18 C 38/2026

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 21 744 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15 000 Kč od 16. 12. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V částce 6 744 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 21 300,16 Kč od 24. 10. 2024 do 15. 12. 2025, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 300,16 Kč od 16. 12. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 16. 12. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 497,70 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 21 744 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba (dále též jako „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne datum smlouvu o úvěru č. číslo, na základě které byly žalovanému na jeho bankovní účet č. č. účtu dne datum poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě prostřednictvím internetové stránky předchůdkyně žalobkyně, na níž se žalovaný registroval, zvolil si parametry smlouvy a návrh smlouvy podepsal specificky vygenerovaným SMS kódem. Žalobkyně doplnila, že před poskytnutím úvěru její předchůdkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného, když vycházela z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI a NRKI a z žalovaným doloženého příjmu. Na základě takto získaných informací neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr řádně splatit. Poskytnuté peněžní prostředky měl žalovaný vrátit spolu s poplatkem za sjednání úvěru ve výši 6 300,16 Kč a smluvním úrokem ve výši 443,84 Kč nejpozději do datum; předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum dodatek ke smlouvě, kterým byla prodloužena splatnost úvěru do datum. V této lhůtě však žalovaný úvěr neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobkyně ještě vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou, ale žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně tedy žalobou uplatňuje dlužnou částku v celkové výši 21 744 Kč sestávající z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč, poplatku za sjednání úvěru ve výši 6 300,16 Kč a úroku ve výši 443,84 Kč. Jako příslušenství pohledávky pak žádá zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 21 300,16 Kč od 24. 10. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Žalobkyně svoji účast u jednání řádně omluvila. Soud proto postupoval v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a věc projednal a rozhodnul bez nepřítomnosti účastníků.

3. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. číslo ze dne datum soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující se zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč výplatou na jeho bankovní účet č. č. účtu.Anonymizováno Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba 36 % ročně, čemuž odpovídá částka 443,84 Kč, kterou měl žalovaný spolu s jistinu úvěru a poplatkem za sjednání úvěru ve výši 3 150,08 Kč uhradit nejpozději do 30 dnů od odeslání finančních prostředků žalovanému, tj. nejpozději do datum. Celkem měl žalovaný uhradit 18 593,92 Kč. V případě překročení doby splatnosti úvěru ze strany žalovaného byl sjednán poplatek za sjednání úvěru 6 300,16 Kč a celková částka, kterou měl žalovaný uhradit, činila 21 744 Kč. Písemné vyhotovení smlouvy předložené soudu obsahuje podpis předchůdkyně žalobkyně a na místě podpisu žalovaného je uveden SMS kód, jehož zadáním měla být smlouva ze strany žalovaného podepsána, včetně strojově psaného prohlášení, že tímto žalovaný potvrzuje, že si dokument přečetl a souhlasí s jeho obsahem. V hlavičce smlouvy je žalovaný identifikován svým jménem a příjmením, rodným číslem, trvalým pobytem, průkazem totožnosti a dále uvedl své telefonní číslo, email a číslo bankovního účtu. Z dodatku ke smlouvě o půjčce ze dne datum soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný si sjednali nové datum splatnosti úvěru na den datum. Dodatek je opatřen podpisem předchůdkyně žalobkyně, na místě podpisu žalovaného je strojově uvedeno, že žalovaný vytvořil žádost na prodloužení půjčky dne datum a odesláním platby na prodloužení a následujícím přijetí této platby předchůdkyní žalobkyně dne datum žalovaný udělil svůj souhlas s těmito podmínkami. Nedílnou součástí těchto dokumentů jsou formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a formulář pro informace i spotřebitelském úvěru za účelem sjednání nové smlouvy, kterou se mění způsob splácení; tyto formuláře obsahují shrnutí všech smluvních podmínek poskytnutí úvěru včetně prodloužené lhůty splatnosti. Formulář pro standardní informace je opatřen strojovým prohlášením, že žalovaný potvrzuje, že si dokument přečetl a s jeho obsahem souhlasí; na důkaz toho dokument opatřil SMS kódem.

