18 C 264/2020

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o vydání movitých věcí I. Žalovaný je povinen vydat žalobci ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku movité věci, nacházející se v nemovitosti – stavbě s ev. [číslo] stavba pro rodinnou rekreaci, která stojí na a je součástí pozemku p. č. st. [anonymizováno], vše zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], katastrální území Polubný, [územní celek], a to:

1. Receiver stereo JVC 2. DVD přehrávač JVC 3. Repro soustava JAMO – 2 ks 4. Obraz pastel Jihlavská brána – rám, zaskleno 5. Obraz tisk Košický kostel – rám, zaskleno 6. Obraz akvarel Horská chalupa – rám 7. Obraz olej Krajina – rám 8. Obraz akvarel Pisak – rám 9. Křeslo historické kožené 10. Sáňky dřevěné historické 11. Prostěradlo na futon – 1 ks 12. Skříň dvoukřídlová starožitná 13. Skříň tříkřídlá starožitná 14. Petrolejka 15. Hmoždíř malý mosaz 16. Hmoždíř velký mosaz 17. Konvička na mléko s pokličkou 18. Deka hnědá – 3 ks 19. Polštář malý béžový 1 ks, polštář hnědý 2 ks 20. Keramická forma Beránek 21. Keramická forma Bábovka 22. Keramická forma Vánočka 23. Truhlářský hoblík 24. Cínová miska s madly 25. Starožitná žehlička 26. Slámová ošatka podlouhlá 27. Keramická nádoba na sádlo 28. Litinový erb nad krbem 29. Postele – 9 ks, ložnice patro 30. Pomocné postele – 3 ks, ložnice patro 31. Komody – 6 ks, ložnice patro 32. Konferenční stolky s nerezovou podnoží – 3 ks, ložnice patro, 2 ks sednice 33. Konferenční stolek kulatý 34. Věšákové stěny – 3 ks 35. Noční stolky – 9 ks, ložnice patro 36. Věšáková stěna s botníkem a poličkou 37. Věšáková stěna s poličkou 38. Lavice s roštem na boty 39. Zásobovací regál 40. Stolička na ručníky – 3 ks 41. Zrcadlo v rámu 42. Komoda se skříňkou s šuplíkem 43. Komoda se skříňkou s místem pro audio techniku 44. Ozdobná garnýž s policí – 7 ks 45. Postele – 2 ks, ložnice přízemí 46. Pomocná postel – ložnice přízemí 47. Noční stolky – 2 ks, ložnice přízemí 48. Komoda – ložnice přízemí 49. Věšáková stěna – ložnice přízemí II. Žaloba se zamítá v části, v jaké se žalobce po žalovaném domáhal vydání těchto movitých věcí:

1. Prostěradlo na futon – 1 ks 2. Víno červené lahev o obsahu 0,7 l 3. Víno Bohemia sekt lahev o objemu 0,7 l 4. Rum Tuzemský Božkov lahev o objemu 0,5 l 5. Domácí trepky 6. Kartáček a pasta na zuby 7. Hřeben zelené barvy 8. Další obsah soukromé skříně nespecifikovaný 9. Polštář malý béžový nebo hnědý 2 ks 10. Album formátu A5 z výstavby Roubenky III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 23 780 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Podanou žalobou se žalobce po žalovaném domáhal vydání movitých věcí s odůvodněním, že se s žalovaným a panem [příjmení] společně od roku 2012 rozhodli realizovat investiční záměr, jehož předmětem byla koupě a rekonstrukce chalupy v k.ú. [část obce], [územní celek] (dále jen“ chalupa“), dále její provoz a následné vypořádání podle hodnoty chalupy, která bude určena po pětiletém provozu. Kromě investic na stavební úpravy a úpravy okolí chalupy žalobce do chalupy vložil rovněž vybavení chalupy, specifikované v žalobě. Již v roce 2018 žalovaný přestal respektovat původní dohodu tří společníků o nemovitostech, tyto jsou předmětem dalšího sporu vedeného u Okresního soudu v Jihlavě. Protože žalovaný odmítá žalobci uspokojit jeho nárok z provedených investic, rozhodl se žalobce získat zpět alespoň movité věci, které do chalupy pořídil. Žalovaný žalobci ani poté, co ho vyzval k vydání věcí, tyto movité věci žalobci nevydal.

2. Žalovaný k žalobě v písemném vyjádření ze dne 17.1.2021 a v rámci prvního jednání ve věci uvedl, že uznává nárok žalobce na vydání věcí označených v žalobě pod položkou č. 1 až 3, 9, 10, 21 až 24, 25, 27 až 29 a 31 až 35. Ohledně položek č. 11 až 18 a č. 30 uvedl, že tyto věci jsou označeny neurčitě, takže žalovaný neví, zda se podobné věci v roubence nacházejí, u položky č. 8 a č. 26 si rovněž není žalovaný vědom, že by se v chalupě nacházely. K položce č. 26 dále žalovaný namítl, že litinový erb nad krbem považuje za své vlastnictví, k čemuž dokládá email, ve kterém [jméno] [příjmení] sděluje žalobci i panu [příjmení], že erb daroval novým majitelům chalupy, což byl v té době žalobce a jeho manželka. K položkám č. 4, 5 až 7 žalovaný namítl, že nesporuje, že tyto obrazy zakoupil žalobce, ale žalovaný žalobci zaplatil za jejich zarámování částku 1 627 Kč, žalovaný se nebrání tyto obrazy žalobci vydat, ale požaduje, aby mu žalobce uhradil tuto částku. Nárok žalobce na vydání ostatních položek, tj. položek č. 19, 20, 37 až 57 zůstal rovněž sporný, neboť žalovaný uvedl, že cenu těchto věcí, které původně skutečně pořídil žalobce, mu žalovaný uhradil částkou 1 000 000 Kč, kdy všechny nároky mezi žalobcem a žalovaným byly vyrovnány dlužním úpisem ze dne 4.5.2015.

