18 C 311/2024

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale hlášený Adresa žalovaného o 46 410 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V částce 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 42 000 Kč od 17. 11. 2023 do 22. 4. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 000 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení a v částce 4 410 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 968,40 Kč, Anonymizováno, k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky ve výši 46 410 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby bylo uvedeno, že žalobkyně je obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo smlouvy, , na základě které poskytla žalovanému na jeho účet č. , č. účtu, dne , datum, sjednané peněžní prostředky. Žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % p. m. z jistiny. Žalovaný měl každý měsíc, a to vždy nejpozději k 13. dni v měsíci, zaplatit úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena registrací žalovaného na internetových stránkách žalobkyně, kde žalovaný vyplnil formulář žádosti o poskytnutí úvěru, uvedl své osobní údaje, emailovou adresu a telefonní číslo. Žalovaný provedl ze svého účtu na účet žalobkyně ověřovací platbu ve výši 1 Kč za účelem ověření totožnosti. Smluvní dokumentaci žalovaný potvrdil zadáním verifikačního SMS kódu zaslaným na telefonní číslo, které uvedl. Žalobkyně doplnila, že před poskytnutím úvěru řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného, když vycházela z výpisů z bankovního účtu žalovaného a provedla lustraci jeho bonity ve veřejných registrech. Neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr řádně splácet. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný nehradil splátky řádně a dostal se do prodlení. Upomínkou ze dne 13. 11. 2023 byl žalovaný informován o okamžitém zesplatnění úvěru s účinností ke dni 16. 11. 2023. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne 17. 11. 2023. Svůj dluh neuhradil ani k předžalobní upomínce ze dne 12. 4. 2024. Nárok žalobkyně představuje neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 30 000 Kč, smluvní úrok ve výši 40 % p.m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 12 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení 17. 11. 2023 do data odeslání předžalobní výzvy 12. 4. 2024 ve výši 4 410 Kč. Jako příslušenství pohledávky žalobkyně žádá úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 42 000 Kč od 17. 11. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně svoji účast u jednání řádně omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodnul v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků.

3. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo smlouvy, soud zjistil, že je datována ke dni , datum, a jako smluvní strany jsou uvedeni žalobkyně (jako úvěrující) a žalovaný (jako úvěrovaný). Žalovaný je ve smlouvě identifikován jménem a příjmením, rodným číslem, telefonním číslem, adresou trvalého bydliště a e-mailovou adresou. Jako bankovní účet, na který mají být vyplaceny dohodnuté peněžní prostředky, uvedl účet č. , č. účtu, . Ze smlouvy vyplývá, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr formou opakovaného čerpání peněžních prostředků až do výše úvěrového limitu 30 000 Kč. Poskytnutí úvěru ve výši limitu bylo sjednáno na den , datum, . Žalovaný měl splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 13. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Úrok byl sjednán ve výši 40 % měsíčně. V případě prodlení žalovaného s úhradou bylo ujednáno právo žalobkyně požadovat mimo jiné smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Pro případ prodlení žalovaného po dobu dvou kalendářní měsíců nebo delší byla žalobkyně oprávněna celý neuhrazený úvěr zesplatnit. Dokument je opatřen podpisem jednatele žalobkyně, na místě podpisu žalovaného je pouze strojovým písmem uvedeno jeho celé jméno.

4. Z kopií dokladů (občanského průkazu a průkazu zdravotní pojišťovny VZP) bylo potvrzeno, že bylo jednáno s žalovaným.

5. Z výpisů z účtu č. , č. účtu, za období duben, květen a červen 2023 soud zjistil, že žalovaný velmi často využíval úvěry, zápůjčky či jiné finanční produkty k hrazení svých potřeb. Přesto konečný zůstatek finančních prostředků na účtu žalovaného zůstával v kladných číslech. Výpisy dále potvrzují, že žalovaný měl měsíční příjem ze zaměstnání, a to v dubnu 2023 ve výši , částka, , v květnu 2023 ve výši , částka, a v červnu 2023 ve výši , částka, . Ze sdělení , právnická osoba, bylo zjištěno, že majitelem uvedeného účtu je žalovaný.

