18 C 325/2024

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale hlášený Adresa žalovaného o 21 256,62 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 256,62 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 086,10 Kč od 23. 11. 2023 do 22. 7. 2024, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 066,58 Kč od 25. 11. 2023 do 22. 7. 2024, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 20 580,67 Kč od 23. 7. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 580,67 Kč od 23. 7. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 303 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 21 256,62 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 17. 7. 2023 smlouvu o úvěru č. , číslo smlouvy, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 19 999 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal zaplatit úrok sjednaný ve výši 19,90 % p.a. a poplatky dle platného Ceníku. Žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena elektronickým způsobem prostřednictvím unikátního profilu internetového bankovnictví žalovaného. Identita žalovaného byla ověřena zadáním autorizačního SMS kódu zaslaného na smluvené telefonní číslo, kdy tento SMS kód nahrazuje písemný podpis žalovaného. Žalobkyně doplnila, že před uzavřením smlouvy řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, které hodnotila individuálně v souladu s platnými schvalovacími interními strategiemi. Žalobkyně kontrolovala informace v interních a externích databázích (zejména bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databázi , právnická osoba, ) a porovnávala příjmy a výdaje žalovaného s historickými údaji , právnická osoba, . Žalobkyně nezjistila žádné skutečnosti, které by bránily v poskytnutí úvěru žalovanému. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr hradit formou pravidelných měsíčních splátek po 1 876 Kč vždy nejpozději do 11. dne v měsíci. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas a dostal se do prodlení. Žalovaný nereagoval na výzvy žalobkyně, žalobkyně proto přistoupila k okamžitému zesplatnění celého neuhrazeného úvěru s účinností ke dni 22. 11. 2023, neboť žalovaný byl k tomuto dni v prodlení s více než dvěma splátkami. Dle smlouvy byla žalobkyně oprávněna připisovat k jistině úvěru řádné úroky, úroky z prodlení a další vzniklé poplatky. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván také předžalobní upomínkou, svůj dluh však neuhradil. Žalobkyně proto požaduje na neuhrazené jistině úvěru částku 20 580,67 Kč a na poplatcích částku 675,95 Kč. Jako příslušenství pohledávky žalobkyně žádá smluvní úrok ve výši 2 086,10 Kč (tj. úrok ve výši 15 % ročně z částky 20 580,67 Kč od 23. 11. 2023 do 22. 7. 2024), úrok z prodlení ve výši 2 066,58 Kč (tj. úrok z prodlení vypočtený z částky 20 580,67 Kč od 25. 11. 2023 do 22. 7. 2024), smluvní úrok ve výši 15 % ročně z částky 20 580,67 Kč od 23. 7. 2024 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 580,67 Kč od 23. 7. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že skutkový stav věci bylo možné v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), zjistit jen na základě listinných důkazů předložených účastníky a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, resp. soud takový souhlas podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, když se účastníci k výzvě soudu nevyjádřili, soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

3. Z listiny označené jako smlouva o úvěru soud zjistil, že je datovaná ke dni , datum, a jako smluvní strany jsou uvedeni žalobkyně (jako úvěrující) a žalovaný (jako klient). Žalovaný je ve smlouvě identifikován jménem a příjmením, rodným číslem, trvalým bydlištěm, telefonním číslem a emailovou adresou. Smlouva obsahuje závazek žalobkyně poskytnout žalovanému na úvěrový účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši 19 999 Kč. Poskytnutý úvěr měl žalovaný vrátit nejpozději do 11. 7. 2024 ve 12 měsíčních splátkách po 1 876 Kč (s poslední splátkou ve výši 1 530 Kč) splatných vždy k 11. dni kalendářního měsíce počínaje dnem 11. 8. 2023. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit částku 22 166 Kč. Roční úroková sazba byla ujednána ve výši 19,90 %. Žalovaný měl v souvislosti s úvěrem platit veškeré ceny (i poplatky) podle ceníku. Z čl. 8.1 a 8.2 smlouvy bylo dále zjištěno, že v případě prodlení žalovaného s úhradou více než dvou splátek má žalobkyně právo prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný. Nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, a Ceník pro soukromou klientelu. Ze smlouvy dále vyplývá, že byla z obou stran podepsána elektronickým podpisem.