3. Podáním ze dne 2.7.2021 učinil žalobce změnu žaloby, když se pod položkou č. 52 dožadoval vydání místo 5 ks ozdobných garnýží celkem 7 ks těchto věcí. Soud tuto změnu připustil při jednání konaném dne 9.9.2021.

4. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobce se svou tehdejší manželkou, žalovaný se svou tehdejší manželkou a manželé [příjmení] se koncem roku 2012 dohodli, že žalovaný se svou tehdejší manželkou nabydou do jejich SJM nemovitost - roubenku v obci [obec], kterou všichni účastníci dohody společně zrekonstruují a budou poté společně užívat. Roubenka je k dnešnímu dni ve výlučném vlastnictví žalovaného. V roce 2015 došlo k narušení vztahů mezi žalobcem a žalovaným, nejpozději od 30. 5. 2019 žalobce předmětnou roubenku neužívá a v průběhu roku 2020 se žalobce začal domáhat vydání movitých věcí označených v žalobě pod položkou 1 - 57.

5. Z dlužního úpisu ze dne 4.5.2015 bylo zjištěno, že jím vydlužitelé (dříve dlužníci) [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] prohlásili, že od zapůjčitele [celé jméno žalobce] převzali postupnými platbami v letech 2013 a 2014 celkem částku 1 000 000 Kč, a to jako půjčku a zápůjčku na přestavbu předmětné chalupy, tento dluh co do důvodu a výše uznávají a zavazují se ho zaplatit společně a nerozdílně nejpozději do 31.5.2019. Z účelem zajištění shora uvedeného dluhu bude uzavřena zástavní smlouvy k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] v obci [obec] a k.ú. [část obce]. Nemovitosti jsou zapsány v katastru nemovitostí jako vlastnictví pana [celé jméno žalovaného], patří však do společného jmění manželů, byly nabyty za trvání manželství. [jméno] [příjmení] dává tímto souhlas k uzavření zástavní smlouvy a k zápisu zástavního práva k předmětný nemovitostem.

6. Ze zástavní smlouvy ze dne 4.5.2015 bylo zjištěno, že jí bylo zřízeno zástavní právo na nemovitostech na [list vlastnictví] v k.ú. [část obce] ve vlastnictví zástavního dlužníka – žalovaného, a to ve prospěch žalobce a manželů [jméno] a [jméno] [příjmení].

7. Ze spisu Okresního soudu v Jablonci nad Nisou sp. zn. 13 C 164/2019 bylo zjištěno, že rozsudkem č.j. 13 C 164/2019 – 59 ze dne 3.2.2020, který nabyl právní moci dne 5.11.2020 ve spojitosti s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci č.j. 35 Co 159/2020, bylo určeno, že pozemky zapsané na [list vlastnictví] v k.ú. [část obce], nejsou zatíženy zástavním právem. Své rozhodnutí soud odůvodnil tím, že mezi účastníky řízení – žalobcem [celé jméno žalovaného] a žalovaným [celé jméno žalobce] se stalo nesporným, že žalobce uhradil žalovanému částku 1 000 000 Kč účelovým určením, že je splácen dlužní úpis ze dne 4.5.2015 dále, že částka 1 000 000 Kč uvedená v dlužním úpisu jako zápůjčka představovala přibližně investice zaplacené žalovaným do nemovitosti, která byla ve vlastnictví žalobce, a rovněž, že jednotlivé částky představující investice žalovaného byly převáděny bezhotovostně na účet, který za účelem rekonstrukce nemovitosti zřídil žalobce. Soud dovodil, že v takovém případě u částky 1 000 000 Kč nešlo o zápůjčku a nemohla tak ani v souvislosti s předmětnou„ smlouvou o zápůjčce“ vzniknout potenciálně žádná budoucí pohledávka. Jelikož je zástavní právo právem akcesorickým, nevznikla-li pohledávka, kterou mělo zástavní právo zajišťovat, nemohlo vzniknout ani zástavní právo, i kdyby samotná zástavní smlouva byla platná. I kdyby však přeci jen bylo možné považovat poskytnutou částku 1 000 000 Kč z právního hlediska zápůjčku, potvrdili účastníci řízení shodně, že byla před stanovenou splatností vrácena.

8. Z emailové komunikace mezi žalobcem a žalovaným ze dne 5.1.2015, 4.2.2015, 9.12.2014, 9.3. 2015 bylo zjištěno, že jejím obsahem je vyúčtování nákladů žalobce za pořízení jednotlivých movitých věcí, dále úhrady částky 3 025 Kč advokátce [příjmení].

