18 C 246/2024

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 15 480 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 000 Kč od 12. 12. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 000 Kč od 6. 7. 2023 do 11. 12. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 000 Kč od 12. 12. 2023 do zaplacení a částky 1 480 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 545 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky ve výši 15 480 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby bylo uvedeno, že žalobkyně je obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 2. 3. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo smlouvy, , na základě které poskytla žalovanému na jeho účet č. , č. účtu, téhož dne sjednané peněžní prostředky. Žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou, žalovaný mohl jistinu splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy, úrok přirostlý za uplynulé období pak měl splácet každý měsíc vždy nejpozději k 1. dni v měsíci. Žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena registrací žalovaného na internetových stránkách žalobkyně, kde žalovaný vyplnil formulář žádosti o poskytnutí úvěru, uvedl své osobní údaje, emailovou adresu a telefonní číslo. Žalovaný provedl ze svého účtu na účet žalobkyně ověřovací platbu ve výši 1 Kč za účelem ověření totožnosti. Smluvní dokumentaci žalovaný potvrdil zadáním verifikačního SMS kódu zaslaným na telefonní číslo, které uvedl. Žalobkyně doplnila, že před poskytnutím úvěru řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného, když vycházela z výpisů z bankovního účtu žalovaného či výplatních listů a provedla lustraci žalovaného a jeho bonity ve veřejných registrech. Žalobkyně neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr řádně splácet. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný se dostal do prodlení v úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní opakovaně upomínán. V upomínce ze dne 2. 7. 2023 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 5. 7. 2023 a byl vyzván k jeho úhradě. Žalovaný však svůj dluh neuhradil, dnem 6. 7. 2023 se tak dostal do prodlení s úhradou celého úvěru. Naposledy byl k úhradě celého dluhu vyzván předžalobní upomínkou ze dne 1. 12. 2023, na kterou však nereagoval. Nárok žalobkyně představuje neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 10 000 Kč, smluvní úrok ve výši 40 % p.m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 4 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny za každý kalendářní den prodlení od data prodlení (tj. 6. 7. 2023) do data odeslání předžalobní výzvy (tj. 1. 12. 2023) ve výši 1 480 Kč. Jako příslušenství pohledávky žalobkyně žádá zákonný úrok z prodlení z částky 14 000 Kč od 6. 7. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně svoji účast u jednání řádně omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodnul v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků.

3. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo smlouvy, soud zjistil, že je datována ke dni 2. 3. 2023 a jako smluvní strany jsou uvedeni žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Žalovaný je ve smlouvě identifikován jménem a příjmením, rodným číslem, telefonním číslem, adresou trvalého bydliště a e-mailovou adresou. Uvedl číslo bankovního účtu , č. účtu, , na který mají být vyplaceny dohodnuté peněžní prostředky. Z listiny dále vyplývá, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr formou opakovaného čerpání peněžních prostředků až do výše úvěrového limitu 20 000 Kč. Poskytnutí úvěru bylo sjednáno na den 2. 3. 2023. Mezi stranami byl ujednán úrok ve výši 40 % měsíčně. Žalovaný měl každý měsíc vždy nejpozději k 1. dni v měsíci uhradit úrok přirostlý za uplynulé období, jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Smlouva byla ujednána na dobu neurčitou s tím, že trvá do doby úplného splacení jistiny. V případě prodlení žalovaného s úhradou bylo ujednáno právo žalobkyně požadovat mimo jiné smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Smlouva o spotřebitelském úvěru je opatřena podpisem jednatele žalobkyně, podpis smlouvy na straně žalovaného chybí (na tomto místě je pouze strojovým písmem uvedeno jméno žalovaného).

4. Z kopií dokladů (občanského průkazu a řidičského průkazu) vyplývá totožnost žalovaného.

5. Z výpisů z účtu č. , č. účtu, za období červenec, srpen a září 2022 se zjišťuje způsob hospodaření žalovaného s finančními prostředky. Žalovaný často využíval úvěry k hrazení svých potřeb, přičemž jeho výdaje obvykle spotřebovaly celé jeho příjmy. Ze sdělení , právnická osoba, bylo zjištěno, že majitelem uvedeného účtu je žalovaný.

6. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že dne 9. 9. 2022 byla na účet žalobkyně z účtu č. , č. účtu, provedena platba ve výši 1 Kč a dne 2. 3. 2023 byla z účtu žalobkyně na účet č. , č. účtu, provedena platba ve výši 10 000 Kč.

7. Z emailové zprávy soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzván k úhradě alespoň minimální částky ve výši úroků za čerpané období a nákladů prodlení nejpozději do 3 dnů od doručení emailu. Z dopisu ze dne 2. 7. 2023 soud zjistil, že žalobkyně s účinností ke dni 2. 7. 2023 zesplatnila celý neuhrazený úvěr, a to z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek ze strany žalovaného. Žalovanému byla poskytnuta k úhradě dluhu lhůta do 3 dnů od doručení dopisu. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 1. 12. 2023 soud zjistil, že žalovaný na úvěr nic neuhradil a byl naposledy před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky do 3 dnů. Podací lístek osvědčuje odeslání výzvy žalovanému dne 1. 12. 2023.

8. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Přestože dle tvrzené smlouvy o úvěru bylo uvedeno jiné číslo účtu pro výplatu úvěru, z předloženého potvrzení o platbě a vyjádření , právnická osoba, má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla dne 2. 3. 2023 peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč na účet, jehož vlastníkem je skutečně žalovaný. Žalobkyně postupovala na základě ujednání, které mělo být dne 2. 3. 2023 dohodnuto právě s žalovaným. Na základě takového ujednání měla žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr formou opakovaného čerpání peněžních prostředků do výše sjednaného úvěrového limitu a žalovaný měl vyčerpané prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 40 % měsíčně, jenž měl být hrazen v měsíčních splátkách. Takové ujednání probíhalo elektronicky na internetové stránce žalobkyně, kdy dohodu měl žalovaný podepsat elektronicky zadáním verifikačního SMS kódu (písemná podoba smlouvy o úvěru předložená soudu však neobsahuje žádný údaj o podpisu žalovaného). Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu. Nejprve k úhradě alespoň minimální částky úroku, poté k úhradě celého neuhrazeného úvěru, jenž byl pro neplacení žalovaného zesplatněn ke dni 2. 7. 2023. Žalobkyně zaslala dne 1. 12. 2023 žalovanému předžalobní výzvu k úhradě celého dluhu, k čemuž mu poskytla lhůtu 3 dnů. Žádnou platbu ze strany žalovaného však žalobkyně neeviduje.

9. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

10. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

11. S ohledem na zjištěný skutkový stav a výše uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že předmětný závazkový vztah nelze považovat za platnou smlouvu o spotřebitelském úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Tento zákon sám v ustanovení § 104 větě první stanoví, že smlouva o spotřebitelském úvěru musí být uzavřena v písemné formě a rovněž musí být podle ustanovení § 105 odst. 1 uvedeného zákona poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se přitom podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis [ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. 1999/93/ES]. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným elektronicky prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně, přičemž žalovaný smlouvu nepodepsal způsobem uvedeným výše.

12. Z ostatních okolností kontraktačního procesu, které časově souvisí s tvrzeným sjednáváním smlouvy o úvěru, by bylo možné dovodit, že žalobkyně skutečně jednala s žalovaným (zejména pokud jde o provedení bankovní transakce). Z písemného vyhotovení smlouvy předloženého soudu je pak zřejmé, že se jedná o elektronickou podobu právního jednání, které nebylo ze strany žalovaného podepsáno vůbec. Údajný podpis smlouvy žalovaným měl být proveden zadáním vygenerovaného SMS kódu. Žalobkyně ani netvrdila a nedokazovala, že by smlouva byla uzavřena v písemné podobě nebo zachycena na trvalém nosiči dat, jež by měl k dispozici i žalovaný. Z těchto skutečností nelze uzavřít, že znění posuzované smlouvy v okamžiku jejího „podepsání“ žalovaným bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tj. že nedošlo k následné změně smlouvy. Absence formy právního jednání a podpisu osoby jednající má za následek, že není zřejmé, kdo, kdy a jak takové právní jednání učinil. Žalobkyně tedy neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení jeho obsahu a jeho nezměnitelnost. Žalobkyně sice doložila, že v březnu 2023 jednala s žalovaným, avšak neprokázala, že výsledkem takového jednání bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu a že tato smlouva byla uzavřena v písemné formě nebo poskytnuta na trvalém nosiči dat. V takovém případě je nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít posuzovanou smlouvu o úvěru. Jedná se tedy o zdánlivé právní jednání podle ustanovení § 551 o. z., k němuž se podle § 554 o. z. nepřihlíží.

