18 C 28/2022

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 695 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 695 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 695 Kč od 8. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě soudní poplatek ve výši 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na úhradu nákladů, jež jí vznikly dne 3.1.2021 v souvislosti s dopravou žalovaného do zdravotnického zařízení, kam byl převezen příslušníky Policie ČR k odbornému lékařskému vyšetření, které bylo spojeno s odběrem biologického materiálu na zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiných návykových látek v organismu, jelikož vzniklo důvodné podezření, že řídil motorové vozidlo pod jejich vlivem. Výsledkem laboratorního vyšetření moči bylo pozitivní zjištění přítomnosti cannabinoidů. Tyto náklady dosáhly výše 218 Kč. Dále žalobkyně požadovala s odkazem na ust. § 24 odst. 2 a 3 zák. č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, po žalovaném zaplacení částky 477 Kč, který byly žalobkyní uhrazeny za odborné lékařské vyšetření. Podle § 24 odst. 2 zák. č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Podle § 24 odst. 3 zák. č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, Probační a mediační služba, zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči12), zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Žalobkyně v řízení prokázala, že dne 3.1.2021 dopravila žalovaného jako podezřelého ze spáchání přestupku do zdravotnického zařízení k vyšetření krve, a to pro důvodné podezření, že se přestupku dopustil pod vlivem návykových látek. Výši nákladů za dopravu žalobkyně doložila protokolem o vyčíslení nákladů za použití služebního vozidla. Dále žalobkyně též výsledky příslušných laboratorních vyšetření prokázala, že u žalovaného došlo ke zjištění přítomnosti návykových látek a doložila úhradu částky 477 Kč za provedené odběry a laboratorní vyšetření. Žalovaný byl k úhradě celkové dlužné částky ve výši 695 Kč vyzván dopisem, v němž byla stanovena lhůta patnácti dnů k úhradě. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, je povinen vedle dlužné částky hradit i úroky z prodlení, stanovené v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb. Vzhledem k zákonnému osvobození žalobce od placení soudních poplatků ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je k úhradě soudního poplatku ve výši 400 KČ ve smyslu ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. povolán žalovaný. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.