno, že žalovaný má disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku. Žalovaný se dále zavázal udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a pokud se dostane do záporného debetu, je povinen zaplatit příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobkyní vyzván.

5. Z Dodatku č. 8 k rámcové smlouvě č. 1855240 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému k jeho běžnému účtu kontokorent (tj. úvěr s možností přečerpání). Výše kontokorentu byla stanovena na 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpaný kontokorent splácet průběžně každým připsáním peněz na běžný účet spolu s úrokem sjednaným ve výši 18,90 %, který se každý den připočte k aktuálně vyčerpané části kontokorentu a odpovídající výše se strhne z peněžních prostředků na účtu. Vyčerpaný kontokorent měl žalovaný povinnost splatit do jednoho roku od data prvního čerpání nebo jakéhokoli dalšího čerpání, a měl dále povinnost udržovat na běžném účtu takové množství peněžních prostředků alespoň pro měsíční úhradu úroků. Nedílnou součástí ujednání o kontokorentu byly Obchodní podmínky a Podmínky pro používání kontokorentu. Dodatek byl oběma stranami podepsán dne 29. 12. 2021.

6. Z Dodatku č. 16 k rámcové smlouvě č. 1855240 soud zjistil, že jeho součástí je úvěrová smlouva č. HU01256617. Na základě úvěrové smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho běžný účet úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splácet ve 121 měsíčních splátkách po 268 Kč spolu s pojistným ve výši 24 Kč splatných vždy k 15. dni v každém měsíci počínaje 15. dnem v měsíci následujícím po měsíci, kdy došlo k čerpání úvěru. Součástí splátky je i úrok sjednaný ve výši 17,90 % ročně. Žalovaný byl povinen celkem uhradit částku 31 972,98 Kč. Součástí Dodatku bylo pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalovaný přistoupil k pojištění, jak vyplývá z Přihlášení k pojištění podepsaného oběma stranami dne 19. 9. 2022, které navazuje na pojistnou smlouvu č. , Anonymizováno, 1/2020 uzavřenou mezi společností , právnická osoba, . a žalobkyní jako pojistníkem. Součástí ujednání o poskytnutí úvěru byly tak Pojistné podmínky, Přehled cen pojištění, ale také Obchodní podmínky a Podmínky pro používání úvěru, dle nichž má žalobkyně právo okamžitě zesplatnit celý neuhrazený úvěr, pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou měsíčních splátek, a dále požadovat zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s vymáháním dluhu (z přiloženého přehledu vyplývá, že náklady žalobkyně za 1 den vymáhání činí 44,54 Kč, za 20 dnů pak 890,80 Kč). Tento Dodatek byl oběma stranami podepsán dne 30. 9. 2022.

7. Z Dodatku č. 23 k rámcové smlouvě č. 1855240 soud zjistil, že jeho součástí je úvěrová smlouva č. HU01357133. Na základě této úvěrové smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho běžný účet úvěr ve výši 176 729 Kč s tím, že částka 146 729 Kč je určena ke splacení původního úvěru u žalobkyně a částka 30 000 Kč není vázána na žádný účel. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v 55 měsíčních splátkách po 4 658 Kč spolu s pojistným ve výši 406 Kč splatných vždy k 15. dni v každém měsíci počínaje 15. dnem v měsíci následujícím po měsíci, kdy došlo k čerpání úvěru. Součástí splátky je i úrok sjednaný ve výši 15,90 % ročně. Žalovaný byl povinen celkem uhradit částku 247 398,06 Kč. Součástí Dodatku bylo pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr (k otázce pojištění soud odkazuje na listinné důkazy uvedené výše u Dodatku č. 16, neboť mají stejný základ, stejně jako na Podmínky pro používání úvěru a možnost žalobkyně zesplatnit celý neuhrazený úvěr). Tento Dodatek byl oběma stranami podepsán dne 15. 4. 2023. Z Dodatku č. 25 k rámcové smlouvě č. 1855240 ze dne 5. 5. 2023 pak bylo zjištěno, že termín měsíčních splátek úvěru se mění z 15. dne v měsíci na 11. den v měsíci s účinností od 11. 5. 2023.

