18 C 301/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale hlášená Adresa žalované o 68 464,71 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 542 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V částce 16 082,69 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 508,81 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 674,39 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 073,80 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 11 073,80 Kč od 14. 10. 2024 do zaplacení, v částce 25 840,02 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 390,59 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 380,09 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 873,04 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 18 873,04 Kč Anonymizováno od 20. 9. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 68 464,71 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná uzavřela se společností právnická osoba (dále též jako „právní předchůdkyní žalobkyně“) ve dnech datum a datum dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě smlouvy č. číslo ze dne datum předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou jistinu spolu s poplatkem ve výši 11 787 Kč sestávajícím z úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve Anonymizováno výši 5 965 Kč (s úrokovou sazbou 12,75 % ročně), částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 398 Kč v pravidelných 52 týdenních splátkách po 458 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně, když uhradila pouze 2 458 Kč a poslední platba byla provedena dne datum. Předchůdkyně žalobkyně evidovala dluh žalované na jistině ve výši 11 073,80 Kč a na poplatku 8 550,89 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni, o čemž byla žalovaná písemně informována. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem 23 587,07 Kč, přičemž ji tvořilo i navýšení účtované předchůdkyní žalobkyně, které žalobkyně žalobou neuplatňuje. Po postoupení pohledávky žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně žalobou požaduje úhradu částky 25 624,69 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 11 073,80 Kč, poplatků v neuhrazené výši 8 550,89 Kč a smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč (kterou žalobkyně požaduje ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 19 624,69 Kč ode dne následujícího po postoupení, tj. od datum do datum). Žalobkyně dále požaduje kapitalizované úroky ve výši 674,39 Kč (úrok ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny 11 073,80 Kč od datum do datum), kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 508,81 Kč (úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od datum do datum), úrok ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny 11 073,80 Kč od 14. 10. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 073,80 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení.

2. Na základě smlouvy č. číslo ze dne datum předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná rovněž potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala kromě poskytnuté jistiny zaplatit také poplatek ve výši 17 377 Kč sestávající z úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši Anonymizováno 10 485 Kč (s úrokovou sazbou 14,75 % ročně), částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 484 Kč, to vše v pravidelných 12 měsíčních splátkách po 3 115 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaná však ani v tomto případě nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradila dne datum a zaplatila pouze 3 000 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena rovněž na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem 41 089,28 Kč, přičemž ji tvořilo i navýšení účtované předchůdkyní žalobkyně, které žalobkyně touto žalobou neuplatňuje. Po postoupení pohledávky žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně žalobou požaduje úhradu částky 42 840,02 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 18 873,04 Kč, poplatků v neuhrazené výši 13 966,98 Kč a smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč (kterou žalobkyně požaduje ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 32 840,02 Kč ode dne následujícího po postoupení, tj. od datum do datum). Žalobkyně dále požaduje kapitalizované úroky ve výši 1 380,09 Kč (úrok ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny 18 873,04 Kč od datum do datum), kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 2 390,59 Kč (úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od datum do datum), úrok ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny 18 873,04 Kč od 20. 9. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 873,04 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení.

3. Žalobkyně tvrdila, že její předchůdkyně před uzavřením každé smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalované, a to především na základě informací získaných od žalované, které byly zaznamenány do zákaznických karet (takto předchůdkyně žalobkyně zjistila rodinné, majetkové, pracovní i jiné poměry žalované). Žalobkyně upozornila, že žalovaná podpisem smluv potvrdila, že uvedla úplné a pravdivé údaje a byla si vědoma následků spojených s uvedením nepravdivým informací. Předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná je schopna poskytnuté zápůjčky řádně splácet.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a věc projednal a rozhodnul pouze za přítomnosti žalobkyně.

5. Výpis z obchodního rejstříku dokládá, že žalobkyně je oprávněna poskytovat nebo zprostředkovat spotřebitelské úvěry.

6. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. číslo ze dne datum soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Podpis smlouvy oběma stranami osvědčuje, že tyto prostředky byly žalované poskytnuty v hotovosti právě oproti podpisu. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s poplatkem ve výši 9 863 Kč sestávajícím z úroku ve výši 5 965 Kč, částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 398 Kč (přičemž částka za komfortní poskytnutí a splácení činí 1 198 Kč a částka za flexibilní splácení činí 1 200 Kč). Současně se žalovaná zavázala uhradit poplatek za pojištění ve výši Anonymizováno 1 924 Kč. Celkem tedy měla žalovaná uhradit částku 23 787 Kč v 52 týdenních splátkách po 458 Kč (s poslední splátkou ve výši 429 Kč). Úroková sazba byla ujednána ve výši 86 % ročně jako pevné pro celou dobu trvání smlouvy. Současně byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž se žalovaná dostane do prodlení. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky.

7. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. číslo ze dne datum soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Podpis smlouvy oběma stranami osvědčuje, že tyto prostředky byly žalované poskytnuty v hotovosti právě oproti podpisu. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s poplatkem ve výši 15 469 Kč sestávajícím z úroku ve výši 10 485 Kč, částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 484 Kč (přičemž částka za komfortní poskytnutí a splácení činí 1 484 Kč a částka za flexibilní splácení činí 2 000 Kč). Současně se žalovaná zavázala uhradit poplatek za pojištění ve výši Anonymizováno 1 908 Kč. Celkem tedy měla žalovaná uhradit částku 37 377 Kč ve 12 měsíčních splátkách po 3 115 Kč (s poslední splátkou ve výši 3 112 Kč). Úroková sazba byla ujednána ve výši 86 % ročně jako pevné pro celou dobu trvání smlouvy. Současně byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž se žalovaná dostane do prodlení. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky.

8. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že se fakticky jedná o žádost o spotřebitelský úvěr. Žalovaná žádala o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč, který by mohla splácet v měsíčních splátkách. Z uvedených údajů o poměrech žalované bylo zjištěno, že v době žádosti o úvěr byla svobodná, její nejvyšší dosažené vzdělání bylo učňovské, žila v nájmu a měla jednu vyživovací povinnost. Důvodem žádosti o úvěr byly běžné výdaje domácnosti. Žalovaná měla v době žádosti o úvěr příjem pouze z mateřské/rodičovského příspěvku ve výši částka měsíčně. Současně další příjmy domácnosti žalované činily částka měsíčně. Příjem žalované tak činil celkem částka měsíčně. Žalovaná hradila splátky jiného úvěru poskytnutého předchůdkyní žalobkyně ve výši částka měsíčně. Ostatní měsíční výdaje žalované pak byly odhadnuty na částku částka. Zákaznická karta obsahuje políčka s možnostmi, oproti kterým dokumentům byl čistý příjem žalované ověřen. Zde bylo zaškrtnuto políčko výměr nebo rozhodnutí o přiznání dávky. Podpisem zákaznické karty žalovaná čestně prohlásila, že všechny uvedené údaje jsou pravdivé.

9. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že se fakticky jedná o žádost o spotřebitelský úvěr. Žalovaná žádala o poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč, který by mohla splácet v měsíčních splátkách. Z uvedených údajů o poměrech žalované bylo zjištěno, že v době žádosti o úvěr byla svobodná, její nejvyšší dosažené vzdělání bylo učňovské, žila v nájmu a měla jednu vyživovací povinnost. Důvodem žádosti o úvěr byly běžné výdaje domácnosti. Žalovaná měla v době žádosti o úvěr příjem pouze z mateřské/rodičovského příspěvku ve výši částka měsíčně. Současně další příjmy domácnosti žalované činily částka měsíčně. Příjem žalované tak činil celkem částka měsíčně. Žalovaná nehradila žádné další splátky úvěru. Měsíční výdaje žalované byly odhadnuty na částku částka. Zákaznická karta obsahuje políčka s možnostmi, oproti kterým dokumentům byl čistý příjem žalované ověřen. Zde bylo zaškrtnuto políčko výměr nebo rozhodnutí o přiznání dávky. Podpisem zákaznické karty žalovaná čestně prohlásila, že všechny uvedené údaje jsou pravdivé.

10. Z tabulky umoření ke smlouvě ze dne datum soud zjistil, že žalovaná vyčerpala úvěr ve výši 12 000 Kč dne datum. Žalovaná provedla pouze dvě platby – dne datum ve výši 458 Kč a dne datum ve výši 2 000 Kč. Na jistině úvěru zůstal dluh ve výši 11 073,80 Kč.

11. Z tabulky umoření ke smlouvě ze dne datum soud zjistil, že žalovaná vyčerpala úvěr ve výši 20 000 Kč dne datum. Žalovaná provedla pouze dvě platby – dne datum ve výši 1 000 Kč a dne datum ve výši 2 000 Kč. Na jistině úvěru zůstal dluh ve výši 18 873,04 Kč.

12. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu postupovaných pohledávek, jež je přílohou smlouvy, soud zjistil, že mezi předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem bylo ujednáno postoupení mj. i pohledávky za žalovanou vyplývající ze smlouvy č. číslo a číslo, a to oproti zaplacení kupní ceně. Potvrzení o uhrazení úplaty ze dne datum dokládá, že úhrada za postoupení pohledávek byla uhrazena ke dni datum.

13. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávky a změně věřitele, kdy byl vyzvána k úhradě postoupené dlužné částky ve výši 64 676,35 Kč žalobkyni nejpozději do 10 dnů od doručení dopisu. Součástí oznámení jsou také informace o zpracování osobních údajů. Z přiloženého podacího lístku soud zjistil, že dopis byl podán k přepravě žalované prostřednictvím právnická osoba dne datum.

14. Z výzvy k plnění ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla naposledy před podáním žaloby vyzvána k zaplacení dlužné částky nejpozději do datum. Z podacího lístku soud zjistil, že výzva byla odeslána žalované prostřednictvím právnická osoba dne datum.

15. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaná uzavřela s předchůdkyní žalobkyně dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to dne datum a datum. Na základě těchto smluv předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a 20 000 Kč. Tyto prostředky měla žalovaná vrátit vždy společně s poplatkem, který sestával z úroku a částek za zpracování úvěru a službu komfortního a flexibilního splácení, a to v pravidelných splátkách. Předchůdkyně žalobkyně současně měla možnost požadovat po žalované smluvní pokutu v případě, že se žalovaná dostane do prodlení s úhradou. Žalovaná ani na jednu smlouvu nehradila sjednané splátky řádně a včas. Na smlouvu ze dne datum uhradila pouze dvě splátky v celkové výši 2 458 Kč a na smlouvu ze dne datum uhradila také pouze dvě splátky, ale v celkové výši 3 000 Kč. Obě pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni, o čemž byla žalovaná písemně informována se současnou výzvou k úhradě dluhu. Po postoupení pohledávky žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. Naposledy před podáním žaloby byla vyzvána k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne datum, dle které měla dluh uhradit nejpozději do datum (výzva byla odeslána žalované dne datum). Před uzavřením každé smlouvy předchůdkyně žalobkyně zjišťovala poměry žalované a informace získané od žalované zaznamenala do zákaznických karet. Předchůdkyně žalobkyně vyšla z příjmu tvrzeného žalovanou a výdaje žalované uvažovala pouze v odhadované výši.

16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb. účinném v období od 29. 5. 2022 do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

19. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

20. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na předmětný závazkový vztah je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěry v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smluv), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, kdy věřitel nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem, ale tato tvrzení si sám prověření, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, č. j. 33 Cdo 2178/2018). Spotřebitelský úvěr může být poskytnut pouze za situace, kdy je z informací zjištěných věřitelem zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splatit (resp. nebudou důvodné pochybnosti o této schopnosti).

21. Splnění povinnosti ověřit úvěruschopnost spotřebitele v nyní projednávané věci žalobkyně dokládala zákaznickými kartami, které s žalovanou vyplnila předchůdkyně žalobkyně. Soud má z těchto listinných důkazů (i skutkových tvrzení žalobkyně) za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně vycházela primárně z údajů uváděných žalovanou. Předchůdkyně žalobkyně se spokojila s tvrzením žalované o výši jejího příjmu z rodičovského příspěvku a tvrzení, že domácnost žalované disponuje dalším měsíčním příjmem. Tyto další příjmy žalované však nebyly ze strany předchůdkyně žalobkyně žádným způsobem ověřovány (alespoň to nebylo tvrzeno, a ani to nevyplývá ze zákaznických karet). Pokud žalobkyně argumentovala tím, že žalovaná si byla vědoma následků spojených s uvedením nepravdivých údajů, nepřípustně přenesla povinnost ověřit skutečné poměry právě na žalovanou. Další pochybení pak soud spatřuje v ověřování výdajové stránky hospodaření žalované, když předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z odhadované výše příjmů částka v obou případech. Tato částka dle obecných znalostí nemůže být dle názoru soudu odpovídat reálným měsíčním výdajům jedince; navíc za situace, kdy žalovaná žila v nájmu a měla jednu vyživovací povinnost. Tyto skutečnosti předchůdkyně žalobkyně vůbec nebrala v potaz, natož aby je ověřila. Předchůdkyně žalobkyně sice údajně ověřila příjem žalované oproti výměru rodičovského příspěvku, ale pouhé zaškrtnutí políčka v zákaznické kartě nelze bez dalšího považovat za ověření spotřebitelem uváděných informací. Soudu příslušný dokument předložen nebyl, soud tak nemůže libovolně dovodit, že se z takových listin při ověřování úvěruschopnosti žalované skutečně vycházelo a že tyto údaje měla předchůdkyně žalobkyně podložené. Pokud jde o výdaje žalované, v moci předchůdkyně žalobkyně jistě bylo přinejmenším vyžádání výpisů z účtu žalované ke zjištění skutečných výdajů a způsobu hospodaření žalované s financemi. Předchůdkyně žalobkyně se však výdaji žalované vůbec nezabývala, příjmy žalované zjišťovala účelově bez náležité péče. Soud uzavírá, že takovéto zkoumání schopnosti žalované splácet poskytnuté spotřebitelské úvěry považuje za zcela nedostatečné a nenaplňující účel tohoto institutu, kterým je nejen ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti splácet, ale zprostředkovaně i ochrana společnosti jako celku (viz citovaná judikatura). I přes poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. žalobkyně nenavrhla důkazy k prokázání, že před poskytnutím úvěrů předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované. Soud tedy uzavírá, že předchůdkyně žalobkyně nesplnila svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované úvěry splácet, a proto soud posoudil obě smlouvy o úvěru jako absolutně neplatné dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, když absolutní neplatnost smluv je přímo zakotvena v tomto zákonném ustanovení. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku, poplatcích či smluvní pokutě tak, jak vyplývají ze smlouvy.

