18 C 258/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 67 886 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 940,84 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 940,84 Kč od 15. 3. 2025 do zaplacení a částku 34 385,49 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 34 385,49 Kč od 15. 3. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V částce 6 377,16 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 173,74 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 392,36 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 940,84 Kč od 28. 1. 2025 do 14. 3. 2025, s úrokem z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 11 940,84 Kč od 15. 3. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 11 940,84 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení, v částce 15 182,51 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 9 040,52 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 545,98 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 34 385,49 Kč od 28. 1. 2025 do 14. 3. 2025, s úrokem z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 34 385,49 Kč od 15. 3. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky, Anonymizováno, 34 385,49 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 67 886 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, (dále též jako „právní předchůdkyní žalobkyně“) ve dnech , datum, a , datum, dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě smlouvy č. , číslo, ze dne , datum, předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou jistinu spolu s poplatkem ve výši 28 618 Kč sestávajícím z úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 20 818 Kč (s úrokovou sazbou 15 % ročně), poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 300 Kč, to vše v pravidelných 18 měsíčních splátkách po 2 979 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den , datum, . Žalobkyně tvrdila, že její předchůdkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného a dospěla k závěru, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr řádně splácet. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně, když uhradil pouze 35 300 Kč a poslední platba byla provedena dne , datum, . Ke dni sjednané poslední splátky , datum, tak činil dluh na jistině celkem 11 940,84 Kč a na poplatku 6 377,16 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem 35 143,30 Kč, přičemž ji tvořilo i navýšení účtované předchůdkyní žalobkyně, které žalobkyně touto žalobou neuplatňuje. Po postoupení pohledávky žalovaný nic neuhradil. Žalobkyně tedy požaduje úhradu částky 18 318 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 11 940,84 Kč a poplatku v neuhrazené výši 6 377,16 Kč. Žalobkyně dále požaduje kapitalizované úroky ve výši 3 173,74 Kč (úrok ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny 11 940,84 Kč od 5. 5. 2023 do 27. 1. 2025), kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 705,84 Kč (úrok ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny 11 940,84 Kč od 5. 5. 2023 do 27. 1. 2025), úrok ve výši 15 % ročně z částky 11 940,84 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 940,84 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení.

2. Na základě smlouvy č. , číslo, ze dne , datum, pak předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 58 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutou jistinu vrátit spolu s poplatkem ve výši 54 468 Kč sestávajícím z úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 38 991 Kč (s úrokovou sazbou 15 % ročně), poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 10 881 Kč, to vše v pravidelných 24 měsíčních splátkách po 4 687 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den , datum, . Žalobkyně tvrdila, že i v tomto případě její předchůdkyně před uzavřením smlouvy řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného a dospěla k závěru, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr řádně splácet. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne , datum, a zaplatil pouze 62 900 Kč. Ke dni sjednané poslední splátky , datum, tak činil dluh na jistině částku 34 385,49 Kč a na poplatku částku 15 182,51 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena rovněž na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem 90 980,35 Kč, přičemž ji tvořilo i navýšení účtované předchůdkyní žalobkyně, které žalobkyně touto žalobou neuplatňuje. Po postoupení žalovaný nic neuhradil. Žalobkyně tedy požaduje úhradu částky 49 568 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 34 385,49 Kč a poplatku v neuhrazené výši 15 182,51 Kč. Žalobkyně dále požaduje kapitalizované úroky ve výši 9 545,98 Kč (úrok ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny 34 385,49 Kč od 8. 5. 2023 do 27. 1. 2025), kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 9 040,52 Kč (úrok ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny 34 385,49 Kč od 8. 5. 2023 do 27. 1. 2025), úrok ve výši 15 % ročně z částky 34 385,49 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 34 385,49 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení.

3. Podáním doručeným soudu dne , datum, žalobkyně rozšířila žalobu o příslušenství pohledávky vyplývající ze smlouvy č. , číslo, ze dne , datum, , konkrétně o kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 467,90 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 218,62 Kč. Žalobkyně tedy nově požadovala, pokud jde o pohledávku ze smlouvy č. , číslo, , zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 173,74 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 3 392,36 Kč (výši jistiny včetně úroku a zákonného úroku z prodlení v procentní výši žalobkyně požaduje v nezměněné výši, stejně jako nárok ze smlouvy č. , číslo, ). Usnesením ze dne , datum, , č. j. 18 C 258/2025-49, soud změnu žaloby připustil; usnesení nabylo právní moci dne , datum, .

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a věc projednal a rozhodnul pouze za přítomnosti žalobkyně.

5. Výpis z obchodního rejstříku dokládá oprávnění žalobkyně podnikat v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů.

6. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Podpis smlouvy oběma stranami osvědčuje, že tyto prostředky byly žalovanému poskytnuty v hotovosti právě oproti podpisu. Ze smlouvy dále vyplývá, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s poplatkem ve výši 28 618 Kč sestávajícím z úroku ve výši 20 818 Kč, poplatku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 300 Kč (poplatek za komfortní poskytnutí a splácení činí 2 250 Kč a poplatek za flexibilní splácení činí 4 050 Kč). Celkem měl žalovaný uhradit částku 53 618 Kč v 18 měsíčních splátkách po 2 979 Kč (s poslední splátkou ve výši 2 975 Kč) s tím, že první splátka je splatná do jednoho měsíce ode dne uzavření smlouvy. Úroková sazba byla ujednána ve výši 88 % ročně jako pevné pro celou dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky.

7. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 58 000 Kč. Podpis smlouvy oběma stranami osvědčuje, že tyto prostředky byly žalovanému poskytnuty v hotovosti právě oproti podpisu. Prostředky byly poskytnuty na refinancování jiného závazku žalovaného ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ve zbývající části 33 388 Kč, přičemž zbylá část peněžních prostředků ve výši 24 612 Kč se poskytuje žalovanému bezúčelně. Ze smlouvy dále vyplývá, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s poplatkem ve výši 51 372 Kč sestávajícím z úroku ve výši 38 991 Kč, poplatku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 10 881 Kč (poplatek za komfortní poskytnutí a splácení činí 4 907 Kč a poplatek za flexibilní splácení činí 5 974 Kč). Žalovaný současně přistoupil k doplňkovému pojištění úvěru (jak dokládá předložená listina označená jako zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne , datum, ), dle kterého měl za sjednanou dobu pojištění uhradit celkem poplatek ve výši 3 096 Kč. Celkem tak měl žalovaný uhradit částku 112 468 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 4 687 Kč (s poslední splátkou ve výši 4 667 Kč) s tím, že první splátka je splatná do jednoho měsíce ode dne uzavření smlouvy. Úroková sazba byla ujednána ve výši 55,20 % ročně jako pevné pro celou dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky.

8. Ze zákaznické karty ze dne , datum, soud zjistil, že se fakticky jedná o žádost žalovaného o spotřebitelský úvěr. Žalovaný žádal o poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč, jež by mohl splácet měsíčními splátkami. Z uvedených údajů o poměrech žalovaného bylo zjištěno, že v době žádosti o úvěr žalovaný žil s partnerkou v nájmu, jeho nejvyšší dosažené vzdělání bylo učňovské, měl jednu vyživovací povinnost a důvodem žádosti o úvěr byly neočekávané výdaje. Žalovaný měl v době žádosti o úvěr příjem ze zaměstnání na plný úvazek jako dělník u společnosti , právnická osoba, . Žalovaný v žádosti uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí , částka, . Jiný příjem žalovaný neměl. Další čistý příjem jeho domácnosti činil , částka, , celkové příjmy domácnosti žalovaného tedy činily , částka, měsíčně. Z karty dále vyplývá, že mezi výdaje žalovaného byly uvažovány interní splátky jiných úvěrů žalovaného u předchůdkyně žalobkyně ve výši , částka, měsíčně a měsíční výdaje žalovaného v odhadované výši , částka, . Celkové majetkové poměry žalovaného byly tedy shledány jako dostatečné pro řádné splácení požadovaného úvěru. Z karty bylo dále zjištěno, že zaškrtnutím příslušných políček mělo být potvrzeno, že žalovaným uváděné údaje byly ověřovány oproti příslušným předložených dokumentům. Takto byly údajně předloženy a ověřeny pracovní smlouva a výplatní pásky za srpen a září 2021.

9. Ze zákaznické karty ze dne , datum, soud zjistil, že se fakticky jedná o žádost žalovaného o spotřebitelský úvěr. Žalovaný žádal o poskytnutí úvěru ve výši 40 000 Kč, jež by mohl splácet měsíčními splátkami. Z uvedených údajů o poměrech žalovaného bylo zjištěno, že v době žádosti o úvěr žalovaný žil s partnerkou v nájmu, jeho nejvyšší dosažené vzdělání bylo středoškolské, měl jednu vyživovací povinnost a důvodem žádosti o úvěr bylo refinancování. Žalovaný měl v době žádosti o úvěr příjem ze zaměstnání na plný úvazek jako operátor u společnosti , právnická osoba, . Žalovaný v žádosti uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí , částka, . Jiný příjem žalovaný neměl. Další čistý příjem jeho domácnosti činil , částka, , celkové příjmy domácnosti žalovaného tedy činily , částka, měsíčně. Z karty dále vyplývá, že mezi výdaje žalovaného byly uvažovány interní splátky jiných úvěrů žalovaného u předchůdkyně žalobkyně ve výši , částka, měsíčně a měsíční výdaje žalovaného v odhadované výši , částka, . Celkové majetkové poměry žalovaného byly tedy shledány jako dostatečné pro řádné splácení požadovaného úvěru. Z karty bylo dále zjištěno, že zaškrtnutím příslušných políček mělo být potvrzeno, že žalovaným uváděné údaje byly ověřovány oproti příslušným předložených dokumentům. Takto byly údajně předloženy a ověřeny pracovní smlouva na dobu určitou do , datum, a výplatní pásky za únor a březen 2021.

