18 C 333/2022

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci osvojenky: celé jméno osvojenkyně, datum narození bytem adresa osvojenkyně, vedlejší účastnice a vedlejšího účastníka osvojitelky: osobní údaje osvojitelky za účasti: dcera osvojenky celé jméno vedlejší účastnice, datum narození bytem adresa osvojenkyně, vedlejší účastnice a vedlejšího účastníka, syn osvojenky celé jméno vedlejšího účastníka, datum narození bytem adresa osvojenkyně, vedlejší účastnice a vedlejšího účastníka oba zastoupeni opatrovníkem územní celek sídlem adresa pro osvojení zletilé osoby

I. Zletilá celé jméno osvojenkyně, datum narození, dcera jméno příjmení, rozené příjmení, narozené datum, a neuvedeného otce, se stává právní mocí tohoto rozsudku osvojenkou celé jméno osvojitelky, narozené datum.

II. Osvojitelka celé jméno osvojitelky, datum narození, bude zapsána v knize narození Úřadu městské části obec střed ve svazku spisová značka, ročník rok, na straně anonymizováno, pořadové číslo jako matka osvojenky namísto dosud uvedené matky jméno příjmení, rozené příjmení, narozené datum.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Osvojitelka se domáhala osvojení zletilé celé jméno osvojenkyně. V návrhu uvedla, že společně se svým tehdejším manželem jméno příjmení, datum narození, je osvojitelkou celé jméno osvojenkyně, roz. příjmení, o kterou se starali namísto jejích biologických rodičů prakticky od jejího narození. Vztahy mezi navrhovatelkou a celé jméno osvojenkyně jsou totožné jako vztah matka-dcera. Osvojenka se k návrhu připojila s tím, že se všemi skutečnostmi uvedenými v návrhu souhlasí. Navrhovatelka a osvojenka před soudem prohlásily, že návrhem chtějí dosáhnout toho, aby byla navrhovatelka uvedena v rodném listu osvojenky jako její matka namísto matky biologické. Osvojenka byla v době rozhodnutí rozvedená, má dvě nezletilé děti, a to nezl. celé jméno vedlejší účastnice, narozenou datum, a nezl. celé jméno vedlejšího účastníka, datum narození. Opatrovník obou nezletilých dětí osvojenky s osvojením za nezletilé vyslovil souhlas. Další účastník řízení, manžel navrhovatelky příjmení celé jméno vedlejšího účastníka, anonymizováno, dne datum zemřel, což navrhovatelka doložila úmrtním listem a z úřední povinnosti bylo ověřeno soudem nahlédnutím do CEO. Z rodného listu osvojenky bylo zjištěno, že se narodila datum jako dítě matky jméno příjmení, nyní anonymizováno, narozené datum, a neuvedeného otce. Z vyjádření matky biologické osvojenky nebylo zjištěno, že by osvojení bylo v rozporu s jejími odůvodněnými zájmy nebo by se příčilo dobrým mravům, neboť tato uvedla, že s osvojenkou měla kontakt naposledy v roce 1994, poté jí viděla až v roce 2017 a od té doby nejsou spolu v kontaktu. S ohledem na obsah tohoto vyjádření a skutečnost, že matka osvojenky pracuje v Salzburgu, bylo od výslechu biologické matky osvojenky upuštěno. S ohledem na nízký věk obou nezletilých dětí osvojenky, se zohledněním právně složitého charakteru institutu osvojení, bylo upuštěno i od jejich výslechu. Z rozsudku Městského soudu v Brně č. j. 40 Nc 1001/94 – 32 ze dne 29. 6. 1994, který nabyl právní moci dne 30. 8. 1994, bylo zjištěno, že nezletilá byla osvojena navrhovatelkou a jejím tehdejším manželem podle hlavy čtvrté zák. č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění účinného ke dni vyhlášení tohoto rozsudku. Toto osvojení bylo tzv. osvojení zrušitelné podle § 74 zák. č. 94/1963 Sb. a contario; navrhovatelka tak nebyla zapsána jako matka osvojenky do jejího rodného listu. Tento právní stav přetrvává dosud. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že osvojenka vyrůstala v rodině osvojitelky spolu s jejími biologickými syny téměř od narození. Vztahy mezi osvojitelkou a osvojenkou jsou velmi blízké, existuje mezi nimi silné citové pouto. Synové osvojitelky jí považují za svou sestru, navrhovatelka vychovává jako babička i děti osvojenky. Podle § 846 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) lze zletilého osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. Podle § 847 odst. 1 písm. c) o.z. lze zletilého osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti. Podle § 847 odst. 2 o. z. zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Na základě provedených důkazů má soud za prokázané, že osvojitelka pečovala o osvojenku jako o vlastní již v době její nezletilosti, osvojení není rovněž v rozporu se zájmy pokrevní matky osvojenky a není v rozporu s dobrými mravy. Byť byla osvojenka již jednou osvojitelkou a jejím tehdejším manželem zrušitelně osvojena, nevznikl mezi nimi takový právní vztah, který připouští současná právní úprava osvojení zletilé osoby, tedy aby byl faktický stav promítnut také do úřední roviny – tedy aby byla osvojitelka zapsána do rodného listu namísto matky biologické, byť fakticky matkou osvojenky je. Soud považuje za rozpor s dobrými mravy, jakož i právem všech účastníků řízení na rodinný život, aby osvojence tuto možnost odepřel; postupoval tedy podle shora citovaných ustanovení a návrhu vyhověl. S ohledem na charakter řízení soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních. Odvolání nemůže účinně podat ten z účastníků, který se tohoto práva výslovně vzdal.