18 C 286/2024

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 12 248,54 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 248,54 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 735 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 021,11 Kč od 25. 2. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 10 221,11 Kč od 3. 8. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 227,43 Kč od 25. 2. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 12 248,54 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně (společností , právnická osoba, .) dne 5. 8. 2022 smlouvu o bankovních produktech a službách, v rámci které bylo mezi smluvními stranami ujednáno zřízení a vedení běžného účtu pro žalovanou č. , č. účtu, a poskytnutí kontokorentního úvěru , název úvěru, k tomuto běžnému účtu. Žalované byl poskytnut úvěrový limit ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala mít na běžném účtu dostatečný kreditní zůstatek, a to minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání , název úvěru, . Žalovaná se současně zavázala nepřekročit výši poskytnutého úvěrového limitu a neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoli svého závazku ze smlouvy. Žalovaná však porušila smluvní ujednání, když překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Předchůdkyně žalobkyně proto zrušila žalované poskytování kontokorentního úvěru a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 10 221,11 Kč převedla dne 29. 3. 2023 na nově otevřený úvěrový účet č. , č. účtu, . Po převedení tohoto debetního zůstatku bylo žalované umožněno splácet jej ve splátkách spolu s úrokem a poplatky za vedení úvěrového účtu. Žalovaná však dlužnou částku nesplácela řádně a včas. Předchůdkyně žalobkyně proto celou dlužnou částku zesplatnila s účinností ke dni 2. 8. 2023, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 2. 8. 2023 se současnou výzvou k úhradě dluhu. Svůj dluh žalovaná neuhradila, od toho dne se proto dlužná jistina úročí úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek ve výši 29 % ročně. Po převedení nepovoleného debetu z běžného účtu na úvěrový účet se žalovaná znovu dostala do nepovoleného záporného zůstatku na svém běžném účtu č. , č. účtu, ve výši 227,43 Kč. Pohledávka za žalovanou z nepovoleného debetu na úvěrovém účtu v celkové výši 12 756,11 Kč i pohledávka z nepovoleného debetu na běžném účtu ve výši 227,43 Kč byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 2. 2024 s účinností ke dni 21. 2. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 15. 3. 2024. Od okamžiku postoupení pohledávek žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, a to ani k předžalobní upomínce. Žalobkyně tedy požaduje z titulu nepovoleného debetu na úvěrovém účtu úhradu dlužné jistiny úvěru ve výši 10 221,11 Kč a poplatků a smluvní pokuty ve výši 1 800 Kč (jako příslušenství pohledávky žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 735 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 10 221,11 Kč od 3. 8. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 021,11 Kč od 25. 2. 2024 do zaplacení). Z titulu nepovoleného debetu na běžném účtu žalobkyně žádá úhradu dlužné jistiny ve výši 227,43 Kč (jako příslušenství této pohledávky žalobkyně požaduje úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 227,43 Kč od 25. 2. 2024 do zaplacení).

2. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že před poskytnutím úvěru její předchůdkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalované. Předchůdkyně žalobkyně vycházela především z údajů poskytnutých žalovanou v žádosti o povolení debetního zůstatku ze dne 5. 8. 2022, ale také lustrací v interních a externích databázích (zejména bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku, databázi , právnická osoba, ). Předchůdkyně žalobkyně současně využívala historická data , právnická osoba, při posuzování výdajů žalované se zohledněním částky životního minima. Tímto postupem byl zjištěn dostatečný měsíční zůstatek žalované pro řádné splácení úvěru, úvěr byl tedy žalované poskytnut.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Vzhledem k tomu, že skutkový stav věci bylo možné v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), zjistit jen na základě listinných důkazů předložených účastníky a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, resp. soud takový souhlas podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, když se účastníci k výzvě soudu nevyjádřili, soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z listiny označené jako Smlouva o bankovních produktech a službách ze dne 5. 8. 2022 soud zjistil, že je to dohoda uzavřená mezi předchůdkyní žalobkyně jako bankou a žalovanou jako klientem o vzájemných právech a povinnostech při poskytování bankovních produktů a služeb, které budou mezi stranami ujednány. Tato smlouva je opatřena podpisy obou smluvních stran.