10. Z tabulky umoření ke smlouvě ze dne , datum, soud zjistil, že úvěr v plné výši 25 000 Kč žalovaný čerpal dne , datum, . Žalovaný zaplatil 18 splátek, ale nehradil je řádně. Poslední platbu žalovaný provedl dne , datum, . Na jistině úvěru zůstal dluh ve výši 11 940,84 Kč.

11. Z tabulky umoření ke smlouvě ze dne , datum, soud zjistil, že úvěr v plné výši 58 000 Kč žalovaný čerpal dne , datum, . Žalovaný zaplatil pouze 22 splátek, které navíc nehradil řádně. Poslední platbu žalovaný provedl dne , datum, . Na jistině úvěru zůstal dluh ve výši 34 385,49 Kč.

12. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že mezi předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem bylo ujednáno postoupení mimo jiné i pohledávky za žalovaným vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, a , číslo, .

13. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl ze strany předchůdkyně žalobkyně informován o postoupení pohledávek z obou smluv na žalobkyni. Současně byl vyzván k úhradě postoupených dlužných částek ve výši 35 143,30 Kč a 90 980,35 Kč žalobkyni nejpozději do 10 dnů od doručení dopisu. Z přiloženého podacího lístku soud zjistil, že dopis byl odeslán žalovanému dne 27. 2. 2025.

14. Z výzvy k plnění ze dne 16. 4. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl naposledy před podáním žaloby vyzván k zaplacení dlužné částky nejpozději do , datum, . Z podacího lístku vyplývá, že výzva byla odeslána žalovanému dne 16. 4. 2025.

15. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to dne , datum, a , datum, . Na základě obou smluv byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky v hotovosti oproti podpisu každé smlouvy, a to ve výši 25 000 Kč dne , datum, a ve výši 58 000 Kč dne , datum, . Prostředky ve výši 25 000 Kč měl žalovaný vrátit spolu s poplatkem ve výši 28 618 Kč (sestávajícím z úroku a poplatků za zpracování úvěru a flexibilní splácení) v 18 měsíčních splátkách nejpozději do , datum, . Prostředky ve výši 58 000 Kč měl žalovaný vrátit spolu s poplatkem ve výši 54 468 Kč (sestávajícím z úroku a poplatků za zpracování úvěru a flexibilní splácení) ve 24 měsíčních splátkách nejpozději do , datum, . Žalovaný však ani v jednom případě nehradil sjednané splátky řádně a včas. Na smlouvu ze dne , datum, žalovaný poslední splátku uhradil dne , datum, a po částečných úhradách na jistině úvěru zůstal dluh ve výši 11 940,84 Kč. Na smlouvu ze dne , datum, žalovaný uhradil poslední splátku dne , datum, , přičemž po částečných úhradách zůstal na jistině úvěru dluh ve výši 34 385,49 Kč. Obě pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . O postoupení pohledávek byl žalovaný písemně informován se současnou výzvou k úhradě dluhu, který měl uhradit do 10 dnů od doručení oznámení (dopis byl odeslán žalovanému dne 27. 2. 2025). Žalovaný však ničeho neuhradil a naposledy před podáním žaloby byl vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 16. 4. 2025.

16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 237/2020 Sb. a č. 353/2021 Sb. (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

19. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

20. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na předmětný závazkový vztah je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěry v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smluv), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, kdy věřitel nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem, ale tato tvrzení si sám prověří, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. 33 Cdo 2178/2018). Spotřebitelský úvěr může být poskytnut pouze za situace, kdy je z informací zjištěných věřitelem zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splatit (resp. nebudou důvodné pochybnosti o této schopnosti); v opačném případě je smlouva neplatná.

