18 C 264/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem Statutárním městem Jihlava sídlem adresa o 66 634 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 66 634 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 66 634 Kč od 19. 11. 2021 do zaplacení, a to v měsíčních splátkách po 2 600 Kč měsíčně, splatných vždy ke každému 15. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Co do úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 66 634 Kč od 7. 5. 2021 do 18. 11. 2021 se žaloba zamítá.

III. Žalobkyni se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 66 634 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná dne 12. 9. 2018 zapříčinila vznik požáru v panelovém domě [adresa] v ulici [ulice], [PSČ] [obec], konkrétně v bytové jednotce v 1. patře panelového domu. Příčinou vzniku požáru bylo nedbalostní jednání žalované při kouření cigarety. Podle sdělení Hasičského záchranného sboru Kraje [obec] mělo při kouření dojít k zapadnutí nedopalku cigarety nebo žhavého uhlíku tabáku do lůžkovin postele, kde došlo k iniciaci požáru materiálů, které při styku se žhnoucí cigaretou podléhají žhnutí a následně přecházejí do plamenného hoření. Vlivem plamenného hoření došlo mimo jiné k poškození movitých věcí nacházejících se v bytové jednotce ve vlastnictví [jméno] [příjmení], v bytové jednotce ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Bytová jednotka poškozené [jméno] [příjmení] byla u žalobkyně v době této události pojištěna a škoda byla způsobena v prostorách uvedených v pojistné smlouvě [číslo] žalobkyně tak uhradila v rámci pojistné události [číslo] dne 14. 12. 2018 poškozené [jméno] [příjmení] částku ve výši 29 980 Kč za poškozené věci. Jelikož bytová jednotka poškozeného [jméno] [příjmení] byla u žalobkyně pojištěna a škoda vznikla v prostorách uvedených v pojistné smlouvě [číslo] tak žalobkyně uhradila v rámci pojistné události [číslo] dne 18. 12. 2018 poškozenému [jméno] [příjmení] částku ve výši 46 467 Kč za poškozené věci. Žalobkyně tak vyplatila celkovou částku ve výši 76 447 Kč. Žalovaná tak porušila svoji obecnou prevenční povinnost a způsobila jmenovaným škodu, kterou uhradila žalobkyně. Dnem výplaty pojistného plnění přešla pohledávka na žalobkyni. Žalobkyně tak má nárok na úhradu vyplaceného pojistného plnění ve výši 66 634 Kč (tj. skutečné škody). K úhradě této částky byla žalovaná písemně vyzvána dne 1. 6. 2020, avšak neuhradila ničeho. Následně byla žalované zaslána předžalobní upomínka dne 27. 4. 2021. Z důvodu prodlení žalované tak žalobkyně požaduje rovněž úrok z prodlení v zákonné výši. Při jednání zástupce žalobkyně uvedl, že by žalobkyně souhlasila se splátkami ve výši 2 600 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek.

2. Žalovaná je omezena ve svéprávnosti a jejím opatrovníkem je [územní celek]. Opatrovník ve svém vyjádření uvedl, že uznává nárok uplatněný žalobcem, a to v rozsahu 66 634 Kč. Dále uvedl, že žalovaná je od 9. 1. 2020 umístěná v Psychiatrické nemocnici [obec] ([anonymizováno]), kde vykonává ústavní ochrannou léčbu. Řízení o svéprávnosti bylo zahájeno ode dne 19. 11. 2019, z čehož vyplývá, že žalovaná k výzvě žalobkyně ze dne 1. 6. 2020 nebyla schopna se vyjádřit, a proto by měl soud zvážit nárok žalobkyně na příslušenství k dlužné částce. Při jednání opatrovník uvedl, že žalovaná pobírá invalidní důchod, který v prosinci 2021 činil částku 9 723 Kč, přičemž z této částky jsou pravidelně hrazeny měsíční splátky dluhu, který má žalovaná u [právnická osoba] ve výši 5 000 Kč a dluhu u [příjmení] [příjmení] za náklady řízení ve výši 1 400 Kč. Oba tyto dluhy by měly být splaceny v květnu 2022. Žalovaná je nemajetná, k 22. 12. 2021 činil zůstatek na účtu, který pro ni vede opatrovník částku 46 946 Kč, dále má depozitní účet v PN [obec], ze kterého se hradí kapesné a služby, se zůstatkem ve výši 85 060 Kč (ke dni 22. 2. 2021). Aktuální výše zůstatku není opatrovníkovi známa. Zde má uložené své úspory a na tento depozitní účet jí opatrovník nic nezasílá. Dále opatrovník požádal o možnost hrazení žalované částky ve splátkách. Opatrovník považuje nárok žalobkyně na úrok z prodlení za nedůvodný, neboť žalovaná v době zaslání výzvy k úhradě dluhu byla hospitalizována v [anonymizováno].