13. Vzhledem k tomu, že předmětnou smlouvu o úvěru nelze považovat za platně uzavřenou, nelze za platná považovat žádná peněžitá plnění (včetně úroku či smluvní pokuty). Žalobkyně přesto prokázala, že poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 10 000 Kč. Soud má za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť žalobkyně mu plnila bez právního důvodu. Ve smyslu ustanovení § 2993 věty první o. z. má tedy žalobkyně právo na vrácení toho, co bylo žalovanému plněno. Vzhledem k tomu, že žalovaný nárok žalobkyně nijak nerozporoval, ani netvrdil a neprokázal, že by dlužnou částku již uhradil, soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni poskytnutou jistinu ve výši 10 000 Kč s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl povinen závazek splnit (tj. vrátit poskytnutou jistinu úvěru) bez zbytečného odkladu poté, co jej o to žalobkyně požádala. K tomu došlo předžalobní výzvou ze dne 1. 12. 2023. Výzva byla odeslána téhož dne a s přihlédnutím k fikci doručení dle ustanovení § 573 o. z. mohla být žalovanému doručena nejdříve dne 6. 12. 2023. Žalovaný byl povinen dle předžalobní výzvy dlužnou částku uhradit do tří dnů, tj. do 11. 12. 2023. V této lhůtě však nic neuhradil a následujícím dnem se dostal do prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni úrok z prodlení z dlužné částky 10 000 Kč až od 12. 12. 2023 do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby přiznanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

14. Výrokem II. tohoto rozsudku pak soud z důvodu zdánlivého právního jednání žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítnul.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch, soud jejich úspěch pro účely rozhodnutí o nákladech řízení kapitalizoval, a to ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně se v řízení domáhala částky 18 345,20 Kč (zaplacení částky 14 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 480 Kč a úroku z prodlení v kapitalizované výši 2 865,20 Kč), úspěšná však byla pouze co do částky 11 393,15 Kč (v jistině ve výši 10 000 Kč a úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 1 393,15 Kč). Žalobkyně tedy byla úspěšná z 62,1 %, čemuž odpovídá úspěch žalovaného ve výši 37,9 %. Žalobkyně tak má ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. vůči žalovanému, po započtení jeho procesního úspěchu, právo na náhradu 24,2 % jí vzniklých nákladů řízení.

16. V případě plného úspěchu žalobkyně ve věci by jí náležela náhrada nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., jenž by představovalo právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy a podání žaloby) ve výši 3x 300 Kč podle § 8 odst. 1, § 14b bod 2 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“). Žalobkyni by nebylo možné přiznat odměnu zástupce v plné výši podle § 7 AT, poněvadž návrh na zahájení řízení podaný žalobkyní je v souladu s § 14b odst. 1 AT návrh podaný na formulářovém vzoru vydávaným Ministerstvem spravedlnosti, opakovaně týmž žalobcem ve skutkově obdobných věcech. Dále by žalobkyni náležel třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Celkem by tak náklady řízení na straně žalobkyně činily 2 252 Kč.

17. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni poměrnou, žalobkyni dle úspěchu v řízení přiznanou částečnou náhradu nákladů řízení (24,2 %) ve výši 545 Kč. Lhůta k plnění byla žalovanému podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena obdobně, přičemž podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.