18 C 252/2022

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 58 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 200 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 200 Kč od 28. 1. 2022 do zaplacení, a to ve splátkách po 800 Kč měsíčně, splatných vždy ke každému 15. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. V částce 32 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 38 400 Kč od 23. 12. 2021 do 27. 1. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 32 200 Kč od 28. 1. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 9 190,75 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 400 Kč a v částce 20 000 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 58 400 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovanou uzavřela dne 16. 2. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] na částku 40 000 Kč, která byla žalované vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy, což tato potvrdila svým podpisem. Poskytnutou částku spolu s částkou 33 600 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za správu úvěru, případně poplatku za uzavření smlouvy a poplatku za hotovostní inkaso splátek se žalovaná zavázala uhradit v 16 měsíčních splátkách ve výši 4 600 Kč, přičemž první splátka byla splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena; poslední splátka a zároveň celková splatnost připadala na den 16. 6. 2019. Dne 22. 12. 2021 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalovaná tak celkem do postoupení pohledávky uhradila částku 33 800 Kč. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení částky 39 338 Kč, kterou tvoří jistina ve výši 38 400 Kč a dlužné poplatky ve výši 938 Kč. Dále požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 462 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 9 190,75 Kč a smluvní pokutu ve výši 20 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet úvěr vyhodnocením údajů sdělených žalovanou v žádosti o úvěr a jejich ověřením předloženými doklady.

2. Žalovaná se vyjádřila v tom smyslu, že přišla o práci a neměla finanční prostředky na splácení úvěru. V současné době je na mateřské dovolené s dvou a půl letým dítětem, kdy pobírá 12 000 Kč měsíčně, a tedy se její situace nezměnila. Měsíční výdaje má 14 400 Kč a finančně jí pomáhá přítel, který pracuje, a má příjem okolo 17 000 Kč měsíčně. Dluh je schopná reálně uhradit až po návratu do zaměstnání. Nyní je schopna splácet 500 Kč až 1 000 Kč měsíčně. Žalovaná se výslovně vzdala práva na náhradu nákladů řízení.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil, že dne 16. 2. 2018 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] dle které žalované měla být poskytnuta částka ve výši 40 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Předmětnou smlouvou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši 73 600 Kč, skládající se z částky 40 000 Kč přestavující jistinu a částky 33 600 Kč představující celkové náklady spotřebitelského úvěru, a to v 16 měsíčních splátkách ve výši 4 600 Kč, přičemž každá splátka byla splatná do 16. dne kalendářního měsíce. Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ve kterém byly shrnuty informace a podmínky úvěru.

4. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 16. 2. 2018 soud zjistil, že žalovaná označená jako žadatelka zde uvedla, že je svobodná, má dítě do 26 let, žije v nájmu, vlastní automobil a je zaměstnaná u [právnická osoba] s.r.o. na dobu určitou do 31. 5. 2018 s příjmem 22 891 Kč, což měla doložit výplatními páskami a pracovní smlouvou. Výdaje žalované byly náklady za bydlení ve výši 8 000 Kč, energie ve výši 2 000 Kč a stravování 5 000 Kč.

5. Z předpisu splátek ke smlouvě o úvěru [číslo] soud zjistil, že žalovaná se s právní předchůdkyní žalobkyně domluvila na vyplacení jistiny 40 000 Kč, kterou bude splácet částkou 4 600 Kč měsíčně ke každému 16. dni v měsíci. Z dokumentu„ [anonymizováno] [číslo]“ bylo zjištěno, že listina obsahuje údaje o žalované a o předmětu úvěru.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně příloh soud zjistil, že byla uzavřena dne 22. 12. 2021 a na žalobkyni byla ze společnosti [právnická osoba], která dle notářského zápisu ze dne 27. 9. 2018 odkoupila část závodu právní předchůdkyně žalobkyně, postoupena pohledávka z titulu uzavřené smlouvy [číslo] přičemž z čl. I. odst. 1 ve spojení s čl. II. odst. 2 dotčené postupní smlouvy vyplývá, že se má jednat o pohledávky ze smluv o úvěru se všemi právy s tím spojenými.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2022 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] oznámila žalované, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 22. 12. 2021 postoupila mj. pohledávku žalované žalobkyni. Zároveň žalovanou vyzvala, aby uhradila dluh do 10 dnů od obdržení dopisu; z podacího archu vyplývá, že oznámení bylo odesláno dne 12. 1. 2022. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 2. 5. 2022 sodu zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 71 565,14 Kč s příslušenstvím, nejpozději do dne 12. 5. 2022; z podacího archu vyplývá, že oznámení bylo odesláno dne 4. 5. 2022.

