18 C 182/2022

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 57 503,48 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 50 501,48 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 50 501,48 Kč od 30. 10. 2021 do zaplacení a částku 1 668,37 Kč, vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V částce 3 089,29 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 089,29 Kč od 30. 10. 2021 do zaplacení, v částce 144, 34 Kč a v částce 2 100 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 12 960 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 50 501,48 Kč s příslušenstvím, dále částky 3 089,29 Kč s příslušenstvím, částky 1 668,37 Kč, částky 144,34 Kč a částky 2 100 Kč, tj. celkem 57 503,48 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění k prvnímu nároku (50 501,48 Kč s příslušenstvím) uvedla, že se žalovanou přes Internetové bankovnictví, když žalovaná aktivovala službu [příjmení] [příjmení] na svém zařízení, uzavřela smlouvu o úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo] na jejímž základě se zavázala žalované poskytnout částku 60 000 Kč převodem na bankovní účet žalované a žalovaná se zavázala žalobkyni úvěr skládající se z jistiny a úroku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalobkyně doplnila, že žalovaná si v rámci přístupu do [příjmení] [příjmení] vytvořila při aktivaci [příjmení] a tím se následně ověřila. Dokumenty žalovaná podepsala, když v době podpisu zadala [příjmení], na základě kterého se vygeneroval jednoznačný identifikátor vázaný na tuto operaci a zařízení (vytištěn na smlouvě jako [příjmení]). Následně žalobkyně podepsala digitálním certifikátem a časovým razítkem, čímž je zaručena neměnnost dokumentu. Podpisem žalovaná odsouhlasila, že se seznámila s předsmluvními informacemi. Žalobkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované na základě informací získaných od žalované v rámci osobního pohovoru a jejich následným ověřením nahlédnutím do příslušných databází např. BRKI, NRKI, insolvenčního rejstříku ISIR, databáze Ministerstva vnitra ČR a jiných. Získané informace od žalované rovněž porovnala s historickými daty Českého statistického úřadu. Žalovaná však opakovaně porušovala smluvní ujednání, když byla v prodlení s úhradou měsíčních splátek, a tak jí žalobkyně zaslala oznámení o prohlášení úvěru za splatný, kde ji informovala o prohlášení úvěru za splatný ke dni 14. 4. 2021, přičemž ji současně vyzvala k úhradě již splatné částky. K druhému nároku (3 089,29 Kč s příslušenstvím) žalobkyně uvedla, že se jedná o obchodní úrok kapitalizovaný ke dni zesplatnění pohledávky. Tento úrok byl žalované vyčíslen v oznámení o zesplatnění úvěru. Ke třetímu nároku (1 668,37 Kč) žalobkyně uvedla, že se jedná o úrok z prodlení z částky dlužné jistiny a kapitalizovaný ke dni 29. 10. 2021. Ke čtvrtému nároku (144,34 Kč) žalobkyně uvedla, že se jedná o úrok z prodlení z částky dlužného obchodního úroku a kapitalizovaného ke dni 29. 10. 2021. Konečně k pátému nároku (2 100 Kč) žalobkyně uvedla, že se jedná o poplatky uvedené v přiloženém sazebníku – poplatek za prohlášení úvěru za splatný, poplatek za odeslání upomínky k úhradě dluhu, případně dlužné pojistné za pojištění schopnosti splácet úvěr.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně svoji neúčast u jednání omluvila. Soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků v souladu s občanským soudním řádem.

