Okresní soud v Jihlavě · Rozsudek

18 C 317/2024

č. j. 18 C 317/2024-42

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-12-10 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSJI:2024:18.C.317.2024.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Jihlavě vyhověl žalobě o náhradu dluhu ve výši 13 410 Kč s příslušenstvím, protože předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalované podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud uznal, že žalovaná nesplnila povinnost splácet půjčku včas a v plné výši, přičemž její příjmy byly v rozhodném období příslušné pro splácení. Pohledávka byla řádně postoupena na žalobkyni podle § 1879 občanského zákona, což způsobilo přechod práv. Soud uložil žalované zaplatit částku do tří dnů od právní moci rozsudku, včetně náhrady nákladů řízení ve výši 2 252 Kč.

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale hlášená Adresa žalované o 13 410 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 410 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 6 193,12 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 16 769,80 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 7 303,92 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 21 % ročně z částky 7 303,92 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 13 410 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně (společností právnická osoba) dne 24. 10. 2011 smlouvu o půjčce č. číslo smlouvy. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet požadovanou půjčku. Předchůdkyně žalobkyně vycházela zejména z údajů uváděných žalovanou (o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech), které byly zaznamenány v zákaznické kartě a ověřeny oproti příslušným předloženým dokladům. Na základě takto zjištěných informací nebyly důvodné pochybnosti o tom, že by žalovaná nebyla schopná půjčku řádně splácet. Na základě smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, jejichž převzetí žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit společně s poplatkem ve výši 8 360 Kč sestávajícím z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 277 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 21 % ročně), z odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 900 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč. Celkovou částku se žalovaná zaváhala uhradit v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 306 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na den 17. 12. 2012. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná nehradila splátky řádně a včas. Poslední splátku uhradila dne 24. 11. 2011, přičemž na půjčku uhradila pouze 4 950 Kč. Z důvodu prodlení se neuhrazená jistina ve výši 7 303,92 Kč dále úročila úrokem ve výši 21 % od 18. 12. 2012 do zaplacení. Pohledávku za žalovanou předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 21. 9. 2023 s účinností ke dni 27. 9. 2023. O změně věřitele byla žalovaná písemně informována. Postoupena byla pohledávka ve výši 13 415,33 Kč spolu s úroky a úroky z prodlení. Po postoupení pohledávky žalovaná na svůj dluh nic neuhradila. Žalobkyně po žalované požaduje zaplacení částky 13 410 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 7 303,92 Kč a dlužného poplatku ve výši 6 106,08 Kč. Na příslušenství pohledávky žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 16 769,80 Kč (tj. smluvní úrok ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 303,92 Kč od 18. 12. 2012, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky, do 27. 9. 2023), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6 193,12 Kč (tj. úrok z prodlení ve výši 7,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 303,92 Kč od 6. 8. 2012, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky, do 27. 9. 2023) a dále smluvní úrok ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 303,92 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 7,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 303,92 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Vzhledem k tomu, že skutkový stav věci bylo možné v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), zjistit jen na základě listinných důkazů předložených účastníky a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, resp. soud takový souhlas podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, když se účastníci k výzvě soudu nevyjádřili, soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

3. Z listiny označené jako Smlouva o půjčce č. číslo smlouvy ze dne 24. 10. 2011 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Podpis smlouvy osvědčuje, že tyto prostředky byly žalované vyplaceny v hotovosti právě oproti podpisu. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit společně s poplatkem ve výši 8 360 Kč, jenž byl tvořen úrokem ve výši 1 277 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 900 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč. Žalovaná tedy byla povinna uhradit celkem částku 18 360 Kč v 60 týdenních splátkách po 306 Kč s první splátkou splatnou sedmý kalendářní den od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky, z jejichž čl. 3 vyplývá, že mezi stranami je ujednaná výpůjční úroková sazba jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy ve výši 21 % ročně.

4. Ze zákaznické karty ze dne 24. 10. 2011 soud zjistil, že se fakticky jedná o žádost žalované o poskytnutí půjčky. Z uvedených údajů o poměrech žalované bylo zjištěno, že v době žádosti o půjčku žila v nájmu, neměla žádné nezaopatřené dítě, nebyla majitelem vozu, dříve již měla jinou půjčku u předchůdkyně žalobkyně a důvodem žádosti o půjčku byly neočekávané výdaje. Žalovaná žádala o poskytnutí půjčky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná měla v době žádosti o půjčku příjem pouze ze starobního důchodu ve výši částka. Jako další příjem domácnosti žalované byla uvedena částka částka. Mezi výdaje žalované bylo uvažováno nájemné ve výši částka, náklady na telefon ve výši částka a výdaje na domácnost ve výši částka. Žalovaná neměla půjčku u jiné společnosti. Příjmy žalované byly tedy zjištěny částkou částka a výdaje pak částkou částka. Použitelný měsíční příjem žalované byl uvažován ve výši částka. Z karty dále vyplývá, že žalovanou uváděné údaje byly ověřovány oproti předloženému občanskému průkazu (v případě ověření totožnosti), nájemní smlouvě, dokladům SIPO a důchodovému výměru.

5. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 a seznamu postupovaných pohledávek, jež je přílohou smlouvy, bylo zjištěno, že mezi předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem bylo ujednáno postoupení mimo jiné i pohledávky za žalovanou vyplývající ze smlouvy č. číslo smlouvy.

6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 soud zjistil, že žalovaná byla ze strany předchůdkyně žalobkyně informována o postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce č. číslo smlouvy na žalobkyni a zároveň byla vyzvána k úhradě postoupené pohledávky ve výši 13 410 Kč. Z podacího lístku vyplývá, že toto oznámení bylo odesláno žalované dne 27. 10. 2023.

7. Z výzvy ze dne 30. 7. 2024 soud zjistil, že žalované bylo oznámeno předání pohledávky k vymáhání advokátní kanceláři v zastoupení žalobkyně a současně byla naposledy před podáním žaloby vyzvána k zaplacení dlužné částky nejpozději do 14. 8. 2024. Podací lístek pak osvědčuje, že tato výzva byla odeslána žalované dne 30. 7. 2024.

8. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaná a předchůdkyně žalobkyně spolu uzavřely dne 24. 10. 2011 dohodu, na základě které byly žalované v hotovosti oproti podpisu písemného vyhotovení dohody poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Před ujednáním této dohody předchůdkyně žalobkyně ověřila poměry žalované, zejména pokud jde o příjmovou a výdajovou stránku jejího hospodaření s financemi, a zjistila, že žalovaná má dostatečný měsíční zůstatek pro splácení poskytnutých finančních prostředků. Žalovaná měla tyto prostředky vrátit společně s poplatkem ve výši 8 360 Kč, celkem tedy částku 18 360 Kč v 60 týdenních splátkách nejpozději do 17. 12. 2012. Žalovaná však poslední splátku uhradila dne 24. 11. 2011 a uhradila pouze 4 950 Kč. Předchůdkyně žalobkyně proto kromě dlužné částky požadovala také smluvní úrok ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny od 18. 12. 2012. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni s účinností ke dni 27. 9. 2023, přičemž postoupena byla pohledávka ve výši 13 410 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 7 303,92 Kč a neuhrazeného poplatku ve výši 6 106,08 Kč. O postoupení pohledávky byla žalovaná písemně informována dopisem ze dne 29. 9. 2023 výzvou k úhradě dluhu. Naposledy před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 30. 7. 2024, dle které měla dluh uhradit nejpozději do 14. 8. 2024. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované odesláno dne 27. 10. 2023, předžalobní upomínka dne 30. 7. 2024.

9. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném od 1. 1. 2011 do 24. 2. 2013 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), tento zákon upravuje některá práva a povinnosti související s odloženou platbou, půjčkou, úvěrem nebo jinou obdobnou finanční službou poskytovanou nebo přislíbenou spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem (dále jen „spotřebitelský úvěr“).

10. Podle § 3 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle § 3 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí věřitelem osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

11. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

12. K ujednání smluvního závazku mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně došlo ještě za účinnosti občanskoprávní úpravy obsažené v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), který byl zrušen zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), až k 1. 1. 2014. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. se řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

13. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

15. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud posoudil závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb., neboť předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalované. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně řádně splnila své povinnosti vyplývající ze smlouvy, když žalované poskytla peněžní prostředky ve sjednané výši, a že před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalované ve smyslu ustanovení § 9 zákona o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že uvedené zákonné ustanovení s nesplněním této povinnosti věřitele nespojuje žádnou sankční úpravu, posouzení soudu se vztahovalo pouze na skutečnost, zda předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s žalovanou provedla šetření jejích poměrů do takové míry, kdy bylo možné uzavřít, zda žalovaná je nebo není z objektivního hlediska schopna poskytnutý úvěr splácet. Splnění této povinnosti předchůdkyně žalobkyně má soud za prokázané. Současně má soud za to, že žalované ve splácení úvěru nebránily žádné objektivní překážky. Žalovaná přesto své povinnosti vyplývající ze smlouvy nesplnila, když nehradila řádně a včas sjednané měsíční splátky a poskytnutý úvěr nesplatila, resp. na něj provedla jen částečnou úhradu. Žalovaná nárok žalobkyně nijak nerozporovala, ani netvrdila a neprokázala, že by dlužnou částku již uhradila (a to předchůdkyni žalobkyně nebo samotné žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou v souladu s ustanovením § 1879 o. z. řádně postoupena). Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni požadovanou částku ve výši 13 410 Kč společně s příslušenstvím tak, jak bylo uplatněno žalobou, přičemž úrok z prodlení žalobkyni náleží v souladu s § 517 obč. zák. (tj. dle předchozí občanskoprávní úpravy) ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalované uloženo, aby přiznanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto postupem podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má vůči žalované právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na uplatnění svého práva. Tyto náklady představuje podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy a podání žaloby) ve výši 3x 300 Kč, když soud vycházel z tarifní hodnoty podle § 8 odst. 1 a § 14b bod 2 AT. Dále žalobkyni náleží v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) AT třikrát režijní paušál po 100 Kč jako náhrada hotových výdajů, z uvedených částek v souladu s § 137 odst. 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 2 252 Kč. Lhůta k plnění byla žalované podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena obdobně, přičemž podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.