18 C 248/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 17 848 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 602 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 602 Kč od 2. 3. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V částce 12 246 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5 325,57 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 15 692,25 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 547,34 Kč od 16. 1. 2021 do 1. 3. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 945,34 Kč od 2. 3. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 13 547,34 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost uhradit jí částku 17 848 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba, IČO uzavřela se žalovanou dne 12. 2. 2015 smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě žalovaná převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy částku ve výši 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit půjčku spolu s úrokem ve výši 2 240 Kč, s úrokem 23,72 % ročně z dlužné jistiny a poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč v 58 týdenních splátkách ve výši 487 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne 24. 3. 2016. Žalovaná nesplácela řádně. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni ke dni 15. 1. 2021 smlouvou o postoupení pohledávek z téhož dne, o čemž byla žalovaná informován. Ke dni postoupení činila pohledávka částku ve výši 13 547,34 Kč na jistině, 0 Kč na poplatku za administrativní činnost, 4 044,12 Kč na poplatku za hotovostní inkaso splátek a 149,46 Kč na poplatku za životní pojištění. Dále byl sjednán úrok ve výši 23,72 % ročně, který byl částečně kapitalizován ke dni postoupení částkou 15 692,25Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení, který rovněž částečně kapitalizovala ke dni postoupení částkou 5 325,57 Kč. Schopnost žalované dlužnou částku splácet zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované, které byly uvedeny v anonymizována dvě slova. Tyto údaje ověřila dokumenty, uvedenými v zákaznické kartě. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání se nedostavila žalobkyně, která svou neúčast omluvila, ani žalovaný. Soud ve věci jednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen o.s.ř.)).

3. Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi právnická osoba a žalovanou dne 11. 2. 2015 soud zjistil, že právnická osoba poskytla žalované půjčku ve výši 16 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku včetně poplatků vrátit v 58 týdenních splátkách po 487 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit poplatek za administrativní činnost ve výši 3 200 Kč, úroky ve výši 2 240 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč. Současně byla v čl. 1 Smluvních podmínek smlouvy o půjčce, které jsou nedílnou součástí Smlouvy o půjčce sjednána úroková sazba ve výši 23,72 % ročně. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí částky 16 000 Kč v hotovosti.

4. Z karty zákazníka ze dne 11. 2. 2015 soud zjistil, že jako druh bydlení žalované je uveden nájem. Žalovaná je zaměstnána na hlavní pracovní poměr u společnosti právnická osoba jako řidič. Na straně příjmů je uvedena mzda ve výši 7 000 Kč a další příjem ve výši 4 628 Kč, výživné ve výši 3 000 Kč a 1 500 Kč a částka 3 600 Kč. Jako výdaje jsou uvedeny: nájem 4 250 Kč, výdaje domácnosti 7 250 Kč, výdaje na telefon 200 Kč. Z těchto částek je vypočten použitelný příjem ve výši 8 028 Kč. V části„ dokumenty k ověření“ jsou zaškrtnuta políčka: výpis z účtu, občanský průkaz, výměr státní podpory.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 a přílohy soud zjistil, že žalované pohledávky byly postoupeny na žalobkyni. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně adresovaného žalované ze dne 12. 2. 2021 (odeslaným dne 15. 2. 2021) bylo zjištěno, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce číslo ve výši 17 848 Kč s příslušenstvím na žalobkyni a současně byla vyzvána k úhradě této částky do deseti dnů od doručení. Z dopisu„ Informace o zpracování osobních údajů“ ze dne 12. 2. 2021 soud zjistil, že žalovaná byla žalobkyní informována o zpracování osobních údajů. Z předžalobní upomínky ze dne 13. 5. 2021 soud zjistil, že touto byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 40 276,57 Kč s příslušenstvím nejpozději do 28. 5. 2021. Dle podacího lístku byla výzva odeslána žalované dne 14. 5. 2021.

6. Po zhodnocení provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela smlouvu o půjčce, na základě níž byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná tyto peněžní prostředky převzala v hotovosti, což potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky včetně poplatku ve výši 11 840 Kč a poplatku za pojištění ve výši 406 Kč vrátit v 58 pravidelných týdenních splátkách po 487 Kč. Byla sjednána úroková sazba ve výši 23,72 % ročně. Žalovaná do doby postoupení pohledávky uhradila pouze část dluhu ve výši 10 398 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena písemnou smlouvou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 12. 2. 2021. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka ze dne 13. 5. 2021.

7. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 3 se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel povinen před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 22 odst. 5 téhož zákona není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 9 nesplnil.

8. Dle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2991 odst. 1. o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

10. Soud dospěl k závěru, že na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná v rámci tohoto právního jednání nevystupovala v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele atd. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se v tomto případě spokojila s pouhým tvrzením žalované a dále po ní nepožadovala tato tvrzení doložit, a tím si ověřit jejich správnost. Svoje tvrzení o lustraci žalované v insolvenčním rejstříku stejně jako o předložení pracovní smlouvy přítele žalobkyně nebo rozhodnutí o přiznání sociálních dávek žalobkyně soudu nijak neprokázala. Rovněž neprokázala, že by zkoumala, jaké má žalovaná závazky. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohla být ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. poučena o tom, že dosud nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení o prověření schopnosti žalované dlužnou částku splácet. Neunesla tak důkazní břemeno. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost posoudit schopnost žalované splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako absolutně neplatnou (§ 9 odst. 1 a § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru). Absolutně neplatná jsou taktéž ujednání o smluveném úroku a poplatcích.

11. Žalobkyně však soudu prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 16 000 Kč a že tento nárok na vrácení těchto prostředků žalovanou byl platně a v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o. z. postoupen na žalobkyni. Žalovaná uhradila částku 10 398 Kč. Soud tudíž rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poskytnutou částku 5 602 Kč, přičemž žalobkyni rovněž náleží úrok z prodlení z této částky dle ustanovení § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaná byla povinna závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co ji o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo předžalobní výzvou podanou k poštovní přepravě dne 15. 2. 2021 s lhůtou splatnosti do 10 dnů od doručení výzvy. Tato výzva mohla být žalované doručena nejdříve dne 18. 2. 2021 (podle § 573 o.z.) a lhůta k plnění ji tak uplynula dne 1. 3. 2021 a teprve následujícím dnem po uplynutí této lhůty se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dluhu. Proto soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 5 602 Kč až od 2. 3. 2021 do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

12. Soud tudíž žalobu zamítl ohledně částky 12 246 Kč představující smluvní poplatky. Dále soud zamítl žalobu ohledně: kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 325,57 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 15 692,25 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 547,37 Kč od 16. 1. 2021 do 1. 3. 2021, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 945,34 Kč od 2. 3. 2021 do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 13 547,34 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.

13. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala (včetně v žalobě kapitalizovaných úroků z prodlení) částky 42 619,91 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 5 949,17 Kč, tj. z 13,96 %; žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 36 670,74 Kč, tj. z 86,04 %, a náleží ji proto náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 72,08 % Protože však žalované žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že ji právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.