8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaná spolu uzavřely smlouvu ze dne 16. 2. 2018, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 33 600 Kč splatit v 16 měsíčních splátkách ve výši 4 600 Kč. Bonita žalované byla právní předchůdkyní zkoumána toliko na základě tvrzení žalované. Žalovaná uhradila celkem částku 33 800 Kč do postoupení pohledávky a poté již neuhradila ničeho. [právnická osoba] dne 27. 9. 2018 odkoupila část závodu právní předchůdkyně žalobkyně a následně s žalobkyní dne 22. 12. 2021 uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla mj. pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Oznámením ze dne 11. 1. 2022 byla žalovaná vyzvána k vydání dlužných finančních prostředků. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné pohledávky také předžalobní výzvou ze dne 2. 5. 2022.

9. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 3 se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel povinen před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 22 odst. 5 téhož zákona není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 9 nesplnil.

10. Dle § 2991 odst. 1. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Podle § 2054 o. z. platí, že plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Podle § 639 o. z. platí, že uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.

12. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

13. Podle ustanovení § 1968 o. z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Soud dospěl k závěru, že na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná v rámci tohoto právního jednání nevystupovala v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele atd. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se v tomto případě spokojila s pouhým tvrzením žalované a dále po ní nepožadovala tato tvrzení doložit, a tím si ověřit jejich správnost. Svoje tvrzení o předložení pracovní smlouvy a výplatních pásek žalovanou žalobkyně soudu nijak neprokázala. Rovněž neprokázala, že by zkoumala, jaké má žalovaný závazky. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohla být ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. poučena o tom, že dosud nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení o prověření schopnosti žalovaného dlužnou částku splácet. Neunesla tak důkazní břemeno. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako absolutně neplatnou (§ 9 odst. 1 a § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru). Absolutně neplatná jsou taktéž ujednání o smluveném úroku a poplatcích.

15. Žalobkyně však soudu prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 40 000 Kč a že tento nárok na vrácení těchto prostředků žalovaným byl platně a v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o. z. postoupen na žalobkyni. Žalovaná uhradila pouze částku 33 800 Kč do postoupení pohledávky a po postoupení pohledávky již ničeho. V řízení přitom nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná zbývající peněžní prostředky žalobkyni či její právní předchůdkyni vrátila. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní, respektive její právní předchůdkyní, a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a není mezi nimi jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně jí plnila bez právního důvodu, a ve smyslu ustanovení § 2993 věty první o. z. má žalobkyně právo na vrácení toho, co žalované plnila její právní předchůdkyně. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila. Soud tudíž rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poskytnutou částku 6 200 Kč s úrokem z prodlení z této částky dle ustanovení § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaná byla povinna závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co ji o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo výzvou podanou k poštovní přepravě dne 12. 1. 2022 s lhůtou splatnosti do deseti dnů od doručení. Výzva tak mohla být žalované doručena nejdříve dne 17. 1. 2022 (podle § 573 o.z.) a lhůta tak uplynula dne 27. 1. 2022. Od 28. 1. 2022 je tak žalovaná v prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 6 200 Kč až od 28. 1. 2022 do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. soud žalované s přihlédnutím k její situaci uložil, aby žalovanou částku zaplatila v měsíčních splátkách vždy ke každému 15. dni v měsíci ve výši 800 Kč. Při stanovení částky soud vycházel ze skutečností uváděných žalovanou, že je v současné době na mateřské dovolené, když pobírá dávky ve výši 12 000 Kč a s její finanční situací jí musí vypomáhat její přítel, neboť výdaje přesahují příjem žalované. V případě, že by žalovaná řádně nesplácela jednotlivé splátky, ztratila by výhodu splátek a celá žalovaná částka by se stala splatnou.

16. Soud vzhledem k neplatnosti smlouvy dále zamítl žalobu ohledně částky 32 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 38 400 Kč od 23. 12. 2021 do 27. 1. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 32 200 Kč od 28. 1. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 9 190,75 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 400 Kč a v částce 20 000 Kč.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně úroku a úroku z prodlení kapitalizovaného k tomuto dni) částky 71 879,16 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 6 675,31 Kč, tj. 9,29 %, zatímco žalovaná byla úspěšná, co do zamítnuté částky 65 203,85 Kč, tj. z 90,71 %. Žalovaná tudíž byla úspěšnější, a proto by jí náležela částečná náhrada nákladů řízení, avšak žalovaná se tohoto svého práva výslovně vzdala, a proto nebylo právo na jejich náhradu přiznáno žádnému z účastníků.