4. Z jednotlivých výstupů ze systému žalobkyně, jež jsou označeny jako detaily zadané operace, soud zjistil, že se jedná o data z mobilní aplikace George zřízené a vedené žalobkyní pro telefonní číslo , tel. číslo, . Tyto detaily osvědčují přihlášení žalovaného do této aplikace dne 17. 7. 2023 a podání žádosti o úvěr. V rámci požadavků zadaných v aplikaci , mobilní aplikace, žalovaný nastavil takové parametry smlouvy o úvěru, které mu vyhovují – tj. požádal o úvěr ve výši 19 999 Kč, jež by hradil ve 12 měsíčních splátkách po 1 876 Kč. V aplikaci , mobilní aplikace, žalovaný současně udělil souhlas se zpracováním osobních údajů, doplnil potřebná klientská data pro vyřízení úvěru a vyhovující parametry smlouvy o úvěru elektronicky podepsal. Souhlas s návrhem smlouvy a podpis smlouvy byl realizován prostřednictvím bezpečnostní metody , název metody, , s uvedením data a přesného času této operace.

5. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného č. , č. účtu, a transakční historie (dokument označený jako Podklady pre súdne konanie) soud zjistil, že žalovaný vyčerpal úvěr v plné výši 19 999 Kč dne 17. 7. 2023. Měsíční splátky nehradil řádně a včas, provedl pouze jedinou platbu, a to dne 11. 8. 2023 ve výši 61,10 Kč. Z transakční historie pak dále vyplývá, že na jistině úvěru žalobkyně eviduje dlužnou částku ve výši 20 580,67 Kč a na poplatcích částku 675,95 Kč.

6. Z výzvy ze dne 21. 10. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl upozorněn, že k uvedenému dni má na úvěru dluh po splatnosti. Současně byl vyzván k jeho úhradě nejpozději do 22. 11. 2023 a upozorněn na možnost okamžitého zesplatnění celého úvěru.

7. Z dopisu ze dne 22. 11. 2023 soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného o okamžitém zesplatnění celého neuhrazeného úvěru s účinností ke dni 22. 11. 2023, a to z důvodu neuhrazení dluhu. Celková dlužná částka ke dni zesplatnění činila 21 257 Kč. Poštovní podací arch osvědčuje odeslání dopisu o zesplatnění žalovanému dne 27. 11. 2023.

8. Z výzvy k úhradě ze dne 24. 7. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl naposledy před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovanému byla poskytnuta lhůta k plnění nejpozději do 5 dnů od odeslání výzvy. Poštovní podací arch osvědčuje odeslání výzvy žalovanému dne 24. 7. 2024.

9. Z listiny označené jako Posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že obsahuje vyhodnocení údajů o poměrech žalovaného pro účely řádného splácení úvěru. Žalobkyně primárně vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr podané přes mobilní bankovnictví dne 17. 7. 2023. Žalovaný v žádosti uvedl svůj příjem ve výši , částka, měsíčně. Dle výpisu z účtu žalobkyně zjistila, že tato částka odpovídá průměrnému příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti. Žalobkyně dále zjistila z insolvenčního rejstříku, že žalovaný ani jeho zaměstnavatel nebyli v době žádosti o úvěr žalovaného v aktivním insolvenčním řízení. Žalobkyně z CBCB ověřila předchozí splátkovou morálku žalovaného a z historie v interní evidenci klientů žalobkyně zjistila, že žalovaný neměl evidovány žádné relevantní negativní informace. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl své měsíční výdaje částkou , částka, a nájemné ve výši , částka, . Žalobkyně proto vycházela z interních informací za použití statistických modelů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení a měsíční výdaje žalovaného stanovila částkou , částka, . Žalovaný dále v žádosti uvedl, že nemá žádné splátky jiných úvěrů. Dotazem do CBCB však žalobkyně zjistila, že žalovaný měl v době žádosti o úvěr sjednaný kontokorent s limitem , částka, a s orientační splátkou , částka, . Žalobkyně brala v úvahu, že splátka nového úvěru činila 1 876 Kč, nové splátkové zatížení žalovaného by tedy činilo 1 906 Kč. Žalobkyně dospěla k závěru, že po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů žalovanému zbylo měsíčně , částka, k pokrytí jeho životních nákladů (příjem žalovaného byl tedy shledán jako dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů).

