18 C 312/2023

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Petrou Pipkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 31 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 31 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 000 Kč od 26. 5. 2023 do 11. 9. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 500 Kč od 12. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 000 Kč od 26. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 25 634,82 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Podanou žalobou se žalobce proti žalovanému domáhal zaplacení částky 31 500 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení). Žalobce uvedl, že jako pronajímatel uzavřel s žalovaným jako nájemcem dne 31. 7. 2022 nájemní smlouvu na užívání bytové jednotky č. , číslo, vymezené v třetím patře budovy č. l. , číslo, – bytový dům, stojící na pozemku parc. č. st. , číslo, – zastavěná plocha a nádvoří, zapsané v katastru nemovitostí na LV č. , číslo, pro kat. úz. a obec , adresa, , nacházející se na adrese , adresa, , , adresa, (dále též „předmětný byt“). Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 8. 2022 do 31. 7. 2023 s automatickou prolongací smlouvy vždy o další jeden rok v případě, že některá strana neinformuje druhou stranu nejméně dva měsíce před skončením doby nájmu, že na prodloužení nájmu nemá zájem. Dle žalobce tak došlo k prodloužení nájmu na další rok, tj. od 1. 8. 2023 do 31. 7. 2024. Žalobce doplnil, že po uzavření nájemní smlouvy požádal žalovaného o zapůjčení klíčů od bytu, aby nechal udělat kopii, neboť od předchozího majitele bytu neměl k dispozici všechny klíče. Žalovaný byl podle smlouvy povinen hradit nájemné včetně záloh na služby spojené s nájmem ve výši 16 000 Kč měsíčně, které bylo splatné nejpozději do 25. kalendářního dne v měsíci. Žalobce uvedl, že při uzavření smlouvy žalovaný uhradil jistotu ve výši 16 000 Kč. Žalobce poté tvrdil, že žalovaný nejprve hradil nájemné řádně, dostal se ale do prodlení s úhradou nájemného za červen, červenec a srpen 2023 a celkový dluh činil 48 000 Kč (žalobce však žalobou požaduje úhradu dlužného nájemného pouze za červen a červenec 2023). Z důvodu neplacení nájemného za dobu tří měsíců tedy žalobce vypověděl nájem bytu bez výpovědní doby, výpověď odeslal žalovanému dne 28. 7. 2023 spolu s předžalobní výzvou a současně vyzval žalovaného k úhradě smluvní pokuty za prodlení ve výši 10 000 Kč. Výpověď byla žalovanému doručena dne 2. 8. 2023 a k tomuto dni byl nájem ukončen. Z důvodu ukončení nájmu žalobce přistoupil k inventarizaci vzájemných pohledávek s žalovaným. Žalobce požadoval úhradu dlužného nájemného za červen a červenec 2023 ve výši 32 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč a náhradu škody za poškození skleněných dveří u sprchového koutu ve výši 5 500 Kč. K náhradě škody žalobce uvedl, že byt převzal v době, kdy již nebyl žalovaným obývaný, a dveře od sprchového koutu chyběly. Doklad o koupi dveří do sprchového koutu žalobce nemá, neboť tyto dveře do bytu instaloval předchozí majitel. Výši škody žalobce určil podle cen nejlevnějších dveří do sprchového koutu zjištěných na e-shopech. Na tuto svoji pohledávku žalobce započetl žalovaným složenou jistotu ve výši 16 000 Kč, kterou započetl na úhradu škody, smluvní pokuty a částečně na dlužné nájemné za červen 2023. Tento zápočet vzájemných pohledávek žalobce oznámil žalovanému dopisem ze dne 30. 8. 2023, který byl žalovanému doručen 11. 9. 2023, v němž současně zahájil výkon zadržovacího práva k movitým věcem. Žalovaný zápočet pohledávek nijak nerozporoval. Po provedení zápočtu tak žalobce v tomto řízení uplatňuje pohledávku ve výši 31 500 Kč sestávající z dlužného nájemného za červenec 2023 ve výši 16 000 Kč a zbývající část dlužného nájemného za červen 2023 ve výši 15 500 Kč.