4. Z dokumentu označeného jako úvěruschopnost klienta k půjčce č. číslo soud zjistil, že obsahuje základní informace o poměrech žalovaného pro účely ověření jeho schopnosti úvěr splácet. Předchůdkyně žalobkyně ověřila identitu žalovaného, jeho příjem i účet. Žalovaný nebyl nalezen na sankčním seznamu, neprocházel insolvenční ani centrální evidencí exekucí, v databázi EUCB nebyly o žalovaném nalezeny žádné údaje. Byl zjištěn příjem žalovaného ze zaměstnání ve výši částka, výdaje žalovaného činily částka (z toho náklady na bydlení činily částka a ostatní výdaje jako telefon, internet, jízdenka apod. činily částka). Podle těchto údajů byla vypočtena maximální možná výše úvěru, který by bylo možné žalovanému poskytnout, ve výši částka.

5. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že z účtu předchůdkyně žalobkyně byly dne datum zaslány na účet č. č. účtu peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Z informací o vlastníkovi a ze sdělení právnická osoba soud zjistil, že majitelem a jediným disponentem uvedeného bankovního účtu byl v době provedené transakce žalovaný.

6. Z listiny označené jako rámcová smlouva o postupování pohledávek ze dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Smlouva obsahuje ujednání mezi stranami o uzavírání dílčích smluv o postoupení pohledávek za dlužníky předchůdkyně žalobkyně. Z listiny označené jako dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyně mj. i pohledávku za žalovaným.

7. Z oznámení ze dne datum soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu do 3 dnů. Z výzvy k úhradě ze dne 3. 12. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobkyně naposledy před podáním žaloby vyzván k zaplacení dluhu do tří dnů. Z potvrzení o podání doporučené zásilky soud zjistil, že předžalobní výzva byla odeslána žalovanému dne 5. 12. 2025.

8. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně poskytla dne datum na bankovní účet žalovaného peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postupovala na základě ujednání, které mělo být dne datum dohodnuto právě s žalovaným. Na základě takového ujednání měla předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného poskytnout uvedené peněžní prostředky a žalovaný měl tyto prostředky vrátit společně s poplatkem ve výši 3 150,08 Kč a úrokem 443,84 Kč nejpozději do datum. Dle dodatku ze dne datum měla být splatnost úvěru prodloužena do datum. Ujednání mezi stranami probíhalo elektronicky na internetové stránce předchůdkyně žalobkyně, ze strany žalovaného mělo být podepsáno zadáním vygenerovaného SMS kódu. Ve lhůtě splatnosti však předchůdkyně žalobkyně neevidovala žádnou platbu žalovaného; v případě prodlení byla předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat poplatek ve výši 6 300,16 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne datum a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. O postoupení byl žalovaný písemně informován dopisem ze dne datum. Současně byl žalovaný výzvou ze dne 3. 12. 2025 vyzván k úhradě dluhu naposledy před podáním žaloby. Dle výzvy měl dluh uhradit do 3 dnů, výzva byla odeslána žalovanému dne 5. 12. 2025.

9. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

10. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

11. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

12. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 462/2023 Sb. účinném od datum (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

15. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud dospěl k závěru, že předmětný závazkový vztah nelze považovat za platnou smlouvu o spotřebitelském úvěru podle zákona o spotřebitelském úvěru. Tento zákon sám v ustanovení § 104 větě první stanoví, že smlouva o spotřebitelském úvěru musí být uzavřena v písemné formě. Za písemnou formu se přitom podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis [ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne datum, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. 1999/93/ES]. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva uzavřena mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným elektronicky prostřednictvím webového rozhraní předchůdkyně žalobkyně, přičemž žalovaný smlouvu nepodepsal způsobem uvedeným výše.

17. Z ostatních okolností kontraktačního procesu, které časově souvisí s tvrzeným sjednáváním smlouvy o úvěru, by bylo možné dovodit, že předchůdkyně žalobkyně skutečně jednala s žalovaným (zejména pokud jde o provedenou bankovní transakci). Z písemného vyhotovení smlouvy předloženého soudu je pak zřejmé, že se jedná o elektronickou podobu právního jednání, které bylo řádně podepsáno pouze předchůdkyní žalobkyně. Údajný podpis smlouvy ze strany žalovaného zadáním vygenerovaného SMS kódu není způsobilý zajistit ochranu právního jednání před jeho případnou změnou tak, jak uvádí zákon č. 297/2016 Sb. S ohledem na tyto skutečnosti nelze uzavřít, že znění posuzované smlouvy v okamžiku jejího „podepsání“ žalovaným bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tj. že nedošlo k následné změně smlouvy. Absence formy právního jednání a podpisu osoby jednající má za následek, že není zřejmé, kdo, kdy a jak takové právní jednání učinil. Žalobkyně tedy neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila její předchůdkyně, umožnila zachycení jeho obsahu a jeho nezměnitelnost. Žalobkyně sice doložila, že její předchůdkyně v září 2024 jednala s žalovaným, avšak neprokázala, že výsledkem takového jednání bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu; obdobné závěry platí také pro dodatek ke smlouvě. Přestože ustanovení § 104 zákona o spotřebitelském úvěru nespojuje s nedodržením písemné formy neplatnost smlouvy, soud má za to, že v tomto případě vůbec nebyla prokázána vůle žalovaného posuzovanou smlouvu o úvěru uzavřít. Jedná se tedy o zdánlivé právní jednání podle ustanovení § 551 o. z., k němuž se podle § 554 o. z. nepřihlíží.

