18 C 337/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale hlášený Adresa žalovaného o 11 955,83 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 538,07 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 7 538,07 Kč od 17. 10. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V částce 4 068,48 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 692,80 Kč od 17. 10. 2024 do zaplacení a v částce 349,28 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 675,33 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 11 955,83 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že na základě žádosti ze dne , datum, byla nejprve mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru na spotřebitelské zboží. V souladu s touto žádostí byl žalovaný zařazen do seznamu žadatelů o poskytnutí úvěrového rámce a úvěrové karty. Žalobkyně této žádosti vyhověla a mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o poskytnutí úvěrového rámce a úvěrové karty č. , číslo, , na základě které byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpaný úvěr splácet od okamžiku alespoň částečného čerpání úvěru formou pravidelných měsíčních splátek ve výši určené Sazebníkem. K prvnímu čerpání úvěru prostřednictvím úvěrové karty ze strany žalovaného došlo dne , datum, . Žalovanému byly poskytnuty celkem peněžní prostředky ve výši 19 966,90 Kč. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek. Vzhledem k tomu, že došlo k prodlení s úhradou více jak tří měsíčních splátek, žalobkyně celý neuhrazený úvěr zesplatnila s účinností ke dni , datum, . O zeplatnění byl žalovaný písemně informován dopisem ze dne , datum, , jímž byl současně vyzván k úhradě dluhu do 10 dnů. Žalovaný však ničeho neuhradil, a to ani k předžalobní upomínce. Žalobkyně se tedy domáhá celkové dlužné částky 11 955,83 Kč, která sestává z neuhrazených splátek splatných do okamžiku zesplatnění celé pohledávky ve výši 3 492,80 Kč, doplatku jistiny ve výši 7 538,07 Kč, smluvní pokuty ve výši 10 % z dlužných splátek ve výši 349,28 Kč, úroku z prodlení ve výši 75,68 Kč, poplatku za odeslání upomínky po 150 Kč v celkové výši 300 Kč a poplatku za odeslání sdělení o sesplatnění všech závazků ve výši 200 Kč. Jako příslušenství pohledávky pak žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 230,87 Kč od 17. 10. 2024 do zaplacení.

2. Žalobkyně doplnila, že před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně vycházela zejména z informací, které sama aktivně zjišťovala z dostupných registrů (jako NRKI, BRKI, SOLUS, insolvenční rejstřík, z nichž nebylo zjištěno, že by žalovaný byl v prodlení a měl závazky po splatnosti), ale také z informací zjištěných od žalovaného. Žalovaný uvedl, že měl příjem ze zaměstnání ve výši , částka, měsíčně na pozici kvalifikovaného dělníka, náklady na bydlení ve výši , částka, a splátky dalších úvěrů ve výši , částka, . V případě příjmu žalovaného žalobkyně zjistila, že podle statistických dat uváděných klienty žalobkyně částka , částka, pro uvedenou profesi nepřevyšuje průměrný příjem uváděný klienty se stejnou profesí ve stejné lokalitě kraje , adresa, . V případě výdajů žalovaného žalobkyně zjistila, že v porovnání se statistickými údaji z dat , právnická osoba, tyto výdaje uváděné žalovaným převyšují průměrné výdaje dle statistických dat, proto byla uvažována částka uvedená žalovaným. Žalobkyně současně odkázala, že žalovaný podpisem žádosti potvrdil, že jím uvedené údaje jsou pravdivé a úplné a musel si být vědom následků spojených s porušením této povinnosti. V souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru je pak s nesplněním povinnosti řádného ověření úvěruschopnosti spojena relativní neplatnost, které se žalovaný ve stanovené lhůtě nedovolal.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a věc projednal a rozhodnul pouze za přítomnosti žalobkyně.