3. Z pojistné smlouvy o pojištění domácnosti DO6 ze dne 28. 11. 2008 soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení]. Žalobkyně se zavázala v případě vzniku pojistné události vyplatit klientovi sjednané pojistné plnění a klient se zavázal platit pojistné. Předmětem bylo pojištění domácnosti na adrese [adresa] Součástí smlouvy byl i dotazník pro stanovení minimální pojistné hodnoty souboru movitých věcí.

4. Z pojistné smlouvy o pojištění domácnosti DO8 ze dne 10. 6. 2015 soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení]. Žalobkyně se zavázala v případě vzniku pojistné události vyplatit klientovi sjednané pojistné plnění a klient se zavázal platit pojistné. Předmětem bylo pojištění domácnosti na adrese [adresa] Součástí smlouvy byl i dotazník pro stanovení minimální pojistné hodnoty souboru movitých věcí a upozornění pojistitele podle občanského zákoníku.

5. Z oznámení škodní události majetku [číslo] ze dne 17. 9. 2018 soud zjistil, že předmětná událost ze dne 12. 9. 2018 byla ohlášena žalobkyni. Z žádosti o dodání dokumentů k vyřízení škodné události [číslo] ze dne 18. 9. 2018 soud zjistil, že žalobkyně požádala [jméno] [příjmení] o zaslání dokumentů souvisejících s předmětnou škodnou událostí. Ze sdělení ze dne 6. 12. 2018 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byla opětovně vyzvána k předložení dokumentů souvisejících s pojistnou událostí. Z faktury ze dne 24. 9. 2018 soud zjistil, že [anonymizováno]. [příjmení] uhradila částku 1 980 Kč za kontrolu a vyčištění kotle a ohřívače vody z důvodu zakouření objektu. Z nájemní smlouvy ze dne 30. 6. 2015 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] pronajala předmětnou bytovou jednotku [jméno] [příjmení].

6. Ze sdělení Hasičského záchranného sboru Kraje [obec] ze dne 12. 11. 2018 soud zjistil, že dne 12. 9. 2018 vznikl požár na adrese [adresa]. Bylo zjištěno, že požár vznikl v bytové jednotce v prvním patře. Příčinou požáru bylo nedbalostní jednání [celé jméno žalované], narozené 14. 7. 1960 při kouření cigarety v pokoji bytové jednotky. Při kouření došlo k zapadnutí nedopalku cigarety nebo žhavého uhlíku tabáku do lůžkovin postele, kde došlo k iniciaci požáru materiálů, které při styku se žhnoucí cigaretou podléhají žhnutí a následně přecházejí do plamenného hoření. V přímé souvislosti s příčinou vzniku požáru bylo jednání [celé jméno žalované], kdy její nedbalostí nebo neopatrností došlo ke vzniku požáru. Tímto jejím jednáním došlo k porušení § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Tím se dále dopustila přestupku na úseku požární ochrany podle § 78 odst. 1 písm. l) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně.

