18 C 32/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 22 686,98 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 19 400 Kč od 6. 8. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V částce 3 084,62 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 22 484,62 Kč od 10. 7. 2024 do 5. 8. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3 084,62 Kč od 6. 8. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 19 400 Kč od 6. 8. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení výši 81,78 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 763,25Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 144 Kč a v částce 202,36 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 641,92 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému domáhala zaplacení částky 22 686,98 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, (dále též „právní předchůdkyní žalobkyně“) dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě prostřednictvím internetové stránky předchůdkyně žalobkyně , webová stránka, , na nichž se žalovaný registroval a pro ověření totožnosti odeslal ze svého bankovního účtu verifikační platbu. Na základě smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit ve 12 pravidelných měsíčních splátkách po 3 590,52 Kč splatných vždy k 24. dni příslušného měsíce. Žalovaný se spolu s jistinou úvěru zavázal splatit i smluvní úrok ve výši 18 086,24 Kč. Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku 43 086,24 Kč nejpozději ke dni splatnosti poslední splátky úvěru , datum, . Žalobkyně uvedla, že její předchůdkyně před poskytnutím úvěru řádně ověřila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr uhradit, a to nahlédnutím do insolvenčního rejstříku a Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný nehradil měsíční splátky řádně a včas, na úvěr uhradil pouze 5 600 Kč. Předchůdkyně žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění celého neuhrazeného úvěru ke dni , datum, a vyzvala žalovaného k jeho okamžité úhradě. V důsledku prodlení s úhradou splátek vznikla žalovanému povinnost uhradit předchůdkyni žalobkyně také smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení včetně paušální náhrady výdajů spojených s vymáháním dluhu. Pohledávku za žalovaným předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, a na ni navazující dílčí smlouvy o postupování pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovaným na žalobkyni postoupena ke dni , datum, . O postoupení pohledávky byl žalovaný ze strany žalobkyně písemně informován. Postoupena byla pohledávka ve výši 30 726,77 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 22 484,62 Kč, dlužného úroku ve výši 7 613,25 Kč, neuhrazené smluvní pokuty ve výši 478,90 Kč a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Po postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně tedy požaduje neuhrazenou jistinu ve výši 22 484,62 Kč, smluvní pokutu ve výši 202,36 Kč (kterou žalobkyně požaduje pouze za období ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 25. 6. 2024 do 3. 7. 2024), a dále na příslušenství pohledávky požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 7 763,25 Kč (zahrnující nesplacený úrok ve výši 7 613,25 Kč a paušální náhrady nákladů ve výši 150 Kč), úrok z prodlení ve výši 81,78 Kč kapitalizovaný za období od 25. 6. 2024 do 4. 7. 2024 a úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 22 484,62 Kč od 10. 7. 2024 do zaplacení. Vedle toho žalobkyně požaduje také náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 144 Kč (za dva odchozí telefonické hovory po 72 Kč).

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně svoji účast u jednání řádně omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodnul v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez přítomnosti účastníků.

3. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně měla žalovanému poskytnout na jeho bankovní účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Mezi stranami bylo ujednáno, že úvěr je splatný ve 12 měsíčních splátkách po 3 590,52 Kč splatných vždy k 24. dni v měsíci počínaje splátkou splatnou dne , datum, a poslední splátkou splatnou dne , datum, . Mezi stranami byla ujednána zápůjční úroková sazba ve výši 114,73 % ročně jako pevná po celou dobu trvání smlouvy, tj. od poskytnutí úvěru do jeho splatnosti. Žalovaný měl předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem 43 086,24 Kč. Ze smlouvy dále vyplývá, že v případě prodlení s placením byl žalovaný povinen zaplatit předchůdkyni žalobkyně navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, úrok z prodlení a náklady ve výši 50 Kč za odeslání jedné písemné upomínky. Ve spojení s obchodními podmínkami, které jsou nedílnou součástí smlouvy, soud zjistil, že smlouva byla uzavřena v elektronické podobě prostřednictvím internetových stránek předchůdkyně žalobkyně. Pro dokončení registrace měl žalovaný provést verifikační (ověřovací) platbu ze svého účtu na účet předchůdkyně žalobkyně. Písemné vyhotovení smlouvy neobsahuje podpis ani jedné smluvní strany (jméno žalovaného a název předchůdkyně žalobkyně je uveden pouze strojovým písmem).

