18 C 446/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale hlášená Adresa žalované o 49 230 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 19. 8. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V částce 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 42 000 Kč od 9. 12. 2024 do 18. 8. 2025, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 000 Kč od 19. 8. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 30 000 Kč od 19. 8. 2025 do zaplacení, v částce 7 230 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 486,20 Kč (správně 611,80 Kč) k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky ve výši 49 230 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že je obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a žalovaná je fyzickou osobou nepodnikající. Žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , a to na základě registračních kroků žalované provedených ve dnech , datum, a , datum, . Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalované převodem na její účet č. , č. účtu, ve dnech , datum, a , datum, sjednané peněžní prostředky. Žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % p. m. z jistiny. Žalovaná měla každý měsíc, a to vždy nejpozději ke 4. dni v měsíci, zaplatit úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena registrací žalované na internetových stránkách žalobkyně , webová stránka, , kde žalovaná vyplnila formulář žádosti o poskytnutí úvěru, uvedla své osobní údaje, emailovou adresu a telefonní číslo. Žalovaná provedla ze svého účtu na účet žalobkyně ověřovací platbu ve výši , částka, za účelem ověření totožnosti. Smluvní dokumentaci žalovaná potvrdila zadáním verifikačního SMS kódu zaslaným na telefonní číslo, které uvedla. Žalobkyně doplnila, že před poskytnutím úvěru řádně ověřila úvěruschopnost žalované, když vycházela z výpisů z bankovního účtu žalované a provedla lustraci její bonity ve veřejných registrech (ISIR, CEE, CRKI, BRKI). Žalobkyně neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalované poskytnutý úvěr řádně splácet. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byla žalobkyní opakovaně upomínána. Upomínkou ze dne , datum, byla žalovaná informována o okamžitém zesplatnění úvěru s účinností ke dni , datum, . Žalovaná se prokazatelně dostala do prodlení s úhradou celého úvěru dne , datum, . Svůj dluh neuhradila ani k předžalobní upomínce ze dne , datum, . Nárok žalobkyně představuje neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 30 000 Kč, smluvní úrok ve výši 40 % p.m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 12 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení 9. 12. 2024 do data odeslání předžalobní výzvy 7. 8. 2025 ve výši 7 230 Kč. Jako příslušenství pohledávky žalobkyně žádá zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 42 000 Kč od 9. 12. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně svoji účast u jednání řádně omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodnul v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků.

3. Kopie dokladů (řidičského průkazu a občanského průkazu) potvrzují, že bylo jednáno s žalovanou.

4. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne , datum, soud zjistil, že je uzavřena mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným. Žalovaná je ve smlouvě identifikována jménem a příjmením, rodným číslem, telefonním číslem, adresou trvalého bydliště a e-mailovou adresou. Jako bankovní účet, na který mají být vyplaceny dohodnuté peněžní prostředky, žalovaná uvedla účet č. , č. účtu, . Ze smlouvy vyplývá, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr formou opakovaného čerpání peněžních prostředků až do výše úvěrového limitu 15 000 Kč. Poskytnutí úvěru ve výši limitu bylo sjednáno na den , datum, . Žalovaná měla splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 4. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Úrok byl sjednán ve výši 40 % měsíčně. V případě prodlení žalované s úhradou bylo ujednáno právo žalobkyně požadovat mimo jiné smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Pro případ prodlení žalované po dobu dvou kalendářní měsíců nebo delší byla žalobkyně oprávněna celý neuhrazený úvěr zesplatnit. Dokument je opatřen podpisem jednatele žalobkyně, na místě podpisu žalované je pouze strojovým písmem uvedeno její celé jméno.

5. Z jednotlivých potvrzení o provedených platbách soud zjistil, že z účtu žalobkyně na účet č. , č. účtu, byla dne , datum, provedena platba ve výši 15 000 Kč a dne , datum, platba ve výši 15 000 Kč. Ze sdělení , právnická osoba, soud zjistil, že majitelem účtu v době provedených transakcí byla žalovaná.

6. Z výpisů z běžného účtu žalované č. , č. účtu, za období leden až červen 2024 soud zjistil hospodaření žalované s finančními prostředky. Z výpisů se zjišťuje příjem ze zaměstnání žalované ve výši , částka, v únoru 2024, ve výši , částka, v březnu 2024, ve výši , částka, v dubnu 2024, ve výši , částka, v květnu 2024 a ve výši , částka, v červnu 2024. Z výpisů se dále zjišťuje, že žalovaná měla také nepravidelný příjem ze sázek, příp. dalších osob, a spoustu finančních prostředků vložila právě do sázení.

7. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla ze strany žalobkyně informována o okamžitém zesplatnění celého úvěru s účinností ke dni , datum, z důvodu opakovaného porušení smluvních podmínek. Dlužná částka úvěru ke dni zesplatnění činila 84 725 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu do 3 dnů od doručení dopisu.

8. Z výzvy k úhradě ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná na zesplatněný úvěr ničeho neuhradila. Byla vyzvána k úhradě dlužné částky do 3 dnů. Potvrzení o podání doporučené zásilky osvědčuje odeslání výzvy žalované dne , datum, . Výzvou byla žalovaná současně upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky.

9. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že dokládá ujednání mezi společností , Jméno žalobkyně, jako postupitelem a společností , právnická osoba, jako postupníkem o postoupení blíže specifikovaných pohledávek. Z předložené přílohy č. , číslo, ke smlouvě o kontokorentním úvěru a ke smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávkám ze dne , datum, soud zjistil, že dokládá žádost dlužníka, jímž je společnost , Jméno žalobkyně, , o poskytnutí blíže specifikované finanční částky oproti věřiteli, jímž je společnost , právnická osoba, .

10. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně poskytla ve dnech , datum, a , datum, na bankovní účet žalované peněžní prostředky v celkové výši 30 000 Kč. Žalobkyně postupovala na základě ujednání, které mělo být dne , datum, dohodnuto právě s žalovanou. Na základě takového ujednání měla žalobkyně poskytnout žalované úvěr formou opakovaného čerpání peněžních prostředků do výše sjednaného úvěrového limitu 15 000 Kč a žalovaná měla vyčerpané prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 40 % měsíčně v měsíčních splátkách. Takové ujednání probíhalo elektronicky na internetové stránce žalobkyně, kdy dohodu měla žalovaná podepsat elektronicky zadáním verifikačního SMS kódu. Žalovaná vyčerpané peněžní prostředky žalobkyni neuhradila, žalobkyně proto úvěr ke dni , datum, zesplatnila a z důvodu prodlení žalované s jeho úhradou požaduje i smluvní pokutu. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána předžalobní výzvou ze dne , datum, (odeslanou téhož dne), dle které měla dluh uhradit do 3 dnů.

11. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek a přílohy č. , číslo, ke smlouvě o kontokorentním úvěru a ke smlouvě o zřízení zástavního práva soud neučinil žádný skutkový závěr, neboť skutková zjištění získaná z těchto listinných důkazů nejsou pro rozhodnutí věci relevantní (ani se nijak netýkají předmětné věci, neboť nebylo ani tvrzeno, že by pohledávka za žalovanou byla postupována).

12. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

13. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

14. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 554 o. z. se ke zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

16. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 85/2024 Sb. účinném od , datum, do , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

17. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. S ohledem na zjištěný skutkový stav a výše uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že předmětný závazkový vztah nelze považovat za platnou smlouvu o spotřebitelském úvěru podle zákona o spotřebitelském úvěru. Tento zákon v ustanovení § 104 větě první stanoví, že smlouva o spotřebitelském úvěru musí být uzavřena v písemné formě. Za písemnou formu se přitom podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis [ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne , datum, , o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. 1999/93/ES]. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou elektronicky prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně, přičemž žalovaná smlouvu nepodepsala způsobem uvedeným výše.

19. Z ostatních okolností kontraktačního procesu, které časově souvisí s tvrzeným sjednáváním smlouvy o úvěru, by bylo možné dovodit, že žalobkyně skutečně jednala s žalovanou (zejména pokud jde o provedení bankovních transakcí a kopie dokladů). Z písemného vyhotovení smlouvy předloženého soudu je pak zřejmé, že se jedná o elektronickou podobu právního jednání, které nebylo ze strany žalované podepsáno vůbec. Údajný podpis smlouvy žalovanou měl být proveden zadáním vygenerovaného SMS kódu. Smlouva předložená soudu žádným takovým kódem opatřena není. Strojově napsané jméno žalované pak s ohledem na výše uvedené judikatorní podmínky nelze považovat za řádný elektronický podpis. Z těchto skutečností nelze uzavřít, že znění posuzované smlouvy v okamžiku jejího „podepsání“ žalovanou bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tj. že nedošlo k její následné změně. Absence formy právního jednání a podpisu osoby jednající má za následek, že není zřejmé, kdo, kdy a jak takové právní jednání učinil. Žalobkyně tedy neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení jeho obsahu a jeho nezměnitelnost. Žalobkyně sice doložila, že v srpnu 2024 jednala s žalovanou, avšak neprokázala, že výsledkem takového jednání bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu. Přestože ustanovení § 104 zákona o spotřebitelském úvěru nespojuje s nedodržením písemné formy smlouvy její neplatnost, v tomto případě je nutno uzavřít, že vůbec nebyla prokázána vůle žalované uzavřít posuzovanou smlouvu o úvěru. Jedná se tedy o zdánlivé právní jednání podle ustanovení § 551 o. z., k němuž se podle § 554 o. z. nepřihlíží.

