18 C 418/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale hlášená Adresa žalované o 14 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 14 500 Kč od 12. 8. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V nákladech spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 024 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 14 500 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , číslo, uzavřené mezi účastníky dne , datum, . V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že na základě předmětné smlouvy poskytla žalované částku ve výši 14 500 Kč. K otázce splatnosti poskytnutého úvěru žalobkyně tvrdila, se žalovaná se zavázala hradit úrok úvěru v měsíčních splátkách po 3 625 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Dle tvrzení žalobkyně došlo k uzavření smlouvy o úvěru elektronicky prostřednictvím klientské zóny, o čemž svědčí autorizační doložky připojené ke smluvní dokumentaci a verifikační platba ve výši , částka, zaslaná žalovanou na bankovní účet žalobkyně. Žalobkyně současně uvedla, že před uzavřením smlouvy řádně ověřila úvěruschopnost žalované. Žalovaná však nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení s úhradou měsíční splátky splatné dne , datum, . Žalobkyně proto zaslala žalované dne , datum, písemnou upomínku, ve které žalovanou vyzvala k úhradě této dlužné splátky. Vzhledem k tomu, že žalovaná ničeho neuhradila, žalobkyně ji vyzvala druhou písemnou upomínkou ze dne , datum, . Ani poté žalovaná dlužnou splátku splatnou dne , datum, neuhradila. Žalobkyně proto zesplatnila celý úvěr dopisem ze dne 28. 7. 2025 a vyzvala žalovanou k úhradě zbývající jistiny úvěru, kapitalizovaného smluvního úroku a nákladů na upomínkování. Žalovaná však na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení částky 14 500 Kč představující zesplatněnou jistinu úvěru a jako příslušenství pohledávky žádá náklady na upomínkování v celkové výši 1 000 Kč za dvě odeslané upomínky a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 14 500 Kč od 12. 8. 2025 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně svoji účast u jednání řádně omluvila. Soud proto postupoval v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a věc projednal a rozhodnul bez přítomnosti účastníků.

3. Z listiny označené jako Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , číslo, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně měla žalované poskytnout na její bankovní účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši 14 500 Kč. Úvěr byl sjednaná na dobu určitou 12 měsíců, kdy celková částka je splatná nejpozději ke dni , datum, . Ze smlouvy vyplývá zápůjční úroková sazba ve výši 25 % měsíčně. Žalovaná byla tedy povinna uhradit celkem částku 58 000 Kč (tj. jistinu úvěru a úrok ve výši 43 500 Kč). Ve smlouvě bylo ujednáno, že úrok z poskytnuté jistiny bude hrazen formou pravidelných měsíčních splátek bez umoření jistiny ve výši 3 625 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. V případě prodlení žalované s úhradou splátek je žalobkyně oprávněna zaslat písemné upomínky, kdy za první a druhou upomínku se sjednal poplatek ve výši 500 Kč za upomínku. Žalovaná je v hlavičce smlouvy identifikovaná svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu a doručovací adresou, číslem účtu, telefonním číslem a emailovou adresou. Písemné znění smlouvy předložené soudu obsahuje podpisy obou stran, přičemž se jedná o elektronické podpisy a na místě podpisu žalované je smlouva opatřena autorizační doložkou s datem, časem a ID číslem, které mají představovat údaje o zadaném elektronickém podpisu. Nedílnou součástí smlouvy je formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z něhož soud zjistil shrnutí smluvních podmínek poskytnutého úvěru a stejný způsob podpisu ze strany žalované jako v případě smlouvy.

4. Nedílnou součástí smlouvy je příloha č. , číslo, Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, z něhož soud zjistil základní informace o osobních a majetkových poměrech žalované v době žádosti o úvěr. Žalobkyně zjistila, že žalovaná byla svobodná, měla jednu vyživovací povinnost a dosažené vzdělání bylo učňovské. Dokument obsahuje informace, že byla provedena lustrace osoby žalované v databázi neplatných dokladů, insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, sdružení na ochranu leasingu a úvěrů spotřebitelů (SOLUS) a interní databázi, přičemž žalovaná neměla žádné dluhy po splatnosti a byla vedena jako důvěryhodná osoba s výbornou platební morálkou. Žalovaná uvedla, že dosahuje příjmu ve výši , částka, měsíčně, žalobkyně však oproti výpisům z účtu zjistila příjem ve výši , částka, , nicméně z důvodu opatrnosti uvažovala nižší příjem uvedený žalovanou. Žalovaná uvedla, že náklady na bydlení činí , částka, , žalobkyně oproti výpisům z účtu zjistila výdaje ve výši , částka, a v potaz brala také minimální částku nákladů na bydlení ve výši , částka, . Žalobkyně poté uvažovala měsíční náklady na bydlení žalované ve výši , částka, . Náklady na potraviny a běžné zboží domácnosti žalobkyně uvažovala ve výši , částka, (když žalovaná uváděla , částka, a na výpisu z účtu byla zjištěna částka , částka, ). Obdobně žalobkyně zjistila další finanční závazky žalovaného ve výši , částka, (když žalovaná uváděla , částka, a na výpisu z účtu byla zjištěna částka , částka, ). Žalobkyně současně uvažovala zjištěné náklady žalované na sázení a hazardní hry ve výši , částka, měsíčně. Tímto způsobem žalobkyně zjistila finanční zůstatek žalované ve výši , částka, měsíčně, který byl shledán jako dostatečný pro řádné splácení nového úvěru ve výši , částka, měsíčně, aniž by tím byla dotčena současná životní úroveň žalované.