9. Ze spisu Okresního soudu v Jihlavě sp. zn. 4 C 130/2020 bylo zjištěno, že žalobou ze dne 8.10.2019 se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 2 000 000 Kč s odůvodněním, že žalobce, žalovaný a [příjmení] [příjmení] se všichni společně od roku 2012 rozhodli realizovat investiční záměr, jehož předmětem byla koupě a rekonstrukce chaty v k.ú. [část obce], dále její provoz a následné vypořádání, podle hodnoty chaty, která bude určena po jejím pětiletém provozu. Dne 21.3.2013 byla podepsána kupní smlouva mezi prodávajícím dr. [příjmení] a žalovaným, který měl být formálním vlastníkem chalupy z důvodu případného střetu zájmů mezi žalobcem a společnosti [právnická osoba] Žalobce, žalovaný a pan [příjmení] z počátku vložili pro financování nákupu nemovitostí každý 100 000 Kč, které zaslali na společný účet zřízený žalovaným, poté vždy, když bylo třeba investovat, každý z nich spravedlivě jednou třetinou uhradil požadovanou částku. Žalobce domlouval veškeré práce na nemovitostech, případně se na nich podílel s panem [příjmení], žalovaný zajišťoval přepravu. Během roku 2014 se roubenka dokončovala, rovněž se vyřizovalo na studnu na nemovitostech a na likvidaci splaškových vod. Veškeré investice byly rozděleny mezi všechny rovným dílem, jak se dohodli již v roce 2012. Na Vánoce 2014 byla roubenky již hotová a bylo třeba se nadále dohodnout, co s ní společníci udělají. Vznikla ústní dohoda o tom, že prozatím bude fungovat zkušební provoz roubenky, kterou budou společníci nabízet i svým známým a i dalším lidem k pronájmu, a teprve po této zkušební době, která byla stanovena na 5 let, se uvidí s ohledem na výnosnost roubenky, jakou přibližně hodnotu by mohla mít. Z této hodnoty by mohlo dojít k vyplacení žalobce žalovaným rovnou 1/3, případně budou na roubence všichni společníci dále hospodařit a dojde k převodu vlastnického práva na zbývající dva společníky v id. 1/3, nebo roubenku vykoupí buď jeden z nich nebo dva, a zbylé vyplatí stejným dílem. V rámci této dohody byly uzavřeny dva dokumenty, kterými byl dlužní úpis ze dne 4.5.2015 mezi žalobcem a manžely [příjmení], v návaznosti na to byla uzavřena i zástavní smlouva ve prospěch žalobce a manželů [příjmení]. Dlužní úpis byl uzavřen rovněž mezi manžely [příjmení] a manžely [příjmení], oba zněly na částku 1 000 000 Kč. V době dokončení roubenky tato částka přibližně odpovídala tomu, co každý ze společníků vložil do realizace jejich společného záměru. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 12.7.2020 potvrdil, že žalobci zaplatil částku 1 000 000 Kč, s tím, že do rekonstrukce chalupy včetně vybavení vnesl jak žalobce, tak [příjmení] určité finance, v případě žalobce však rozhodně ne ve výši 1 000 000 Kč. Rozhodně nedošlo k žádné dohodě o zkušebním režimu, společném provozu či pronajímání nemovitých věcí apod., žalovaný chalupu vždy považoval za své výlučné vlastnictví. V době vyhlášení tohoto rozsudku nebylo řízení vedené pod sp. zn. 4 C 130/2020 pravomocně skončeno.

10. Ze spisu sp. zn. 4 C 130/2020 soud k důkazu k návrhu účastníků četl též protokol o jednání, obsahující záznam výpovědi svědků manželů [příjmení] a přepisy záznamů o jednání, obsahující výslech svědků [příjmení] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Bc. [jméno] [příjmení] a PhDr. [jméno] [příjmení] [příjmení]. Z výslechu PhDr. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že svědek byl řádně poučen o následcích nepravdivé a hrubě zkreslující svědecké výpovědi, svůj vztah k účastníkům řízení hodnotil jako obchodní a prohlásil, že nikdo z nich mu výslovně neříkal, jakým způsobem by měl vypovídat. Svědek se konkrétně vyjádřil k litinovému erbu, kdy uvedl, že panu [celé jméno žalobce] nabídl, že mu dá předmět, který z chalupy odvezl před částečnou demolicí, což byl strašně těžký litinový erb. Pan [celé jméno žalobce] od něj ten dar přijal, vzal ho, říkal, že ho upraví a že ho do chalupy pověsí nebo dá tak, jak byl kdysi.

11. Z výpovědí svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Bc. [jméno] [příjmení] nebylo zjištěno nic podstatného pro toto řízení. Svědky [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení] a manžele [jméno] a [jméno] [příjmení] soud vyslechl znovu v tomto řízení, neboť bylo nutno blíže objasnit otázku zařízení chalupy, na kterou nebyl jejich výslech provedený v řízení sp. zn. 4 C 130/2020 zaměřen.