6. Z jednotlivých potvrzení o odchozích platbách bylo zjištěno, že z účtu žalobkyně na účet žalovaného byla dne , datum, převedena částka ve výši 1 000 Kč, dne , datum, částka ve výši 4 000 Kč, dne , datum, částka 1 000 Kč, dne , datum, částka 1 000 Kč, dne , datum, částka 1 000 Kč, dne , datum, částka 11 000 Kč, dne , datum, částka ve výši 10 000 Kč a dne , datum, částka 1 000 Kč.

7. Z dopisu ze dne 13. 11. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobkyně informován o okamžitém zesplatnění celého úvěru s účinností ke dni 13. 11. 2023 z důvodu opakovaného porušení smluvních podmínek. Dlužná částka úvěru ke dni zesplatnění činila 81 621 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu do 3 dnů od doručení dopisu.

8. Z výzvy k úhradě ze dne 12. 4. 2024 soud zjistil, že žalovaný na zesplatněný úvěr ničeho neuhradil. Byl vyzván k úhradě dlužné částky do 3 dnů. Podací lístek osvědčuje odeslání výzvy žalovanému dne 12. 4. 2024. Výzvou byl žalovaný současně upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky.

9. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně poskytla ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, na bankovní účet žalovaného peněžní prostředky v celkové výši 30 000 Kč. Žalobkyně postupovala na základě ujednání, které mělo být dne , datum, dohodnuto právě s žalovaným. Na základě takového ujednání měla žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr formou opakovaného čerpání peněžních prostředků do výše sjednaného úvěrového limitu , částka, a žalovaný měl vyčerpané prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 40 % měsíčně v měsíčních splátkách. Takové ujednání probíhalo elektronicky na internetové stránce žalobkyně, kdy dohodu měl žalovaný podepsat elektronicky zadáním verifikačního SMS kódu (písemná podoba smlouvy o úvěru předložená soudu obsahuje namísto podpisu žalovaného pouze strojově napsané jméno). Žalovaný vyčerpané peněžní prostředky neuhradil, žalobkyně proto úvěr ke dni 13. 11. 2023 zesplatnila a z důvodu prodlení žalovaného s jeho úhradou požaduje i smluvní pokutu. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván předžalobní výzvou ze dne 12. 4. 2024 (odeslanou téhož dne), dle které měl dluh uhradit do 3 dnů.

10. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

11. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

12. S ohledem na zjištěný skutkový stav a výše uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že předmětný závazkový vztah nelze považovat za platnou smlouvu o spotřebitelském úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Tento zákon sám v ustanovení § 104 větě první stanoví, že smlouva o spotřebitelském úvěru musí být uzavřena v písemné formě a rovněž musí být podle ustanovení § 105 odst. 1 uvedeného zákona poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se přitom podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis [ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. 1999/93/ES]. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným elektronicky prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně, přičemž žalovaný smlouvu nepodepsal způsobem uvedeným výše.

13. Z ostatních okolností kontraktačního procesu, které časově souvisí s tvrzeným sjednáváním smlouvy o úvěru, by bylo možné dovodit, že žalobkyně skutečně jednala s žalovaným (zejména pokud jde o provedení bankovních transakcí a kopií dokladů). Z písemného vyhotovení smlouvy předloženého soudu je pak zřejmé, že se jedná o elektronickou podobu právního jednání, které nebylo ze strany žalovaného podepsáno vůbec. Údajný podpis smlouvy žalovaným měl být proveden zadáním vygenerovaného SMS kódu. Smlouva předložená soudu žádným takovým kódem opatřena není. Strojově napsané jméno žalovaného pak s ohledem na výše uvedené judikatorní podmínky nelze považovat za řádný elektronický podpis. Žalobkyně dále ani netvrdila a nedokazovala, že by smlouva byla uzavřena v písemné podobě nebo zachycena na trvalém nosiči dat, jež by měl k dispozici i žalovaný. Z těchto skutečností nelze uzavřít, že znění posuzované smlouvy v okamžiku jejího „podepsání“ žalovaným bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tj. že nedošlo k její následné změně. Absence formy právního jednání a podpisu osoby jednající má za následek, že není zřejmé, kdo, kdy a jak takové právní jednání učinil. Žalobkyně tedy neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení jeho obsahu a jeho nezměnitelnost. Žalobkyně sice doložila, že v červenci 2023 jednala s žalovaným, avšak neprokázala, že výsledkem takového jednání bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu a že tato smlouva byla uzavřena v písemné formě nebo poskytnuta na trvalém nosiči dat. V takovém případě je nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít posuzovanou smlouvu o úvěru. Jedná se tedy o zdánlivé právní jednání podle ustanovení § 551 o. z., k němuž se podle § 554 o. z. nepřihlíží.

14. Vzhledem k tomu, že předmětnou smlouvu o úvěru nelze považovat za platně uzavřenou, nelze za platná považovat žádná peněžitá plnění (včetně úroku či smluvní pokuty). Žalobkyně přesto prokázala, že poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 30 000 Kč. Soud má za to, že se žalovaný v tomto rozsahu na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť žalobkyně mu plnila bez právního důvodu. Ve smyslu ustanovení § 2993 věty první o. z. má tedy žalobkyně právo na vrácení toho, co bylo žalovanému plněno. Vzhledem k tomu, že žalovaný nárok žalobkyně nerozporoval, ani netvrdil a neprokázal, že by na dlužnou částku cokoli uhradil, soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni poskytnutou jistinu ve výši 30 000 Kč s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co jej o to žalobkyně požádala. K tomu došlo výzvou k zaplacení ze dne 12. 4. 2024. Tato výzva byla odeslána dne 12. 4. 2024 a s přihlédnutím k fikci doručení dle ustanovení § 573 o. z. mohla být žalovanému doručena nejdříve dne 17. 4. 2024. Žalovaný byl povinen dle předžalobní výzvy dlužnou částku uhradit do tří dnů, tj. do 22. 4. 2024. V této lhůtě však nic neuhradil a následujícím dnem se dostal do prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni úrok z prodlení z dlužné částky 30 000 Kč až od 23. 4. 2024 do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby přiznanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

15. Výrokem II. tohoto rozsudku pak soud žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítnul.

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch, soud jejich úspěch pro účely rozhodnutí o nákladech řízení kapitalizoval, a to ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně se v řízení domáhala částky 53 900,95 Kč (zaplacení jistiny a úroky ve výši 42 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 4 410 Kč a úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 7 490,95 Kč), úspěšná však byla pouze co do částky 33 346,02 Kč (v jistině ve výši 30 000 Kč a úroku z prodlení kapitalizovaného na částku 3 346,02 Kč). Žalobkyně tedy byla úspěšná z 62 %, čemuž odpovídá úspěch žalovaného v rozsahu 38 %. Žalobkyně tak má ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. vůči žalovanému, po započtení jeho procesního úspěchu, právo na náhradu 24 % jí vzniklých nákladů řízení.

17. V případě plného úspěchu žalobkyně ve věci by jí náležela náhrada nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., jenž by představovalo právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce v souladu s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), za celkem tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy a podání žaloby) ve výši 3x 500 Kč, když soud vycházel z tarifní hodnoty podle § 8 odst. 1 AT ve výši 46 410 Kč a sazba odměny za úkon byla určena podle § 14b bod 3 AT. Žalobkyni by nebylo možné přiznat odměnu zástupce v plné výši podle § 7 AT, poněvadž návrh na zahájení řízení podaný žalobkyní je v souladu s § 14b odst. 1 AT návrh podaný na formulářovém vzoru vydávaným Ministerstvem spravedlnosti, opakovaně týmž žalobcem ve skutkově obdobných věcech. Dále by žalobkyni v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) AT náležela paušální náhrada nákladů ve výši třikrát 100 Kč, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21 % ve výši 378 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 857 Kč. Celkem by tak náklady řízení na straně žalobkyně činily 4 035 Kč.

18. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni poměrnou, žalobkyni dle úspěchu v řízení přiznanou částečnou náhradu nákladů řízení (24 %) ve výši 968,40 Kč. Lhůta k plnění byla žalovanému podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena obdobně, přičemž podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.