8. Součástí dohody o poskytnutí kontokorentu i úvěrových smluv je příslušný formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z něhož vyplývá rekapitulace daného smluvního ujednání.

9. Z výpisů z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, soud zjistil, že dne 30. 9. 2022 načerpal úvěr ve výši 15 000 Kč a dne 15. 4. 2023 úvěr ve výši 176 729 Kč. Z výpisů dále vyplývá, že žalovaný měl aktivovaný kontokorent. Z výpisu za období od 3. 9. 2023 do 5. 2. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný se dostal do záporného zůstatku ve výši 2 388 Kč. Tento záporný zůstatek vyplývá i z přehledu čerpání a splácení kontokorentu.

10. Ze splátkových kalendářů a přehledů plateb soud zjistil následující. V případě poskytnutého úvěru ve výši 15 000 Kč žalovaný uhradil pouze 11 splátek (od 15. 10. 2022 do 15. 8. 2023). Od splátky splatné dne 15. 9. 2023 již žalovaný ničeho neuhradil. V případě úvěru poskytnutého ve výši 176 729 Kč žalovaný uhradil řádně pouze 4 splátky (od 11. 5. 2023 do 11. 8. 2023). Na splátku splatnou dne 11. 9. 2023 žalovaný uhradil pouze 438,20 Kč, nic dalšího neuhradil.

11. Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne 15. 11. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dluhu vyplývajícího z kontokorentu ve výši 5 189,38 Kč, úvěru č. HU01256617 ve výši 14 973,25 Kč, úvěru č. HU01357133 ve výši 173 276,19 Kč a záporného zůstatku na účtu ve výši 2 388 Kč. Žalovanému byla poskytnuta lhůta k plnění do 22. 11. 2023. V opačném případě byl žalovaný upozorněn na možnost soudního vymáhání dluhu. Dle podacího archu byla výzva odeslána žalovanému dne 15. 11. 2023. Výstup ze systému žalobkyně dokládá, že žalobkyně celkem čtyřikrát vyzývala žalovaného k úhradě dluhu (včetně předžalobní upomínky), ani na jednu výzvu žalovaný nereagoval.

12. Z přehledů plateb soud zjistil, že ke dni zesplatnění úvěrů a kontokorentu měl žalovaný následující dluhy. V případě kontokorentu to byl dluh na jistině ve výši 5 000 Kč a na úroku 189,38 Kč. Na úvěru ze dne 30. 9. 2022 činil dluh na jistině částku 14 342,48 Kč a na úroku 630,77 Kč. Na úvěru ze dne 15. 4. 2023 pak dluh na jistině činil částku 166 542,80 Kč a na úroku 6 733,39 Kč.

13. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně předložila soudu žádosti žalovaného o úvěry, výpisy z jeho běžného účtu a úvěrové zprávy. Z těchto listinných důkazů soud zjistil následující. V době žádosti o kontokorent žalovaný bydlel v nájmu, byl svobodný, neměl žádné vyživované dítě. Neměl žádné splátky jiných úvěrů. Měl příjem ze zaměstnání ve výši 15 000 Kč. Nebyly brány v úvahu žádné jiné příjmy jeho domácnosti. Výdaje žalovaného představovaly 2 500 Kč měsíčně na bydlení a 2 500 Kč na osobní potřeby. Podle expertní analýzy byly brány v úvahu měsíční výdaje domácnosti žalovaného ve výši 3 860 Kč, stejně jako výdaje žalovaného. Dle úvěrové zprávy ze dne 24. 12. 2021 žalovaný neměl žádné aktivní produkty. V době žádosti o úvěr č. HU01256617 žalovaný bydlel u rodičů, byl svobodný, neměl žádné vyživované dítě. Měl splátku jiného úvěru u žalobkyně – dle sdělení žalovaného splátky činily 4 658 Kč měsíčně, dle úvěrové zprávy 3 032 Kč a sjednaný úvěrový rámec 5 000 Kč. Žalovaný měl hlavní příjem ze zaměstnání ve výši 20 819 Kč. V úvahu byl brán i příjem ostatních členů domácnosti ve výši 25 000 Kč. Výdaje žalovaného na domácnost činily 10 000 Kč, na osobní potřeby 5 000 Kč a splátky ostatních členů domácnosti představovaly 4 000 Kč měsíčně. Výdaje domácnosti žalovaného byly dle expertní analýzy zjištěny ve výši 8 090 Kč, výdaje žalovaného pak ve výši 4 250 Kč. Dle úvěrové zprávy ze dne 30. 9. 2022 byl žalovaný evidován jako klient s aktivními produkty. Konečně v době žádosti o úvěr č. HU01357133 žalovaný bydlel v nájmu, byl svobodný, neměl žádné vyživované dítě. Měl splátku jiného úvěru u žalobkyně – dle sdělení žalovaného splátky činily 4 926 Kč měsíčně, dle úvěrové zprávy byla tato výše splátek potvrzena a k tomu zjištěn sjednaný úvěrový rámec ve výši 5 000 Kč. Žalovaný měl příjem ze zaměstnání ve výši 23 000 Kč. Nebyly brány v úvahu žádné jiné příjmy jeho domácnosti. Výdaje žalovaného představovaly 3 500 Kč měsíčně na bydlení a 5 000 Kč na osobní potřeby. Podle expertní analýzy byly brány v úvahu měsíční výdaje domácnosti žalovaného ve výši 4 860 Kč, stejně jako osobní výdaje žalovaného. Dle úvěrové zprávy ze dne 14. 3. 2023 byl žalovaný evidován jako klient s aktivními produkty. Příjmy a výdaje žalovaného byly potvrzeny předloženými výpisy z běžného účtu žalovaného za období od září do prosince 2021, od ledna do března 2023 a od června do srpna 2022.

14. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Účastníci spolu uzavřeli dne 4. 7. 2019 dohodu na poskytování platebních služeb do budoucna. Žalovanému byl zřízen běžný účet, na němž se zavázal mít dostatečné množství finančních prostředků tak, aby se nedostal do záporného zůstatku. K rámcové dohodě účastníci poté uzavírali jednotlivé dodatky. Na základě dodatku č. 8 ze dne 29. 12. 2021 byla žalovanému poskytnuta možnost na svém účtu čerpat kontokorent opakovaně až do výše úvěrového rámce 5 000 Kč, když vyčerpané prostředky měl žalovaný postupně splácet spolu s úrokem ve výši 18,90 % ročně, a zajistit dostatečné množství finančních prostředků pro pravidelné strhávání sjednaného úroku. Na základě dodatku č. 16 byly žalovanému dne 30. 9. 2022 poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které měl splácet ve 121 měsíčních splátkách po 268 Kč spolu s pojistným ve výši 24 Kč a úrokem ve výši 17,90 % ročně vždy k 15. dni v měsíci počínaje dnem 15. 10. 2022. Na základě dodatku č. 23 pak byly žalovanému dne 15. 4. 2023 poskytnuty peněžní prostředky ve výši 176 729 Kč, které byly v rozsahu 146 729 Kč použity na refinancování předchozího úvěru žalovaného. Tento úvěr měl žalovaný splácet v 55 měsíčních splátkách po 4 658 Kč spolu s pojistným ve výši 406 Kč a úrokem ve výši 15,90 % ročně rovněž k 15. dni v měsíci, počínaje dnem 15. 5. 2023. Žalovaný však nehradil splátky úvěrů řádně. Na úvěr dle dodatku č. 16 uhradil pouze 11 splátek, na úvěr dle dodatku č. 23 pak jen 4 splátky a část páté. Žalovaný rovněž nezajistil dostatečné množství finančních prostředků na svém účtu pro účely splácení kontokorentu. Žalobkyně proto přistoupila s účinností ke dni 13. 11. 2023 k zesplatnění všech těchto závazku žalovaného. Na kontokorentu činil dluh 5 000 Kč (úrok 189,38 Kč), na úvěrech pak 14 342,48 Kč (na úroku 630,77 Kč) a 166 542,80 Kč (na úroku 6 733,39 Kč). Současně byl žalovaný povinen vrátit nepovolený záporný zůstatek na svém účtu ve výši 2 388 Kč. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dluhu, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 15. 11. 2023 (odeslanou žalovanému téhož dne).