10. Z výpisů z běžného účtu žalovaného za období duben – červenec , datum, soud zjistil, že měsíční příjem ze zaměstnání žalovaného činil v květnu , datum, částku , částka, , v červnu , datum, částku , částka, a v červenci , datum, částku , částka, (v dubnu , datum, žalovanému mzda vyplacena nebyla). Z výpisů není zřejmé, že by žalovaný měsíčně platil jakoukoli částku nájemného. Žalovaný využíval možnosti sjednaného kontokorentu do výše , částka, , přesto z celkového hospodaření s finančními prostředky bylo zřejmé, že konečný zůstatek se pohyboval v kladných číslech.

11. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Účastníci se spolu dne 17. 7. 2023 dohodli, že žalovanému budou poskytnuty sjednané peněžní prostředky. Toto ujednání probíhalo elektronicky prostřednictvím mobilního internetového bankovnictví žalovaného, jehož provozovatelem je žalobkyně. Skutečnost, že osobou jednající byl právě žalovaný, má soud za prokázanou především z detailů provedených operací, jež jsou výstupem ze systému žalobkyně a dokládají jednotlivé kroky žalovaného při sjednávání úvěru v rámci jeho internetového bankovnictví. Na základě ujednání žalobkyně poskytla žalovanému dne 17. 7. 2023 peněžní prostředky ve výši 19 999 Kč. Žalovaný byl povinen poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 19,90 % p.a. a poplatky v souladu s Ceníkem ve 12 měsíčních splátkách po 1 876 Kč (s poslední splátkou ve výši 1 530 Kč) počínaje dnem 11. 8. 2023 nejpozději do 11. 7. 2024. Žalovaný měl uhradit celkem částku 22 166 Kč. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, na jistině úvěru mu zůstal dluh ve výši 20 580,67 Kč a na poplatcích 675,95 Kč. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu a upozorněn na možnost okamžitého zesplatnění celého neuhrazeného úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou více než dvou splátek, žalobkyně přistoupila v souladu se smluvním ujednáním k okamžitého zesplatnění celého úvěru ve výši 21 257 Kč s účinností ke dni 22. 11. 2023. Zesplatnění úvěru bylo žalovanému oznámeno dne 27. 11. 2023. Žalovaný však na zesplatněný úvěr ničeho neuhradil, výzvou ze dne 24. 7. 2024 byl vyzván k úhradě dluhu naposledy před podáním žaloby. K úhradě byla žalovanému poskytnuta lhůta do 5 dnů od odeslání výzvy (výzva byla odeslaná žalovanému dne 24. 7. 2024).

12. Pokud jde o otázku ověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy, soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím zjištěním. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zjišťovala osobní a majetkové poměry žalovaného, přičemž vycházela primárně z údajů uváděných žalovaným v žádosti o úvěr, ale činila i vlastní kroky ke zjištění finanční situace žalovaného. Žalobkyně vycházela z tvrzeného příjmu žalovaného ze zaměstnání ve výši , částka, měsíčně a z tvrzení, že jeho měsíčními výdaji bylo pouze nájemné ve výši , částka, a neměl žádné splátky. Pokud jde o příjmy, tyto žalobkyně měla za potvrzené oproti výpisům z účtu žalovaného. V případě výdajů žalobkyně přistoupila k vyhodnocení interních informací o žalovaném za užití statistických modelů a životních nákladů a určila měsíční výdaje žalovaného na částku , částka, . Z interních databází poté žalobkyně zjistila i další úvěrové zatížení žalovaného, a sice kontokorent s limitem , částka, . Žalobkyně uvažovala nové dluhové zatížení žalovaného ve výši 1 906 Kč měsíčně a zjistila použitelný měsíční příjem žalovaného ve výši , částka, . Tento příjem žalobkyně považovala za dostačující.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., tj. účinném v období od 29. 5. 2022 do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

16. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru (§ 104 zákona o spotřebitelském úvěru) je na prvním místě splnění formy právního jednání v souladu s § 561 a § 562 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení se zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Uzavření předmětné smlouvy elektronicky prostřednictvím internetového mobilního bankovnictví s přihlédnutím ke zjištěnému skutkovému stavu soud považuje za platné (žalobkyně pečlivě doložila celý postup při uzavírání smlouvy distančním způsobem, kdy mobilní bankovnictví zahrnuje několikafázové ověření a bezpečnostní prvky a jedná se o zabezpečený uživatelský profil klienta). Další podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je v souladu s § 105 zákona o spotřebitelském úvěru povinnost poskytnout smlouvu spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Tuto povinnost má soud rovněž za splněnou, neboť mobilní bankovnictví umožňuje uchování smluv a jejich zabezpečení proti nepovoleným změnám.

17. V případě, kdy soud považuje formu zvoleného právního jednání za řádnou, zbývá posoudit další podmínku platnosti smlouvy, jež je žalobkyně jako věřitel při právním jednání se spotřebitelem povinna splnit. Tou je v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, kdy věřitel nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem, ale tato tvrzení si sám prověření, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. , spisová značka, ). Spotřebitelský úvěr může být poskytnut pouze za situace, kdy je z informací zjištěných věřitelem zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splatit (resp. nebudou důvodné pochybnosti o této schopnosti). V projednávané věci žalobkyně tvrdila a prokázala, že zjišťovala informace o poměrech přímo od žalovaného. Za situace, kdy tyto informace nebyly dostačující nebo záměrně nepravdivé, žalobkyně postupovala řádně, když vycházela z interních evidencí, jež obsahují některé poměry žalovaného z jeho jiných úvěrových produktů a statistické modely vyhodnocování životních nákladů a normativních nákladů na bydlení dle dat , právnická osoba, . Soud hodnotí, že postup, jež zvolila žalobkyně při zjišťování skutečných poměrů žalovaného, by bylo možné považovat za dostatečně pečlivý. Soud jako řádný postup hodnotí také kontrolu zjištěných informací oproti výpisům z běžného účtu žalovaného, neboť právě výpisy z účtu jsou způsobilé poskytnout komplexní náhled na hospodaření s penězi, měsíční příjmy a výdaje a celkovou bilanci finanční situace jedince. Tyto výpisy z účtu žalobkyně také předložila soudu a prokázala jimi, že žalovaný měl dostatečné finanční prostředky pro řádné pravidelné splácení vyčerpaného úvěru. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně splnila svoji povinnost s odbornou péčí ověřit schopnost žalovaného bez důvodných pochybností plnit svoji povinnost a poskytnutý úvěr řádně splácet. Předmětnou smlouvu lze dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a contrario považovat za platnou.

18. Soud má tedy za to, že žalovanému ve splácení úvěru nebránily žádné objektivní překážky. Přesto žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy nesplnil, když nehradil řádně a včas sjednané měsíční splátky a poskytnutý úvěr nesplatil, resp. na něj provedl jen částečnou úhradu. Žalovaný nárok žalobkyně nijak nerozporoval, ani netvrdil a neprokázal, že by dlužnou částku již uhradil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni požadovanou částku ve 21 256,62 Kč společně s příslušenstvím tak, jak bylo uplatněno žalobou, přičemž úrok z prodlení žalobkyni náleží v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo, aby přiznanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto postupem podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na uplatnění svého práva. Tyto náklady představuje podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy a podání žaloby) ve výši 3x 300 Kč, když soud vycházel z tarifní hodnoty ve výši 21 256,62 Kč podle § 8 odst. 1 a sazba odměny za úkon byla určena podle § 14b bod 2 AT. Dále žalobkyni náleží v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) AT paušální náhrada nákladů ve výši třikrát 100 Kč, z uvedených částek v souladu s § 137 odst. 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 851 Kč. Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 2 303 Kč. Lhůta k plnění byla žalovanému podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena obdobně, přičemž podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně.