18 C 229/2025
č. j. 18 C 229/2025-79
V PLATNOSTICitované zákony (24)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 137 § 142 § 149 § 151 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 8 § 13 § 14
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 561 § 562 § 573 § 588 § 1879 § 1880 § 1970
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 2 § 3 § 75 § 86 § 87 § 104
Plný text
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o 12 421,74 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 805,46 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 805,46 Kč od 2. 5. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V částce 11 616,28 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 750,93 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 108,18 Kč, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 9 861,80 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 762,78 Kč od 28. 1. 2025 do 1. 5. 2025, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 957,32 Kč od 2. 5. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 805,46 Kč od 2. 5. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 7 706,45 Kč, k rukám zástupkyně žalovaného, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 12 421,74 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, (dále též jako „právní předchůdkyní žalobkyně“) dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, . Žalobkyně uvedla, že žalovaný si podal dne , datum, online žádost o poskytnutí úvěru, na základě které byl žalovanému dne , datum, zaslán PIN č. , číslo, k přihlášení do účtu , název, , k čemuž žalovaný doložil všechny potřebné dokumenty k úvěruschopnosti a doklady o totožnosti. Žalobkyně uvedla, že její předchůdkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Předchůdkyně žalobkyně brala v potaz sociální a demografická data, informace z interních databází a externích registrů a dále zkontrolovala bonitu žalovaného a udržitelnost jeho příjmů zejména na základě doloženého výpisu z bankovního účtu. Předchůdkyně žalobkyně zjistila, že finanční situace žalovaného mu umožňovala poskytnutý úvěr řádně splácet. Na základě smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému možnost čerpat bezúčelový úvěr opakovaně až do sjednané výše 12 000 Kč, a to bezhotovostně na bankovní účet žalovaného. Žalovanému byla částka 12 000 Kč vyplacena na jeho bankovní účet č. , č. účtu, dne , datum, . Žalovaný se zavázal vyčerpaný úvěr hradit minimálními měsíčními splátkami do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Výše a počet měsíčních splátek byl žalovanému sdělován každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který byl žalovanému zasílán online na účet , název, a také emailem. Žalovaný se současně zavázal hradit sjednaný smluvní úrok, příp. poplatky a náklady. Žalovaný však splátky nehradil řádně a dostal se do prodlení, na úvěr přitom uhradil pouze 11 194,54 Kč. Předchůdkyně žalobkyně proto s účinností ke dni , datum, celý neuhrazený úvěr zesplatnila. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Po postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá úhrady částky 12 421,74 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 9 861,80 Kč, dlužného poplatku ve výši 900,98 Kč a úroku z jistiny do zesplatnění dne 14. 7. 2024 ve výši 1 658,96 Kč, dále požaduje kapitalizovaný úrok od 15. 7. 2024 do 27. 1. 2025 ve výši 1 108,18 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 15. 7. 2024 do 27. 1. 2025 ve výši 750,93 Kč, úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 9 861,80 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 762,78 Kč (sestávající z dlužné jistiny ve výši 9 861,80 Kč a dlužného poplatku ve výši 900,98 Kč) od 28. 1. 2025 do zaplacení.
2. Žalovaný popírá, že by před poskytnutím úvěru došlo k řádnému ověření jeho úvěruschopnosti. Žalovaný tvrdí, že předchůdkyně žalobkyně nezjišťovala vyživovací povinnosti žalovaného, který má celkem , hodnota, děti, a neověřovala jeho majetkovou situaci. Dále není pravda, že by nějakým způsobem byly ověřovány výpisy z bankovního účtu žalovaného. Z toho důvodu žalovaný považuje smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou. Žalovaný však nepopírá, že od předchůdkyně žalobkyně obdržel částku 12 000 Kč a že na ni uhradil celkem 11 194,54 Kč. Žalovaný se však domnívá, že žalobkyni dluží už jen pouze doplatek ve výši 805,46 Kč. Žalovaný současně považuje sjednanou úrokovou sazbu 54 % (RPSN 71,81 % ročně) za nepřiměřeně vysokou, a z toho důvodu v rozporu s dobrými mravy, neboť dle údajů České národní banky činila aktuální úroková sazba pro spotřebitelské úvěry průměrně 9,7 %.