2. Žalovaný s nárokem uplatněným žalobou nesouhlasil. Žalovaný potvrdil tvrzení žalobce v tom, že nájemní smlouvu podepsal bez nátlaku a nájemné řádně hradil. Nerozporoval ani skutečnost, že ke dni 2. 8. 2023 došlo ke skončení nájmu. Žalovaný uvedl, že nájemní smlouvu na byt měl uzavřenu již s předchozím majitelem. Žalovaný dále uvedl, že byt vůbec neužíval (resp. v něm byl pouze jednou), a to z důvodu probíhajícího trestního řízení, v němž figuruje jako spoluobviněný. Z důvodu, že v bytě nebydlel, jej ani nemohl po skončení nájmu vyklidit. Neměl ani k dispozici klíče od bytu.

3. Z listiny označené jako nájemní smlouva soud zjistil, že ji mezi sebou uzavřeli dne 31. 7. 2022 žalobce jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce. Žalobce se zavázal přenechat žalovanému předmětný byt do užívání na dobu určitou od 1. 8. 2022 do 31. 7. 2023, přičemž bylo ujednáno, že smlouva se automaticky prodlužuje o jeden rok, pokud nájemce nebo pronajímatel nejpozději dva měsíce před skončením doby nájmu písemně neinformuje druhou stranu, že nemá zájem na dalším trvání nájmu. Z čl. IV smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný se zavázal hradit nájemné ve výši 16 000 Kč měsíčně vždy nejpozději do 25. dne kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, za který se nájemné platí. Součástí nájemného byly poplatky za splnění a služby spojené s užíváním bytu. Strany se dohodly, že při podpisu smlouvy žalovaný složí jistotu ve výši 16 000 Kč v hotovosti k zajištění nájemného a úhrady za související plnění a k úhradě jiných svých závazků. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou byť jen části peněžitého plnění dle smlouvy bylo ujednáno právo žalobce požadovat smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý započatý den prodlení. Z čl. VII. smlouvy dále vyplývá, že v případě ukončení smlouvy je žalovaný povinen nejpozději v den skončení nájmu byt vyklidit a protokolárně jej odevzdat zpět žalobci ve stavu odpovídajícím běžnému opotřebení. Škody způsobené na bytu a na zařízení či vybavení bytu je žalovaný povinen odstranit na své náklady, v opačném případě tak učiní žalobce na náklady žalovaného, s čímž žalovaný vyslovuje souhlas.

4. Z listiny označené jako kupní smlouva a smlouva o úschově ze dne 12. 11. 2019 byl zjištěn přechod vlastnictví k předmětnému bytu na žalobce. Výpis z katastru nemovitostí pak osvědčuje, že žalobce je evidován jako výlučný vlastník předmětného bytu.

5. Z dopisu ze dne 28. 7. 2023 soud zjistil, že žalobce vypověděl nájem bytu bez výpovědní doby z důvodu nezaplacení nájemného za dobu tří měsíců, čímž žalovaný porušil nájemní smlouvu zvlášť závažným způsobem. Žalovaný byl upozorněn na skončení nájemní smlouvy ke dni doručení výpovědi. Z informací o sledování zásilek vyplývá, že dopis byl doručen žalovanému dne 2. 8. 2023. Žalovaný byl ze strany žalobce současně vyzván k okamžitému vyklizení bytu a jeho předání a byl vyzván k úhradě dlužného nájemného ve výši 48 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč nejpozději do 10 dnů od doručení výzvy. Žalovaný byl v opačném případě upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky.

