18 C 73/2019

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro 269 949 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení 269 949 Kč se zákonným úrokem z prodlení počínaje dnem 22. 8. 2017 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 145 393,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. O náhradě nákladů, které v řízení platil stát, bude rozhodnuto samostatným usnesením.

1. Podanou žalobou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 269 949 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 2. 12.20 převzal na základě plné moci zastoupení žalovaného ve sporu o částku 39 319 483 Kč, vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 40 Cm 75/2009. Dopisem, který byl žalobci doručen dne 20. 12.20, žalovaný plnou moc odvolal. Po několika ústních jednáních žalobce dne 15.8.2017 žalovanému vyúčtoval odměnu za poskytnutou právní pomoc ve výši 269 949 Kč fakturou č. [rok] splatnou dne 21.8.2017. Žalovaný písemně odmítl odměnu zaplatit a na výzvu zaslanou ve smyslu ustanovení § 142a o.s.ř. nereagoval. protože žalovaný vyúčtovanou odměnu ve lhůtě splatnosti neuhradil, vznikl žalobci počínaje dnem 22.8.2017 nárok na zákonný úrok z prodlení.

2. Ve věci byl vydán pod č.j. 18 C 73/2019-12 platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný v čas odpor. V něm uvedl, že uplatněný nárok ani v části neuznává, neboť poskytování právních služeb žalobcem ve prospěch žalovaného bylo od počátku dohodnuto jako bezúplatné (pro žalovaného). Žalovaný neměl žalobci v žádném případě nikdy hradit ničeho v souvislosti s poskytnutím právních služeb. Na úplatě se sice žalobce dohodl, avšak se třetím subjektem, a to konkrétně s [ulice] [právnická osoba] nad [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ [ulice] společnost“), kdy bylo dohodnuto, že právní pomoc uhradí žalobci tato společnost, což se také stalo, a žalovaný (stejně tak i další osoby, které žalobce zastupoval v řízení před Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. 40 Cm 75/2009, tj. Ing. [příjmení] a paní [jméno] [příjmení]) nebude žalobci za zastupování v předmětném soudním řízení vůbec nic hradit. Žalobce zcela v souladu s touto dohodou též vyfakturoval své zastupování [ulice] společnosti ve výši 28 687 Kč včetně DPH, a to včetně cestovného z [obec] do [obec] a zpět (2x), přičemž tato společnost pohledávku žalobce zčásti uhradila (v penězích 8 687 Kč) a ve zbytku 20 000 Kč započetla na svoji vlastní pohledávku, kterou v rozhodné době vůči žalobci měla. Žalobce tímto dohodnutým způsobem umazal část svého dluhu vůči [ulice] společnosti. Tvrzení, že právní zastoupení žalovaného žalobce převzal až dne 2. 12.20 není pravdivé; žalobce poskytoval právní služby od listopadu 2013 do března 2014, tj. i právní zastoupení žalovaného převzal již v listopadu 2013. Od března 2014 již žalobce žalovanému žádné služby neposkytoval, přesto vystavil účelově fakturu až v srpnu 2017, tj. cca 3,5 roku a více poté. Žalobce přitom začal vymáhat svoji domnělou pohledávku za žalovaným až poté, resp. proto, že [ulice] společnost po něm začala vymáhat svoji vlastní pohledávku v řízení vedeném před Okresním soudem v Benešově pod sp. zn. 313 C 3/2017. Jak je zřejmé z časové souvislosti, žalobce zneužil situace a vymáháním údajné pohledávky za žalovaným se snažil působit na [ulice] společnost v rámci řešení svého vlastního dluhu. Přestože soudní řízení vedené před Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. 40 Cm 75/2009 již pravomocně skončilo a žalovanému rozsudkem vydaným v této jiné věci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení vůči protistraně, žalovaný nikdy neobdržel a neobdrží žádnou částku od tohoto subjektu, neboť se jedná o ryze formálně založený subjekt bez majetku, který byl založen pouze proto, aby mohl žalovaného (a mnoho dalších osob) šikanovat zcela nesmyslnou žalobou o zaplacení astronomické částky. Tato skutečnost je žalobci od počátku rovněž dobře známa. Žalobce dále vznesl námitku promlčení žalobou uplatněného práva. V podáních ze dne 18.6.2020 a ze dne 30.7.2020 dále žalovaný uvedl, že žalobce s žalovaným nikdy neuzavřel žádnou smlouvu o poskytování právních služeb, jen podepsal formulář plné moc, který obdržel prostřednictvím [ulice] společnosti a následně ji v roce 2016 odvolal poté, co se žalobce dostal s [ulice] společností do konfliktu, neboť žalobce jí dlužil peníze a musela na něho podat žalobu k Okresnímu soudu v Benešově. Plná moc sama neprokazuje existenci (byť ústní nebo konkludentní) smlouvy o právní pomoci. Žalovaný s žalobcem nikdy o zastupování v řízení nejednal, výhradě a žalobcem komunikoval v této věci pouze Ing. [jméno] [příjmení], který v pověření [ulice] společnosti se žalobcem též vše vyjednal. Motivem zastupování žalovaného v soudním řízení před Krajským soudem v Hradci Králové byla ta skutečnost, že [ulice] společnost chtěla zajistit žalovanému (coby členu orgánu obchodní společnosti patřící do jedné skupiny) účast advokáta u soudního jednání o šikanózní žalobě o náhradu vysoké škody, přičemž jako vhodná osoba se jevil žalobce, protože [ulice] společnosti dlužil peníze a mohl zastupováním žalovaného snížit svůj dluh vůči společnosti, což bylo mezi žalobcem a [ulice] společností dohodnuto.

3. Žalobce v rámci repliky k vyjádření žalovaného ze dne 30.7.2020 uvedl, že poskytování právní pomoci nebylo s žalovaným nikdy dohodnuto jako bezúplatné, žalovaný byl písemně na povinnost zaplatit odměnu za zastupování a vynaložené náklady upozorněn v textu plné moci, kterou podepsal. Smluvní odměna nebyla sjednána a žalobce tedy vycházel při výpočtu mimosmluvní odměny podle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění novel. S výší odměny žalobce byl žalovaný seznámen rozsudkem vydaným ve věci sp. zn. 40 Cm 75/2009 a žádné námitky proti ní nevznášel. Je možné, že žalobce vyúčtoval za poskytování právní pomoci v jiných věcech odměnu, která byla započtena na úhradu jeho dluhu vůči [ulice] společnosti, v žádném případě se ale nejednalo odměny za žalovaného, neboť by se v případě platby za soukromou osobu z prostředků společnosti mohlo jednat i o trestný čin. Tvrzení žalovaného, že ho žalobce zastupoval od listopadu 2013, je pravdivé, žalobce omylem uvedl datum na plné moci. Promlčecí doba pro uplatnění žalobního nároku počala běžet až dnem doručení odvolání plné moci. Smlouva o poskytnutí právní moci je smlouvou příkazní, která však nemusí být uzavřena v písemné formě, ale i konkludentním způsobem, tedy podpisem plné moci.

4. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav věci:

5. Z faktury č. 2017 vystavené dne 15.8.2017 bylo zjištěno, že žalobce žalovanému vyfakturoval za zastoupení ve sporu vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 40 Cm 75/2009 částku 269 949 Kč, kdy zastoupení bylo ukončeno výpovědí z 9. 12.20, odměna je snižována při zastoupení tří klientů o 20% Celkem je fakturována odměna za 5 úkonů (listopad 2013 – 1x převzetí a příprava zastoupení, 3x zastoupení při jednání konaných u Krajského soudu v Hradci Králové dne 20. 11.20 a 19.3.2014 (jednání přesahovalo 2 hodiny, jde o 2 úkony), 1x sepsání vyjádření dne 17.1.2014) celkem ve výši 216 216 Kč, 5x režijní paušál po 300 Kč, jízdné z [obec] do [obec] a zpět k jednáním soudu (najeto 306 km x 6,18 Kč) v celkové výši 3 782 Kč, náhradu za ztrátu času 1 600 Kč a 21% DPH ve výši 46 851 Kč.

6. Z dopisu ze dne 20.9.2017 bylo zjištěno, že jím žalobce reagoval na námitky žalovaného proti vystavené faktuře tak, že odkázal na podepsanou plnou moc, kterou se žalovaný zavázal uhradit žalobci odměnu bez ohledu na to, zda a v jaké výši mu bude ve sporu přisouzena. Žalovaného vyzval k neprodlené úhradě vyfakturované částky s tím, že jinak bude předána k dalšímu vymáhání, odkázal přitom na ust. § 142a o.s.ř.

7. Z dopisu ze dne 7.1.2016 bylo zjištěno, že v něm žalobce uvedl, že mu byl doručen dopis žalovaného ze dne 13. 11.20, kterým ho žalovaný vyzval k zaplacení částky 371 969 Kč [ulice] společnosti. Žalobce uvedl, že otázku náhrady škody řeší s pojišťovnou, u které je pojištěn z odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu advokacie. Jiným způsobem je možno vyřešit věc dohodou o narovnání, ve které bych společnosti postoupil část pohledávky za klienty z titulu jeho odměny ve sporu s žalobcem [příjmení] akcionářů.

