Okresní soud v Jihlavě · Rozsudek

18 C 312/2020

č. j. 18 C 312/2020-91

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-03-23 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSJI:2021:18.C.312.2020.1

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 9 293,74 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 9 293,74 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 554,55 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 293,74 Kč od 26. 1. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 9 293,74 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a společností [právnická osoba], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“).

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně svoji neúčast u jednání omluvila. Soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků v souladu s občanským soudním řádem.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil, že podle nepodepsaného dokumentu označeného jako„ Rámcová smlouva o spotřebitelském úvěru“ požádala žalovaná, identifikovaná jménem a příjmením, rodným číslem, datem narození, číslem účtu, telefonním číslem a emailovou adresou, neurčeného dne o poskytnutí úvěru ve formě revolvingového úvěru na kreditním účtu. Ve smlouvě je sjednán maximální úvěrový rámec ve výši 35 000 Kč. Výpůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 0,2833 % denně. Výše splátky byla sjednána tak, že si klient zvolí dle své úvahy, přičemž výše splátky vždy bude činit alespoň 12,5 % z aktuální výše úvěru nebo alespoň 1 000 Kč, podle toho, která částka bude vyšší. Termín splatnosti splátky byl sjednán na den [datum]. Dále byl sjednán poplatek za čerpání úvěru ve výši 250 Kč. Podle nepodepsaných Všeobecných obchodních podmínek se musel klient coby zájemce o úvěr zaregistrovat na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně a zde i požádat o poskytnutí úvěru, dále musel uhradit ověřovací poplatek a vyjádřit svůj souhlas se smlouvou zmáčknutím tlačítka„ souhlasím“ ve svém klientském účtu. Z potvrzení o provedené platbě vyplývá, že žalovaná dne [datum] vyčerpala úvěr ve výši 2 000 Kč a 8 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. Dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se společností [právnická osoba] smlouvu o postoupení pohledávek. [právnická osoba] následně uzavřela dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek se žalobkyní. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do tří dnů od doručení uvedené výzvy. Z předložených výpisů z úvěrového účtu soud zjistil čerpání a splácení předmětného úvěru včetně předepisování úroků za období čerpání úvěru. Z výpisu tak bylo zjištěno, že žalovaná za dobu splácení uhradila celkem částku 14 218,72 Kč.

4. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum] mezi účastníky v podobě předložené soudu. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být podle ustanovení § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, uzavřena v písemné formě a rovněž musí být podle ustanovení § 105 odst. 1 téhož zákona poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se přitom podle ustanovení § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. podepsána. Zároveň platí, že podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. plní podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Zákon č. 297/ 2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od 19. 9. 2016, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. 1999 /93/). Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle ustanovení §§ 5 a 6 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva mezi účastníky uzavřena elektronicky prostřednictvím webového rozhraní uživatelského profilu žalované na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, přičemž žalovaná smlouvu o úvěru nepodepsala. Z ostatních okolností kontraktačního procesu, které časově souvisí s tvrzeným sjednáváním uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru, lze dospět k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou skutečně jednala. Žalobkyně však soudu předložila znění předmětné smlouvy o úvěru ve formátu elektronického souboru.pdf, tedy v jiném formátu, než v jakém měla být smlouva v prostředí webového rozhraní uzavřena. Z této skutečnosti nelze dospět k závěru, že znění této smlouvy v okamžiku jejího podepsání žalovanou bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tudíž že nedošlo k její následné změně. Není totiž zřejmé, kdo, kdy a jak tyto dokumenty vytvořil. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnost. V takovém případě je však nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalované uzavřít smlouvu o úvěru v podobě předložené soudu, neboť tato nebyla žalovanou vůbec podepsána a současně nebyla dodržena písemná forma smlouvy. Žalobkyni se tudíž sice podařilo prokázat, že v říjnu 2016 jednala se žalovanou, avšak nepodařilo se jí prokázat, že výsledkem tohoto jednání bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu a že tato smlouva byla uzavřena v písemné formě. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že při uzavírání předmětné smlouvy nebyla prokázána vůle žalované tuto smlouvu uzavřít v soudu předloženém znění, a tudíž se jednalo o zdánlivé jednání podle ustanovení § 551 o. z., k němuž se podle ustanovení § 554 o. z. nepřihlíží. Soud proto uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou v podobě předložené soudu.

5. Žalobkyně soudu prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a že tento nárok na vrácení těchto prostředků žalovanou byl platně a v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o. z. postoupen na žalobkyni. Z listin předložených žalobkyní avšak vyplývá, že žalovaná uhradila celkem částku 14 218,72 Kč. Žalovaná tedy splnila svůj závazek z bezdůvodného obohacení vůči žalobkyni v plné výši. Žalovaná byla vyzvána k vrácení předmětné částky bezdůvodného obohacení teprve výzvou ze dne [datum], přičemž žalovaná poslední platbu uhradila dne [datum]. Z toho vyplývá, že žalovaná splnila svůj závazek ještě před výzvou k úhradě, a tudíž nebyla v prodlení s plněním peněžitého závazku. Z těchto důvodu soud zamítl žalobu v celém rozsahu, tedy jak ohledně částky 9 293,74 Kč, tak i ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 554,55 Kč a úroku z prodlení z částky 9 293,74 Kč od [datum] do zaplacení.

6. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení neúspěšná. Žalovaná by tak vůči ní měla právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že ji však v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, nebylo právo na jejich náhradu přiznáno žádnému z účastníků.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.