18 C 333/2024

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 14 290 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 9. 8. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V částce 1 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 500 Kč od 16. 11. 2023 do 8. 8. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 500 Kč od 9. 8. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 9. 8. 2024 do zaplacení, v částce 2 790 Kč a co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 14 290 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalované na její účet č. , č. účtu, téhož dne peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 500 Kč nejpozději do 15. 11. 2023. Žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena registrací žalované na internetových stránkách žalobkyně , webová stránka, , kde žalovaná vyplnila formulář žádosti o poskytnutí zápůjčky, uvedla svou emailovou adresu a telefonní číslo. Totožnost žalované byla ověřena oproti skenu dokladu totožnosti a ověřovací korunové platby z účtu žalované. Následně žalovaná odsouhlasila znění smlouvy o zápůjčce a znění všeobecných obchodních podmínek, a to elektronickým podpisem – pin kódem zaslaným žalobkyní na telefonní číslo , tel. číslo, žalovanou. Smlouva o zápůjčce pak byla žalované odeslána na její emailovou adresu. Žalobkyně doplnila, že před poskytnutím zápůjčky řádně ověřila úvěruschopnost žalované na základě informací o jejích rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných poměrech. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná na zápůjčku ničeno neuhradila. Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 10 000 Kč, neuhrazeného poplatku ve výši 1 500 Kč a dále v důsledku prodlení žalované požaduje také smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně kapitalizovanou z dlužné částky 10 000 Kč za období od 16. 11. 2023 do 21. 8. 2024 (tj. ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky do data vyhotovení žaloby) na částku 2 790 Kč. Jako příslušenství pohledávky žalobkyně požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč za pět odeslaných upomínek s výzvou k úhradě dluhu a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 500 Kč od 16. 11. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně svoji účast u jednání řádně omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodnul v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků.

3. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce ze dne , datum, soud zjistil, že se jedná o ujednání mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako klientem. Žalovaná je identifikována jménem a příjmením, rodným číslem, telefonním číslem, doručovací adresou a e-mailovou adresou. Listina obsahuje závazek žalobkyně poskytnout žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč na účet č. , č. účtu, a závazek žalované tuto částku uhradit do 15. 11. 2023 spolu s poplatkem ve výši 1 500 Kč. Dále z listiny vyplývá povinnost žalované v případě prodlení se splacením zápůjčky zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením, kdy jsou mimo jiné stanoveny náklady za písemnou (listinnou) upomínku ve výši 500 Kč. Dokument je opatřen podpisy jednatelů žalobkyně, namísto podpisu žalované je uveden pin kód , hodnota, , jež měl být do systému zadán dne , datum, v , hodnota, hodin. Nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky, které jsou podepsány totožným způsobem (tj. ze strany žalované zadaným pin kódem).

4. Z výpisu z běžného účtu vedeného společností , právnická osoba, soud zjistil, že žalobkyně zaslala na účet č. , č. účtu, dne , datum, částku 10 000 Kč. Ze sdělení , právnická osoba, má soud za potvrzené, že majitelem tohoto účtu v době uvedené transakce byla žalovaná.

5. Z upomínek ze dne 22. 11. 2023 a 29. 11. 2023 a opakovaných výzev k úhradě ze dne 6. 12. 2023, 15. 12. 2023 a 30. 12. 2023 soud zjistil, že žalovaná ve lhůtě splatnosti zápůjčku včetně poplatku neuhradila a byla vyzývána k úhradě dlužné částky. Současně byla upozorněna, že z důvodu prodlení je povinna hradit také smluvní pokutu, úrok z prodlení a náklady spojené s odesláním upomínek, když za každou upomínku je povinna uhradit 500 Kč.

6. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 1. 8. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná byla naposledy před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky do 3 dnů. Podací lístek osvědčuje odeslání výzvy žalované téhož dne.

7. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně poskytla dne , datum, na bankovní účet žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně postupovala na základě ujednání, které mělo být dne , datum, dohodnuto právě s žalovanou. Na základě takového ujednání měla žalobkyně na účet žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná měla tyto prostředky vrátit společně s poplatkem ve výši 1 500 Kč nejpozději do 15. 11. 2023. Takové ujednání probíhalo elektronicky na internetové stránce žalobkyně, kdy dohodu měla žalovaná podepsat elektronicky (písemná podoba smlouvy o zápůjčce předložená soudu obsahuje podpis žalované ve formě zadaného pin kódu). Vzhledem k tomu, že ve lhůtě splatnosti žalovaná poskytnuté prostředky spolu s poplatkem neuhradila, žalobkyně ji opakovaně vyzývala písemnými upomínkami, jimiž současně žádala úhradu smluvní pokuty za prodlení, nákladů spojených s vymáháním pohledávky a úroku z prodlení. Žalovaná byla naposledy před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu výzvou ze dne 1. 8. 2024 (odeslanou žalované téhož dne), dle které měla dluh uhradit do 3 dnů.

8. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

9. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

10. S ohledem na zjištěný skutkový stav a výše uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že předmětný závazkový vztah nelze považovat za platnou smlouvu o spotřebitelském úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., tj. účinném v období od 29. 5. 2022 do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru). Tento zákon sám v ustanovení § 104 větě první stanoví, že smlouva o spotřebitelském úvěru musí být uzavřena v písemné formě. Za písemnou formu se přitom podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis [ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. 1999/93/ES]. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou elektronicky prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně, přičemž žalovaná smlouvu nepodepsala způsobem uvedeným výše. Z ostatních okolností kontraktačního procesu, které časově souvisí s tvrzeným sjednáváním smlouvy o úvěru, by bylo možné dovodit, že žalobkyně skutečně jednala s žalovanou (zejména pokud jde o provedení bankovní transakce). Z písemného vyhotovení smlouvy předloženého soudu je pak zřejmé, že se jedná o elektronickou podobu právního jednání, které nebylo žalovanou podepsáno zákonem požadovaným způsobem. Údajný podpis smlouvy žalovanou byl proveden formou zadání pin kódu zaslaného na telefonní číslo , tel. číslo, žalovanou (soudu nebyl tento proces podrobněji doložen). Tento způsob „podpisu“ však není způsobilý zaručit, že pin kód do systému žalobkyně zadala opravdu žalovaná.

11. S ohledem na výše uvedené, kdy smlouva nebyla žalovanou podepsána požadovaným způsobem a nebyla žalované poskytnuta na trvalém nosiči dat, nelze uzavřít, že znění posuzované smlouvy v okamžiku jejího „podepsání“ žalovanou bylo totožné se zněním poskytnutým soudu. Tzn. nelze mít za prokázané, že nedošlo k následné změně smlouvy. Absence formy právního jednání a podpisu osoby jednající má za následek, že není zřejmé, kdo, kdy a jak takové právní jednání učinil. Žalobkyně tedy neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení jeho obsahu a jeho nezměnitelnost. Žalobkyně sice doložila, že v listopadu 2023 jednala s žalovanou, avšak neprokázala, že výsledkem takového jednání bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu. V takovém případě je nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalované uzavřít posuzovanou smlouvu o úvěru. Jedná se tak o zdánlivé právní jednání podle ustanovení § 551 o. z., k němuž se podle § 554 o. z. nepřihlíží.

12. Vzhledem k tomu, že předmětnou smlouvu o úvěru nelze považovat za platně uzavřenou, nelze za platná považovat žádná peněžitá plnění (včetně poplatku, smluvní pokuty či nákladů spojených s uplatněním pohledávky). Žalobkyně přesto prokázala, že žalované poskytla peněžní prostředky v celkové výši 10 000 Kč. Soud má za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť žalobkyně jí plnila bez právního důvodu. Ve smyslu ustanovení § 2993 věty první o. z. má tedy žalobkyně právo na vrácení toho, co bylo žalované plněno. Vzhledem k tomu, že žalovaná nárok žalobkyně nerozporovala, ani netvrdila a neprokázala, že by žalobou uplatňovanou dlužnou částku již uhradila, soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni poskytnutou jistinu ve výši 10 000 Kč s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení s plněním svého závazku. Žalovaná byla povinna závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co o to byla žalobkyní požádána. K tomu došlo předžalobní výzvou ze dne 1. 8. 2024. Výzva byla odeslána žalované téhož dne a s přihlédnutím k fikci doručení dle ustanovení § 573 o. z. mohla být doručena nejdříve dne 5. 8. 2024. Žalovaná byla povinna dle předžalobní výzvy dlužnou částku uhradit do tří dnů, tj. do 8. 8. 2024 (s přihlédnutím k § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru soud považuje tuto lhůtu za přiměřenou, když nebylo namítnuto, že by lhůta tří dnů pro úhradu nebyla přiměřená možnostem žalované). V této lhůtě však žalovaná nic neuhradila a následujícím dnem se dostala do prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni úrok z prodlení z dlužné částky 10 000 Kč až od 9. 8. 2024 do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby přiznanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

13. Výrokem II. tohoto rozsudku pak soud žalobu ve zbytku zamítnul, tj. v rozsahu poplatku, smluvní pokuty a odpovídajícího příslušenství včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch, soud jejich úspěch pro účely rozhodnutí o nákladech řízení kapitalizoval, a to ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně se v řízení domáhala částky 18 968,69 Kč (zaplacení jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku ve výši 1 500 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 790 Kč a úroku z prodlení v kapitalizované výši 2 178,69 Kč), úspěšná však byla pouze co do částky 10 677,67 Kč (v jistině ve výši 10 000 Kč a úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 677,67 Kč). Žalobkyně tedy byla úspěšná z 56 %. Z toho vyplývá, že procesní úspěch obou účastníků v řízení byl téměř stejný. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.