4. Z výpisů z bankovního účtu vedeného u , právnická osoba, bylo zjištěno, že dne , datum, byla z účtu č. , č. účtu, provedena platba ve výši , částka, a dne , datum, byla na tento účet provedena platba ve výši 25 000 Kč. Ze sdělení , právnická osoba, bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, v době provedené transakce byl žalovaný.

5. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že tuto mezi sebou uzavřely předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník za účelem rámcového stanovení podmínek pro případné postupování pohledávek v budoucnu. Mezi stranami bylo dohodnuto, že k postupování pohledávek bude docházet na základě dílčích smluv o postoupení pohledávek oproti zaplacené kupní ceně. Ze společného prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postupovala na žalobkyni mj. pohledávku za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, ve výši 30 726,77 Kč. Z potvrzení o provedení transakce vyplývá, že cena za postoupení pohledávek byla mezi postupitelem a postupníkem zaplacena již , datum, .

6. Z upomínky ze dne , datum, a opakované výzvy k úhradě ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně upomínala žalovaného na vzniklý dluh na úvěru a vyzývala ho k úhradě s upozorněním na možnost zesplatnění celého neuhrazeného dluhu.

7. Z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně upozornila žalovaného na okamžité zesplatnění celého neuhrazeného úvěru s účinností k tomuto dni, když výše dluhu činí 30 434,53 Kč (sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 22 484,62 Kč, úroku ve výši 7 613,25 Kč, poplatků za upomínku ve výši 150 Kč a smluvní pokuty ve výši 186,66 Kč). Podací lístek dokládá odeslání této výzvy žalovanému dne , datum, .

8. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno, jak vyplývá ze dvou dopisů ze dne , datum, a , datum, . Jedno oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému odesláno předchůdkyní žalobkyně a druhé ze strany žalobkyně. Z oznámení odeslaného předchůdkyní žalobkyní soud zjistil, že žalovaný byl vyzván, Anonymizováno, k úhradě postoupené pohledávky ve výši 30 726,77 Kč do 10 dnů od obdržení dopisu. Podací arch dokládá odeslání tohoto oznámení žalovanému dne , datum, . Z oznámení odeslaného žalobkyní soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k opětovné úhradě postoupeného dluhu, a to nejpozději do , datum, s upozorněním na možnost zahájení soudního vymáhání pohledávky. Žalovaný byl informován o tom, že dluh sestává z neuhrazené jistiny ve výši 22 484,62 Kč, poplatků za upomínky ve výši 150 Kč, smluvní pokuty ve výši 478,90 Kč, smluvního úroku ve výši 7 613,25 Kč a úroku z prodlení ve výši 235,60 Kč. Současně byl upozorněn na možnost, že by žalobkyně mohla v případě neuhrazení dluhu požadovat také náhradu nákladů mimosoudního vymáhání, mimo jiné nákladů za odchozí telefonický hovor ve výši 72 Kč.

9. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 17. 10. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl naposledy před podáním žaloby vyzván k zaplacení dlužné částky ve lhůtě nejpozději do 31. 10. 2024. Z podacího archu vyplývá, že tato výzva byla odeslána žalovanému dne 21. 10. 2024.

10. Z výpisu úkonů ze dne , datum, soud zjistil, že v souvislosti s mimosoudním vymáháním pohledávky vznikly žalobkyni náklady za odchozí telefonický hovor (spojený) ze dne , datum, a , datum, .

11. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně poskytla dne , datum, na bankovní účet žalovaného peněžní prostředky v celkové výši 25 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postupovala na základě ujednání, které mělo být dne , datum, dohodnuto právě s žalovaným. Na základě takového ujednání měla předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaný měl vyčerpané prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 18 086,24 Kč ve 12 měsíčních splátkách po 3 590,52 Kč nejpozději do , datum, . Žalovaný měl vrátit celkem 43 086,24 Kč. Takové ujednání probíhalo elektronicky na internetové stránce žalobkyně, kdy smlouvu měla být ze strany žalovaného podepsána elektronicky ve chvíli odeslání verifikační platby ze svého účtu (písemná podoba smlouvy o úvěru předložená soudu neobsahuje podpis ani jedné smluvní strany, pouze strojovým písmem jméno žalovaného a název předchůdkyně žalobkyně). Žalovaný vyčerpané peněžní prostředky řádně nesplácel, uhradil pouze 5 600 Kč. Předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni , datum, zesplatnila a z důvodu prodlení žalovaného požadovala i smluvní pokutu a náhradu nákladů. Pohledávka za žalovaným v celkové výši 30 726,77 sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 22 484,62 Kč, úroku, smluvní pokuty a náhrady nákladů byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn několika dopisy. Poprvé mu bylo postoupení pohledávky postoupeno dopisem ze dne , datum, se současnou výzvou k úhradě dluhu do 10 dnů od obdržení dopisu (dopis byl odeslán žalovanému dne , datum, ). Žalovaný byl naposledy k úhradě dluhu vyzván předžalobní upomínkou ze dne 17. 10. 2024.

12. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

13. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

14. S ohledem na zjištěný skutkový stav a výše uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že předmětný závazkový vztah nelze považovat za platnou smlouvu o spotřebitelském úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 462/2023 Sb., tj. účinném v období od , datum, do , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Tento zákon sám v ustanovení § 104 větě první stanoví, že smlouva o spotřebitelském úvěru musí být uzavřena v písemné formě. Za písemnou formu se přitom podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis [ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. , spisová značka, ze dne , datum, , o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. , spisová značka, ]. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dostupný na www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva uzavřena mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným elektronicky prostřednictvím webového rozhraní předchůdkyně žalobkyně, přičemž žalovaný smlouvu nepodepsal způsobem uvedeným výše.

15. Z ostatních okolností kontraktačního procesu, které časově souvisí s tvrzeným sjednáváním smlouvy o úvěru, by bylo možné dovodit, že předchůdkyně žalobkyně skutečně jednala s žalovaným (zejména pokud jde o provedení bankovní transakce). Z písemného vyhotovení smlouvy předloženého soudu je pak zřejmé, že se jedná o elektronickou podobu právního jednání, které nebylo ani jednou stranou žádným způsobem podepsáno. Strojově napsané jméno a název smluvní strany, ani údajný podpis smlouvy žalovaným ve smyslu odsouhlasení jejího obsahu zasláním verifikační platby z účtu žalovaného na účet předchůdkyně žalobkyně pro ověření totožnosti žalovaného, nejsou způsobilé naplnit účel elektronického podpisu tak, jak je uvedeno výše. Z těchto skutečností nelze uzavřít, že znění posuzované smlouvy v okamžiku jejího „podepsání“ žalovaným bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tj. že nedošlo k její následné změně. Absence formy právního jednání a podpisu osoby jednající má za následek, že není zřejmé, kdo, kdy a jak takové právní jednání učinil. Žalobkyně tedy neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila její předchůdkyně, umožnila zachycení jeho obsahu a jeho nezměnitelnost. Žalobkyně sice doložila, že její předchůdkyně v lednu , datum, jednala s žalovaným, avšak neprokázala, že výsledkem takového jednání bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu. Přestože ustanovení § 104 zákona o spotřebitelském úvěru nespojuje s nedodržením písemné formy právního jednání jeho neplatnost, v tomto případě vůbec nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít posuzovanou smlouvu o úvěru. Jedná se tedy o zdánlivé právní jednání podle ustanovení § 551 o. z., k němuž se podle § 554 o. z. nepřihlíží.

