18 C 235/2022

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 50 100 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 100 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení a částku 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 000 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V částce 16 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 219,17 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 582,13 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 8. 1. 2022 do 21. 2. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 900 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 24,24 % ročně z částky 20 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, v částce 16 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 345 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 098,58 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 111,03 Kč od 8. 1. 2022 do 21. 2. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 111,03 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 25,14 % ročně z částky 17 111,03 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 28 100 Kč s příslušenstvím a dále částky 22 000 Kč s příslušenstvím. V případě první pohledávky v odůvodnění uvedla, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovanou uzavřela dne 21. 2. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na částku 20 000 Kč, která byla žalované vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy, což tato potvrdila svým podpisem. Poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 4 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a s hotovostním inkasem splátek ve výši 8 000 Kč se žalovaná ve smlouvě zavázala splatit v 60 týdenních splátkách po 600 Kč počínaje dnem 28. 2. 2020 a poslední splátkou stanovenou na den 16. 4. 2021. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila částku ve výši 7 900 Kč. Dne 7. 1. 2022 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované písemně oznámena dopisem ze dne 7. 1. 2022. Žalovaná po postoupení pohledávky ničeho dalšího neuhradila. Žalobkyně tak požaduje zaplacení částky 28 100 Kč, kterou tvoří jistina 20 000 Kč, dlužné úhrady za služby ve výši 8 100 Kč, kapitalizované úroky ve výši 3 582,13 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 219,17 Kč, úroky ve výši 24,24 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. V případě druhé pohledávky v odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 6. 12. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na částku 20 000 Kč, která byla žalované vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy, což tato potvrdila svým podpisem. Poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 4 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a s hotovostním inkasem splátek ve výši 8 000 Kč se žalovaná ve smlouvě zavázala splatit v 60 týdenních splátkách po 600 Kč počínaje dnem 13. 12. 2019 a s poslední splátkou stanovenou na den 29. 1. 2021. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila částku ve výši 14 000 Kč. Dne 7. 1. 2022 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované písemně oznámena dopisem ze dne 7. 1. 2022. Žalovaná po postoupení pohledávky ničeho dalšího neuhradila. Žalobkyně tak požaduje zaplacení částky 22 000 Kč, kterou tvoří jistina 17 111,03 Kč, dlužné úhrady za služby ve výši 4 888,97 Kč, kapitalizované úroky ve výši 4 098,58 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 345 Kč, úroky ve výši 25,14 % ročně z dlužné jistiny ve výši 17 111,03 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 17 111,03 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně v obou posoudila schopnost žalované splácet půjčku vyhodnocením údajů sdělených žalovanou v kartě zákazníka a jejich ověřeném předloženými doklady.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně svoji neúčast u jednání omluvila. Soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků v souladu s občanským soudním řádem.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil, že dne 6. 12. 2019 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] dle které žalované měla být poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Dále právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 21. 2. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] dle které žalované měla být poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Součástí obou smluv byly i smluvní podmínky. Předmětnými smlouvami se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v obou případech částku 36 000 Kč, skládající se vždy z částky 20 000 Kč představující jistinu, z částky 4 000 Kč představující úrok, z částky 4 000 Kč představující administrativní poplatek a z částky 8 000 Kč představující odměnu za hotovostní inkaso splátek. Obě celkové finanční částky 36 000 Kč měly být uhrazeny v 60 týdenních splátkách po 600 Kč. První splátka byla vždy splatná do 7 dnů od uzavření dané smlouvy.

4. Ze zákaznické karty ze dne 6. 12. 2019 soud zjistil, že žalovaná před uzavřením smlouvy uvedla, že je svobodná, má tři nezaopatřené děti, žije v domácnosti s jiným rodinným příslušníkem, a to na jinou smlouvu od března 2018. Je vyučena a hlavní příjem má z pěstounské péče ve výši 35 000 Kč měsíčně. Žádné další půjčky neuvedla. V rámci výdajů hradila 1 500 Kč za bydlení a 14 000 Kč za osobní výdaje. Podle tvrzení žalované tak činil použitelný měsíční příjem 19 500 Kč. K ověření své finanční situace měla žalovaná nepředložit žádné dokumenty. Ze zákaznické karty ze dne 21. 2. 2020 soud zjistil, že žalovaná před uzavřením druhé smlouvy uvedla, že je svobodná, má tři nezaopatřené děti, žije v domácnosti s jiným rodinným příslušníkem, a to na jinou smlouvu od března 2018, přičemž za poslední tři roky měla dvě bydliště. Je vyučena a hlavní příjem má z pěstounské péče ve výši 34 000 Kč měsíčně. Uvedla půjčku ve výši 20 000 Kč s měsíčními splátkami 2 700 Kč. V rámci výdajů mimo splátky půjčky hradila 1 000 Kč za bydlení a 15 000 Kč za osobní výdaje. Podle tvrzení žalované tak činil použitelný měsíční příjem 15 300 Kč. K ověření své finanční situace měla žalovaná předložit rozhodnutí o přiznání výživného a složenky dokládající příjmy.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně příloh soud zjistil, že byla uzavřena dne 7. 1. 2022 a na žalobkyni byly z její právní předchůdkyně postoupeny pohledávky z titulu uzavřených smluv [číslo] [číslo] v celkové výši 52 900 Kč, přičemž z čl. I odst. 1 ve spojení s čl. II odst. 2 dotčené postupní smlouvy vyplývá, že se má jednat o pohledávky ze smluv o půjčce se všemi právy s tím spojenými. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 2. 2022 soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno a současně byla vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu; z podacího lístku vyplývá, že tato výzva byla odeslána dne 4. 2. 2022. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 4. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 63 635,17 Kč nejpozději do 29. 4. 2022; z podacího lístku vyplývá, že tato byla odeslána dne19. 4. 2022.

6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaná spolu uzavřely celkem dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to dne 6. 12. 2019 a 21. 2. 2020. V každé z těchto smluv se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit v 60 týdenních splátkách po 600 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 25,14 % ročně. Bonita žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána toliko na základě tvrzení žalované. Žalovaná uhradila v případě první smlouvy 14 000 Kč a v případě smlouvy druhé pak 7 900 Kč, obojí v době před postoupením pohledávky; po postoupení pohledávky již neuhradila ničeho. Pohledávky z uzavřených smluv byly na žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, oznámením z téhož dne byla žalovaná vyzvána k vydání dlužných finančních prostředků. Žalobkyně oznámila postoupení pohledávky a zároveň vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 3. 2. 2022.

7. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 3 se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel povinen před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 22 odst. 5 téhož zákona není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 9 nesplnil.

8. Dle § 2991 odst. 1. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Podle § 2054 o. z. platí, že plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Podle § 639 o. z. platí, že uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.

10. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

11. Podle ustanovení § 1968 o. z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Soud dospěl k závěru, že na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná v rámci tohoto právního jednání nevystupovala v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele atd. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se v tomto případě spokojila s pouhým tvrzením žalované a dále po ní nepožadovala tato tvrzení doložit, a tím si ověřit jejich správnost. Svoje tvrzení o příjmech z dávek pěstounské péče či výdaje žalované soudu nijak neprokázala. Soud pouze podotýká, že z tvrzení žalované v rámci zákaznických karet lze vysledovat, že žalovaná sdílí domácnost s dalšími osobami, u nichž však nebyla tvrzena a právní předchůdkyní žalobkyně požadována finanční situace. Náklady žalované na bydlení včetně ostatních výdajů za situace, kdy se stará o tři nezaopatřené děti, na uspokojování jejichž potřeb by dávky z pěstounské péče měly především jít, se zdají soudu nejméně zkreslené. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohla být ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. poučena o tom, že dosud nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení o prověření schopnosti žalované dlužnou částku splácet. Neunesla tak důkazní břemeno. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní a žalovanou jako absolutně neplatné (§ 9 odst. 1 a 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru). Absolutně neplatná jsou taktéž ujednání o smluveném úroku a poplatcích.

13. Žalobkyně však soudu prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a 20 000 Kč, a že tento nárok na vrácení těchto prostředků žalovanou byl platně a v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o.z. postoupen žalobkyni. Žalovaná uhradila v prvním případě pouze 14 000 Kč a v případě druhém jen 7 900 Kč před postoupením pohledávky; po postoupení již nezaplatila ničeho. V řízení přitom nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná zbývající peněžní prostředky žalobkyni či její právní předchůdkyni vrátila. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní, a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a není mezi nimi jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně jí plnila bez právního důvodu, a ve smyslu ustanovení § 2993 věty první o.z. má žalobkyně právo na vrácení toho, co žalovanému plnila její právní předchůdkyně. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila. Soud tudíž rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni zbývající části poskytnutých částek, a to v prvním případě 6 000 Kč a ve druhém 12 100 Kč, a to v obou případech s úrokem z prodlení z těchto částek dle ustanovení § 1970 o.z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaná byla povinna závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co jej o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo výzvou podanou k poštovní přepravě dne 4. 2. 2022 s lhůtou splatnosti do deseti dnů od doručení. Výzva tak mohla být žalované doručena nejdříve dne 9. 2. 2022 (podle § 573 o.z.) a lhůta tak uplynula dne 21. 2. 2022. Od 22. 2. 2022 je tak žalovaná v prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužných částek 6 000 Kč a 12 100 Kč až od 22. 2. 2022. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledala důvod.

14. Soud vzhledem k neplatnosti smlouvy dále zamítl žalobu ohledně částky 16 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 219,17 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 582,13 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 8. 1. 2022 do 21. 2. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 900 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 24,24 % ročně z částky 20 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, v částce 16 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 345 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 098,58 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 111,03 Kč od 8. 1. 2022 do 21. 2. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 111,03 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 25,14 % ročně z částky 17 111,03 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně úroku a úroku z prodlení kapitalizovaného k tomuto dni) částky 71 116 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 19 106,4 Kč, tj. 26,87 %, zatímco žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 52 010 Kč, tj. ze 73,13 %. Žalovaná tudíž byla úspěšnější, a proto jí náleží částečná náhrada nákladů řízení. Avšak vzhledem k tomu, že žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, nebylo právo na jejich náhradu přiznáno žádnému z účastníků.