5. Z listiny označené jako Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené mezi klientem a bankou dne 5. 8. 2022 soud zjistil, že se jedná o dohodu mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou ze dne 5. 8. 2022 na zřízení běžného účtu č. , č. účtu, pro žalovanou a poskytnutí úvěrového limitu , název úvěru, do výše 7 000 Kč k tomuto běžnému účtu. Mezi stranami bylo ujednáno, že na účtu musí být minimální měsíční kreditní příjem ve výši 50 % povoleného limitu. Úroková sazba byla sjednána ve výši 21,99 % p.a., v případě nepovoleného debetního zůstatku se sjednává úroková sazba ve výši 29 % p.a. Součástí dohody je také ujednání o poplatcích, které by měla žalovaná (např. poplatek za zaslání každé upomínky ve výši 600 Kč). Tato dohoda je datována ke dni 5. 8. 2022 a je opatřena podpisy obou smluvních stran. Nedílnou součástí smlouvy je formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru podepsaný žalovanou dne 5. 8. 2022, který obsahuje souhrnný přehled smluvního ujednání o poskytnutí úvěrového limitu.

6. Z výpisů z úvěrového účtu žalované č. , č. účtu, soud zjistil, že ode dne 29. 3. 2023 je evidováno čerpání úvěru žalovanou ve výši -10 221,11 Kč. Z popisu této transakce vyplývá, že došlo k převedení této částky z účtu žalované č. , č. účtu, . Tato částka je evidovaná jako jistina úvěru. Žalované byl dne 15. 5. 2023, 12. 6. 2023 a 12. 7. 2023 předepsán poplatek za upomínku vždy ve výši 600 Kč (uvedené bylo zjištěno také z předložené platební historie na úvěrovém účtu). Z rozložení transakcí na výpisu bylo zjištěno, že žalovaná na vyčerpanou jistinu úvěru neuhradila žádné splátky jistiny, úroky ani poplatky.

7. Z oznámení ze dne 3. 8. 2023 soud zjistil, že žalovaná byla informována o zesplatnění celého neuhrazeného dluhu ve výši 12 021,11 Kč s účinností ke dni 2. 8. 2023. Žalovaná byla vyzvána k okamžité úhradě dluhu, nejpozději do 17. 8. 2023. Ve spojení s výpisy z úvěrového účtu bylo dále zjištěno, že po splatnosti úvěru činí dlužná jistina 10 221,11 Kč, poplatky 1 800 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení z jistiny 735 Kč.

8. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne 13. 2. 2024 a seznamu postupovaných pohledávek, jež je přílohou smlouvy, soud zjistil, že mezi předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem bylo ujednáno postoupení mimo jiné i pohledávky za žalovanou jako dluhu vzniklého na účtu č. , č. účtu, a č. , č. účtu, . Součástí smlouvy o postoupení pohledávek je i dohoda o úplatě za postoupení pohledávek a ujednání, že k postoupení pohledávek dojde okamžikem zaplacení této úplaty. Z potvrzení ze dne 21. 2. 2024 bylo dále zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně potvrdila přijetí úplaty za postoupené pohledávky dne 21. 2. 2024 a tímto okamžikem byly pohledávky na žalobkyni postoupeny.

9. Z oznámení ze dne 27. 2. 2024 soud zjistil, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávek z účtu č. , č. účtu, a č. , č. účtu, na žalobkyni. Podací lístek osvědčuje odeslání tohoto oznámení žalované dne 15. 3. 2024.

10. Z výzvy ze dne 21. 5. 2024 soud zjistil, že žalovaná byla naposledy před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu. Žalované bylo oznámeno, že dluh vyplývající z pohledávky č. , č. účtu, (odpovídající číslu účtu) se v případě neuhrazení bude navyšovat o úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 221,11 Kč a o úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 221,11 Kč a poplatků ve výši 1 800 Kč. V případě neuhrazení pohledávky č. , č. účtu, se tato bude navyšovat o úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 227,43 Kč, jež představuje nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Žalované byla poskytnuta lhůta k plnění do 5. 6. 2024. Podací lístek osvědčuje odeslání výzvy žalované dne 22. 5. 2024.

11. Z žádosti o povolení debetního zůstatku , název úvěru, ze dne 5. 8. 2022 soud zjistil, že žalovaná požádala o poskytnutí úvěru formou úvěrového rámce do výše 7 000 Kč. Žalovaná současně uvedla, jaké jsou její osobní a majetkové poměry. V době žádosti žalovaná žila u rodičů, byla svobodná, neměla žádnou vyživovací povinnost, její nejvyšší dosažené vzdělání bylo základní a měla příjem z pracovního poměru uzavřeného na dobu určitou od 2. 2. 2021 do 31. 12. 2022, s tím, že žalovaná nebyla ve zkušební době, ani ve výpovědní lhůtě. Žalovaná uvedla svůj průměrný čistý měsíční příjem za poslední tři měsíce předcházející žádosti ve výši 22 128 Kč. Ze mzdy jí nebyly strhávány žádné srážky. Dále uvedla, že celkový čistý měsíční příjem celé domácnosti byl 52 000 Kč. Mezi své výdaje uvedla náklady na bydlení ve výši 2 851 Kč měsíčně a ostatní nezbytné měsíční náklady ve výši 1 252 Kč. Dle svých tvrzení neměla žalovaná v době žádosti jiné měsíční splátky. Podpisem žádosti žalovaná mj. potvrdila, že všechny uvedené informace jsou pravdivé, úplné a správné.

12. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vycházela primárně z údajů uvedených žalovanou. Při vyhodnocování úvěruschopnosti žalované byl brán v úvahu žalovanou deklarovaný čistý měsíční příjem ve výši 22 128 Kč. Tato skutečnost byla předchůdkyní žalobkyně ověřena oproti předloženému potvrzení o výši příjmu (toto potvrzení bylo soudu rovněž předloženo). Dále byl brán v úvahu celkový měsíční příjem domácnosti žalované ve výši 52 000 Kč a osobní stav žalované. Podíl žalované na nákladech bydlení byl zjištěn ve výši 42,55 %. Předchůdkyně žalobkyně potom vzala v úvahu měsíční výdaje žalované v tvrzené výši 1 252 Kč. Současně ale zjistila, že navzdory tvrzení žalovaná měla dosavadní měsíční splátky jiného úvěrového produktu u předchůdkyně žalobkyně ve výši 6 105,11 Kč. Předchůdkyně žalobkyně rovněž kalkulovala s výslednou měsíční splátkou požadovaného úvěru ve výši 350 Kč při schváleném úvěrovém rámci 7 000 Kč.

13. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaná a předchůdkyně žalobkyně spolu uzavřely dne 5. 8. 2022 dohodu na zřízení běžného účtu, k němuž bude žalované poskytnut kontokorentní úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala tento úvěrový rámec nepřekročit a zajistit na běžném účtu dostatečné množství finančních prostředků pro řádné splácení vyčerpané jistiny úvěru a sjednaného úroku (příp. poplatků). Žalovaná však jednorázově na jistině úvěru vyčerpala částku ve výši 10 221,11 Kč. Tato částka nepovoleného debetního zůstatku byla převedena na úvěrový účet, v rámci kterého mělo dojít k jeho postupnému uhrazení. Žalovaná však na tento dluh ničeho neuhradila. Předchůdkyně žalobkyně proto ke dni 2. 8. 2023 zesplatnila celý neuhrazený dluh ve výši 12 021,11 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 10 221,11 Kč a dlužných poplatků ve výši 1 800 Kč. Po tomto datu se žalovaná znovu dostala do nepovoleného debetního zůstatku na svém běžném účtu, a to v částce 227,43 Kč. Pohledávka za žalovanou z úvěrového i běžného účtu byla postoupena na žalobkyni s účinností ke dni 21. 2. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 27. 2. 2024. Po postoupení pohledávky žalovaná svůj dluh neuhradila. Naposledy před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 21. 5. 2024, v níž byla žalované poskytnuta lhůta k plnění nejpozději do 5. 6. 2024. Výzva byla odeslaná žalované dne 22. 5. 2024.

14. Pokud jde o otázku ověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy, soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru zjišťovala osobní a majetkové poměry žalované, přičemž vycházela primárně z údajů uváděných žalovanou v žádosti o úvěr, ale také z interních zdrojů a zjištěné informace vyhodnocovala ve spojení se statistickými daty. V době žádosti o úvěr žalovaná žila u rodičů, byla svobodná, neměla žádnou vyživovací povinnost, její nejvyšší dosažené vzdělání bylo základní a měla příjem ze zaměstnání v průměrné výši 22 128 Kč čistého měsíčně. Ze mzdy nebyly strhávány žádné srážky. Celkový příjem domácnosti žalované činil 52 000 Kč. Výdaje žalované představovaly náklady na bydlení ve výši 2 851 Kč měsíčně, když podíl žalované na nákladech na bydlení (s ohledem na druh jejího bydlení) byl předchůdkyní žalobkyně určen ve výši 42,55 %. Další měsíční výdaje žalované činily 1 252 Kč. Žalovaná byla také povinna měsíčně hradit splátky jiného úvěru poskytnutého předchůdkyní žalobkyně ve výši 6 105,11 Kč (přestože žalovaná tvrdila, že žádné splátkové zatížení nemá). Na základě všech zjištěných informací neměla předchůdkyně žalobkyně důvodné pochybnosti o schopnosti žalované vyčerpaný úvěr řádně splácet.