6. Z dopisu ze dne 30. 8. 2023 soud zjistil, že žalobce oznámil žalovanému zápočet vzájemných pohledávek po skončení nájmu, k němuž došlo ke dni 2. 8. 2023. Žalovaný byl informován o tom, že žalobce zohlednil žalovaným složenou jistotu ve výši 16 000 Kč, kterou započetl na smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč vypočtenou za celkem 100 dnů prodlení, na škodu způsobenou poškozením skleněných dveří od sprchového koutu ve výši 5 500 Kč a na část dlužného nájemného za červen 2023, když žalobce žádá úhradu pouze dlužného nájemného za červen a červenec 2023. Žalovaný byl tedy vyzván k zaplacení částky 31 500 Kč. Žalobce současně informoval žalovaného, že z důvodu nepředání bytu zpět žalobci vstoupil do bytu dne 14. 8. 2023 a poskytuje žalovanému lhůtu do 8. 9. 2023 pro vyzvednutí svých věcí, jinak je bude žalobce oprávněn prodat. Podací lístek osvědčuje, že tento dopis byl odeslán žalovanému dne 30. 8. 2023, a informace o sledování zásilek potvrzují doručení dopisu žalovanému dne 11. 9. 2023.

7. Z fotokopií předmětného bytu, které žalobce dokládal za účelem prokázání stavu bytu při jeho zakoupení od předchozího vlastníka, bylo zjištěno, že sprchový kout je celistvý včetně posuvných kruhových skleněných dveří.

8. Z SMS komunikace v lednu 2023 soud zjistil, že žalobce žádal žalovaného o poskytnutí klíčů od předmětného bytu za účelem pořízení kopie a žalovaný s tímto postupem vyjádřil souhlas.

9. Z odkazů na e-shopy společností prodávajících vybavení koupelen soud zjistil, že nejnižší cena posuvných jednokřídlých skleněných dveří do sprchového koutu se pohybuje v rozmezí od 5 000 do 6 000 Kč.

10. Účastnickou výpovědí žalobce bylo zjištěno, že žalovaný potvrdil žalobci rozbití dveří sprchového koutu a přislíbil dodání nových. Do sprchového koutu však žalovaný dal pouze závěs. Žalobce měl pouze kusé informace o tom, že žalovaný pracovně cestuje mezi , adresa, a , adresa, . Soused žalovaného sdělil žalobci, že občas v bytě žalovaného bývá zábava, jinak žádné problémy nejsou.

11. Soud neprovedl důkaz listinou předloženou žalovaným, z níž má vyplývat, že žalobce žalovanému poskytl termín k vyklizení věcí z bytu do 8. 9. 2023, neboť z této listiny není zřejmý vztah k předmětné věci.

12. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k nesporným tvrzením účastníků soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobce a žalovaný spolu uzavřeli dne 31. 7. 2022 nájemní smlouvu, na základě které mohl žalovaný dočasně užívat předmětný byt, jehož vlastníkem je žalobce. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 7. 2023, přičemž došlo k jejímu automatickému prodloužení o další rok, tj. do 31. 7. 2024. Žalovaný při uzavření smlouvy složil v hotovosti jistotu ve výši 16 000 Kč. Dle smlouvy byl žalovaný povinen hradit nájemné ve výši 16 000 Kč měsíčně. Žalovaný neuhradil nájemné za červen, červenec a srpen 2023, žalobce proto nájemní smlouvu vypověděl bez výpovědní lhůty, když účinky ukončení smlouvy nastaly ke dni 2. 8. 2023. Žalovaný měl povinnost ke dni skončení nájmu byt vyklidit. Vzhledem k tomu, že tak žalovaný ani po předchozí výzvě neučinil, žalobce dne 14. 8. 2023 vstoupil do bytu a zjistil, že u sprchového koutu chybí skleněné posuvné dveře, které tam při předání bytu do nájmu žalovanému byly. Žalobce vyzval žalovaného (ve smyslu předžalobní upomínky) k úhradě dlužného nájemného za tři měsíce ve výši 48 000 Kč, dále k úhradě smluvní pokuty za 100 dnů prodlení ve výši 10 000 Kč a k náhradě škody za dveře do sprchového koutu ve výši 5 500 Kč. Přestože žalobce nedoložil, že pořizovací cena dveří do sprchového koutu byla právě v této výši (což ani nebylo možné, neboť dveře do sprchového žalobce dosud nezakoupil) soud má výši škody požadovanou žalobcem za opodstatněnou s přihlédnutím k nabídkám na e-shopech týkajících se prodejů obdobných skleněných dveří do sprchových koutů. Soud v otázce způsobené škody dospěl k závěru, že by bylo nehospodárné a časově náročné pořizovat za účelem stanovení ceny znalecký posudek, a spokojil se tedy s důkazy navrženými žalobcem. Z jednotlivých cenových nabídek lze dovodit, že ceny dveří skleněných sprchových koutů v mnoha nabídkách různých koupelnových studií a e- shopů s tímto typem vybavení bytu značně převyšují požadovanou částku. Soud se na základě cenových nabídek přiklonil k tvrzení žalobce, že jím požadovaná částka 5 500 Kč představuje spodní cenovou hranici, za kterou lze skleněné dveře ke sprchovému koutu t. č. pořídit; a výši uplatněného nároku tedy považuje za odůvodněnou. Žalobce následně provedl zápočet vzájemných pohledávek, když zohlednil jistotu složenou žalovaným ve výši 16 000 Kč. Žalovaného pak písemně vyzval k zaplacení zbývající části dlužného nájemného za červen 2023 a dlužného nájemného za červenec 2023 v celkové výši 31 500 Kč, když dlužné nájemné za srpen 2023 žalobce nepožadoval. Soud má současně za prokázané, že žalovaný měl k dispozici klíče od předmětného bytu, když toto zjištění vyplývá především z doložené SMS komunikace. Soud současně považuje za nepravděpodobné, že by žalovaný, který měl k předmětnému bytu uzavřenou nájemní smlouvu ještě s předchozím majitelem bytu, neměl po celou dobu k bytu přístup. Výpověď žalobce v části, kdy soused žalovaného potvrdil přítomnost žalovaného v předmětném bytě, tento závěr podporuje.

13. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

14. Podle § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel.

15. Podle § 2254 odst. 1 o. z. ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nesmí být jistota vyšší než trojnásobek měsíčního nájemného. Podle § 2254 odst. 2 věty první o. z. při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží.

16. Podle § 2291 odst. 1 o. z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal. nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Podle § 2291 odst. 2 o. z. nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. Podle § 2291 odst. 3 o. z. neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží.

17. Podle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

18. Podle § 2267 o. z. neodstraní-li nájemce poškození nebo vadu způsobené okolnostmi, za které odpovídá, odstraní je na náklady nájemce pronajímatel.

19. Na základě zjištěného skutkového stavu s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně a účinně uzavřena nájemní smlouva, resp. smlouva o nájmu bytu podle § 2235 a násl. o. z., kdy žalovaný uzavření nájemní smlouvy žádným způsobem nerozporoval. Na základě platného smluvního ujednání žalobce jako vlastník předmětného bytu umožnil žalovanému jeho užívání a žalovaný měl povinnost hradit sjednané nájemné. Nic z toho žalovaný nerozporuje, sám tvrdil, že nájemné zpočátku hradil řádně. Mezi stranami nebylo sporu ani v tom, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou nájemného. Žalobce prokázal, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou nájemného za dobu tří po sobě jdoucích měsíců. V souladu s ustanovením § 2291 odst. 2 o. z. se tak žalovaný dopustil zvlášť závažného porušení nájemní smlouvy, kdy žalobce byl oprávněn smlouvu vypovědět bez výpovědní doby. Tyto podmínky ukončení smlouvy si strany mezi sebou zvlášť ujednali, žalovaný byl tedy srozuměn s možností takového postupu. K výpovědi nájemní smlouvy soud uvádí, že žalobce postupoval způsobem předvídaným zákonem, když žalovaného nejprve vyzval k nápravě (k úhradě dlužného nájemného) a upozornil jej, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení smlouvy. Výpověď tedy lze považovat za platnou a účinnou.