5. Z upomínky č. , číslo, ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky úvěru splatné dne , datum, . Žalovaná byla vyzvána k úhradě této splátky včetně poplatku 500 Kč za tuto upomínku. Z emailové zprávy ze dne , datum, bylo zjištěno, že výzva totožného znění byla odeslána žalované také na její emailovou adresu.

6. Z upomínky č. , číslo, ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná dosud neuhradila splátku splatnou dne , datum, , ohledně níž se dostala do prodlení. Žalovaná byla vyzvána k úhradě této splátky včetně poplatku 500 Kč za první upomínku a 500 Kč za tuto druhou upomínku, a to nejpozději do , datum, . Z emailové zprávy ze dne , datum, bylo zjištěno, že výzva totožného znění byla odeslána žalované také na její emailovou adresu.

7. Z potvrzení o transakci (detail pohybu – bezhotovostní platba) soud zjistil, že dne , datum, byla z účtu č. , č. účtu, provedena na účet žalobkyně platba ve výši , částka, s variabilním symbolem , var. symbol, . Dne , datum, pak byla provedena z účtu žalobkyně na účet č. , č. účtu, platba ve výši 14 500 Kč s variabilním symbolem , var. symbol, . Ze sdělení , právnická osoba, soud zjistil, že majitelem uvedeného účtu v době prováděných transakcí byla žalovaná.

8. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná neuhradila ani jednu předepsanou splátku.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 7. 2025 soud zjistil, že z důvodu trvajícího prodlení žalované žalobkyně přistoupila k zesplatnění celého neuhrazeného úvěru, který sestával ze zbývající jistiny úvěru ve výši 14 500 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 8 770,16 Kč, nákladů na upomínkování ve výši 1 000 Kč a nákladů právního zastoupení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději do , datum, s upozorněním na možnost soudního vymáhání dluhu. Z podacího lístku soud zjistil, že předžalobní výzva byla odeslána žalované dne 28. 7. 2025.

10. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně poskytla dne , datum, na bankovní účet žalované peněžní prostředky v celkové výši 14 500 Kč. Žalobkyně postupovala na základě ujednání, které mělo být dne , datum, dohodnuto právě s žalovanou. Na základě takového ujednání měla žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 14 500 Kč a žalovaná měl hradit měsíční splátky ve výši 3 625 Kč vždy k 15. dni v měsíci, přičemž úvěr byl sjednán na dobu 12 měsíců. Žalovaná měla uhradit celkem 58 000 Kč. Takové ujednání probíhalo elektronicky, když elektronický podpis žalované na smlouvě předložené soudu má znázorňovat připojená autorizační doložka s datem, časem a číslem ID. Žalovaná se však dostala do prodlení s úhradou splátky splatné dne , datum, , přičemž žalovaná na úvěr neuhradila ničeho. Žalobkyně k úhradě dlužné částky upomínala žalovanou dvěma písemnými výzvami, žalovaná přesto ničeho neuhradila. Dne 28. 7. 2025 žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku, kterou celý neuhrazený úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k jeho úhradě nejpozději do 11. 8. 2025.

11. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

12. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

13. S ohledem na zjištěný skutkový stav a výše uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že předmětný závazkový vztah nelze považovat za platnou smlouvu o spotřebitelském úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění. Tento zákon sám v ustanovení § 104 větě první stanoví, že smlouva o spotřebitelském úvěru musí být uzavřena v písemné formě. Za písemnou formu se přitom podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis [ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne , datum, , o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. 1999/93/ES]. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva uzavřena mezi žalobkyně a žalovanou elektronicky prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně, přičemž žalovaná smlouvu nepodepsala způsobem uvedeným výše.