20. Vzhledem k tomu, že předmětnou smlouvu o úvěru nelze považovat za platně uzavřenou, nelze za platná považovat žádná peněžitá plnění (včetně úroku či smluvní pokuty). Žalobkyně přesto prokázala, že poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši 30 000 Kč. Soud má za to, že se žalovaná v tomto rozsahu na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť žalobkyně jí plnila bez právního důvodu. Žalobkyně tedy má právo na vrácení toho, co bylo žalované plněno. Vzhledem k tomu, že žalovaná nárok žalobkyně nerozporovala, ani netvrdila a neprokázala, že by na dlužnou částku cokoli uhradila, soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni poskytnuté dosud neuhrazené peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná byla povinna závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co ji o to žalobkyně požádala. K tomu došlo výzvou k úhradě ze dne 7. 8. 2025. Tato výzva byla odeslána žalované dne 12. 8. 2025 a s přihlédnutím k fikci doručení dle ustanovení § 573 o. z. jí mohla být doručena nejdříve dne 15. 8. 2025. Žalovaná byla povinna dle předžalobní výzvy dlužnou částku uhradit do tří dnů. V této lhůtě však nic neuhradila a následujícím dnem se dostala do prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni úrok z prodlení z dlužné částky 30 000 Kč až od 19. 8. 2025 do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby přiznanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

21. Výrokem II. tohoto rozsudku pak soud žalobu z výše uvedených důvodů ve zbývajícím rozsahu zamítnul.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch, soud jejich úspěch pro účely rozhodnutí o nákladech řízení kapitalizoval, a to ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně se v řízení domáhala částky 56 066,79 Kč (zaplacení jistiny a úroku ve výši 42 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 7 230 Kč a úroku z prodlení soudem kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 6 836,79 Kč), úspěšná však byla pouze co do částky 32 013,28 Kč (v jistině ve výši 30 000 Kč a úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 2 013,28 Kč). Žalobkyně tedy byla úspěšná z 57 %, čemuž odpovídá úspěch žalované v rozsahu 43 %. Žalobkyně tak má ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. vůči žalované, po započtení procesního úspěchu žalované, právo na náhradu 14 % jí vzniklých nákladů řízení.

23. V případě plného úspěchu žalobkyně ve věci by jí náležela náhrada nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., jenž by představovalo právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce v souladu s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), za celkem tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy a podání žaloby) ve výši 3 × 700 Kč, když soud vycházel z tarifní hodnoty podle § 8 odst. 1 AT ve výši 49 230 Kč a sazba odměny za úkon byla určena podle § 14b odst. 1 bod 3 AT. Žalobkyni by nebylo možné přiznat odměnu zástupce v plné výši podle § 7 AT, poněvadž návrh na zahájení řízení podaný žalobkyní je v souladu s § 14b odst. 1 AT návrh podaný na formulářovém vzoru vydávaným Ministerstvem spravedlnosti, opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Dále by žalobkyni v souladu s § 14b odst. 6 písm. a) AT náležela náhrada hotových výdajů v paušální výši 3 × 100 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 970 Kč. Celkem by tak náklady řízení na straně žalobkyně činily 4 370 Kč.

24. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni poměrnou, žalobkyni dle úspěchu v řízení přiznanou částečnou náhradu nákladů řízení (14 %) ve výši 611,80 Kč. Výrok o náhradě nákladů řízení má současně v souladu s § 164 o. s. ř. povahu opravného usnesení. Náhrada nákladů řízení byla vyhlášena ve špatné výši, přičemž se jedná pouze o početní chybu. Soud tak tuto zjevnou nesprávnost opravil. Lhůta k plnění byla žalované podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena obdobně, přičemž podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně.