18 C 280/2023

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , IČO Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0 o 87 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 50 000 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 37 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 87 500 Kč od 5. 4. 2023 do 31. 7. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 37 500 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 87 500 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že se žalovanou uzavřela dne 25. 1. 2023 smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 50 000 Kč, který měl být splacen v celé výši ke dni 4. 4. 2023. Pro případ prodlení s úhradou jakékoli jednotlivé splátky si strany dojednaly jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalovaná byla v prodlení s úhradou pěti splátek, a proto jednorázová sankce činí 2 500 Kč. Smlouva byla uzavřena elektronicky po registraci žalované na internetových stránkách žalobkyně, ověření fotokopie dokladu totožnosti, zaslání verifikační platby a akceptování návrhu smlouvy v prostřední uživatelského účtu žalované zadáním uživatelského jména a kódu zaslaného prostřednictvím SMS. Žalobkyně po žalované tedy požaduje uhrazení částky 87 500 Kč sestávající z 50 000 Kč představující nesplacenou jistinu, 2 500 Kč představující smluvní pokutu a 35 000 Kč představující poplatek za poskytnutí úvěru. Finanční prostředky žalobkyně žalované vyplatila dne 25. 1. 2023 na bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaná ničeho neuhradila. Předžalobní upomínka byla žalované zaslána dne 24. 7. 2023.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně svoji neúčast u jednání omluvila. Soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků v souladu s občanským soudním řádem (dále jen „o.s.ř.“).

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z dokumentu označeného „Smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, “ ze dne 25. 1. 2023 soud zjistil, že žalobkyně zde označená jako společnost se zavázala poskytnout žalované označené jako klient a identifikované jménem, příjmením, datem narození, rodným číslem, adresou místa podnikání, identifikačním číslem osoby, telefonním číslem, e-mailovou adresou a číslem bankovního účtu peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky spolu s jeho příslušenstvím a poplatky za poskytnutí vrátit v pěti pravidelných splátkách každých 14 dní po 17 000 Kč, nejpozději do 4. 4. 2023. Finanční prostředky byly poskytnuty výlučně na financování podnikatelských potřeb žalované bez omezení konkrétního podnikatelského účelu. Poplatek za poskytnutí činil 1 % za každý den čerpání, tj. 35 000 Kč. V případě prodlení klienta s úhradou jakékoli jednotlivé splátky je tento povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 500 Kč, dále úroky z prodlení 0,5 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny a smluvní pokutu 0,1 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny. Listina nebyla ze strany žalované vlastnoručně podepsána, kdy na místo podpisu byl uveden kód SMS verifikace č. , hodnota, .

5. Z kopie dokladu totožnosti soud zjistil, že žalobkyně disponuje fotokopií občanského průkazu vystaveného na jméno žalované č. , tel. číslo, ze dne 22. 5. 2017.

6. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 25. 1. 2023 soud zjistil, že z účtu žalobkyně dne 25. 1. 2023 odešla platba ve výši 50 001 Kč na účet č. , č. účtu, pod ID transakce , Anonymizováno, . Z účtu č. , hodnota, označeného jménem žalované byla odeslána platba 1 Kč. V případě účtu č. , č. účtu, se podle sdělení , právnická osoba, . jedná o běžný účet, k němuž má dispoziční oprávnění pouze žalovaná. Účet byl založen pro fyzickou osobu.

7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 24. 7. 2023 zaslané dle podacího lístku téhož dne soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky do tří dnů.

8. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaná se žalobkyně měla uzavřít smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které jí byla poskytnuta částka ve výši 50 000 Kč, a to převodem na její bankovní účet. Žalovaná se měla zavázat vrátit poskytnutou finanční částku včetně příslušenství a poplatku za poskytnutí úvěru v pravidelných pěti splátkách s poslední splátkou dne 4. 4. 2023. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě svého dluhu.

9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

10. Podle ustanovení § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle ustanovení § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle ustanovení § 554 o. z. ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

12. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o podnikatelském úvěru mezi žalobkyní a žalovanou. Podle soudu se nejednalo o úvěr na podnikání, neboť ze samotné smlouvy nevyplývá žádný podnikatelský záměr žalované, a není ani zřejmé, zda je tento určen na podnikání. Samotné označení žalované coby osoby fyzické podnikající či obecná sdělení, že úvěr je určen k podnikatelským potřebám není dle soudu dostačující. Nadto byly finanční prostředky žalobkyní poskytnuty na osobní běžný účet žalované, nikoli na účet podnikatelský. Tyto skutečnosti nasvědčují tomu, že žalovaná v právním vztahu nevystupovala jako fyzická osoba podnikající, ale jako osoba nepodnikající, soukromá a tedy jako spotřebitel.

14. V řízení ovšem nebylo prokázáno ani řádné uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovanou v podobě předložené soudu. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být podle zákona uzavřena v písemné formě a rovněž musí být poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu přitom zákon považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, přitom rozlišuje elektronický podpis a zaručený elektronický podpis. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle ustanovení § 5 a 7 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva mezi účastníky uzavřena elektronicky prostřednictvím webového rozhraní klientského účtu žalované na internetových stránkách žalobkyně, přičemž žalovaná smlouvu o úvěru nepodepsala. Žalobkyně soudu předložila znění předmětné smlouvy ve formátu elektronického souboru .pdf, tedy v jiném formátu, než v jakém měla být smlouva v prostředí webového rozhraní uzavřena. Z této skutečnosti nelze dospět k závěru, že znění této smlouvy v okamžiku její akceptace žalovanou bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tudíž že nedošlo k jeho následné změně. Není totiž zřejmé, kdo, kdy a jak tyto dokumenty vytvořil. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnost. V takovém případě je však nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalované uzavřít předmětnou smlouvu o úvěru v podobě předložené soudu, neboť tato smlouva nebyla žalovanou podepsána, a že současně nebyla dodržena písemná forma smlouvy. Žalobkyni se tudíž nepodařilo prokázat, že výsledkem jednání s žalovanou bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu a že tato smlouva byla uzavřena v písemné formě. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že při uzavírání uvedené smlouvy nebyla prokázána vůle žalované uzavřít předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru v soudu předloženém znění, a tudíž se jednalo o zdánlivé jednání, k němuž se nepřihlíží. Soud proto uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovanou v podobě předložené soudu.

15. Žalobkyně však soudu prokázala, že poskytla žalované finanční prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaná nic na tuto částku neuhradila. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena ani smlouva o podnikatelském úvěru, ani smlouva o spotřebitelském úvěru a není mezi nimi jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť ta jí plnila bez právního důvodu, a ve smyslu ustanovení § 2993 věty první o.z. má žalobkyně právo na vrácení toho, co žalované plnila. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila. Soud tudíž rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poskytnutou částku ve výši 50 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky dle ustanovení § 1970 o.z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaná byla povinna závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co ji o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo předžalobní výzvou podanou k poštovní přepravě dne 24. 7. 2023 s lhůtou splatnosti do 3 dnů. Tato výzva mohla být žalované doručena nejdříve dne 27. 7. 2023 (podle § 573 o.z.) a lhůta k plnění jí tak uplynula dne 31. 7. 2023 a teprve následujícím dnem po uplynutí této lhůty se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dluhu. Proto soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 50 000 Kč až do 1. 8. 2023. Soud tak zamítl žalobu ohledně částky 37 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 87 500 Kč od 5. 4. 2023 do 31. 7. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 37 500 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně zákonného úroku z prodlení) částky 99 078,76 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 54 191,78 Kč, tj. z 54,7 %, zatímco žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky tj. z 45,3 %. Úspěch žalobkyně a úspěch žalované byl zhruba stejný, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.