18. Vzhledem k tomu, že předmětnou smlouvu o úvěru nelze považovat za platně uzavřenou, nelze za platná považovat žádná peněžitá plnění (jako je poplatek i úrok). Žalobkyně přesto prokázala, že její předchůdkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 15 000 Kč. Soud má za to, že se žalovaný na úkor předchůdkyně žalobkyně v souladu s § 2991 o. z. bezdůvodně obohatil, neboť předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu. Ve smyslu ustanovení § 2993 věty první o. z. má tedy žalobkyně (na kterou byla pohledávka za žalovaným v souladu s § 1879 o. z. řádně postoupena) právo na vrácení toho, co bylo žalovanému plněno. Vzhledem k tomu, že žalovaný nárok žalobkyně nerozporoval, ani netvrdil a neprokázal, že by na dlužnou částku již cokoli uhradil (příp. že by pohledávka žalobkyně zanikla jinak), soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni poskytnutou neuhrazenou jistinu ve výši 15 000 Kč s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení s plněním svého závazku. Žalovaný byl povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co jej o to žalobkyně požádala. K tomu došlo předžalobní výzvou ze dne 3. 12. 2025. Výzva byla odeslána žalovanému dne 5. 12. 2025 a s přihlédnutím k fikci doručení mu dle ustanovení § 573 o. z. mohla být doručena nejdříve dne 10. 12. 2025. Dle výzvy měl žalovaný dluh uhradit do 3 dnů. V této lhůtě však nic neuhradil a následujícím dnem se dostal do prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni úrok z prodlení z dlužné částky 15 000 Kč až od 16. 12. 2025 do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby přiznanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

19. Výrokem II. tohoto rozsudku pak soud žalobu z výše uvedených důvodů ve zbývajícím rozsahu zamítnul.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch, soud jejich úspěch pro účely rozhodnutí o nákladech řízení kapitalizoval, a to ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně se v řízení domáhala částky 26 111,55 Kč (zaplacení částky 21 744 Kč a úroku z prodlení soudem kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 4 367,55 Kč), úspěšná však byla pouze co do částky 15 798,69 Kč (v jistině ve výši 15 000 Kč a úroku z prodlení kapitalizovaného na částku 798,69 Kč). Žalobkyně tedy byla úspěšná z 60,5 %, čemuž odpovídá úspěch žalovaného v rozsahu 39,5 %. Žalobkyně tak má ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. vůči žalovanému, po započtení jeho procesního úspěchu, právo na náhradu 21 % jí vzniklých nákladů řízení.

21. V případě plného úspěchu žalobkyně ve věci by jí náležela náhrada nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., jež by představovalo právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce. Tyto náklady by představovala podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna právního zástupce za celkem tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy a podání žaloby) ve výši 3 × 400 Kč, když soud vycházel z tarifní hodnoty podle § 8 odst. 1 AT ve výši 21 744 Kč a sazba mimosmluvní odměny za úkon byla určena podle § 14b odst. 1 bod 2 AT. Nebylo by možné žalobkyni přiznat odměnu zástupce v plné výši podle § 7 AT, poněvadž návrh na zahájení řízení podaný žalobkyní je v souladu s § 14b odst. 1 AT návrh podaný na formulářovém vzoru vydávaným Ministerstvem spravedlnosti, opakovaně týmž žalobcem, ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Dále by žalobkyni náležela v souladu s § 14b odst. 6 písm. a) AT náhrada hotových výdajů v paušální výši 3 × 100 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 870 Kč. Celkem by tak náklady řízení na straně žalobkyně činily 2 370 Kč.

22. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni poměrnou, žalobkyni dle úspěchu v řízení přiznanou částečnou náhradu nákladů řízení (21 %) ve výši 497,70 Kč. Lhůta k plnění byla žalovanému podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena obdobně do 3 dnů od právní moci rozsudku, přičemž podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.