18 C 21/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Claudia-Elena Ghişa, narozená 3. 6. 1979 bytem Jméno žalované 4185/4, 586 01 Jihlava o 56 669,29 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 36 470 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 36 470 Kč od 13. 4. 2024 do zaplacení a částku 16 752 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 752 Kč od 13. 4. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V kapitalizovaném úroku z prodlení ve výši 7 463,43 Kč, v kapitalizovaném úroku ve výši 5 434,06 Kč, v úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 36 470 Kč od 28. 9. 2023 do 12. 4. 2024, v úroku ve výši 18,69 % ročně z částky 36 470 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, v částce 3 447,29 Kč, v kapitalizovaném úroku z prodlení ve výši 4 133,70 Kč, v kapitalizovaném úroku ve výši 8 686,37 Kč, v úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 199,29 Kč od 28. 9. 2023 do 12. 4. 2024, v úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 447,29 Kč od 13. 4. 2024 do zaplacení a v úroku ve výši 23,28 % ročně z částky 20 199,29 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 56 669,29 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, (dále též „právní předchůdkyní žalobkyně“) dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou jistinu spolu s poplatkem ve výši 34 119 Kč sestávajícím z úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 29 910 Kč (sjednaným ve výši 18,69 % ročně) a poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč v pravidelných 21 měsíčních splátkách po 3 530 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den , datum, . Žalobkyně tvrdila, že její předchůdkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalované a dospěla k závěru, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr řádně splácet. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně, když uhradila pouze 3 530 Kč, poslední platba byla provedena dne , datum, . Ke dni , datum, činila dlužná jistina úvěru částku 36 470 Kč a dlužný poplatek částku 32 184 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobkyni s účinností ke dni , datum, . O postoupení pohledávky byla žalovaná písemně informována. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem 98 210,66 Kč, přičemž ji tvořilo i navýšení účtované předchůdkyní žalobkyně, které žalobkyně touto žalobou neuplatňuje. Po postoupení žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalobkyně se rozhodla nepožadovat po žalované zaplacení dlužného poplatku. Touto žalobou tedy uplatňuje úhradu dlužné jistiny ve výši 36 470 Kč a dále jako příslušenství pohledávky požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 5 434,06 Kč (úrok ve výši 18,69 % ročně z dlužné jistiny ve výši 36 470 Kč od , datum, do , datum, ), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 7 463,43 Kč (úrok ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 36 470 Kč od , datum, do , datum, ), úrok ve výši 18,69 % ročně z dlužné jistiny ve výši 36 470 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 36 470 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

2. Žalobkyně dále uvedla, že předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou další smlouvu, a to smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Na základě této smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala spolu s poskytnutou jistinou uhradit (obdobně jako v předešlém nároku) také poplatek ve výši 9 742 Kč sestávající z úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 694 Kč (sjednaného ve výši 23,28 % ročně) a poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč v pravidelných 12 měsíčních splátkách po 3 312 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den , datum, . Žalobkyně tvrdila, že i v tomto případě její předchůdkyně před uzavřením smlouvy řádně ověřila úvěruschopnost žalované. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradila dne , datum, a zaplatila pouze 13 248 Kč. Ke dni , datum, činila dlužná jistin úvěru částku 20 199,29 Kč a dlužný poplatek částku 6 036,71 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena rovněž na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, . O postoupení pohledávky byla žalovaná písemně informována. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem 48 466,80 Kč, přičemž ji tvořilo i navýšení účtované předchůdkyní žalobkyně, které žalobkyně touto žalobou neuplatňuje. Po postoupení žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. Také v tomto případě se žalobkyně rozhodla nepožadovat po žalované zaplacení dlužného poplatku. Touto žalobou tedy uplatňuje úhradu dlužné jistiny ve výši 20 199,29 Kč a dále jako příslušenství pohledávky požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 8 686,37 Kč (úrok ve výši 23,28 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do , datum, ), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 133,70 Kč (úrok ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 199,29 Kč od , datum, do , datum, ), úrok ve výši 23,28 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 199,29 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 199,29 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodnul v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), pouze za přítomnosti žalobkyně.

4. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Podpis smlouvy oběma stranami osvědčuje, že tyto prostředky byly žalované poskytnuty v hotovosti právě oproti podpisu. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s poplatkem ve výši 31 410 Kč sestávajícím z úroku ve výši 29 910 Kč a poplatkem za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč. Současně bylo sjednáno doplňkové pojištění, kdy žalovaná měla uhradit poplatek za pojištění ve výši 2 709 Kč. Celkem měla žalovaná uhradit částku 74 119 Kč v 21 měsíčních splátkách po 3 530 Kč (s poslední splátkou ve výši 3 519 Kč). Úroková sazba byla ujednána ve výši 18,69 % ročně jako pevné pro celou dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky.

5. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Podpis smlouvy oběma stranami osvědčuje, že tyto prostředky byly žalované poskytnuty v hotovosti právě oproti podpisu. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s poplatkem ve výši 8 194 Kč sestávajícím z úroku ve výši 6 694 Kč a poplatkem za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč. Současně bylo sjednáno doplňkové pojištění, kdy žalovaná měla uhradit poplatek za pojištění ve výši 1 548 Kč. Celkem měla žalovaná uhradit částku 39 742 Kč v 12 měsíčních splátkách po 3 312 Kč (s poslední splátkou ve výši 3 310 Kč). Úroková sazba byla ujednána ve výši 23,28 % ročně jako pevné pro celou dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky.

6. Sjednání doplňkového pojištění žalovanou pro případ neschopnosti splácet úvěry dokládá listina označená jako zařazení zákazníka do pojistného programu, která je předchůdkyní žalobkyně i žalovanou podepsána a datovaná ke dni , datum, .

7. Ze zákaznické karty ze dne , datum, soud zjistil, že se fakticky jedná o žádost žalované o spotřebitelský úvěr. Žalovaná žádala o poskytnutí úvěru ve výši 6 000 Kč, který by mohla splácet ve 24 měsíčních splátkách. Z uvedených údajů o poměrech žalované bylo zjištěno, že v době žádosti o úvěr byla svobodná, její dosažené vzdělání bylo , název, , žila v nájmu a měla 1 vyživovací povinnost. Účelem žádosti o úvěr byly běžné výdaje domácnosti. Žalovaná měla v době žádosti o úvěr příjem ze zaměstnání na plný úvazek, přičemž čistý měsíční příjem žalované činil , částka, . Mezi další příjmy domácnosti žalované byl uveden příjem ve výši , částka, čistého měsíčně. Celkové příjmy žalované byly zjištěny ve výši , částka, měsíčně. Mezi měsíční výdaje žalované byly uvažovány splátky jiného úvěru poskytnutého předchůdkyní žalobkyně ve výši , částka, a odhadované měsíční výdaje žalované ve výši , částka, . Z karty bylo dále zjištěno, že byly zaškrtnuty listiny a doklady, oproti nimž byly žalovanou uváděné údaje ověřovány. Takto byly údajně předloženy pracovní smlouva a výpisy z bankovního účtu. Podpisem zákaznické karty žalovaná potvrdila, že uvedené údaje jsou úplné a pravdivé.

8. Obdobná skutková zjištění byla učiněna ze zákaznické karty ze dne , datum, . Z té soud zjistil, že žalovaná požádala o poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč, který by mohla splácet ve 24 měsíčních splátkách. Z uvedených údajů o poměrech žalované bylo zjištěno, že v době žádosti o úvěr byla svobodná, její dosažené vzdělání bylo , název, , žila v nájmu a měla 1 vyživovací povinnost. Účelem žádosti o úvěr byly běžné výdaje domácnosti. Žalovaná měla v době žádosti o úvěr příjem ze zaměstnání na plný úvazek, přičemž čistý měsíční příjem žalované činil , částka, . Mezi další příjmy domácnosti žalované byl uveden příjem ve výši , částka, čistého měsíčně. Celkové příjmy žalované byly zjištěny ve výši , částka, měsíčně. Mezi měsíční výdaje žalované byly uvažovány pouze odhadované měsíční výdaje ve výši , částka, . Z karty bylo dále zjištěno, že byly zaškrtnuty listiny a doklady, oproti nimž byly žalovanou uváděné údaje ověřovány. Takto byly údajně předloženy pracovní smlouva a výplatní pásky. Podpisem zákaznické karty žalovaná potvrdila, že uvedené údaje jsou úplné a pravdivé.

9. Z tabulek umoření bylo zjištěno, že žalovaná na smlouvu ze dne , datum, provedla pouze jednu úhradu dne , datum, ve výši 3 530 Kč (na jistině úvěru zůstává dluh ve výši 36 470 Kč) a na smlouvu ze dne , datum, provedla celkem čtyři úhrady v celkové výši 13 248 Kč s poslední platbou dne , datum, (na jistině úvěru zůstává dluh ve výši, Anonymizováno, 20 199,29 Kč).

10. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postupovaných pohledávek, jež je přílohou smlouvy, bylo zjištěno, že mezi předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem bylo ujednáno postoupení mimo jiné i pohledávky za žalovanou vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a , hodnota, .

