18 C 252/2024

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Petry Pipkové a přísedících Mgr. Gabriely Látové a Magdalény Skořepové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovnicí Jméno opatrovnice sídlem Adresa opatrovnice o 83 087 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 83 087 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 83 087 Kč od 21. 11. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 15 743,20 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. České republice – Okresnímu soudu v , adresa, se právo na náhradu nákladů, které v řízení platil stát, nepřiznává.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 83 087 Kč s příslušenstvím z titulu závazků vyplývajících z pracovní smlouvy. Žalobkyně v odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný byl u ní zaměstnán na pozici řidiče silničních motorových vozidel od , datum, na základě pracovní smlouvy uzavřené dne , datum, . Dohodou o rozvázání pracovního poměru ze dne , datum, byl pracovní poměr s žalovaným ukončen s účinností k témuž dni. Během trvání pracovního poměru se žalovaný stal dle tvrzení žalobkyně odpovědným za následující závazky. Žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku na úhradu poplatku za vydání karty digitálního tachografu ve výši , částka, , kterou měl žalovaný povinnost vrátit ke dni skončení pracovního poměru, což neučinil. Na základě smlouvy o ubytování ze dne , datum, žalobkyně poskytovala žalovanému ubytování, přičemž ke dni skončení pracovního poměru činilo nezaplacené nájemné a služby spojené s užíváním předmětu nájmu za období od prosince 2022 do července 2023 částku ve výši , částka, . Žalobkyně dále za žalovaného uhradila náklady k získání profesního průkazu ve výši , částka, , kdy bylo sjednáno, že tato zápůjčka bude žalovanému odpuštěna v případě, že u žalobkyně setrvá v pracovním poměru nejméně dva roky. Vzhledem k nedodržení této podmínky byl žalovaný povinen tuto částku žalobkyni vrátit k datu ukončení pracovního poměru, což neučinil. Žalovanému dále vznikl závazek k náhradě škody žalobkyni ve výši , částka, představující příspěvky na zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení, které žalobkyně za žalovaného uhradila za ty dny, kdy žalovaný měl neomluvené absence v práci. Žalovaný rovněž přečerpal dovolenou, z toho důvodu mu vůči žalobkyni vznikla dlužná mzda ve výši , částka, . Při ukončení pracovního poměru žalovaný nevrátil klíč od ubytovny, je tedy povinen uhradit žalobkyni částku , částka, , což neučinil. Žalovanému rovněž vznikl závazek vůči žalobkyni k náhradě škody, kterou žalovaný způsobil žalobkyni dne , datum, v , adresa, tím, že odjel od zákazníka žalobkyně bez naložených obalů a tím došlo k marné jízdě. Tato škoda byla vyčíslena na částku , částka, a žalovaný se tuto částku zavázal uhradit podle Vyřízení náhrady škody dle zákoníku práce č. , spisová značka, ze dne , datum, formou srážek ze mzdy, které však nebylo možné provádět. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný uzavřel dne , datum, uznání dluhu a dohodu o úhradě všech výše uvedených závazků, kdy se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit částku , částka, formou srážky ze mzdy a v rozsahu, v jakém nebude možné dluhy hradit formou srážky ze mzdy, se žalovaný zavázal zbylou dlužnou částku uhradit formou měsíčních splátek ve výši , částka, vždy nejpozději do 20. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2023 pod ztrátou výhody splátek. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uhradil pouze dne , datum, částku ve výši 10 888 Kč. Dostal se do prodlení již s úhradou druhé splátky ve výši 7 831 Kč splatné 20. 11. 2023 a následujícím dnem, tj. ke dni 21. 11. 2023 došlo k zesplatnění zbylé dlužné částky v celkové výši 83 087 Kč. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani k výzvě ze dne 11. 1. 2024. Žalobkyně se proto domáhá úhrady dlužné částky ve výši 83 087 Kč a jako příslušenství pohledávky požaduje úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 83 087 Kč od 21. 11. 2023 do zaplacení.

2. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byla žalovanému z důvodu, že jeho pobyt není znám, ustanovena opatrovníkem pro toto řízení advokátka , Jméno opatrovnice, . Opatrovnice v zastoupení žalovaného sdělila, že nemůže uvést skutkové okolnosti týkající se oprávněnosti jednotlivých nároků žalobkyně a uzavření uznání dluhu, neboť žalovaný je nekontaktní. Z toho důvodu nenavrhla ani případné důkazy k vyvrácení uznaných dluhů.

3. Vzhledem k tomu, že žalovaný je cizím státním příslušníkem, zabýval se soud nejprve otázkou své příslušnosti k rozhodování a otázkou rozhodného práva. Podle čl. 51 odst. 1 a 2 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, uveřejněné v mezinárodní sbírce smluv pod č. 123/2002 Sb. m. s., právní vztahy týkající se vzniku, změny a zániku pracovního poměru, jakož i nároků z něj vyplývajících se řídí právními předpisy smluvní strany, na jejímž území fyzická osoba vykonává, vykonávala nebo měla vykonávat svoje pracovní povinnosti. Ve věcech, které vznikají z pracovněprávních vztahů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, je dána pravomoc soudu té smluvní strany, na jejímž území fyzická osoba vykonává, vykonávala nebo bude vykonávat práci. Z toho vyplývá, že k rozhodování v této věci mají pravomoc české soudy, přičemž právem rozhodným je české právo, a to hmotné i procesní. Vzhledem k tomu, že žalobkyně jako zaměstnavatel má sídlo v , adresa, , je tím dána i pravomoc a místní příslušnost podepsaného soudu.

4. Z pracovní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako zaměstnavatelem a žalovaným jako zaměstnancem. Na základě smlouvy měl žalovaný pro žalobkyni vykonávat práci na pozici řidič silničních motorových vozidel a den nástupu do zaměstnání byl sjednán na , datum, . Místem výkonu práce bylo určeno pracoviště žalobkyně v rámci jejích organizačních jednotek. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Z čl. VI. smlouvy vyplývají ostatní ujednání mezi účastníky o vzájemných právech a povinnostech. Část těchto práv a povinností je upravena odkazem na příslušná ustanovení zákoníku práce, související předpisy a kolektivní smlouvu pro příslušný kalendářní rok. Z odst. 7 uvedeného článku smlouvy dále vyplývá, že žalobkyně žalovanému nahradí náklady spojené s poplatkem za výrobu digitálního tachografu a v případě, že dojde ke skončení pracovního poměru z jiného důvodu než pro odchod žalovaného do starobního či invalidního důchodu před uplynutím doby maximální platnosti tachografu (tj. pět let), je žalovaný povinen tento poplatek žalobkyni včetně DPH vrátit. Obdobné ujednání vyplývá z odst. 10 i v případě získání průkazu profesní způsobilosti řidiče, pouze s tím rozdílem, že žalovaný je povinen náklady za tento průkaz ve výši , částka, vrátit v případě, pokud dojde ke skončení pracovního poměru dříve než 2 roky po jeho vzniku. Z odst. 11 bylo dále zjištěno, že žalobkyně se zavazuje poskytnout žalovanému ubytování. V případě, že žalovaný nesetrvá v pracovním poměru k žalobkyni nejméně 2 roky, je povinen žalobkyni uhradit náklady na ubytování, které mu bylo poskytnuto po dobu prvních 6 měsíců trvání pracovního poměru. V případě všech těchto případných plateb je ve smlouvě ujednáno, že jsou splatné ke dni ukončení pracovního poměru a mohou být uhrazeny v hotovosti na pokladně žalobkyně nebo srážkou ze mzdy, na jejíž výplatu má žalovaný ke dni ukončení pracovního poměru nárok.

5. Z dohody o rozvázání pracovního poměru soud zjistil, že ji spolu účastníci uzavřeli dne , datum, a dohodli se na skončení pracovního poměru žalovaného s účinností k tomuto dni.

