18 C 50/2024

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 trvale hlášený Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o 34 728,35 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 000 Kč od 29. 8. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 12 728,35 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 657,66 Kč od 2. 12. 2022 do 28. 8. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 657,66 Kč od 29. 8. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 29,67 % ročně z částky 22 000 Kč od 22. 11. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 34 728,35 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně (společností , právnická osoba, .) dne 15. 8. 2022 smlouvu o úvěru č. 9103163016. Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně s požadovanou odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet, když vycházela z údajů uvedených žalovaným, ale také z listin dokládajících tvrzené poměry žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet dne 16. 8. 2022 peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem za jejich půjčení s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou na celou dobu řádného splácení úvěru. Žalovaný si rovněž sjednal pojištění schopnosti splácet úvěr, za které se zavázal hradit měsíční poplatek ve výši 185 Kč. Celkovou částku se tedy žalovaný zavázal hradit ve 48 měsíčních splátkách po 1 508 Kč počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, vznikla mu tedy povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, s níž se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Žalovaný se nicméně dostal do prodlení s úhradou splátek o více jak 65 dnů, předchůdkyně žalobkyně proto s účinností ke dni 21. 11. 2022 zesplatnila celý dosud neuhrazený úvěr ve výši 27 610,66 Kč a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, tj. od 22. 11. 2022 se dlužná jistina úvěru ve výši 22 000 Kč i nadále úročila sazbou ve výši 29,67 % ročně a žalovaný byl rovněž povinen z nové dlužné jistiny úvěru ve výši 25 657,66 Kč (tvořenou dlužnou jistinou a dlužnými úroky přirostlými k jistině ke dni zesplatnění) hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně a úrok z prodlení. Pohledávku za žalovaným předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023 a společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 1. 8. 2023 s účinností ke dni 27. 8. 2023. O postoupení pohledávky byl žalovaný ze strany žalobkyně písemně informován. Postoupena byla pohledávka ve výši 39 553,76 Kč zahrnující i náhradu nákladů předchůdkyně žalobkyně v souvislosti s prodlením žalovaného, které žalobkyně touto žalobou neuplatňuje. Po postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně tedy požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 22 000 Kč, dlužného úroku přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 3 657,66 Kč, dlužného poplatku za pojištění ve výši 555 Kč, dlužné smluvní pokuty ve výši 8 515,69 Kč (kapitalizované ke dni 10. 9. 2023 jako součet neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění a smluvní pokuty po zesplatnění 0,1 % denně). Jako příslušenství pohledávky žalobkyně žádá úrok ve výši 29,67 % ročně z dlužné jistiny ve výši 22 000 Kč od 22. 11. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 25 657,66 Kč od 2. 12. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně svoji účast u jednání řádně omluvila. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků.

3. Z listiny označené jako Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouva o úvěru č. 9103163016 soud zjistil, že mezi předchůdkyní žalobkyně jako poskytovatelem a žalovaným jako klientem bylo ujednáno poskytnutí peněžních prostředků ve výši 22 000 Kč na bankovní účet žalovaného. Mezi stranami byla ujednána zápůjční úroková sazba ve výši 66,80 % p.a. jako pevná po celou dobu splácení úvěru. Žalovaný byl povinen poskytnuté prostředky spolu s úrokem splácet ve 48 měsíčních splátkách po 1 508 Kč splatných vždy nejpozději 17. dne každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Z čl. 1 smlouvy bylo zjištěno, že smlouva byla uzavírána v elektronické podobě. Z čl. 6 smlouvy dále vyplývá, že žalovaný je povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. V případě prodlení žalovaného s úhradou kterékoli splátky o délce 65 dnů bylo ujednáno právo předchůdkyně žalobkyně okamžitě zesplatnit celý dosud neuhrazený úvěr včetně úroků a smluvní pokuty. Z čl. 6.4 soud zjistil, že ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. V souladu s čl. 6.5 pak předchůdkyni žalobkyně náleží z nové dlužné jistiny úvěru smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den prodlení s její úhradou. Tento listinný důkaz je opatřený podpisem jednatele předchůdkyně žalobkyně ke dni 16. 8. 2022, namísto podpisu žalovaného je zadán číselný kód, a to ke dni 15. 8. 2022.

4. Z přílohy č. 1 ke smlouvě o úvěru soud zjistil, že se jedná o pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalovaný se zavázal hradit měsíční poplatek za pojištění ve výši 185 Kč. Způsob podpisu této přílohy je totožný jako podpis návrhu, resp. smlouvy o úvěr (tj. na místě podpisu žalovaného je zadán číselný kód).

5. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že na účet č. , č. účtu, byly dne 16. 8. 2022 poskytnuty peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Ze sdělení , právnická osoba, . bylo zjištěno, že majitelem tohoto účtu ke dni uvedené transakce byl žalovaný.

6. Z oznámení ze dne 21. 11. 2022 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o tom, že je v prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů, a proto okamžitě zesplatňuje všechny závazky vyplývající ze smlouvy o úvěru. Žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě celého dluhu ve výši 27 610 Kč nejpozději do 10 dnů od data odeslání oznámení. Dlužná částka představuje neuhrazenou původní jistinu úvěru ve výši 22 000 Kč, úroky přirostlé k původní jistině ve výši 3 657,66 Kč, neuhrazenou smluvní pokutu ve výši 998 Kč, neuhrazené pojištění ve výši 555 Kč a náhradu nákladů ve výši 400 Kč.

7. Ze společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 1. 8. 2023 soud zjistil, že žalobkyně a její předchůdkyně prohlásily, že ke dni 29. 6. 2023 mezi nimi byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, jež jsou nedílnou součástí smlouvy a tohoto společného prohlášení, a všechny tyto pohledávky byly s účinností ke dni 28. 7. 2023 postoupeny na žalobkyni. Z přílohy pak vyplývá, že byla mimo jiné postoupena i pohledávka za žalovaným vyplývající ze smlouvy č. 9103163016. Za předchůdkyni žalobkyně v těchto oblastech jednaly pověření zaměstnanci (jak vyplývá z předložených pověření ze dne 29. 6. 2023).

8. Z oznámení ze dne 11. 8. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky a vyzvala jej k úhradě postoupené dlužné částky ve výši 39 553,76 Kč do 10 dnů po obdržení dopisu. Z podacího lístku je zřejmé, že oznámení bylo odesláno žalovanému dne 11. 8. 2023. Z přiložené plné moci ze dne 29. 6. 2023 vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně zmocnila žalobkyni k vyrozumění žalovaného o postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru.

9. Z výzvy ze dne 3. 11. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl naposledy před podáním žaloby vyzván k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru nejpozději do 18. 11. 2023. Přiložený podací lístek osvědčuje odeslání výzvy žalovanému dne 6. 11. 2023.

10. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně poskytla dne 16. 8. 2022 na bankovní účet žalovaného peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postupovala na základě ujednání, které mělo být dne 16. 8. 2022 dohodnuto právě s žalovaným. Na základě takového ujednání měla předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného poskytnout peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovaný měl poskytnuté prostředky vrátit společně s úrokem sjednaným ve výši 66,80 % p.a. jako pevným po celou dobu splácení úvěru a poplatkem za sjednané pojištění ve výši 185 Kč ve 48 měsíčních splátkách. Takové ujednání probíhalo elektronicky, kdy dohodu měl žalovaný podepsat elektronicky uvedením vygenerovaného číselného kódu. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že žalovaný byl upozorňován na to, že je v prodlení s úhradou splátek. Předchůdkyně žalobkyně ke dni 21. 11. 2022 okamžitě zesplatnila celý neuhrazený úvěr a požadovala také smluvní pokutu z neuhrazené jistiny úvěru. Pohledávka za žalovaným byla s účinností ke dni 28. 7. 2023 postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn dopisem ze dne 11. 8. 2023 odeslaným téhož dne, v němž byl poprvé vyzván k úhradě postoupené pohledávky do 10 dnů od obdržení dopisu. Vzhledem k tomu, že žalovaný po postoupení pohledávky nic neuhradil, výzvou ze dne 3. 11. 2023 byl vyzván k úhradě dluhu ve smyslu předžalobní upomínky.

11. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

12. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

13. S ohledem na zjištěný skutkový stav a výše uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že předmětný závazkový vztah nelze považovat za platnou smlouvu o spotřebitelském úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Tento zákon sám v ustanovení § 104 větě první stanoví, že smlouva o spotřebitelském úvěru musí být uzavřena v písemné formě a rovněž musí být podle ustanovení § 105 odst. 1 uvedeného zákona poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se přitom podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis [ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. 1999/93/ES]. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva uzavřena mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným elektronicky prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, přičemž žalovaný smlouvu nepodepsal způsobem uvedeným výše.

14. Z ostatních okolností kontraktačního procesu, které časově souvisí s tvrzeným sjednáváním smlouvy o úvěru, by bylo možné dovodit, že předchůdkyně žalobkyně skutečně jednala s žalovaným (zejména pokud jde o provedení bankovní transakce). Z písemného vyhotovení smlouvy předloženého soudu je pak zřejmé, že se jedná o elektronickou podobu právního jednání, které nebylo ze strany žalovaného řádně podepsáno. Údajný podpis smlouvy žalovaným byl proveden zadáním vygenerovaného číselného kódu. Žalobkyně ani netvrdila a nedokazovala, že by smlouva byla uzavřena v písemné podobě nebo zachycena na trvalém nosiči dat, když by měl k dispozici i žalovaný. Z těchto skutečností nelze uzavřít, že znění posuzované smlouvy v okamžiku jejího „podepsání“ žalovaným bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tj. že nedošlo k její následné změně. Absence formy právního jednání a podpisu osoby jednající má za následek, že není zřejmé, kdo, kdy a jak takové právní jednání učinil. Žalobkyně tedy neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila její předchůdkyně, umožnila zachycení jeho obsahu a jeho nezměnitelnost. Žalobkyně sice doložila, že její předchůdkyně v srpnu 2022 jednala s žalovaným, avšak neprokázala, že výsledkem takového jednání bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu a že tato smlouvy byla uzavřena v písemné formě nebo poskytnuta na trvalém nosiči dat. V takovém případě je nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít posuzovanou smlouvu o úvěr. Jedná se tedy o zdánlivé právní jednání podle ustanovení § 551 o. z., k němuž se podle § 554 o. z. nepřihlíží.

15. Vzhledem k tomu, že předmětnou smlouvu o úvěr nelze považovat za platně uzavřenou, nelze za platná považovat žádná peněžitá plnění (včetně úroku, smluvní pokuty či poplatků). Žalobkyně přesto prokázala, že její předchůdkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 22 000 Kč. Soud má za to, že se žalovaný na úkor předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu. Ve smyslu ustanovení § 2993 věty první o. z. má tedy žalobkyně (na kterou byla pohledávka za žalovaným v souladu s § 1879 o. z. řádně postoupena) právo na vrácení toho, co bylo žalovanému plněno. Vzhledem k tomu, že žalovaný nárok žalobkyně nerozporoval, ani netvrdil a neprokázal, že by dlužnou částku již uhradil, soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni poskytnutou jistinu ve výši 22 000 Kč s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaný byl povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co jej o to žalobkyně požádala. K tomu došlo oznámením o postoupení pohledávky ze dne 11. 8. 2023, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do 10 dnů od doručení výzvy. Výzva byla odeslána dne 11. 8. 2023 a s přihlédnutím k fikci doručení dle ustanovení § 573 o. z. mohla být doručena nejdříve dne 16. 8. 2023. Lhůta k plnění poskytnutá žalovanému uplynula dne 28. 8. 2023, avšak v této žalovaný nic neuhradil. Následujícím dnem se dostal do prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 22 000 Kč až od 29. 8. 2023 do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

16. Výrokem II. tohoto rozsudku pak soud žalobu ve zbytku zamítnul, tj. ve zbývajícím nároku 12 728,35 Kč a odpovídajícím příslušenství.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch, soud jejich úspěch pro účely rozhodnutí o nákladech řízení kapitalizoval, a to ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně se v řízení domáhala částky 49 376,79 Kč (zaplacení jistiny ve výši 22 000 Kč, přirostlých úroků ve výši 3 657,66 Kč, poplatku za pojištění ve výši 555 Kč, smluvní pokuty ve výši 8 515,69 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 5 637,02 Kč a úroku ve výši 9 281,42 Kč), úspěšná však byla pouze co do částky 24 160,82 Kč (v jistině ve výši 22 000 Kč a úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 2 160,82 Kč). Žalobkyně tedy byla úspěšná z 49 %; zatímco žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky 25 215,96 Kč (přirostlých úroků ve výši 3 657,66 Kč, poplatku za pojištění ve výši 555 Kč, smluvní pokuty ve výši 8 515,69 Kč, úroků z prodlení v celkové výši 3 206,19 Kč a úroku ve výši 9 281,42 Kč), tj. úspěšný z 51 %. Z toho vyplývá, že procesní úspěch stran je téměř shodný. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.