7. Ze zápisu o poškození věcí movitých a nemovitých soud zjistil, že v bytě [anonymizováno]. [příjmení] došlo ke zničení: sedací soupravy (gauč + křeslo) asi za cenu 45 000 Kč (křesla ovšem již nebyla součástí bytu), hraček (plyšové, mechanické) v množství asi tří pytlů za cenu 4 500 Kč, dětské oblečení v ceně 2 000 Kč. Dále klient uplatňuje kontrolu a vyčištění ohřívače vody a plynového kotle za cenu 1 980 Kč. Z oznámení o poskytnutí pojistného plnění z pojistné události [číslo] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] bylo poskytnuto plnění ve výši 29 980 Kč. Z dopisu žalované ze dne 1. 6. 2020 soud zjistil, že u žalované byl uplatněn regresní nárok ve výši 29 980 Kč v souvislosti s poškozením věcí [anonymizováno]. [příjmení]. Žalobkyně dále předložila fotografie poškozeného bytu, ze kterých soud zjistil rozsah poškození požárem.

8. Z předžalobní výzvy ze dne 27. 4. 2021 a dodejky soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 66 634 Kč, přičemž výzva byla zaslána na adresu [adresa]. [Anonymizovaný odstavec.]

10. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela dne 28. 11. 2008 s [jméno] [příjmení] pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění domácnosti na adrese [adresa]. Žalobkyně dále uzavřela dne 10. 6. 2015 s [jméno] [příjmení] pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění domácnosti na adrese [adresa]. Dále má soud za prokázané, že dne 12. 9. 2018 asi od 22:45 hodin na adrese [adresa] patře panelového domu, konkrétně v bytě obývaném žalovanou. Tímto požárem a zplodinami hoření byly poškozeny i další prostory panelového domu mimo jiné i výše uvedené byty pojištěné žalobkyní. Příčinou vzniku požáru bylo nedbalostní jednání žalované při kouření cigarety v pokoji bytové jednotky panelového domu. Při kouření došlo k zapadnutí nedopalku cigarety nebo žhavého uhlíku tabáku do lůžkovin postele, kde došlo k iniciaci požáru materiálů, které při styku se žhnoucí cigaretou podléhají žhnutí a následně přecházejí do plamenného hoření. Tímto tak došlo k poškození pojištěných bytů, a proto žalobkyně vyplatila pojistné plnění [jméno] [příjmení] ve výši 46 467 Kč a [jméno] [příjmení] ve výši 29 980 Kč, tj. celkem 76 447 Kč. Žalobkyně uplatnila tzv. regres vůči žalované ve výši skutečné škody (66 634 Kč), ale žalovaná tuto částku neuhradila. Následně tak žalobkyně zaslala žalované dne 27. 4. 2021 předžalobní výzvu, přičemž žalovaná byla v té době v [anonymizováno]. Opatrovník žalované po podání žaloby nárok žalobkyně uznal co do částky 66 634 Kč.

11. Podle ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2820 odst. 1 o. z. platí, že vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně.

12. Podle § 2900 o. z. platí, že vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Podle § 2910 o. z. platí, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 2894 odst. 1 o. z. platí, že povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

13. Podle § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně platí, že fyzická osoba je povinna si počínat tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení.

14. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Po zhodnocení provedených důkazů a v souladu s uvedenými zákonnými ustanoveními soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení částky 66 634 Kč je důvodný. Žalobkyně prokázala, že žalovaná svým jednáním porušila ustanovení zákona o požární ochraně, čímž zavinila vznik požáru, který poškodil mimo jiné i prostory a věci pojištěné žalobkyní. Majitelé poškozených bytů a poškozených věcí by tak měli nárok na náhradu škody. Žalobkyně tak v souladu s pojistnými smlouvami vyplatila pojistné plnění, čímž nárok poškozených na náhradu škody přešel na žalobkyni, a to ve výši poskytnutého pojistného plnění.