15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., tj. ve znění účinném v období od 29. 5. 2022 do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

18. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

19. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

20. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na předmětný závazkový vztah je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalované. Předmětný závazkový vztah soud tedy soud posuzuje jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, a to i pokud se jedná o pohledávku z běžného účtu žalované, neboť žalované bylo umožněno, aby peněžní prostředky na účtu přečerpávala (§ 2665 o. z.). Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je na prvním místě splnění formy právního jednání v souladu s § 561 a § 562 o. z. Vzhledem k tomu, že všechny smlouvy mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly vlastnoručně podepsány, soud má tuto podmínku za splněnou (tj. soud má za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva ve znění předloženém soudu). Další podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, kdy věřitel nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem, ale tato tvrzení si sám prověření, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 33 Cdo 2178/2018). Spotřebitelský úvěr může být poskytnut pouze za situace, kdy je z informací zjištěných věřitelem zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splatit (resp. nebudou důvodné pochybnosti o této schopnosti).

21. V projednávané věci žalobkyně tvrdila a prokazovala, že zjišťovala informace o poměrech přímo od žalované, tyto informace si ověřila a podrobila pečlivému hodnocení. Pokud jde o základní zdroj informací, tj. žádost o úvěr obsahující žalovanou tvrzené údaje, soud uvádí, že předchůdkyně žalobkyně postupovala s takovou mírou pečlivosti a obezřetnosti, kterou po ní bylo možné požadovat. Předchůdkyně žalobkyně si ověřila tvrzené příjmy žalované oproti předloženým výplatním páskám (tj. nespoléhala se pouze na tvrzení žalované), a stejně postupovala i v případě výdajů tvrzených žalovanou. Předchůdkyně žalobkyně zcela správně hodnotila náklady na bydlení žalované v porovnání s tím, že na těchto nákladech se spolupodílelo několik osob. Předchůdkyně žalobkyně postupovala správně také, pokud jde případně o další dluhové zatížení žalované, neboť se nespokojila s tvrzením žalované, že žádné jiné splátky nehradí, zatímco z interních zdrojů byly zjištěny splátky ve výši kolem 6 000 Kč měsíčně. Přestože předchůdkyně žalobkyně nevyužila jako podklad pro ověření pravdivosti žalovanou uvedených údajů výpisy z účtu, které soud považuje za zásadní pro zjištění skutečného hospodaření jedince s finančními prostředky, s ohledem na celý postup soud považuje ověření úvěruschopnosti žalované ze strany předchůdkyně žalobkyně za řádný. Žalobkyně prokázala, že nebyly důvodné pochybnosti o tom, že by žalovaná nebyla schopna úvěr splácet, aniž by byla vystavena životní nouzi, příp. že by byla ohrožena její vlastní výživa či výživa osob na žalované závislých. Soud uzavírá, že předchůdkyně žalobkyně postupovala v souladu se zákonem (doplněným ustálenou judikaturou), a že povinnost ověřit úvěruschopnost žalované splnila řádně s odbornou péčí.

22. Žalované tedy nebránily žádné objektivní důvody v tom, aby úvěr řádně splácela. Tím, že se dostala do nepovolených záporných debetů (jak na úvěrovém účtu, tak na běžném účtu), čerpala jistinu úvěru, kterou byla povinna vrátit spolu s dalšími platně ujednanými úhradami (jako poplatky či úroky). Žalobkyně prokázala, že žalovaná takto vyčerpala částku 10 221,11 Kč a 227,43 Kč. Žalovaná nárok žalobkyně nijak nezpochybnila, ani netvrdila a neprokázala, že by na svůj dluh cokoli uhradila. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou řádně postoupena, požadovanou částku 12 248,54 Kč společně s kapitalizovaným úrokem ve výši 735 a dalším příslušenstvím tak, jak bylo uplatněno žalobou. Úrok z prodlení žalobkyní náleží v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.

23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto postupem podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má vůči žalované právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na uplatnění svého práva. Tyto náklady představuje podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy a podání žaloby) ve výši 3x 300 Kč, když soud vycházel z tarifní hodnoty podle § 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 2 AT. Dále žalobkyni náleží v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) AT náhrada hotových výdajů v podobě režijního paušálu ve výši 3x 100 Kč, z uvedených částek v souladu s § 137 odst. 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 2 252 Kč. Lhůta k plnění byla žalované podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena obdobně, přičemž podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.