3. Na tomto místě lze rekapitulovat, že mezi účastníky není sporným, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému právě částku ve výši 12 000 Kč a že žalovaný na ni uhradil celkem 11 194,54 Kč.
4. Žalobkyně svoji účast při jednání řádně omluvila. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a věc projednal a rozhodnul pouze za přítomnosti žalovaného, přičemž ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl dokazování listinami označenými účastníky.
5. Výpis z obchodního rejstříku dokládá oprávnění žalobkyně podnikat mj. v oblasti poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Kopie občanského průkazu s fotografií klienta dokládají, že bylo jednáno s žalovaným.
6. Z osobních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne , datum, soud zjistil, že jako smluvní strany jsou uvedeni předchůdkyně žalobkyně jako věřitel a žalovaný jako zákazník. Předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě kreditní linky s možností opakovaného čerpání až do výše pevně stanoveného stropu spotřebitelského úvěru 12 000 Kč. Žalovaný může úvěr čerpat na svůj běžný účet č. , č. účtu, . Smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal hradit předchůdkyni žalobkyně minimální měsíční splátky ke každému 15. dni v kalendářním měsíci, a to vždy do doby, dokud žalovaný neuhradí celkovou dlužnou částku. Výše a četnost měsíčních splátek bude žalovanému oznamováno každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který bude žalovanému dostupný online na účtu , název, a na emailu. Dle smlouvy je žalovaný povinen uhradit také roční pevnou úrokovou sazbu 54 %, tj. celkem je povinen zaplatit částku 15 915,02 Kč. Smlouva není opatřena podpisem ani jedné smluvní strany. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky a formulář standardní informace o spotřebitelském úvěru.
7. Soudu byl předložen výstup ze systému, který je označen jako Portál péče o zákazníky (v české verzi i anglické verzi jako Customer Care Portal). Z tohoto výpisu soud zjistil, že žalovaný dne , datum, požádal na webové stránce předchůdkyně žalobkyně o úvěr, který byl schválen. Výpis obsahuje také základní informace o poměrech žalovaného, které byly při žádosti o úvěr hodnoceny. Pokud jsou uváděny finanční údaje, je u nich značka €/měsíc. Takto je uveden čistý příjem , částka, , ostatní úvěry , částka, , celkové měsíční závazky , částka, , bydlení ve vlastním a , hodnota, závislé osoby v domácnosti. Požadovaná částka úvěru byla 5 000 €, poskytnuto však bylo 12 000. Výpis obsahuje také údaj o jakémsi dodatečném prodeji/upgradu s hodnotou 7 000 €. Výpis obsahuje postup vyřízení žádosti žalovaného o úvěr od jejího podání dne , datum, v 20:08 až po uzavření případu , datum, v 20:31 hodin (každý krok je označen datem a časem provedení).
8. Soudu byl doložen další výstup ze systému, který dokládá, že dne , datum, v 20:36:59 byl zaslán PIN kód , číslo, s informací, že jeho zadáním se vyjadřuje souhlas s podmínkami žádosti o , název, půjčku. Tento kód byl zadán do systému zákazníkem označeným jako , Jméno žalovaného, a tomuto zákazníkovi bylo následně SMS zprávou potvrzeno, že žádost o půjčku byla schválena a klient může provést první výběr ve výši 12 000 Kč. Současně byla sdělena informace, že uzavřenou smlouvu lze nalézt po přihlášení do zákaznického účtu (s odkazem na webovou adresu).
9. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že z účtu vedeného u , právnická osoba, , jehož majitelem je , právnická osoba, , byla dne , datum, zaslána na bankovní účet č. , č. účtu, částka 12 000 Kč. Ze sdělení , právnická osoba, soud zjistil, že majitelem a disponentem uvedeného bankovního účtu v den transakce byl žalovaný.