16. Soud se dále zabýval oprávněností příslušenství. Soud vzal do úvahy, že v době zaslání výzvy k plnění žalobkyní, byla žalovaná dlouhodobě hospitalizována v psychiatrické nemocnici, přičemž nebyla schopna na tuto výzvu nijak reagovat, navíc byla již v té době omezena ve svéprávnosti. Soud při určení okamžiku prodlení tak vyšel až z doručení žaloby opatrovníku žalované dne 10. 11. 2021. K tomuto datu poté soud připočetl sedmidenní lhůtu k plnění, kterou žalobkyně poskytla ve své výzva žalované. Žalovaná se tak dostala do prodlení až ode dne 19. 11. 2021. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, tak náleží žalobkyni úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to z částky 66 634 Kč od 19. 11. 2021 do zaplacení. Ze stejných důvodů tak soud žalobu zamítl ohledně zákonného úroku z prodlení ze stejné částky za období od 7. 5. 2021 do 18. 11. 2021.

17. Soud se rovněž zabýval způsobem splácení žalované částky. Bylo prokázáno, že žalovaná nedisponuje takovým majetkem, aby mohla žalovanou částku jednorázově zaplatit. Příjem žalované představuje pouze invalidní důchod. Jelikož obě strany souhlasily se splátkami ve výši 2 600 Kč měsíčně, tak soud rozhodl podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), a uložil žalované zaplatit žalovanou částku prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 2 600 Kč, které jsou splatné vždy k 15. dni příslušného měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 150 o. s. ř. tak, že ve věci úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Podle názoru soudu jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele, které tento postup odůvodňují. Soud při zkoumání těchto důvodů vycházel z judikatury např. z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 8. 2018, sp. zn. 33 Cdo 1529/2017:„ Při zkoumání, zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, soud přihlíží v první řadě k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení; je třeba přitom vzít na zřetel nejen poměry toho, kdo by měl hradit náklady řízení, ale je nutno také uvážit, jak by se takové rozhodnutí dotklo zejména majetkových poměrů oprávněného účastníka.“. Soud tyto důvody spatřuje zejména ve skutečnosti, že žalovaná má příjem pouze z invalidního důchodu ve výši 9 723 Kč měsíčně, ze kterého navíc splácí dluhy ve výši 5 000 Kč a 1 400 Kč. Žalovaná dlouhodobě pobývá v psychiatrické nemocnici a její zdravotní stav neumožnuje výkon výdělečné činnosti, přičemž tento stav je trvalý a bez možnosti výrazného zlepšení. Žalovaná má pouze menší finanční obnos deponovaný v psychiatrické nemocnici, ze kterého jsou hrazeny její základní životní potřeby. Téměř celý příjem žalované je vyčerpán splácením vzniklých dluhů a po právní moci tohoto rozsudku bude zatížen novými splátkami. Škoda v posuzované věci vznikla z důvodu nedbalého jednání žalované, ale žalovaná již v té době byla nepříznivě ovlivněna svým rozvíjejícím se duševním onemocněním. Ostatně i to je důvodem, proč Okresní státní zastupitelství v Jihlavě podalo návrh na zahájení řízení o svéprávnosti a proč výsledkem tohoto řízení bylo omezení svéprávnosti žalované. Soud si je vědom výjimečného charakteru ustanovení § 150 o. s. ř. a nutnosti pečlivého zvážení jeho použití, přičemž již při jednání soud žalobkyni sdělil, že uvažuje o použití zmíněného ustanovení a umožnil jí se k takovému postupu soudu vyjádřit. Soud došel k závěru, že v projednávané věci jsou dány důvody zvláštního zřetele a že nepřiznání náhrady nákladů řízení nebude mít výrazný negativní vliv na žalobkyni. Z těchto důvodů se soud rozhodl aplikovat předmětné ustanovení a nepřiznat žalobkyni náhradu nákladů řízení.