6. Z uznání dluhu a dohody o úhradě soud zjistil, že byla uzavřena dne , datum, mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem. Z čl. I. vyplývá potvrzení stran, že žalovaný byl u žalobkyně v pracovním poměru na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, a v období od , datum, do , datum, došlo ke skutečnostem, v souvislosti s kterými vznikly žalovanému jako zaměstnanci dluhy specifikované v čl. II., které žalovaný současně co do důvodů i výše uznává. Z čl. II. bylo zjištěno, že žalovaný se stal odpovědným za úhradu částky ve výši , částka, , kterou žalobkyně poskytla žalovanému na úhradu správního poplatku za výrobu paměťové karty řidiče pro digitální tachograf, neboť pracovní poměr žalovaného u žalobkyně skončil před uplynutím doby platnosti paměťové karty. Žalovanému dále vznikla povinnost uhradit částku , částka, jako dluh za ubytování poskytované žalovanému žalobkyní, neboť pracovní poměr žalovaného netrval nejméně 2 roky. Žalovanému rovněž vznikla povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, , kterou za něj žalobkyně uhradila za kurz autoškoly pro rozšíření řidičského oprávnění a na vstupní školení zdokonalování odborné způsobilosti pro účely získání profesní způsobilosti, neboť pracovní poměr žalovaného netrval nejméně 2 roky. Žalovanému také vznikla povinnost zaplatit žalobkyni za dlužnou mzdu částku , částka, , za přečerpání dovolené částku , částka, a za nevrácený klíč od pokoje z ubytovny částku , částka, . Žalovaný současně uznal svůj závazek nahradit žalobkyni škodu ve výši , částka, , kterou žalobkyni neúmyslně způsobil na jejím majetku dne , datum, , když v Německu při výkonu zaměstnání odjel z nakládky bez obalů. Tato škodná událost byla žalobkyní evidována pod č. , spisová značka, . V průběhu trvání pracovního poměru žalovaného bylo sepsáno Vyřízení náhrady škody, na základě kterého měla být škoda uhrazena formou měsíčních srážek z příjmu žalovaného. Z čl. III a IV. bylo dále zjištěno, že účastníci se dohodli na úhradě žalovaným uznaných dluhů v celkové výši , částka, tak, že žalobkyně provede srážky z příjmu žalovaného jako svého zaměstnance, a to z příjmu za kalendářní měsíc, v němž došlo k ukončení pracovního poměru, příp. za předcházející měsíc. Současně bylo ujednáno, že v rozsahu, v jakém nebude možné dluhy uhradit srážkami ze mzdy, dlužník uhradí zbývající část formou měsíčních splátek ve výši , částka, vždy nejpozději do 20. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2023 pod ztrátou výhody splátek, kdy se v případě neuhrazení byť jediné splátky stane celý neuhrazený dluh splatným v plné výši dnem následujícím po dni splatnosti neuhrazené splátky.

7. Z výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný na splátky dle uznání dluhu uhradil pouze dne , datum, částku ve výši 10 888 Kč a dostal se do prodlení s úhradou druhé splátky splatné dne 20. 11. 2023. Žalovaný byl informován, že s účinností ke dni 21. 11. 2023 došlo k zesplatnění zbylé dlužné částky v celkové výši 83 087 Kč, kterou byl povinen uhradit nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy. Žalovaný byl současně upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky v případě jejího neuhrazení. Poštovní podací arch dokládá odeslání této výzvy žalovanému na adresu , adresa, dne , datum, . Kopie obálky potvrzuje nevyzvednutí výzvy žalovaným na uvedené adrese a její vrácení zpět žalobkyni. Z emailové komunikace bylo zjištěno, že totožnou výzvu k úhradě dluhu před podáním žaloby žalobkyně zaslala dne , datum, žalovanému na jeho email , e-mail, . Emailové potvrzení dokládá, že email byl na tuto adresu doručen.

8. Z osobního dotazníku se mj. podává, že žalovaný je ukrajinské státní příslušnosti s trvalým bydlištěm na adrese , adresa, . Jako doručovací adresu v ČR uvedl adresu , adresa, . Jako svoji emailovou adresu uvedl , e-mail, . Dotazník je oběma stranami podepsán a datován ke dni , datum, .

9. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Účastníci spolu uzavřeli dne , datum, pracovní smlouvu, na základě které byl žalovaný u žalobkyně s účinností od , datum, zaměstnán na pozici řidič silničních motorových vozidel. S účinností ke dni , datum, byl tento pracovní poměr ukončen na základě dohody o rozvázání pracovního poměru, kterou účastníci uzavřeli dne , datum, . Současně s tím účastníci dne , datum, uzavřeli také uznání dluhu a dohodu o úhradě, v rámci které žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 93 975 Kč z důvodů vyplývajících pro žalovaného z pracovního poměru k žalobkyni. Žalovaný se zavázal tento dluh uhradit buď formou srážek ze mzdy, případně v pravidelných měsíčních splátkách po 7 831 Kč splatných vždy do 20. dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný na tento dluh provedl úhradu pouze dne , datum, ve výši 10 888 Kč. Vzhledem k tomu, že další splátku splatnou dne 20. 11. 2023 žalovaný neuhradil, stal se následujícím dnem, tj. 21. 11. 2023 splatným celý zbývající neuhrazený dluh ve výši 83 087 Kč. K úhradě této zbývající částky byl žalovaný vyzýván předžalobní výzvou ze dne 11. 1. 2024, kterou žalobkyně zaslala žalovanému dne , datum, na jím uvedenou emailovou adresu a dne , datum, na uvedenou doručovací adresu. Emailová výzva byla doručena, nicméně nebylo na ní jakkoli reagováno. Písemná výzva se žalobkyni vrátila jako nedoručená. Dle předžalobní výzvy měl žalovaný dluh uhradit nejpozději do 7 dnů od doručení.

10. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

11. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil závěr, že žalobkyně svůj nárok uplatněný žalobou opírá o uznání dluhu podle § 2053 o. z. Uznání dluhu je právní institut, jímž se utvrzuje dluh. Důsledkem uznání dluhu písemným prohlášením dlužníka je vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Aby uznání dluhu mohlo mít tyto důsledky, musí být učiněno v písemné formě, musí být zřejmé, kdo je činí a vůči komu směřuje, jaký peněžitý či nepeněžitý dluh dlužník uznává a jaká je jeho výše a důvod. Vzhledem k tomu, že uznání dluhu není samostatným zavazovacím důvodem, ale je „jen“ utvrzovacím nástrojem, samotné uznání dluhu nenahrazuje skutková tvrzení dle § 79 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Nenahrazuje tedy ani vylíčení rozhodujících skutečností, jichž se navrhovatel dovolává. Pokud by tomu tak mělo být, muselo by uznání obsahovat skutečnosti, které by vylíčily skutkový děj, na jehož základě žalobce uplatňuje svůj nárok [ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520). (Systém ASPI). Wolters Kluwer (cit. 2025-4-15). ASPI_ID KO89_e2012CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.]. Soudu předložené písemné uznání dluhu obsahuje dostatečně konkrétní popis skutkových okolností stojících za vznikem dluhu, stejně jako dostatečně specifikovaný důvod i výši dluhu. Nad rámec toho žalobkyně předložila soudu i právní titul vzniku závazku žalovaného, tj. pracovní smlouvu. Uznání dluhu bylo současně oběma stranami podepsáno. Lze tedy uzavřít, že písemné uznání dluhu učiněné žalovaným má všechny náležitosti a soudu byl dostatečně doložen důvod i výše dluhů. Z těchto důvodů lze s uznáním dluhu spojovat právní následky předvídané zákonem, tj. vyvratitelnou právní domněnku, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval.