11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, s , hodnota, a vyzvána k úhradě postoupené dlužné částky v celkové výši 146 539,95 Kč žalobkyni nejpozději do 10 dnů od doručení dopisu. Z přiloženého podacího lístku je zřejmé, že dopis byl odeslán žalované dne , datum, .

12. Z výzvy k plnění ze dne 28. 3. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná byla naposledy před podáním žaloby vyzvána k zaplacení dluhu nejpozději do 12. 4. 2024. Z podacího lístku vyplývá, že výzva byla odeslána žalované dne 2. 4. 2024.

13. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to dne , datum, a , datum, . Na základě smlouvy ze dne , datum, byly žalované v hotovosti oproti podpisu smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, které se zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 34 119 Kč (sestávajícím z úroku ve výši 29 910 Kč sjednaným úrokovou sazbou 18,69 % ročně a poplatku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč) v 21 měsíčních splátkách po 3 530 Kč. Na základě smlouvy ze dne , datum, byly žalované v hotovosti oproti podpisu smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které se zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 9 742 Kč (sestávajícím z úroku ve výši 6 694 Kč sjednaným úrokovou sazbou 23,28 % ročně a poplatku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč) ve 12 měsíčních splátkách po 3 312 Kč. Žalovaná však ani v jednom případě nehradila sjednané splátky řádně a včas. Na smlouvu ze dne , datum, uhradila pouze 3 530 Kč a na smlouvu ze dne , datum, uhradila pouze13 248 Kč. Obě pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, , o čemž byla žalovaná písemně informována se současnou výzvou k úhradě dluhu. Z důvodu pasivity žalované byla opětovně vyzvána k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou ze dne 28. 3. 2024, dle které měla dluh uhradit nejpozději do 12. 4. 2024 (výzva byla odeslána žalované dne 2. 4. 2024).

14. Před uzavřením každé smlouvy předchůdkyně žalobkyně zjišťovala osobní a majetkové poměry žalované, které byly v době obou žádostí o úvěru téměř shodné. Žalovaná byla svobodná, její nejvyšší dosažené vzdělání bylo , název, , žila v nájmu, měla jednu vyživovací povinnost a měla příjem ze zaměstnání na plný úvazek. V obou případech žalovaná žádala o úvěr pro účely běžných výdajů domácnosti, přičemž dne , datum, žádala o úvěr ve výši 6 000 Kč se splatností po dobu 24 měsíců a dne , datum, žádala o úvěr ve výši 10 000 Kč se splatností po dobu 24 měsíců. Při žádosti dne , datum, měla žalovaná příjem ze zaměstnání ve výši , částka, čistého měsíčně a další příjem její domácnosti činil , částka, . Mezi výdaje byly uvažovány splátky jiného úvěru ve výši , částka, měsíčně a odhadované měsíční výdaje ve výši , částka, . Při žádosti dne , datum, měla žalovaná příjem ze zaměstnání ve výši , částka, čistého měsíčně a další příjem její domácnosti činil , částka, . Mezi výdaje byly uvažovány pouze výdaje v odhadované výši , částka, . Zjišťované informace byly ověřeny oproti pracovní smlouvě, výplatním páskám a výpisům z účtu.

15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

18. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

19. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na předmětný závazkový vztah je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěry v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smluv), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, kdy věřitel nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem, ale tato tvrzení si sám prověří, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).

20. V projednávané věci si předchůdkyně žalobkyně pro posouzení schopnosti žalované splácet poskytnuté úvěry obstarala minimum relevantních informací přímo od žalované a část vlastními silami. Tyto informace však byly jednoznačně nedostatečné, případně zkreslující. Předchůdkyně žalobkyně nepřípustně přenesla svou povinnost prověřit schopnosti žalované na její stranu s tím, že žalovaná podepsala, že uváděné údaje jsou úplné a správné. Předchůdkyně žalobkyně především měla dle názoru soudu přistoupit k bližšímu zkoumání výdajové stránky hospodaření žalované, neboť nedisponovala ani jedinou relevantní informací o výdajích žalované (s výjimkou tvrzení žalované, na které ale nemůže předchůdkyně žalobkyně spoléhat). Určení osobních výdajů žalované odhadem je dle soudu jednoznačně nedostatečné, neboť nemůže obsáhnout konkrétní situaci žadatele (zvlášť za situace, kdy žalovaná uváděla, že žila v nájmu a měla jednu vyživovací povinnost). V moci předchůdkyně žalobkyně tedy nepochybně bylo požadovat od žalované doložení dokladů o úhradách nákladů souvisejících s bydlením, ale i skutečných měsíčních výdajů žalované, například doložením výpisu z účtu. Soudu však nebyl předložen žádný listinný důkaz, z něhož by bylo patrno skutečné měsíční hospodaření žalované s finančními prostředky. Pokud ze zákaznických karet vyplývá, že byly ověřovány příjmy žalované, soudu rovněž nebyl předložen žádný listinný důkaz dokládající správnost těchto závěrů přijatých předchůdkyní žalobkyně. Soud tak nemůže libovolně uzavřít, že finanční prostředky žalované byly bez důvodných pochybností dostatečné. Další pochybení soud spatřuje v tom, že žalovaná původně žádala o poskytnutí úvěru ve výši 6 000 Kč a 10 000 Kč; namísto toho jí ve skutečnosti bylo poskytnuto 40 000 Kč a 30 000 Kč. Pokud by předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že poměry žalované byly dostačující pro splácení úvěrů ve výši 6 000 Kč a 10 000 Kč, nemohla bez dalšího se stejným závěrem přistoupit k poskytnutí úvěru trojnásobnému, resp. téměř sedminásobnému. Soud tedy uzavírá, že takovéto zkoumání schopnosti žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr považuje za zcela nedostatečné a nenaplňující účel tohoto institutu, kterým je nejen ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti splácet, ale zprostředkovaně i ochrana společnosti jako celku.