4. Z listiny označené jako úvěrová smlouva č. , číslo, ze dne , datum, a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, formou úhrady kupní ceny zboží (, název, ). Žalovaný současně požádal o sjednání smlouvy o poskytnutí úvěrového rámce a o vydání kreditní karty, která byla schválena. Žalovaný měl možnost čerpat peněžní prostředky prostřednictvím karty opakovaně až do výše úvěrového limitu. Vyčerpaný úvěr pak měl žalovaný hradit v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce ve výši stanovené Sazebníkem. V souladu s čl. 13.2 úvěrových podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy, povinnost platit měsíční splátky vzniká okamžikem alespoň částečného čerpání peněžních prostředků. V souvislosti s prodlením žalovaného s úhradou splátek byla v souladu se Sazebníkem, jež je také nedílnou součástí smlouvy, sjednána smluvní pokuta ve výši 10 % z dlužné měsíční splátky, ohledně níž se žalovaný dostane do prodlení, kdy je žalovaný současně povinen hradit úrok z prodlení z každé měsíční splátky v prodlení. Dále byl sjednán mj. poplatek za odeslání upomínky v případě prodlení ve výši 150 Kč a poplatek ze odeslání oznámení o okamžité splatnosti úvěru ve výši 200 Kč. V hlavičce smlouvy je žalovaný označen jako fyzická osoba/nepodnikatel. Je identifikován svým rodným číslem, adresou bydliště a korespondenční adresou, telefonním číslem a číslem občanského průkazu. Hlavička smlouvy současně obsahuje základní údaje o poměrech žalovaného – žalovaný byl svobodný, žil v nájmu, neměl žádnou vyživovací povinnost a měl příjem ze zaměstnání na pozici kvalifikovaný dělník s příjmem , částka, čistého měsíčně. Měsíční příjem celé jeho domácnosti činil , částka, měsíčně. Výdaje žalovaného na bydlení činily , částka, .

5. Z transakční historie soud zjistil, že k prvnímu čerpání úvěru došlo dne , datum, ve výši 10 000 Kč, žalovaný dále čerpal dne , datum, částku 9 700 Kč a 190 Kč a dne , datum, částku 79,90 Kč. Z transakční historie dále vyplývá, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas. První splátka se splatností , datum, činila 565 Kč, další splátka dne , datum, činila 505 Kč a od splátky splatné dne , datum, činily splátky 555 Kč. Ke dni , datum, došlo k zesplatnění celého neuhrazeného úvěru, kdy na neuhrazené jistiny úvěru činil dluh 7 538,07 Kč. Ve spojení s výpisy z úvěrového účtu za období od dubna do září 2024 soud zjistil, že žalovaný neuhradil více jak tři měsíční splátky po sobě.

6. Z upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dosud neuhrazených splátek splatných ke dni , datum, , , datum, a , datum, , a dále k úhradě smluvní pokuty, úroku z prodlení a nákladů na odeslání upomínky. Z upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dosud neuhrazených splátek splatných dne , datum, a , datum, spolu se smluvní pokutou, úroky z prodlení a náklady na odeslání upomínky. Z upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl kromě příslušenství vyzván k úhradě splátek splatných dne , datum, , , datum, a , datum, , s nimiž byl v prodlení.

7. Ze dvou dopisů označených jako zesplatnění pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že obě byly zaslány žalovanému, pouze na jiné adresy. Žalovaný byl upozorněn na okamžité zesplatnění celého neuhrazeného dluhu sestávajícího z dlužných splatných splátek do okamžiku zesplatnění, neuhrazené jistiny a souvisejících nákladů a poplatků, a současně vyzván k jejich úhradě nejpozději do 20 dnů od data vystavení dopisu. Z kopií dodejek bylo zjištěno, že oba dopisy byly odeslány žalovanému dne , datum, .

8. Z předžalobní upomínky ze dne 27. 5. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl naposledy před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, a to nejpozději do 7 dnů od data odeslání upomínky. Z kopie podacího archu a potvrzení , právnická osoba, soud zjistil, že upomínka byla odeslána žalovanému dne 27. 5. 2025.

9. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě umožnila žalovanému vyčerpat celkem částku 19 966,90 Kč, kterou byl žalovaný povinen splácet ve stanovených měsíčních splátkách. K prvnímu čerpání došlo dne , datum, . Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, žalobkyně proto dopisem ze dne , datum, oznámila žalovanému zesplatnění celého úvěru s účinností k témuž dni. V důsledku prodlení se žalovaný ve smlouvě dále zavázal platit sankce a poplatky podle sazebníku žalobkyně (smluvní pokutu, úrok z prodlení, poplatky za odeslání upomínek). Ke dni zesplatnění žalobkyně evidovala na jistině úvěru dluh ve výši 7 538,07 Kč. Žalovaný byl k úhradě dluhu naposledy vyzván předžalobní upomínkou ze dne 27. 5. 2025, dle které měl dluh uhradit do 7 dnů ode dne odeslání upomínky (upomínka byla žalovanému odeslána téhož dne).

10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

13. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na předmětný závazkový vztah je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, kdy věřitel nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem, ale tato tvrzení si sám prověření, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. 33 Cdo 2178/2018). Spotřebitelský úvěr může být poskytnut pouze za situace, kdy je z informací zjištěných věřitelem zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splatit (resp. nebudou důvodné pochybnosti o této schopnosti); v opačném případě je smlouva neplatná.

14. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně s odbornou péčí ověřila schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně sama údajně provedla lustraci žalovaného v dostupných databázích a registrech, z nichž nebylo zjištěno žádné prodlení žalovaného s jinými závazky. Dále žalobkyně měla vycházet z informací získaných přímo od žalovaného (pokud jde o jeho měsíční příjmy a výdaje). K tomu žalobkyně doložila původní úvěrovou smlouvou uzavřenou s žalovaným, z níž tyto informace vyplývají. Žalobkyně sama uvedla, že žalovaným uváděný příjem a výdaje porovnala se statistickými daty získanými od ostatních klientů a od , právnická osoba, . Soudu pak nedoložila žádné listiny, které by žalobkyní tvrzený postup ověřování úvěruschopnosti dokládaly. Nebyly doloženy žádné výstupy z lustrací, ani výplatní pásky či výpisy z účtu, které by potvrzovaly příjem žalovaného (ostatně žalobkyně ani netvrdila, že by příjem a výdaje oproti příslušným dokumentům ověřovala). Takový postup je pak zcela neprůkazný a soud bez dalšího nemůže dovodit, že žalobkyní vyhodnocené informace jsou pravdivé a že postupovala s odbornou péčí tak, jak po ní bylo možné požadovat v souladu se zákonem a ustálenou judikaturou. Nadto se žalobkyně dopustila nepřípustného přenesení své povinnosti prověřit schopnosti žalovaného na jeho stranu s odůvodněním, že žalovaný si musel být vědom své povinnosti uvést pravdivé a správné údaje a následků z toho plynoucích. Soud tedy uzavírá, že takovéto zkoumání schopnosti žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr je zcela nedostatečný a nenaplňující účel tohoto institutu, kterým je nejen ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti splácet, ale zprostředkovaně i ochrana společnosti jako celku (viz ustálená judikatura). Žalobkyně i přes poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. nenavrhla provedení dalších důkazů k prokázání splnění povinnosti ověřit úvěruschopnost žalovaného. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně v tomto směru neunesla důkazní břemeno, resp. soud má za to, že žalobkyně tuto povinnost nesplnila.

15. S ohledem na výše uvedené soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako neplatnou dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. I přes znění předmětného ustanovení je však potřeba neplatnost smlouvy považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem zákona o spotřebitelském úvěru je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i veškerá ujednání o smluveném úroku, poplatcích či smluvní pokutě tak, jak vyplývají ze smlouvy.

16. V takovém případě je povinností žalovaného podle zákona o spotřebitelském úvěru (§ 87 odst. 1) vrátit poskytnutou jistinu úvěru. Žalobkyně prokázala, že poskytla žalovanému částku ve výši 19 966,90 Kč a žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by dluh na jistině úvěru činil méně než žalobkyní tvrzenou částku 7 538,07 Kč. Právě tuto částku soud žalobkyni přiznal společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o povinnost žalovaného vrátit poskytnutou jistinu, byl k tomu ze strany žalobkyně poprvé vyzván oznámením o zesplatnění pohledávky ze dne 26. 9. 2024. Výzva byla podána k poštovní přepravě dne 27. 9. 2024, žalovanému mohla být na základě fikce doručení podle § 573 o. z. doručena nejdříve dne 2. 10. 2024. V oznámení byla žalovanému poskytnuta lhůta do 20 dnů od data vystavení dopisu, tj. od 26. 9. 2024. V souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru soudu tuto lhůtu považuje za přiměřenou, když současně mezi účastníky nevznikl o tuto lhůtu plnění spor. V této lhůtě však žalovaný ničeho neuhradil, ode dne následujícího se dostal do prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení z dlužné částky 7 538,07 Kč až od 17. 10. 2024 do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby přiznanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

17. Výrokem II. tohoto rozsudku soud žalobu z důvodu vyslovené absolutní neplatnosti smlouvy ve zbývajícím rozsahu zamítnul.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch, soud jejich úspěch pro účely rozhodnutí o nákladech řízení kapitalizoval, a to ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně se v řízení domáhala částky v celkové výši 13 717,30 Kč (zaplacení částky 11 606,55 Kč, smluvní pokuty ve výši 349,28 Kč a úroku z prodlení soudem kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 1 761,47 Kč), úspěšná však byla pouze co do částky 9 299,54 Kč (v jistině ve výši 7 538,07 Kč a úroku z prodlení kapitalizovaného na částku 1 761,47 Kč). Žalobkyně tedy byla úspěšná z 67,8 %, čemuž odpovídá úspěch žalovaného v rozsahu 32,2 %. Žalobkyně tak má ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. vůči žalovanému, po započtení jeho procesního úspěchu, právo na náhradu 35,6 % jí vzniklých nákladů řízení.

19. V případě plného úspěchu žalobkyně ve věci by jí náležela náhrada nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., jenž by představovalo právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce v souladu s § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), za celkem čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy, podání žaloby a účast právního zástupce při jednání soudu dne , datum, ). Za úkony právní služby učiněné do okamžiku podání žaloby včetně by žalobkyni náležela odměna ve výši 3 × 400 Kč v celkové výši 1 200 Kč, když by soud vycházel z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT ve výši 11 955,83 Kč a sazba odměny za úkon by byla určena podle § 14b odst. 1 bod 2 AT. Za úkon účasti zástupce při jednání soudu by žalobkyni náležela odměna ve výši 1 580 Kč, když sazba odměny by byla určena podle § 14b odst. 4 AT ve spojení s § 7 bod 5 AT. Dále by žalobkyni náležela náhrada hotových výdajů v paušální výši určené v souladu s § 14b AT. V souvislosti s úkony učiněnými do okamžiku podání žaloby včetně by žalobkyni náležela podle § 14b odst. 6 písm. a) AT náhrada hotových výdajů ve výši 3 × 100 Kč v celkové výši 300 Kč, v souvislosti s účastí při jednání soudu by pak žalobkyni náležela podle § 14b odst. 6 písm. b) AT náhrada hotových výdajů v paušální výši 450 Kč. V souladu s § 13 odst. 1 AT by žalobkyni náležela také náhrada cestovného za cestu ze sídla právního zástupce (resp. substituenta) z , adresa, k jednání soudu v , adresa, a zpět v celkové délce 252 km, k čemuž byl užit osobní automobil , název, RZ , SPZ, . Při průměrné spotřebě automobilu 6,2 l/100 km, ceně motorové nafty dle vyhlášky č. 573/2025 Sb. ve výši 34,10 Kč/litr a sazbě základní náhrady u osobního silničního motorového vozidla ve výši 5,9 Kč/km by pak žalobkyni náleželo cestovné v celkové výši 2 019,57 Kč. Ze všech uvedených částek by pak žalobkyni náležela v souladu s § 137 odst. 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. náhrada za DPH o sazbě 21 % z částky 5 549,57 Kč ve výši 1 165,41 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Celkové náklady na straně žalobkyně by tedy činily 7 514,98 Kč.

20. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni poměrnou, žalobkyni dle úspěchu v řízení přiznanou částečnou náhradu nákladů řízení (35,6 %) ve výši 2 675,33 Kč. Lhůta k plnění byla žalovanému podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena obdobně do 3 dnů od právní moci rozsudku, přičemž podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.