21. V projednávané věci si předchůdkyně žalobkyně pro posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěry obstarala minimum relevantních informací, a to přímo od žalovaného. Tyto informace však byly jednoznačně nedostatečné, případně zkreslující. Nedostatečné hodnocení poměrů žalovaného soud spatřuje jak v příjmové, tak výdajové stránce. Pokud jde o příjem žalovaného, předchůdkyně žalobkyně pravděpodobně ověřovala pouze příjem žalovaného, přestože v úvahu byl brán ještě další příjem jeho domácnosti. V případě osobních výdajů žalovaného soud za zásadní pochybení považuje, že předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z odhadované výše měsíčních výdajů žalovaného, které měly odrážet veškeré jeho osobní výdaje včetně stravy a nákladů na bydlení. Ze zákaznických karet pak nijak nevyplývá, že by výdaje žalovaného byly jakkoli ověřovány. Odhadované částky měsíčních výdajů žalovaného nadto dle obecné znalosti soudu nemohly být částkami, které jsou reálně způsobilé pokrýt měsíční výdaje dospělého člověka. Předchůdkyně žalobkyně postupovala v rozporu s odbornou péčí také v tom směru, že poměry žalovaného byly zjišťovány pro účely poskytnutí mnohem nižších úvěrů, o které žalovaný původně žádal. Za zásadní potom soud považuje, že žalobkyně soudu nepředložila žádné listinné důkazy, oproti nimž měly být poměry žalovaného ověřovány. Soud nemůže libovolně bez podkladů dovodit pravdivost posuzovaných údajů a také, že bylo skutečně nahlíženo do listin, které byly v zákaznických kartách zaškrtnuty jako předložené. Podle názoru soudu předchůdkyně žalobkyně nepostupovala dostatečně obezřetně a pečlivě. Pokud žalobkyně argumentovala tím, že žalovaný podpisem zákaznických karet stvrdil pravdivost uváděných údajů, prokázáním poměrů byl nepřípustně zatížen sám žalovaný. Soud tedy uzavírá, že takovéto zkoumání schopnosti žalovaného splácet poskytnuté spotřebitelské úvěry považuje za zcela nedostatečné a nenaplňující účel tohoto institutu, kterým je nejen ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti splácet, ale zprostředkovaně i ochrana společnosti jako celku (viz ustálená judikatura).

22. S ohledem na výše uvedené soud učinil závěr, že předchůdkyně žalobkyně nesplnila svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěry, a proto soud posoudil obě smlouvy o úvěru uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako neplatné dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem zákona o spotřebitelském úvěru je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku či poplatcích tak, jak vyplývají ze smluv.

23. Povinností žalovaného je potom podle zákona o spotřebitelském úvěru (§ 87 odst. 1) vrátit poskytnuté jistiny úvěru. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně poskytla žalovanému částku ve výši 25 000 Kč a 58 000 Kč, a žalovaný netvrdil a ani neprokázal, že by předchůdkyni žalobkyně (příp. žalobkyni, na kterou byla pohledávka řádně postoupena) uhradil více, a na jistinách úvěrů tak zůstal menší dluh než žalobkyní tvrzené částky 11 940,84 Kč a 34 385,49 Kč. Právě tyto částky soud žalobkyni přiznal společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se dostal do prodlení s plněním svého závazku. Pokud jde o povinnost žalovaného vrátit poskytnuté jistiny, byl k tomu poprvé vyzván oznámením o postoupení pohledávky ze dne 27. 1. 2025. Oznámení bylo odesláno žalovanému dne 27. 2. 2025 a s přihlédnutím k fikci doručení podle § 573 o. z. mu mohlo být doručeno nejdříve dne 4. 3. 2025. V oznámení byla žalovanému poskytnuta lhůta k plnění do 10 dnů od doručení. V souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru pak soud tuto lhůtu k plnění považuje za přiměřenou, když současně mezi účastníky nevznikl o lhůtu plnění spor. Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení z dlužných částek 11 940,84 Kč a 34 385,49 Kč až od 15. 3. 2025 do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby přiznané částky zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

24. Výrokem II. tohoto rozsudku pak soud z výše uvedených důvodů absolutní neplatnosti smluv žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítnul.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch, soud jejich úspěch pro účely rozhodnutí o nákladech řízení kapitalizoval, a to ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně se v řízení domáhala celkem částky 106 403,40 Kč (zaplacení jistiny a poplatku ve výši 18 318 Kč, úroku ve výši 3 392,36 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 3 173,74 Kč, úroku kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 1 722,42 Kč a zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 1 722, 42 Kč, a dále zaplacení jistiny a poplatku ve výši 49 568 Kč, úroku ve výši 9 545,98 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 040,52 Kč, úroku kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 4 959,98 Kč a zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 4 959,98 Kč), úspěšná však byla pouze co do částky 50 971,64 Kč (v jistině ve výši 11 940,84 Kč a 34 385,49 Kč a zákonném úroku z prodlení kapitalizovaném ke dni vyhlášení rozsudku na částku 1 197,35 Kč a 3 447,96 Kč). Z toho vyplývá úspěch žalobkyně ve věci v rozsahu 48 %, čemuž odpovídá úspěch žalovaného v rozsahu 52 %. Z toho je zřejmé, že poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků v tomto řízení je téměř stejný. Soud tedy rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.