21. S ohledem na výše uvedené soud učinil závěr, že předchůdkyně žalobkyně nesplnila svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěry, a proto soud posoudil obě smlouvy o úvěru uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyní a žalovanou jako neplatné dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem zákona o spotřebitelském úvěru je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. , spisová značka, . Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku či poplatcích tak, jak vyplývají ze smlouvy.

22. Povinností žalované podle zákona o spotřebitelském úvěru (§ 87 odst. 1) je tak vrátit poskytnuté jistiny úvěrů. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně poskytla žalované částku ve výši 40 000 Kč, resp. 30 000 Kč a žalovaná netvrdila a ani neprokázala, že by předchůdkyni žalobkyně (příp. žalobkyni, na kterou byly obě pohledávky řádně postoupeny) uhradila více, než žalobkyní tvrzenou částku 3 530 Kč, resp. 13 248 Kč. Tyto částečné úhrady pak nelze z důvodu absolutní neplatnosti započíst způsobem uplatňovaným žalobkyní, tj. částečně na jistinu a na poplatky, nýbrž pouze na jistinu úvěru jako skutečně poskytnuté peněžní prostředky. Na jistině úvěru tak zbývá dluh ve výši 36 470 Kč, resp. 16 752 Kč. Právě tyto částky soud žalobkyni přiznal společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná se dostala do prodlení s plněním svého závazku. Pokud jde o povinnost žalované vrátit poskytnuté jistiny, byla k tomu ze strany žalobkyně poprvé vyzvána výzvou ze dne 28. 3. 2024. Výzva byla podána k poštovní přepravě dne 2. 4. 2024, žalované mohla být na základě fikce doručení podle § 573 o. z. doručena nejdříve dne 8. 4. 2024. Ve výzvě byla žalované poskytnuta lhůta k plnění do 12. 4. 2024. S ohledem na den doručení výzvy žalované tuto lhůtu soud považuje v souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru za přiměřenou, když ze strany žalované nebylo rozporováno, že by tato lhůta k plnění neodpovídala jejím možnostem. Od 13. 4. 2024 je tedy žalovaná v prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení vždy z odpovídající dlužné částky 36 470 Kč a 16 752 Kč až od 13. 4. 2024 do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby přiznané částky zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

23. Výrokem II. tohoto rozsudku soud žalobu z důvodu vyslovené absolutní neplatnosti ve zbývajícím rozsahu zamítnul.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch, soud jejich úspěch pro účely rozhodnutí o nákladech řízení kapitalizoval, a to ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně se v řízení domáhala částky 107 853,33 Kč (zaplacení jistiny ve výši 36 470 Kč, úroku ve výši 7 463,43 Kč, úroku z prodlení ve výši 5 434,06 Kč, úroku soudem kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 4 731,60 Kč a úroku z prodlení soudem kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 10 719,24 Kč a dále zaplacení jistiny ve výši 20 199,29 Kč, úroku ve výši 4 133,70 Kč, úroku z prodlení ve výši 8 686,37 Kč, úroku soudem kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 2 620,65 Kč a úrok z prodlení soudem kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 7 394,99 Kč), úspěšná však byla pouze co do částky 57 745,14 Kč (v jistině ve výši 36 470 Kč, úroku z prodlení ve výši 3 099,45 Kč a v jistině ve výši 16 752 Kč a úroku z prodlení ve výši 1 423,69 Kč). Z toho vyplývá úspěch žalobkyně v rozsahu 53,5 % a úspěch žalované v rozsahu 46,5 %. Vzhledem k tomu, že úspěch stran je zhruba stejný, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.