10. Z výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o dosud neuhrazeném dluhu po splatnosti a upozornila ho na možnost zesplatnění celého dluhu. Žalovanému byla poskytnuta lhůta k zaplacení nejpozději do 30 dnů od zaslání upomínky.
11. Z tabulky umoření sestavené předchůdkyní žalobkyně dne , datum, soud zjistil, že úvěr ve výši 12 000 Kč žalovaný vyčerpal dne , datum, . Úvěr byl zesplatněn ke dni , datum, , přičemž na úvěr žalovaný uhradil pouze 11 194,54 Kč. Na jistině úvěru je evidován dluh ve výši 9 861,80 Kč, na poplatku dluh ve výši 900,98 Kč a na úroku z jistiny do zesplatnění dluh ve výši 1 658,96 Kč.
12. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postupovaných pohledávek, jež je přílohou smlouvy, bylo zjištěno, že mezi předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem bylo ujednáno postoupení mimo jiné i pohledávky za žalovaným vyplývající ze smlouvy č. , číslo, .
13. Z oznámení ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni, přičemž postoupena byla pohledávka v celkové výši 12 943,70 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu do 10 dnů od doručení dopisu. Podací lístek dokládá, že oznámení bylo odesláno žalovanému dne , datum, . Součástí oznámení o postoupení pohledávky jsou informace o zpracování osobních údajů.
14. Z výzvy ze dne 16. 4. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu naposledy před podáním žaloby a poskytla žalovanému lhůtu k plnění nejpozději do 1. 5. 2025. Podací lístek dokládá, že výzvy byla odeslána žalovanému dne 16. 4. 2025.
15. Zástupkyně žalovaného dále navrhla provedení důkazu účastnickým výslechem žalovaného k prokázání tvrzení žalovaného, že před poskytnutím úvěru nebyla řádně ověřena úvěruschopnost žalovaného. Tato skutečnost však byla dostatečně zjištěna již z předložených listinných důkazů, soud proto tento důkaz pro nadbytečnost neprováděl.
16. Na základě zjištěného skutkového stavu s přihlédnutím k nesporným tvrzením účastníků soud zjistil následující skutkový stav věci. Předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, která byla uzavřena v elektronické podobě. Žalobkyně doložila soudu celý proces uzavírání smlouvy od okamžiku online podání žádosti žalovaného po schválení žádosti (tento import údajů z interní databáze předchůdkyně žalobkyně zachycující přesný postup zasílání a zadávání PIN kódu a postupu ověřování kontaktních údajů žalovaného soud považuje za stěžejní, neboť žalobkyně tím doložila jednání mezi žalovaným a svou předchůdkyní). Na základě smlouvy předchůdkyně žalobkyně zaslala dne , datum, na bankovní účet žalovaného peněžní prostředky v celkové výši 12 000 Kč. Žalovaný měl vyčerpané prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 54 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách, které měly být žalovanému každý měsíc vystavovány. Žalovaný měl na poskytnutý úvěr uhradit celkem 15 915,02 Kč. Žalovaný však měsíční splátky nehradil řádně a na úvěr uhradil pouze 11 194,54 Kč. Z důvodu prodlení žalovaného předchůdkyně žalobkyně celý neuhrazený úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn dopisem ze dne , datum, spolu s výzvou k úhradě dluhu. Žalobkyně po postoupení evidovala dluh žalovaného na jistině ve výši 9 861,80 Kč, na poplatku ve výši 900,98 Kč a na úroku z jistiny do okamžiku zesplatnění dluh ve výši 1 658,96 Kč. Po postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, naposledy před podáním žaloby byl vyzván k jeho zaplacení ještě předžalobní výzvou ze dne 16. 4. 2025, dle které měl dluh uhradit nejpozději do 1. 5. 2025, přičemž výzva byla odeslána žalovanému dne 16. 4. 2025.
17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb. účinném od 29. 5. 2022 do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.
18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
20. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
21. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na předmětný závazkový vztah je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru (§ 104 zákona o spotřebitelském úvěru) je na prvním místě splnění formy právního jednání v souladu s § 561 a § 562 o. z. ve spojení se zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Způsob uzavření předmětné smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku soud s přihlédnutím ke zjištěnému skutkovému stavu považuje za platný (žalobkyně prokázala pečlivý postup při uzavírání smlouvy distančním způsobem). Žalovaný nadto okamžik sjednání tohoto závazku s předchůdkyní žalobkyně nerozporoval.
22. V případě, kdy soud považuje formu zvoleného právního jednání za řádnou, zbývá posoudit další podmínku platnosti smlouvy, jež byla předchůdkyně žalobkyně jako věřitel při právním jednání se spotřebitelem povinna splnit. Tou je v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, kdy věřitel nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem, ale tato tvrzení si sám prověření, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. 33 Cdo 2178/2018). Spotřebitelský úvěr může být poskytnut pouze za situace, kdy je z informací zjištěných věřitelem zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splatit (resp. nebudou důvodné pochybnosti o této schopnosti); v opačném případě je smlouva neplatná.
23. K prokázání splnění této povinnosti žalobkyně tvrdila, že její předchůdkyně pracovala se sociálními a demografickými daty, informacemi z interních databází a externích registrů a dále nahlížela do výpisů z bankovního účtu žalovaného, které měl žalovaný doložit. Soudu byl doložen pouze jakýsi výstup ze systému, který má obsahovat vyhodnocení příjmů a výdajů žalovaného. Na prvním místě je nutné uvést, že údaje uvedené v tomto výpise jsou zavádějící (finanční částky jsou uváděny v eurech, přestože hodnota tomu neodpovídá) a nemají téměř žádnou výpovědní hodnotu (není zřejmé, co má znamenat ugprade o 7 000 €). Pokud by se vyhodnotily i tyto zavádějící informace, dalo by se dojít k závěru, že příjem žalovaného v době žádosti o úvěr činil 64 000 Kč (pozn. zřejmě v korunách) a celkové měsíční závazky žalovaného činily , částka, . Není zřejmé, jak by na základě těchto údajů mohl být žalovaný vyhodnocen jako úvěruschopný. Pokud žalobkyně uváděla, že její předchůdkyně vycházela z výpisů z bankovního účtu žalovaného, tyto listinné důkazy soudu předloženy nebyly. Postup předchůdkyně žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti žalovaného soud jen na základě takto zjištěných skutečností (a neunesení důkazního břemene) považuje za nedostatečné a nenaplňující účel tohoto institutu, kterým je nejen ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti splácet, ale zprostředkovaně i ochrana společnosti jako celku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).
24. Důležitou je námitka žalovaného, který uvedl, že předchůdkyně žalobkyně jeho úvěruschopnost žádným způsobem neprověřovala (nezohledňovala například jeho aktuální vyživovací povinnost či další majetkové poměry). Žalobkyně se ani neúčastnila nařízeného jednání, nemohla být tedy v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzvána k prokázání svého tvrzení, že před poskytnutím úvěru byla úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ověřena. Žalobkyně tedy v tomto směru neunesla důkazní břemeno.
25. S ohledem na uvedené učinil soud závěr, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako neplatnou dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, které zakládá neplatnost absolutní (ve smyslu § 588 o. z.). Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i jakákoli ujednání o souvisejících platbách (jako smluveném úroku či poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy). Z toho důvodu se soud blíže nezabýval námitkou žalovaného, který považuje smluvní úrok z úvěru za nepřiměřený a v rozporu s dobrými mravy.