12. Z výslechu PhDr. [jméno] [příjmení] [příjmení] bylo zjištěno, že je bývalou kamarádkou žalovaného a současnou partnerkou žalobce. Svědkyně uvedla, že roubenka byla dostavěna v r. 2014. Bylo určeno, že pan [celé jméno žalobce] bude ovlivňovat design a vzhled roubenky. Pokud jde o nábytek, tak pan [celé jméno žalobce] ho namaloval a oslovil truhláře [příjmení] [příjmení], který mu ho vyrobil. Do roubenky některý nábytek převezla s panem [celé jméno žalobce] svědkyně, některý nábytek si pan [celé jméno žalobce] stěhoval s panem [příjmení]. [příjmení] [celé jméno žalobce] se svědkyni zmiňoval, že tento nábytek truhláři zaplatil. Kromě nábytku se do roubenky dávaly obrazy, lampy, svědkyně tam navezla křesla, moždíře, keramiku, historické sáňky, obraz přivezený z Chorvatska. Další věci pořizoval do roubenky i pan [celé jméno žalovaného] a pan [příjmení], např. pračku, sušičku, sekačku, kuchyň. Po dostavbě, kdy byly společníci vyrovnáni, se začala roubenka dovybavovat. Pokud byla svědkyně dotázána, co míní tím, že se společníci vyrovnali, tak uvedla, že měli jistinu 1 milion na každého, což představovalo stavební náklady na rekonstrukci roubenky. Pak si každý z nich ohlídal pořízení jednotlivých věcí, jako vybavení roubenky. Nebyla jsem u žádného jednání, kde by se dohadovalo, že si někdo některé věci odkoupí, nebo získá jiným způsobem. Pokud byla svědkyně dotázána, zda nedošlo mezi panem [celé jméno žalobce], [celé jméno žalovaného] a [příjmení] k nějakému vyrovnání zařízení roubenky, tak svědkyně ví jen o tom, že pan [celé jméno žalobce] kontaktoval pana [celé jméno žalovaného] a chtěl po něm vydat věci, které jim pan [celé jméno žalovaného] v roubence zadržuje. Pokud jde o prostěradla na futon, tak ta byla 2 a zakoupila je svědkyně v IKEA ze svých vlastních prostředků a odvezla je do roubenky. Obrazy se v roubence nacházely, šlo o Jihlavskou bránu, Košetický kostel, obraz Krajina, obraz s Madonkou, obraz Pisac a obraz Horská chalupa. 2 obrazy byly ve vlastnictví pana [celé jméno žalobce], zbylé obrazy svědkyně panu [celé jméno žalobce] věnovala k narozeninám. Obrazy, které svědkyně darovala panu [celé jméno žalobce], byly v původních rámech, pan [celé jméno žalobce] si jeden obraz nechal přerámovat, asi se jednalo o Jihlavskou bránu. Do roubenky s panem [celé jméno žalobce] pořizovali celkem 5 polštářů. 2 byly v barvě tmavší hnědá a 3 byly béžové, pruhované. Všechny polštáře byly v seknici, koupené zřejmě v Jysku, jejich cenu asi uhradil pan [celé jméno žalobce]. Ohledně zařízení často chodili spolu a vybírali, někdy ty věci platil pan [celé jméno žalobce] a někdy je hradila svědkyně. Prostě v případě, že jí bylo na chalupě zima, tak tam pořídila deky a neřešila, jestli jí je pan [celé jméno žalobce] proplatil, nebo ne. Konkrétně si myslí, že jí proplatil prostěradla na futon a polštářky, u dek si není jistá. Pokud byla svědkyně dotázána, zda souhlasí s tím, aby pan [celé jméno žalovaného] vydal panu [celé jméno žalobce] i deky, o kterých jsem prohlásila, že jsem je uhradila, tak uvádí, že s tímto souhlasí, protože pan [celé jméno žalobce] je jejím partnerem. Pokud jde o album fotografií, tak svědkyně pořídila fotografie v průběhu rekonstrukce roubenky, udělala z nich album a darovala ho panu [celé jméno žalobce]. To album svědkyně nechávala ležet nejprve volně, aby se s ním mohli ostatní seznámit, ale pak se vztahy zhoršily a album umístili do jejich skříně, která se dala uzamknout. Kromě alba do skříně dávali svědkyně s žalobcem jejich osobní věci, byly tam nějaké potraviny, třeba sušenky a špagety pro případ, že by dojeli do roubenky pozdě večer, dále kafe, čaje, víno, které dostali od přátel jako dárek, kartáček na zuby, hřeben, šampon, papírové kapesníky, svědkyně tam měla holínky na sekání trávy, pan [celé jméno žalobce] pantofle. Někdy si tam dávali i povlečení na přespání. Tuto skříň vždy pečlivě uzamkli. Svědkyně si je jistá, že takto skříň zamkli i po silvestru 2018, kdy byli v roubence naposledy. Svědkyně od tohoto silvestra uvnitř v roubence nikdy nebyla a neví o tom, že by v roubence po silvestru 2018 byl někdy pan [celé jméno žalobce]. K dalšímu nábytku svědkyně uvedla, že se do roubenky dávaly ještě 2 starožitné skříně, které měl původně pan [celé jméno žalobce] doma ve stodole a dával je zrenovovat k panu [příjmení]. Jedna z nich byla umístěna v síni a druhá se dávala do spodní ložnice. Svědkyni není známo, že by pan [celé jméno žalobce] některou z věcí dovezených do roubenky někomu prodal či daroval. Pokud byla svědkyně jsem dotázána, které věci po předcích dávala do roubenky, tak uvedla, že šlo o barokní křeslo, dále hmoždíře, petrolejka, obrazy, keramický talíř, formy na bábovky. Tyto věci považuje za vlastnictví pana [celé jméno žalobce], protože mu je darovala. Pokud jde o sáňky, tak ty věnovala na roubenku paní inspektorka [příjmení], byly předány panu [celé jméno žalobce], nikoli panu [celé jméno žalovaného], či Nekovářovi. O zařízení svědkyně hodně komunikovala s paní [příjmení]. Zařízení do roubenky nepořizovala jenom svědkyně s panem [celé jméno žalobce], ale pořizovali je i ostatní. Konkrétně křeslo a 2 sedačky dole pořizoval pan [celé jméno žalovaného], [příjmení] potom dětskou postýlku, houpačku do ložnice, někdo dále pořídil saunu. O pořízení jednotlivých věcí se komunikovalo telefonicky a existovala tabulka, kde se evidovalo, co kdo zajistí. Svědkyně neví o tom, kdo tyto věci evidoval, nebo propočítával, myslí si, že společníci se rovnali mezi sebou tak, aby ty investice byly zhruba stejné. Záruční listy se dávaly do šanonu, který zřídil pan [celé jméno žalobce] a později ho předal panu [příjmení], něco se dávalo i do bedny. Svědkyně a pan [celé jméno žalobce] doklady o pořízení věcí nemají. K dotazu, proč ho pan [celé jméno žalobce] panu [příjmení] předal, svědkyně uvedla, že když se řešila nějaká záruka, takto pan [celé jméno žalobce] panu [příjmení] předal celý šanon a ten šanon pak zůstal u něj.

13. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že s žalovaným má přátelský vztah, v minulosti se přátelil i s žalobcem, ale toho už 6 let neviděl, žádný spor s ním nevede. Nikdo mi neříkal, jak má vypovídat. K věci uvedl, že rekonstrukce roubenky byla dokončena v r. 2013, nebo 2014. Fakt je, že roubenka dosud není zkolaudována, takže rekonstrukce ještě oficiálně neskončila. Vybavení bylo do roubenky dáváno po dokončení hrubých prací, vždycky si řekli, kdo co z vybavení zařídí, nebo nechá vyrobit. V době, kdy se zařízení do nemovitosti dávalo, nebyla žádná dohoda o tom, jak se tyto věci zaplatí. Dekorace se do roubenky vozily volně, bez nějaké konkrétní dohody. Ohledně nábytku a větších věcí se vždy dohadovali, že každý si řekl, jaké věci je schopen do roubenky zařídit, kdy např. pan [celé jméno žalobce] měl známého truhláře a také měl dobrý vkus. O zařízení se většinou bavil svědek s panem [celé jméno žalobce], je pravdou, že pan [celé jméno žalobce] zařizoval do roubenky většinu nábytku. Konkrétně pan [celé jméno žalobce] z vybavení do roubenky dodal sáňky, nějakou formu na bábovku, obraz a zařizoval také většinu nábytku. Nábytek podle svědka uhradil žalovaný, nedokáže však přesně uvést, jakým způsobem, kterou věc pan [celé jméno žalovaného] uhradil, ale předpokládá, že to bylo z peněz, které svědek s panem [celé jméno žalobce] žalovanému půjčili. Jednalo se o částku 1 milion Kč a tuto částku mu půjčili na základě dlužního úpisu. Svědek do roubenky zařizoval kuchyň, skříňky, menší věci jako např. závěsy snad dodávala do roubenky manželka. Svědek si nevzpomíná, jak mu pan [celé jméno žalovaného] tyto věci proplatil, ale mohlo to být přes účet, nebo prostřednictvím dlužního úpisu, pan [celé jméno žalovaného] svědkovi z titulu ceny těchto věcí nic nedluží. Pan [celé jméno žalobce] měl k zařízení roubenky založenu nějakou složku, ve které mohly být faktury a záruční listy k jednotlivým věcem, svědek určitě žádnou takovou složku neměl a nevedl. Svědek do roubenky jezdí asi 3-4x do roka, naposledy s rodinou trávil v roubence [jméno] 2021. Pokud jde o album fotografií, takto bylo umístěno v některé ze zásuvek ve velké místnosti, naposledy ho svědek mohl vidět asi před 5 lety. Pan [celé jméno žalobce] měl v prádelně k dispozici osobní skříňku, tato skříňka byla uzamykatelná. Obsah skříně svědek neviděl a v poslední době se do ní nikdy nepokoušel nahlédnout, takže neví, co v ní je, ani zda je odemčená nebo zamčená. Pan [celé jméno žalovaného] měl založen účet, ze kterého se platily prostředky na stavbu, nějaké finance na účtu pocházely i od pana [celé jméno žalobce]. Byl to účet pana [celé jméno žalovaného], svědek k tomuto účtu žádné dispoziční právo neměl a neví o tom, že by ho měl pan [celé jméno žalobce], nedokáže přesně uvést, zda z tohoto účtu byla panu [celé jméno žalobce] uhrazena nějaká konkrétní částka za konkrétním účelem. Žádná písemná či ústní dohoda o roubence, převodu roubenky či majetkového podílu na ní podle svědka neexistuje. Svědek panu [celé jméno žalovaného] v souvislosti s akcí roubenka v hotovosti zapůjčil necelý 1 milion Kč, za stavební materiál na roubenku uhradil asi 800 000 Kč. Pokud svědek zmiňoval složku, kterou si měl odnést od pana [celé jméno žalobce] v r. 2015, tak v této složce byly založeny podklady týkající se čističky, studně a podklady ke kolaudaci a že by se tam nacházely nějaké doklady ohledně zařízení roubenky, o tom neví. Tuto složku svědek nijak podrobně nestudoval a předal ji panu [celé jméno žalovaného]. Ohledně finanční účasti na roubence a na pořízení zařízení roubenky určitě byla nějaká emailová korespondence, existovala evidence o tom, kdo co zaplatil, vedl ji pan [celé jméno žalobce]. Pan [celé jméno žalovaného] svědkovi ve 3-4 splátkách zaplatil 1 milion Kč a svědek má podle původní dohody možnost roubenku užívat. K zaplacení této částky došlo na základě dlužního úpisu. Tato částka zahrnovala vše, co svědek zaplatil a to včetně nábytku.

14. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce zná z minulosti, není s ním dlouhodobě v žádném kontaktu, žalovaného vidí tak 1x do roka, není s ním v žádném intenzivnějším přátelském vztahu, nikdo s ní nehovořil o tom, jak má vypovídat. K věci uvedla, že zařízení se do roubenky začalo dávat po dokončení, u žádného jednání ohledně zařízení roubenky svědkyně nebyla. Do roubenky pořizovala jenom drobné věci, např. závěsy, nádobí do kuchyně. Vždy si schovala doklady nebo záruční listy, a co koupila, to si sepsala a předala to pak manželovi, který to vyřizoval s panem [celé jméno žalovaného], i manžel si dělal podobný seznam. Pokud ví, tak částky za zakoupené věci se započetly do dluhu, který měl vůči nim pan [celé jméno žalovaného]. Jednalo se o částku 1 milion Kč, kterou jim pan [celé jméno žalovaného] uhradil. Je možné, že některé věci jim pan [celé jméno žalovaného] zaplatil přímo a něco šlo z tohoto jeho dluhu, není schopna upřesnit, které částky za jaké věci se promítly do dluhu pana [celé jméno žalovaného] vůči nám. S manželem má svědkyně v roubence k dispozici skříň, kam si mohou dávat svoje osobní věci, pan [celé jméno žalobce] měl takovou skříň k dispozici také. Svědkyně neví, co v ní měl, nikdy obsah skříně neviděla a ani v poslední době do ní nenahlížela. Ví, kterou konkrétně skříň k dispozici měl pan [celé jméno žalobce], ale ne, zda je odemčená či uzamčená. Album s fotografiemi z výstavby bylo v roubence umístěno, ale už po dlouhou dobu ho svědkyně neviděla, neví, kde je umístěno, ani kdo by to album mohl mít u sebe. Roubenka se v r. 2020 2021 pronajímala, půjčovali ji přes pana [celé jméno žalovaného] známým. I v minulosti do roubenky jezdili známí, ale to si řešil pan [celé jméno žalovaného] nebo pan [celé jméno žalobce] vždy se svými známými sám.

15. Soud dále k důkazu provedl fotografie předložené žalobcem, a to tak, že je při jednání předestřel oběma účastníkům a umožnil jim se k jednotlivým fotografiím vyjádřit. Na fotografiích jsou mj. zachyceny 2 hnědé polštářky a jeden světlý polštářek, dále obraz Horská chalupa a Pisak, o kterých žalovaný prohlásil, že se v roubence nacházejí. Dále je na fotografiích zachyceno jedno prostěradlo na futon, o němž rovněž žalovaný prohlásil, že je v roubence stále umístěno.

16. Z výslechu žalobce bylo zjištěno, že stavba roubenky byla dokončena v létě 2014, zařízení se do roubenky začalo navážet na podzim 2014. Žádnou předchozí dohodu o tom neměli, prostě každý dovezl do roubenky zařízení, nějaké zařízení a informoval o tom ostatní. Žalobce například si vymyslel nábytek, svoji představu v e-mailu poslal kamarádům, oni kladně odpověděli, takže nábytek potom předal truhláři a nechal ho vyrobit. Použil přitom svoje dřevo, které měl uskladněno u svého otce. Nábytek se vyráběl postupně a navážel se do roubenky v rozmezí listopad 2014 až březen nebo duben 2015. Kolegové jednali podobně, stejným způsobem opatřili kuchyň, vestavěné skříně, pračku, sušičku a podobně. Každý z nich si hlídal částku, kterou do zařízení investoval, aby se takto podíleli asi z jedné třetiny všech investic. Pokud jde o dvě starožitné skříně, tak tyto žalobce vlastnil asi 10 let, měl je původně doma, pak si je nechal zrestaurovat a odvezl je na chalupu. Když se chalupa zařídila nábytkem, tak se tam začaly dávat drobnější věci, dekorace a podobně, protože dům byl bez nich sterilní. Některé dekorace uvedené v žalobě do roubenky dovezl žalobce, třeba obraz Košice, Jihlavská brána, převážnou většinu dekorací ale pořídila, zaplatila a dala žalobci darem jeho partnerka [jméno] [příjmení] [příjmení]. Album fotografií z rekonstrukce roubenky zajistila jako překvapení pro žalobce jeho přítelkyně, tedy pořídila fotografie a koupila album. Účelem tohoto alba bylo, aby se účastníci roubenky pokochali tím, z čeho roubenka vznikla. Album je podle žalobce umístěno v uzamčené skříni, protože při posledních návštěvách se vztahy s ostatními společníky postupně zhoršovaly. Pokud jde o obrazy, tak některé z nich žalobce nechal nově přesklít a o tom svoje přátele informoval. Tyto e-maily, které jim zasílal, byly čistě informativní, nejednalo se o žádnou výzvu k zaplacení a také mu nic nezaplatili.

17. Z výslechu žalovaného bylo zjištěno, že osobní skříň měl každý svou, bylo zvykem si ji zamykat, ale často se na to zapomínalo, skříň žalobce byla odemčená, do skříně žalovaný nahlédl, bylo tam nějaké oblečení, ovladače, rozjedené a rozpité jídlo. Album z výstavby roubenky žalovaný nikde nenašel, není ani v osobní skříni pana [celé jméno žalobce], pokud by bylo v roubence k dispozici, žalobci by ho vydal. Album bylo umístěno v obývací sednici, kde bylo volně dostupné, kdokoliv přijel, mohl si ho prohlédnout. Na Silvestra 2019 už v roubence nebylo, po Silvestru sem přijela celá řada kamarádů, kteří zde byli i sami. Vyúčtování investic probíhalo tak, že veškeré informace shromažďoval pan [příjmení], který se toho ujal, částka 1 000 000 Kč představuje půjčku, poskytnutou panem [celé jméno žalobce], stanovil si ji pan [celé jméno žalobce] sám.

18. Podle § 1040 odst. 1 zák. č. 40/1989 Sb., občanského zákoníku (o.z.), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

19. Podle § 1041 odst. 1 o.z. kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu.

20. Soud důkazy hodnotil jednotlivě a ve vzájemné souvislosti.

21. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav věci. Žalobce v řízení tvrdil a prokázal, že je vlastníkem věcí, které jsou označeny ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný nijak nerozporoval, že tyto věci po chalupy, kterou společně s žalobcem a manžely [příjmení] zrekonstruoval, dovezl žalobce jako jeho vlastní, případně je pořídila jeho přítelkyně, která věci, jak bylo prokázáno jejím výslechem, žalobci následně darovala. Chalupa je v současné době ve výlučném vlastnictví žalovaného a věci dle výroku I. se v ní stále nacházejí. Oba účastníci i svědkyně [příjmení] [příjmení] potvrdili, že žalovaný nemá v současné době do chalupy umožněn přístup. Žalobce opakovaně žalovaného vyzýval, aby mu dané věci vydal, do dne vyhlášení tohoto rozhodnutí však věci žalobci vydány nebyly, a žalovaný se své povinnosti nezprostil ani jiným způsobem, např. složením věcí do soudní úschovy.