20. Ke dni doručení výpovědi žalovanému došlo ke skončení nájmu a žalovaný byl povinen byt vyklidit a vrátit jej zpět žalobci (§ 2292 o. z.). Pokud žalovaný tvrdil, že byt neužíval a nemohl jej tedy vrátit, není to podle soudu tvrzení relevantní. Při ujednání nájemní smlouvy je závazkem pronajímatele umožnit nájemci užívání bytu a závazkem nájemce platit nájemné ve výši a ve lhůtě sjednané ve smlouvě. V řízení nebylo zjištěno, že by žalobce svoji povinnost plynoucí z nájemní smlouvy nesplnil, když žalovaný byt užíval již předtím, než se žalobce stal vlastníkem bytu, a vůči žalobci nijak nemožnost užívání bytu nenamítal; naopak přistoupil k uzavření nové nájemní smlouvy s žalobcem, která navazovala na nájemní smlouvu předchozí, a dokonce později zapůjčil žalobci některé z klíčů k pořízení jejich kopií. Pokud žalovaný byt po účinném uzavření nájemní smlouvy neužíval, ačkoliv nebylo zjištěno, že by mu cokoliv v řádném užívání bytu bránilo, je tato skutečnost pro jeho povinnost hradit nájemné zcela irelevantní, neboť je zcela na uvážení nájemce, zda v pronajatém bytě bude skutečně bydlet či nikoli. Pokud žalovaný tvrdil, že mu užívání bytu bylo znemožněno v souvislosti s probíhajícím trestním řízením, byl soudem vyzván ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k uvedení bližších skutkových tvrzení a navržení důkazů; které by jeho námitku potvrzovaly. Po uděleném poučení žalovaný žádná další skutková tvrzení neuvedl a nenavrhl ani provedení dalších důkazů; soud tedy vycházel ze skutkových zjištění shora uvedených. Soud tedy konstatuje, že žalovaný měl povinnost ke dni skončení nájmu byt vyklidit a předat jej žalobci, což neučinil. Žalobci tedy vzniklo právo na vstup do bytu a s ohledem na zjištěná poškození v souladu s § 2267 o. z. žádat po žalovaném náhradu nákladů vynaložených na jejich odstranění, když nápravu žalovaný sám neprovedl. Tyto náklady spočívají v poškození skleněných dveří sprchového koutu, kdy vzal soud za prokázané, že k takovému poškození skutečně došlo. Sám žalovaný poškození sprchového bytu nerozporoval; jeho námitky směřovaly pouze do výše požadované náhrady škody. Žalobce po poučení podle § 118a odst. 3 o. s ř. k prokázání výše požadované částky doplnil důkazní návrhy, ze kterých soud učinil shora uvedená skutková tvrzení.

21. S přihlédnutím k ustanovení § 2254 o. z. žalobce z důvodu skončení nájmu provedl zápočet vzájemných pohledávek. Proti způsobu zápočtu žalovaný ničeho nenamítal a nevznesl proti němu ani námitku neplatnosti. Za situace, kdy jsou za důvodné považovány pohledávky na obou stranách (tj. pohledávka žalobce na úhradu dlužného nájemného, smluvní pokuty i náhrady škody a pohledávka žalovaného spočívající ve vrácení složené jistoty), soud považuje zápočet vzájemných pohledávek účastníků v souladu s ustanovením § 1982 o. z. za platný. V rozsahu zápočtu pohledávky zanikají. Pokud jde o zbývající rozsah pohledávky žalobce vůči žalovanému, žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by dluh již uhradil. Soud proto přiznal žalobci požadovanou částku 31 500 Kč společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobci vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo, aby přiznanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 634,82 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 260 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 500 Kč sestávající z částky 2 380 Kč za každý z sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, replika k odporu žalobce, doplnění žaloby včetně navržení důkazů, 2 x jednání ve věci nepřesahující 2 hodiny), sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a cestovní náhrada v celkové výši 5 614,82 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 29. 2. 2024 náhrada 2 807,41 Kč za 272 ujetých km v částce 2 007,41 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,6 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 26. 3. 2024 náhrada 2 807,41 Kč za 272 ujetých km v částce 2 007,41 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,6 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla určena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když pro stanovení jiné než zákonné lhůty soud neshledal žádné důvody.