26. Povinností žalovaného je pak v takovém případě podle zákona o spotřebitelském úvěru (§ 87 odst. 1) vrátit poskytnutou jistinu úvěru. Žalobkyně prokázala (a mezi účastníky o tom nebylo sporu), že její předchůdkyně poskytla žalovanému částku ve výši 12 000 Kč a žalovaný dosud uhradil částku 11 194,54 Kč. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy nelze uvažovat rozlišení pohledávky žalobkyně na jistinu, poplatky či úroky. Povinností žalovaného je vrátit poskytnutou jistinu úvěru, tzn. skutečně poskytnuté peněžní prostředky v dosud nesplaceném rozsahu. Pokud zástupkyně žalovaného při jednání soudu uvedla, že zbývající nárok by žalobkyni náležel z titulu bezdůvodného obohacení, ale tento nárok žalobkyně nedoložila a z důvodu její nepřítomnosti při jednání o tom nemohla být ani poučena, soud se s touto námitkou z výše uvedených důvodů neztotožňuje. Se zohledněním částečné úhrady žalovaného tedy na jistině úvěru zbývá dluh ve výši 805,46 Kč. Právě tuto částku soud žalobkyni přiznal společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se dostal do prodlení s plněním svého závazku. Pokud jde o povinnost žalovaného vrátit poskytnutou jistinu, byl k tomu ze strany žalobkyně vyzván předžalobní výzvou ze dne 16. 4. 2025. Výzva byla podána k poštovní přepravě téhož dne, žalovanému mohla být na základě fikce doručení podle § 573 o. z. doručena třetí pracovní den, tj. nejdříve dne 22. 4. 2025. Žalovaný nesporoval, že by mu předžalobní výzva doručena nebyla. Ve výzvě byla žalovanému poskytnuta lhůta k plnění do 1. 5. 2025. Na tomto místě soud uvádí, že podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru žalovaný nevznesl námitku nepřiměřeného této lhůty k plnění, mezi účastníky tak není o lhůtu plnění sporu a soud ji může považovat za přiměřenou. V této lhůtě však žalovaný svůj dluh neuhradil, od následujícího dne byl tedy v prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení z částky 805,46 Kč až ode dne 2. 5. 2025 do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby přiznanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
27. Výrokem II. tohoto rozsudku soud žalobu z důvodu vyslovené absolutní neplatnosti smlouvy ve zbývajícím rozsahu zamítnul.
28. O nákladech řízení bylo rozhodnuto postupem podle § 142 odst. 3 o. s. ř. Přestože každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch, úspěch žalobkyně je oproti úspěchu žalovaného pouze v nepatrné části předmětu řízení. Soud tedy přiznal žalovanému nárok na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady představuje podle § 11 odst. 1 písm. a) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna právního zástupce za celkem dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a účast právního zástupce při jednání soudu dne , datum, ) ve výši 2 × 1 620 Kč v celkové výši 3 240 Kč, když soud vycházel z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT ve výši 12 421,74 Kč a sazba odměny za úkon byla určena podle § 7 bod 5 AT. Dále žalovanému náleží v souladu s § 13 odst. 4 AT náhrada hotových výdajů v paušální výši 2 × 450 Kč v celkové výši 900 Kč, v souladu s § 14 odst. 3 AT náhrada za promeškaný čas za 6 započatých půlhodin strávených na cestě dne , datum, ze sídla právního zástupce (, adresa, ) k jednání soudu (, adresa, ) a zpět po 150 Kč v celkové výši 900 Kč a v souladu s § 13 odst. 1 AT také cestovné za cestu k jednání soudu v celkové délce , hodnota, km, k čemuž byl užit osobní automobil , název, , RZ , SPZ, . Při průměrné spotřebě automobilu 4,1 l/100 km, ceně motorové nafty dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. ve výši 34,70 Kč/litr a sazbě základní náhrady u osobního silničního motorového vozidla ve výši 5,8 Kč/km pak žalobkyni náleží cestovné v celkové výši 1 328,97 Kč. Ze všech uvedených částek pak žalovanému náleží v souladu s § 137 odst. 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. náhrada za DPH o sazbě 21 %, kterou je jeho zástupkyně povinna odvést, ve výši 1 337,48 Kč. Celkové náklady na straně žalovaného tedy činí 7 706,45 Kč. Lhůta k plnění byla žalobkyni podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť soud neshledal důvody pro jinou lhůtu plnění, přičemž podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupkyně žalovaného.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.