3. Z dokumentu označeného jako„ Smlouva o úvěru [anonymizována dvě slova]“ ze dne 17. 7. 2019 soud zjistil, že žalobkyně zde označená jako banka se zavázala poskytnout žalované označené zde jako klient možnost čerpat úvěr do výše 60 000 Kč a žalovaná se zavázala žalobkyni uhradit celkovou částku 89 325,50 Kč v měsíčních splátkách po 1 246 Kč vždy splatných k 10. dni v měsíci počínaje dnem 10. 8. 2019 Smlouva byla uzavřena vzdáleným přístupem v [anonymizována dvě slova]. Roční úroková sazba byla stanovena pevně ve výši 14,30 %. Podle čl. III bod 6 smlouvy je žalobkyně v případě prodlení žalované oprávněna mj. dlužnou částku úročit, požadovat poplatky a jiné platby související s prodlením, ukončit smluvní vztah s žalovanou či prohlásit svým rozhodnutím dluh žalované za ihned splatný. O svém rozhodnutí žalovanou informuje a uvede den, k němuž prohlásila dluhy za ihned splatné včetně lhůty k plnění. Součástí smlouvy jsou všeobecné produktové podmínky, sazebník poplatků, vysvětlení některých užívaných pojmů a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. V bodu 32 všeobecných podmínek si účastníci ujednali, že v případě prodlení žalované je žalobkyně oprávněna ukončit smluvní vztah s žalovanou a prohlásit svým rozhodnutím dluh žalované za ihned splatný. V bodu 31 jsou pak uvedeny případy porušení žalovanou, kdy se jedná zejména o porušení smluvních ujednání či ocitnutí se v prodlení se splněním jakékoli pohledávky. Ze sazebníku poplatků soud zjistil výši jednotlivých poplatků. Z vysvětlení některých užitých pojmů je pak možné zjistit výklad kupř. anuitní splátky, celkové částky k zaplacení či náklady v případě opožděných plateb. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že celková výše spotřebitelského úvěru je 60 000 Kč, přičemž žalovaná je povinna uhradit žalobkyni celkem částku 89 325,50 Kč, která obsahuje jistinu a výpůjční úrokovou sazbu 14,30 % ročně. Za opožděné platby budou žalované účtovány úroky z prodlení, poplatek za zaslání každé upomínky ve výši 600 Kč či poplatek za prohlášení úvěru za ihned splatný ve výši 300 Kč. Žalobkyně je oprávněna prohlásit kterýkoliv dluh žalované za ihned splatný. Ke smlouvě žalovaná doložila vyplněné potvrzení o výši příjmu ze dne 14. 11. 2017 od zaměstnavatele [příjmení] – [anonymizováno] [právnická osoba] ve výši 14 156 Kč coby průměrný čistý měsíční plat za poslední tři měsíce. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 1. 2018. Žalovaná v kartě klienta uvedla, že je svobodná, žije u rodičů, na výdajích domácnosti se podílí ze 47,71 % a čistý příjem domácnosti činí částku 35 000 Kč. Žalobkyně však provedla výpočet disponibilní částky tak, že z příjmů ve výši 16 700 Kč měsíčně odečetla splátkové výdaje ve výši 6 092,91, nesplátkové výdaje ve výši 0 Kč, náklady na vyživované osoby ve výši 0 Kč a ostatní deklarované výdaje 0 Kč. Při výpočtu částky počítala s částkou životního minima.

4. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 16. 4. 2021 a z podacího archu soud zjistil, že v důsledku porušování smluvních podmínek byl úvěr č. [bankovní účet] na částku 60 000 Kč prohlášen za splatný ke dni 14. 4. 2021. Žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku 55 783,86 Kč nejpozději do 30. 4. 2021. Z předžalobní upomínky ze dne 3. 11. 2021 a podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 57 565,88 Kč nejpozději do 7 dnů od odeslání výzvy.

5. Z platební historie bankovního účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že dne 17. 7. 2019 byla odeslána z titulu smlouvy [číslo] žalované částka 60 000 Kč. V období od srpna 2019 do listopadu 2020 včetně přicházeli pravidelné platby, splátky úvěru ve výši 1 246 Kč. Následně jsou zde zaevidovány pouze poplatky označené jako INDUS ve výši 600 Kč, popř. INDUS 93 ve výši 300 Kč.

6. Z výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] žalované ke dni 31. 7. 2019 soud zjistil, že dne 10. 7. 2019 přišla na účet žalované platba ve výši 13 895 Kč od [právnická osoba] ČR a.s., která tvořila kromě poskytnutého plnění od žalobkyně jedinou příchozí platbu za měsíc červenec 2019. Jinak byly na účtu zaevidovány pouze odchozí platby. Z informací o úvěrech ke dni 31. 7. 2019 soud zjistil, že žalovaná měla na svoji osobu vedeno celkem 6 úvěrů mimo zde řešený, v celkové výši nesplacené jistiny 138 796 Kč, přičemž měsíčně na nich splácela celkem 5 963 Kč.

7. Z amortizace soud zjistil, že poslední přijatá platba byla dne 10. 11. 2020 ve výši 1 246 Kč. Dlužná částka tak byla 57 467,15 Kč. Z umořovací tabulky dále bylo zjištěno, že v období od srpna 2019 do listopadu 2020 přicházely od žalované měsíční splátky ve sjednané výši 1 246 Kč. Jistina zůstala nesplacena ve výši 50 501,48 Kč. Sjednaná úroková sazba činila 14,3 %. Z tabulky předpisů úroků z prodlení soud zjistil, že ke dni 25 10. 2021 byla dlužná jistina ve výši 50 501,48 Kč, dlužný obchodní úrok činil 3 089,29 Kč, úrok z prodlení z jistiny pak 1 585,99 Kč, úrok z prodlení z obchodního úroku 97,30 Kč a úrok z prodlení celkem tedy 1 683,29 Kč.