16. Vzhledem k tomu, že předmětnou smlouvu o úvěru nelze považovat za platně uzavřenou, nelze za platná považovat žádná peněžitá plnění (včetně úroku, smluvní pokuty či nákladů). Žalobkyně přesto prokázala, že její předchůdkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 25 000 Kč. Soud má za to, že se žalovaný na úkor předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu. Ve smyslu ustanovení § 2993 věty první o. z. má tedy žalobkyně (na kterou byla pohledávka za žalovaným v souladu s § 1879 o. z. řádně postoupena) právo na vrácení toho, co bylo žalovanému plněno. Žalovaný nárok žalobkyně nerozporoval, ani netvrdil a neprokázal, že by na svůj dluh uhradil více, než žalobkyni tvrzenou částku 5 600 Kč. Tuto částečnou úhradu však nelze započíst způsobem uplatněným žalobkyní, tj. na jistinu a další spojené platby, nýbrž jen na skutečně poskytnuté peněžní prostředky. Z toho důvodu soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 19 400 Kč spolu s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaný byl povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co byl o to poprvé požádán. K tomu došlo oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, . Výzva byla odeslána žalovanému dne , datum, a s přihlédnutím k fikci doručení dle ustanovení § 573 o. z. mohla být doručena nejdříve dne 24. 7. 2024. Žalovaný byl povinen dluh uhradit do 10 dnů od doručení oznámení. V této lhůtě však žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, dnem 6. 8. 2024 se tak dostal do prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni úrok z prodlení z dlužné částky 19 400 Kč až od 6. 8. 2024 do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby přiznanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

17. Výrokem II. tohoto rozsudku pak soud žalobu z výše uvedených důvodů ve zbývajícím rozsahu zamítnul.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch, soud jejich úspěch pro účely rozhodnutí o nákladech řízení kapitalizoval, a to ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně se v řízení domáhala částky 33 347,36 Kč (zaplacení jistiny ve výši 22 484,62 Kč, úroku z prodlení soudem kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 2 671,35 Kč, úroku z prodlení ve výši 81,78 Kč, úroku ve výši 7 763,25 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 144 Kč a smluvní pokuty ve výši 202,36 Kč), úspěšná však byla pouze co do částky 21 209,38 Kč (v jistině ve výši 19 400 Kč a úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 1 809,38 Kč). Žalobkyně tedy byla úspěšná z 63,6 %, čemuž odpovídá úspěch žalovaného v rozsahu 36,4 %. Žalobkyně tak má ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. vůči žalovanému, po započtení jeho procesního úspěchu, právo na náhradu 27,2 % jí vzniklých nákladů řízení.

19. V případě plného úspěchu žalobkyně ve věci by jí náležela náhrada nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., jenž by představovalo právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce v souladu s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), za celkem tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy a podání žaloby) ve výši 3x 300 Kč, když soud vycházel z tarifní hodnoty podle § 8 odst. 1 AT ve výši 22 686,98 Kč a sazba odměny za úkon byla určena podle § 14b bod 2 AT. Dále by žalobkyni v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) AT náležela paušální náhrada nákladů ve výši třikrát 100 Kč, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21 % ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 908 Kč. Celkem by tak náklady řízení na straně žalobkyně činily 2 360 Kč.

20. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni poměrnou, žalobkyni dle úspěchu v řízení přiznanou částečnou náhradu nákladů řízení (27,2 %) ve výši 641,92 Kč. Lhůta k plnění byla žalovanému podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena obdobně do 3 dnů od právní moci rozsudku, přičemž podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.