22. Z vyjádření žalovaného v průběhu řízení bylo zjištěno, že nárok žalobce na vydání některých věcí uznává - jedná se o receiver stereo JVC, DVD přehrávač JVC, repro soustavu JAMO – 2 ks, křeslo historické kožené, sáňky dřevěné historické, petrolejku, hmoždíř malý mosaz, hmoždíř velký mosaz, konvičku na mléko s pokličkou, deku hnědou – 3 ks, keramickou formu Beránek, keramickou formu Bábovka, keramickou formu Vánočka, truhlářský hoblík, cínovou misku s madly, starožitnou žehličku, slámovou ošatku podlouhlou a keramickou nádobu na sádlo. Žalobě bylo v tomto rozsahu na základě tohoto uznání nároku žalovaným vyhověno.

23. Pokud jde o litinový erb nad krbem, soud zde vyšel z výslechu předchozího vlastníka této věci PhDr. [příjmení], který výslovně po uděleném poučení o významu svědecké výpovědi potvrdil, že litinový erb daroval žalobci. Žalovaný sice předložil emailovou komunikaci v PhDr. [příjmení], kterou mu poslal svědek [příjmení], kde se PhDr. [příjmení] vyjadřuje v tom smyslu, že erb věnoval novým majitelům roubenky, aby se erb vrátil na své místo, při své svědecké výpovědi však potvrdil, že ohledně roubenky nikdy s žalovaným nejednal, jednal pouze s žalobcem a lze dovodit, že o tom, kdo je skutečným vlastníkem roubenky nebyl nijak informován a ani se o to blíže nezajímal. Nebylo přitom zjištěno, že by na svědka [příjmení] [příjmení] někdo z účastníků působil, aby vypovídal určitým způsobem, svědek navíc potvrdil, že k žádnému z nich nemá žádný bližší vztah.

24. Pokud jde o polštář malý hnědý nebo béžový v počtu 5 ks, 2 ks prostěradel na futon a obraz akvarel Pisak, tak žalobce předloženými fotografiemi prokázal, že v chalupě se nacházely pouze 2x hnědé polštáře a 1x béžový, neboť žalovaný celkový počet 5 ks zpochybňoval, stejně tak u 1 ks prostěradla na futon. Obraz akvarel Pisak byl rovněž zachycen na jedné z fotografií, ke které žalovaný prohlásil, že daný obraz se skutečně v chalupě stále nachází. Soud tedy žalobu zamítl v případě 2 ks polštářů a 1 ks prostěradla na futon.

25. Pokud jde o nábytek označený v žalobě a obrazy Jihlavská brána, Košický hotel, Horská chalupa a Krajina, tak u nábytku žalovaný namítal, že byl sice původně ve vlastnictví žalobce, následně však přešel do vlastnictví žalovaného, neboť ten žalobci jejich cenu uhradil. U obrazů pak žalovaný tvrdil, že uhradil žalobci jejich rámování, obrazy samotné je však ochoten žalobci vydat. Soud zjistil, že žalobce skutečně zasílal žalovanému emailové zprávy, ve kterých ho informoval o ceně věcí, které do chalupy pořídil a také o ceně rámování obrazů, tyto zprávy však neobsahují žádnou výzvu, aby žalovaný vyúčtovanou cenu v určené lhůtě žalobci uhradil. Je tedy nutno přisvědčit žalobci v tom, že se jednalo jenom o informativní zprávy, ve kterém žalovanému oznamuje„ proinvestované“ částky. Pokud žalovaný dále namítal, že cena těchto věcí byla zahrnuta do částky 1 000 000 Kč, kterou žalovaný žalobci uhradil, tak toto tvrzení nebylo žalovaným, kterého v tomto směru tíží břemeno důkazní, v řízení prokázáno. Předložený dlužní úpis ze dne 14.5.2015, na základě kterého žalovaný žalobci částku 1 000 000 Kč uhradil, neobsahuje žádné ujednání, ze kterého by bylo možno dovodit, že došlo k převodu vlastnického práva u jednotlivých movitých věcí z žalobce na žalovaného a ani žádné ujednání o ceně těchto movitých věcí. V textu dlužního úpisu vyplývá, že částka 1 000 000 Kč představuje půjčku a zápůjčku na přestavbu chalupy. V řízení nebylo žádným způsobem prokázáno, že by existoval vztah mezi zápůjčkou zmiňovanou v dlužním úpisu a případným zaplacením ceny nábytku a rámování obrazů. Z listin čtených ze spisu Okresního soudu v Jihlavě sp. zn. 4 C 130/2020 a Okresního soudu v Jablonci nad Nisou sp. zn. 13 C 164/2019 sice lze učinit závěr, že částka 1 000 000 Kč nepředstavovala splacení zápůjčky poskytnuté žalobcem žalovanému, ale ve skutečnosti úhradu částky, kterou„ přibližně“ žalobce do realizace rekonstrukce roubenky investoval. Je tedy pravděpodobné, že mezi žalobcem, žalovaným a manželi [příjmení] došlo ve skutečnosti k uzavření smlouvy o sdružení podle § 829 a násl. zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (obč. zák.), tedy předpisu účinného v době, kdy se účastníci a [příjmení] o společné rekonstrukci chalupy dohodli, k čemuž mělo dojít na Silvestra 2012. Částka 1 000 000 Kč byla mezi účastníky dohodnuta a žalovaným zaplacena žalobci v době, kdy sdružení vyvíjelo dohodnutou činnost na rekonstrukci a následném společném užívání chalupy společníky, tedy nikoli až v době, kdy došlo k faktickému vystoupení žalobce ze sdružení.