14. Z ostatních okolností kontraktačního procesu, které časově souvisí s tvrzeným sjednáváním smlouvy o úvěru, by bylo možné dovodit, že žalobkyně skutečně jednala s žalovanou (zejména pokud jde o provedené bankovní transakce). Z písemného vyhotovení smlouvy předloženého soudu je pak zřejmé, že se jedná o elektronickou podobu právního jednání, které mělo být oběma stranami podepsáno elektronicky. Pokud je smlouva opatřena autorizační doložkou, která má znázorňovat digitální stopu zadání elektronického podpisu ze strany žalované, žalobkyně žádným způsobem netvrdila ani neprokázala postup takového vytvoření elektronického podpisu. Soud tedy nemá za prokázané, že připojená autorizační doložka skutečně znamená učiněný projev vůle žalované být vázána předloženým zněním smlouvy a že dokument byl po připojení doložky uzamčen proti případným změnám. Z těchto skutečností nelze uzavřít, že znění posuzované smlouvy v okamžiku jejího „podepsání“ žalovanou bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tj. že nedošlo k její následné změně. Absence formy právního jednání a podpisu osoby jednající má za následek, že není zřejmé, kdo, kdy a jak takové právní jednání učinil. Žalobkyně tedy neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení jeho obsahu a jeho nezměnitelnost. Žalobkyně sice doložila, že v březnu 2025 jednala s žalovanou, avšak neprokázala, že výsledkem takového jednání bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu. Přestože ustanovení § 104 zákona o spotřebitelském úvěru nespojuje s nedodržením písemné formy právního jednání jeho neplatnost, v tomto případě vůbec nebyla prokázána vůle žalované uzavřít posuzovanou smlouvu o úvěru. Jedná se tedy o zdánlivé právní jednání podle ustanovení § 551 o. z., k němuž se podle § 554 o. z. nepřihlíží.

15. Vzhledem k tomu, že předmětnou smlouvu o úvěru nelze považovat za platně uzavřenou, nelze za platná považovat žádná peněžitá plnění (včetně úroku či nákladů upomínání tak, jak vyplývají ze smlouvy). Žalobkyně přesto prokázala, že poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši 14 500 Kč. Soud má za to, že se žalovaná na úkor předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť žalobkyně jí plnila bez právního důvodu. Ve smyslu ustanovení § 2993 věty první o. z. má tedy žalobkyně právo na vrácení toho, co bylo žalované plněno, tj. na vrácení poskytnuté jistiny úvěru. Žalovaná nárok žalobkyně nerozporovala, ani netvrdila a neprokázala, že by na svůj dluh cokoli uhradila. Z toho důvodu soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 14 500 Kč spolu s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná byla povinna závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co o to byla poprvé požádána. K tomu došlo předžalobní výzvou ze dne 28. 7. 2025. Výzva byla odeslána žalované téhož dne a s přihlédnutím k fikci doručení dle ustanovení § 573 o. z. jí mohla být doručena nejdříve dne 31. 7. 2025. Žalovaná byla povinna dluh uhradit nejpozději do 11. 8. 2025. V této lhůtě však žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, dnem následujícím se dostala do prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni úrok z prodlení z dlužné částky 14 500 Kč až od 12. 8. 2025 do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby přiznanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

16. Výrokem II. tohoto rozsudku pak soud žalobu z výše uvedených důvodů ve zbývajícím rozsahu, tj. nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč, zamítnul.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch, soud jejich úspěch pro účely rozhodnutí o nákladech řízení kapitalizoval, a to ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně se v řízení domáhala částky 16 304,05 Kč (zaplacení jistiny ve výši 14 500 Kč, nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 1 000 Kč a úroku z prodlení soudem kapitalizovaného na částku 804,05 Kč), úspěšná však byla pouze co do částky 15 304,05 Kč (v jistině ve výši 14 500 Kč a úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 804,05 Kč). Žalobkyně tedy byla úspěšná z 94 %, čemuž odpovídá úspěch žalované v rozsahu 6 %. Žalobkyně tak má ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. vůči žalované, po započtení procesního úspěchu žalované, právo na náhradu 88 % jí vzniklých nákladů řízení.

18. V případě plného úspěchu žalobkyně ve věci by jí náležela náhrada nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., jenž by představovalo právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce v souladu s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), za celkem tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy a podání žaloby) ve výši 3 × 400 Kč, když soud vycházel z tarifní hodnoty podle § 8 odst. 1 AT ve výši 14 500 Kč, Anonymizováno, a sazba odměny za úkon byla určena podle § 14b odst. 1 bod 2 AT. Dále by žalobkyni v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) AT náležela paušální náhrada hotových výdajů ve výši 3 × 100 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Celkem by tak náklady řízení na straně žalobkyně činily 2 300 Kč.

19. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni poměrnou, žalobkyni dle úspěchu v řízení přiznanou částečnou náhradu nákladů řízení (88 %) ve výši 2 024 Kč. Lhůta k plnění byla žalované podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena obdobně do 3 dnů od právní moci rozsudku, přičemž podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.