15. Pokud jde o otázku ověření úvěruschopnosti žalovaného, soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím zjištěním. Žalobkyně před poskytnutím kontokorentu i obou úvěrů řádným způsobem zjišťovala osobní a majetkové poměry žalovaného. Vycházela primárně z údajů uváděných žalovaným v žádostech o úvěr, resp. kontokorent, nicméně zjištěné informace řádně ověřovala v databázích evidujících dluhové zatížení klientů a porovnávala je s výpisy z běžného účtu žalovaného, které jsou způsobilé poskytnout pravdivý přehled o hospodaření žalovaného s financemi. Poměry žalovaného byly ve všech případech vyhodnoceny jako dostatečné pro řádné splácení úvěrů a kontokorentu (vždy se zohledněním mírně odlišných osobních a majetkových poměrů – zejména pokud jde o druh bydlení a s tím související výdaje a bydlení).

16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

17. Podle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

20. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je na prvním místě splnění formy právního jednání v souladu s § 561 a § 562 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Soudu byla předložena písemná vyhotovení všech smluv opatřená vlastnoručními podpisy obou účastníků. O tom, že byla uzavřena platná právní jednání, tedy není pochyb. Další podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, kdy věřitel nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem, ale tato tvrzení si sám prověření, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 33 Cdo 2178/2018). Spotřebitelský úvěr může být poskytnut pouze za situace, kdy je z informací zjištěných věřitelem zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splatit (resp. nebudou důvodné pochybnosti o této schopnosti).

21. V projednávané věci žalobkyně tvrdila a prokazovala, že zjišťovala informace o poměrech přímo od žalovaného, tyto informace si ověřila a podrobila pečlivému průzkumu. Žalobkyně přeložené údaje o poměrech žalovaného porovnala s údaji z Bankovního i Nebankovního registru klientských informací a rovněž výpisy z běžného účtu žalovaného. Právě těmito listinnými důkazy žalobkyně prokázala, že poměry žalovaného v době žádostí o úvěry a kontokorent byly dostatečné pro řádné splácení tak, jak bylo tvrzeno v žalobě. Žalobkyně prokázala, že nebyly důvodné pochybnosti o tom, že by žalovaný nebyl schopen své závazky splácet, aniž by nebyl vystaven životní nouzi, příp. že by byla ohrožena jeho vlastní výživa či výživa osob na žalovaném závislých. Soud uzavírá, že žalobkyně postupovala v souladu se zákonem doplněným ustálenou judikaturou, a že řádně s odbornou péčí splnila povinnost ověřit úvěruschopnost žalovaného.

22. Žalovanému tedy nebránily žádné objektivní důvody v tom, aby úvěr řádně splácel. Soud má za prokázané, že žalovaný na úvěr plnil pouze částečně. Nárok žalobkyně žalovaný nijak nezpochybnil, ani netvrdil a neprokázal, že by zbývající dlužnou částku již uhradil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni částku 188 273,28 Kč společně s kapitalizovanými smluvními úroky a smluvními úroky a zákonnými úroky z prodlení v procentní výši tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž uvedené příslušenství náleží žalobkyni ze všech dlužných částek úvěru i kontokorentu. K úroku z prodlení soud doplňuje, že žalobkyni náleží v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.

23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na uplatnění svého práva. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nebyla v řízení zastoupena, náleží jí náhrada nákladů v souladu s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. Tato náhrada pak sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 532 Kč a paušální náhrady nákladů za 2 úkony (odeslání předžalobní výzvy a podání žaloby) po 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 8 132 Kč. Lhůta k plnění byla žalovanému podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena obdobně.