26. Podle § 833 obč. zák. k jednotlivě určeným věcem, které některý z účastníků smlouvy o sdružení vnesl do sdružení, nevzniká spoluvlastnictví ostatních společníků, ale zůstávají ve vlastnictví společníka. Pokud dojde k zániku sdružení nebo k vystoupení společníka, tyto věci se mu vrátí (§ 839 obč. zák.). Ze zjištěného skutkového stavu je zřejmé, že žalobce již dlouhodobě zájem pokračovat ve sdružení nemá, tento úmysl žalobce je nepochybně ostatním společníkům znám a akceptovali ho konkludentním způsobem – výměnou zámků v chalupě a tedy faktickým znemožněním užívání chalupy žalobcem. Pokud tedy nebylo prokázáno, že došlo k převodu vlastnictví k jednotlivě určeným věcem vneseným žalobcem do sdružení, má žalovaný nepochybně po vystoupení ze sdružení nárok na vydání věcí a žalobě tak bylo nutno v tomto rozsahu vyhovět.

27. Pokud jde o zbylé věci, tedy víno červené lahev o obsahu 0,7 l, víno Bohemia sekt lahev o objemu 0,7 l, rum Tuzemský Božkov lahev o objemu 0,5 l, domácí trepky, kartáček a pasta na zuby, hřeben zelené barvy, další obsah soukromé skříně nespecifikovaný a album formátu A5 z výstavby Roubenky, tak v případě vína, rumu a sektu se jedná o potraviny, tedy věci určené k přímé spotřebě a tedy zuživatelné. Z výslechu žalovaného vyplývá, že v osobní skříni žalovaného v chalupě, kde by měly být tyto věci uloženy, se nacházely rozjedené a rozpité potraviny. Žalobce však v žalobě jednoznačně neurčil, zda se domáhá vydání prázdných lahví od alkoholu, lahví s částečně spotřebovaným obsahem nebo lahví plných v originálním balení, řádně tedy tyto věci neoznačil v souladu s citovaným ustanovením § 1041 odst. 1 o.z., jeho nároku na vydání těchto věcí tak nemohlo být vyhověno. Pokud jde o kartáček, pastu a hřeben zelené barvy, tak rovněž zde žalovaný tyto věci řádně neoznačil tak, aby nemohly být zaměnitelné s ostatními věcmi stejného druhu, stejně tak v případě dalšího obsahu skříně nespecifikovaného, kdy vůbec není zřejmé, o jaké věci se jedná a případný rozsudek by byl v této části zcela nevykonatelný. Pokud jde o album z výstavby roubenky, tak provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by se toto album v roubence nacházelo. Žalovaný v rámci svého výslechu uvedl, že album se v roubence nenachází, neboť pokud by ho nalezl, tak by ho byl ochoten žalobci vydat. Žalovaný i svědci [příjmení] shodně prohlásili, že album bylo v roubence volně přístupné v sednici tak, že si ho mohl prohlédnout kdokoli, kdo v roubence byl. Rovněž bylo zjištěno, že album již několik let neviděli a neví, kdo by ho mohl u sebe mít. V roubence se pohybovaly kromě žalobce, žalovaného a [anonymizováno] i jiné osoby, které měly možnost roubenku užívat. Pokud žalovaný a svědkyně [příjmení] [příjmení] tvrdili, že si album při své poslední návštěvě v roubence zamkli do své osobní skříně, tak současně nebylo prokázáno, že se toto album v této skříni dosud nachází, neboť nebylo ani prokázáno a ani tvrzeno, že by klíče od této skříně měl k dispozici výlučně žalobce. V případě trepek sice žalobce soudu předložil fotografii, o které prohlásil, že jde o trepky nyní umístěné v jeho osobní skříni, ale tato skutečnost z této fotografie nevyplývá, tedy nelze bez dalšího dovodit, že se jedná o tytéž trepky, neboť na fotografii jsou trepky umístěny volně v místnosti. Trepky jsou věci osobní povahy, o kterých lze předpokládat, že je možno je po obnošení vyměnit za jiné, nebo je vlastnit ve větším množství než v jednom exempláři, je možno je volně převážet s sebou v zavazadlech apod. Soudu tedy nezbylo než žalobu v případě těchto věcí zamítnout.

28. Lhůtu k vydání věcí uvedených ve výroku I. rozsudku soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když ke stanovení jiné lhůty neshledal důvod.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 780 Kč. Soud přitom zohlednil skutečnost, že žaloba byla zamítnuta pouze co do věcí, které podle obecné zkušenosti představují věci nepatrné hodnoty nebo zcela bez hodnoty, přičemž žalobce byl úspěšný v celé zbývající části předmětu řízení, zahrnující věci nepoměrně vyšší hodnoty, takže jeho neúspěch byl v poměru k úspěchu v řízení nepatrný.

30. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 9 odst. 1 ve vztahu k 7 bod. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) sestávající z částky 1 500 Kč za každý z deseti účelně učiněných úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, písemné vyhotovení žaloby, účast na jednání soudu 17.6.2021, 9.9.2021 délka jednání přesahující 6 hodin, 12.1.2022 - délka jednání přesahující 2 hodiny) včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 000 Kč ve výši 3 780 Kč Lhůta k zaplacení této částky byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.