22. V takovém případě je podle zákona o spotřebitelském úvěru (§ 87 odst. 1) povinností žalované vrátit pouze poskytnutou jistinu úvěru. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně poskytla žalované částky 12 000 Kč a 20 000 Kč. Žalovaná nárok žalobkyně nezpochybnila, ani netvrdila a neprokázala, že by na jistinách úvěrů uhradila více než žalobkyní tvrzené částky 2 458 (na jistinu ve výši 12 000 Kč) a 3 000 Kč (na jistinu ve výši 20 000 Kč). Soud má současně za prokázané řádné postoupení pohledávky za žalovanou z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z. Z uvedených důvodů soud přiznal žalobkyni poskytnuté, dosud neuhrazené jistiny úvěrů v celkové výši 26 542 Kč (9 542 Kč + 17 000 Kč). Pokud jde o zákonné úroky z prodlení z této částky, které by žalobkyni mohly náležet v souladu s § 1970 o. z., soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, dle kterého nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z. poskytovateli úvěru vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru, tedy v době dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Výzva věřitele k vrácení zbývající nesplacené části jistiny z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru prodlení dlužníka sama o sobě nezakládá. Z uvedených důvodů žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny nenáleží. Žalobkyně současně netvrdila, že by mezi účastníky existovala dohoda o lhůtě splatnosti jistiny. Soud proto s přihlédnutím k § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru za účelem spravedlivého uspořádání práv a povinností účastníků stanovil žalované pro úhradu dlužné jistiny lhůtu 30 dnů od právní moci rozsudku, neboť tuto lhůtu považuje za přiměřenou možnostem žalované, když současně mezi účastníky nevznikl o lhůtu plnění spor, ani nemožnost plnění žalované nevyplývá z provedeného dokazování.

23. Výrokem II. tohoto rozsudku soud žalobu z výše uvedených důvodů ve zbývajícím rozsahu zamítnul, a to včetně zákonného úroku z prodlení z přisouzené jistiny.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch, soud jejich úspěch pro účely rozhodnutí o nákladech řízení kapitalizoval, a to ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně se v řízení domáhala částky v celkové výši 89 461,07 Kč (zaplacení jistiny 25 624,69 Kč, kapitalizovaného úroku 674,39 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 1 508,81 Kč, úroku soudem kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 2 262,92 Kč a úroku z prodlení soudem kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 3 008,12 Kč, a dále zaplacení jistiny 42 840,02 Kč, kapitalizovaného úroku 1 380,09 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 2 390,59 Kč, úroku soudem kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 4 644,70 Kč a úroku z prodlení soudem kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 5 126,74 Kč), úspěšná však byla pouze co do jistiny 26 542 Kč. Žalobkyně tedy byla úspěšná z 29,7 %, čemuž odpovídá úspěch žalované v rozsahu 70,3 %. Z toho je zřejmé, že žalovaná by měla ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. vůči žalobkyni, po započtení procesního úspěchu žalobkyně, právo na poměrnou náhradu jí vzniklých nákladů řízení. Soud však zohlednil, že žalovaná nebyla v řízení aktivní (nic netvrdila ani neprokazovala na svoji obranu, nevyjadřovala se k výzvám soudu, neúčastnila se nařízeného jednání) a žádné náklady jí tak nevznikly. Soud tedy rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.