12. Hmotněprávní ustanovení § 2053 o. z. má z důvodu založení vyvratitelné právní domněnky spojitost s procesním ustanovením § 133 o. s. ř., podle kterého skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázanou, pokud v řízení nevyšel najevo opak. Z toho vyplývá, že věřitel nemusí dokazovat ani vznik dluhu (argumentovat smlouvou nebo jinou právní skutečností zakládající závazek), ani jeho rozsah v době uznání. Důkazní břemeno se přesouvá na dlužníka, který musí prokázat, že dluh vůbec nevznikl, nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Takové tvrzení však uvedeno nebylo. Žalovaný je nekontaktní, soudu není známo, kde se aktuálně nachází. Ze stejných důvodů opatrovnice žalovaného pro řízení nemohla taková skutková tvrzení uvést, příp. navrhnout důkazy k vyvrácení uznaných dluhů. Právní domněnka trvání dluhu v době jeho uznání žalovaným tak nebyla vyvrácena.

13. Soud bez dalšího může při posouzení uplatněného nároku vyjít z listin předložených žalobkyní. Jak bylo uvedeno výše, soudu předložené písemné uznání dluhu je dostatečně konkrétní a nezakládá pochybnosti o důvodu a výši dluhu žalovaného. Přestože důvod vzniku dluhu nebyl žalovaným rozporován, soud jen pro úplnost doplňuje, že předložená pracovní smlouva splňuje všechny náležitosti stanovené v ustanovení § 34 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a lze ji považovat za platné a účinné právní ujednání. Soud shledal nárok žalobkyně důvodným a vzhledem k tomu, že ze strany žalovaného nebyl nárok žalobkyně jakkoli rozporován, bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. Soud přiznal žalobkyni požadovanou částku 83 087 Kč spolu s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 15 % ročně z částky 83 087 Kč od 21. 11. 2023 do zaplacení. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo, aby přiznanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění soud neshledal důvody.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto postupem podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na uplatnění svého práva. Tato náhrada sestává z nákladů za úkony, které žalobkyně činila jako nezastoupený účastník, ale také z nákladů vynaložených na úkony právního zástupce, neboť žalobkyně byla původně v řízení zastoupena advokátem , tituly před jménem, , jméno FO, . V souvislosti se zastupováním advokátem žalobkyni náleží podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna právního zástupce za celkem dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby). Za tyto úkony žalobkyni náleží odměna ve výši 2 × 4 460 Kč v celkové výši 8 920 Kč, když soud vycházel z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT ve výši 83 087 Kč a sazba odměny za úkon byla určena podle § 7 bod 5 AT. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu právního zástupce za písemné vyjádření ze dne , datum, , jež je pouze reakcí k výzvě soudu na procesní postup ve věci. Dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů právního zástupce v paušální výši určené v souladu s § 13 odst. 4 AT (ve znění účinném do 31. 12. 2024), a to ve výši 2 × 300 Kč v celkové výši 600 Kč. Z těchto částek pak žalobkyni náleží v souladu s § 137 odst. 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty právního zástupce o sazbě 21 % ve výši , částka, .

15. Dále žalobkyni náleží právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila na uplatnění svého práva již bez právního zástupce, tj. v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. jako nezastoupený účastník řízení. Tato náhrada sestává podle § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. z paušální náhrady nákladů za celkem 3 úkony (odeslání předžalobní výzvy, příprava účasti na jednání a účast na jednání soudu dne , datum, ) ve výši 3 × 300 Kč v celkové výši 900 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 3 324 Kč. Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 15 743,20 Kč. Lhůta k plnění byla žalovanému podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena obdobně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

16. V souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Tyto náklady představují náklady opatrovníka pro řízení, který byl žalovanému z důvodu neznámého pobytu soudem ustanoven pro hájení jeho práv v tomto řízení. S ohledem na plný úspěch žalobkyně ve věci nelze náhradu těchto nákladů žalobkyni uložit. V úvahu by přicházelo uložení povinnosti k náhradě nákladů žalovanému. Soud však přihlédl k tomu, že žalovaný je nekontaktní a je neznámého pobytu; nadto opatrovník byl žalovanému ustanoven právě k hájení jeho práv. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto, že České republice – Okresnímu soudu v , adresa, se právo na náhradu nákladů, které v řízení platil stát, nepřiznává.