8. Z výpisů z úvěrového účtu žalované č. [bankovní účet] soud zjistil, že dne 17. 7. 2019 byla žalované poskytnuta částka 60 000 Kč. V období srpen 2019 až listopad 2020 přicházely splátky úvěru ve výši 1 246 Kč ke každému desátému dni v měsíci. Dne 17. 12. 2020 byl zaúčtován poplatek za upomínku INDUS ve výši 600 Kč; tento rovněž dne 14. 1. 2021 a 30. 3. 2021. Dne 14. 4. 2021 proběhlo zesplatnění úvěru, za což byl žalované vyúčtován poplatek INDUS-93 ve výši 300 Kč.

9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

10. Podle ustanovení § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle ustanovení § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle ustanovení § 554 o. z. ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

12. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovanou v podobě předložené soudu. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být podle zákona uzavřena v písemné formě a rovněž musí být poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu přitom zákon považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, přitom rozlišuje elektronický podpis a zaručený elektronický podpis. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle ustanovení § 5 a 7 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007 dostupný na adrese www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva mezi účastníky uzavřena elektronicky prostřednictvím webového rozhraní klientského úču žalované v Internetovém bankovnictví žalobkyně, přičemž žalovaná smlouvu o úvěru nepodepsala. Žalobkyně soudu předložila znění předmětné smlouvy ve formátu elektronického souboru.pdf, tedy v jiném formátu, než v jakém měla být smlouva v prostředí webového rozhraní uzavřena. Z této skutečnosti nelze dospět k závěru, že znění této smlouvy v okamžiku její akceptace žalovanou bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tudíž že nedošlo k jeho následné změně. Není totiž zřejmé, kdo, kdy a jak tyto dokumenty vytvořil. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnost. V takovém případě je však nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalované uzavřít předmětnou smlouvu o úvěru v podobě předložené soudu, neboť tato smlouva nebyla žalovanou podepsána, a že současně nebyla dodržena písemná forma smlouvy. Žalobkyni se tudíž nepodařilo prokázat, že výsledkem jednání s žalovanou bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu a že tato smlouva byla uzavřena v písemné formě. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že při uzavírání uvedené smlouvy nebyla prokázána vůle žalované uzavřít předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru v soudu předloženém znění, a tudíž se jednalo o zdánlivé jednání, k němuž se nepřihlíží. Soud proto uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovaným v podobě předložené soudu.

13. Žalobkyně však soudu prokázala, že poskytla žalované finanční prostředky ve výši 60 000 Kč. Žalovaná na jistinu zaplatila 9 498,52 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a není mezi nimi jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť ta jí plnila bez právního důvodu, a ve smyslu ustanovení § 2993 věty první o.z. má žalobkyně právo na vrácení toho, co žalované plnila. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila. Soud tudíž rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatiti žalobkyni poskytnutou částku ve výši 50 501,48 Kč s úrokem z prodlení z této částky dle ustanovení § 1970 o.z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaná byla povinna závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co ji o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo předžalobní výzvou podanou k poštovní přepravě 19. 4. 2021 s lhůtou nejpozději do 30. 4. 2021. Tato výzva mohla být žalované doručena nejdříve 22. 4. 2021 (§ 573 o.z.), a lhůta k plnění jí tak uplynula 30. 4. 2021 a teprve následujícím dnem po uplynutí této lhůty se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dluhu. Proto soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 50 501,48 Kč až od 1. 5. 2021 do zaplacení, z čehož však částka 1 668,37 Kč tvoří již kapitalizovaný úrok za období od 1. 5. 2021 do 29. 10. 2021 (nárok 3). Soud tak zamítl žalobu ohledně částek 3 089,29 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 30. 10. 2021 do zaplacení, tedy nárok 2 označený jako obchodní úrok, 144,34 Kč, nárok 4 označený jako úrok z prodlení z částky dlužného obchodního úroku, a 2 100 Kč, nárok 5 označený jako dílčí poplatky dle sazebníku žalobkyně. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně úroku a úroků z prodlení kapitalizovaného k tomuto dni) částky 61 484,6 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 55 921,48 Kč, tj. 91 %, zatímco žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 5 563,12, tj. 9 %. Žalobkyně tudíž byla úspěšnější, a proto jí náleží částečná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 301 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 1 a § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty 57 503,48 Kč sestávající z částky 3 420 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) a.t. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a náhrady za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 1, odst. 3 a § 151 odst. 2 o.s.ř. ve výši 21 % z částky 11 160 Kč ve výši 2 343,6 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení činí 15 804,6 Kč, ale žalobkyni náleží pouze část této náhrady ve výši 12 960 Kč (82 % z celkové výše náhrady). Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. soud žalovanému uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.