8. Ze spisu Okresního soudu v Benešově sp. zn. 313 C 3/2017 bylo zjištěno, že žalobou podanou u Okresního soudu v Benešově dne 13.1.2017 se [ulice] [právnická osoba] nad [právnická osoba] po [celé jméno žalobce], [IČO], sídlem [adresa žalobce], domáhala zaplacení částky 40 674,24 Kč s příslušenstvím a částky 331 295,70 Kč s příslušenstvím, včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2x 1200 Kč, s odůvodněním, že žalovaný uzavřel se žalobcem dne 10. 12.20 smlouvu o poskytnutí právní pomoci, k níž dne 17.3.2014 uzavřeli se žalobcem dodatek [číslo] Smlouvou o právní pomoci bylo mezi žalobcem, coby klientem a žalovaným, coby advokátem, sjednáno poskytování právní pomoci žalobci vedené před Okresním soudem v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 105 C 99/2009 ve věci žalobce [anonymizována dvě slova], reg. [číslo] se sídlem [adresa], [příjmení] EC4A [anonymizováno], [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země], proti žalobci o zaplacení částky 152 000 Kč, a to až do pravomocného vyřízení věci. Součástí smlouvy také bylo ujednání čl. IV, podle kterého v případě, že žalobce bude ve sporu neúspěšný, nemá žalovaný nárok na odměnu a navíc je povinen uhradit protistraně přisouzenou částku a náklady právního zastoupení. Žalobce nejprve v předmětném sporu uspěl, avšak v dovolacím řízení došlo ke zrušení předchozího rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 6.4.2012 č.j. 8 Cmo 332/2011-150, čímž odpadl právní titul na straně žalobce k získání této peněžité částky, a proto byl povinen tuto vrátit [právnická osoba] ve výši 331 295,70 Kč. Dodatkem [číslo] ke smlouvě o právní pomoci ze dne 17.3.2014 se žalovaný zavázal uhradit žalobci částku 90 674,24 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 10 000 Kč; svoje závazky ale neplnil. Následně došlo k částečnému započtení tohoto dluhu na některé dluhy vůči žalobci, čímž z dluhu žalovaného zůstala stále neuhrazena částka 40 674,24 Kč. Z dodatku [číslo] ke smlouvě o poskytování právní pomoci ze dne 17.3.2014 bylo zjištěno, že se jím žalovaný v této věci zavázal zaplatit [ulice] společnosti částku 90 674,24 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 10 000 Kč, splatných vždy do 25. dne kalendářního měsíce, počínaje měsícem dubnem 2014 na účet zde uvedený. Ve věci byl dne 24.4.2017 vydán platební rozkaz, který byl spolu s žalobou žalovanému doručen dne 26.4.2017. Proti platebnímu rozkazu žalovaný dne 26.4.2017 podal odpor, který odůvodnil podáním ze dne 9.6.2017. V tomto podání uvedl, že si nevzpomíná, že by s žalobcem uzavřel smlouvu s dodatkem [číslo] o který žalobce opírá tvrzený nárok s tím, že popírá pravost jeho podpisů na listinách předložených žalobcem. Ze znaleckého posudku v oboru písmoznalectví, podaného znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení], CSc., dne 11.4.2018 se zjišťuje, že podpis na Smlouvě o poskytování právní pomoci ze dne 10. 12.20 na dodatku [číslo] ke Smlouvě o poskytování právní pomoci ze dne 17.3.2014 je pravým podpisem žalovaného [celé jméno žalobce]. Při jednání konaném dne 7.6.2018 uzavřeli účastníci smír, kterým se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku 255 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 10 000 Kč splatných vždy do každého 15. dne v měsíci předem pod ztrátou výhody splátek až do úplného zaplacení dluhu, počínaje měsícem následujícím po dni právní moci usnesení o schválení smíru, dále se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 58 656 Kč v měsíčních splátkách po 10 000Kč a uhradit České republice – Okresnímu soudu v Benešově na náhradu nákladů řízení částku 10 690 Kč. Uvedený smír byl schválen usnesením č.j. 313 C 3/2017 – 163, které nabylo právní moci dne 18.6.2018.

9. Ze spisu Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 40 Cm 75/2009 bylo zjištěno, že řízení bylo zahájeno návrhem došlým procesnímu soudu dne 21.12.2009. Účastníky řízení byla na straně žalující [anonymizováno] akcionářů – organizační jednotka LS [obec], se sídlem [adresa], na straně žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [jméno], JUDr. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení], [právnická osoba] a [ulice] společnost. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 39 319 483 Kč z titulu náhrady škody, která měla vzniknout menšinovým akcionářům [ulice] společnosti v příčinné souvislosti s uzavřením smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 20.12.2005, na základě které převedla společnost [právnická osoba], obchodní podíl ve výši 99,67% na [právnická osoba], s.r.o., [IČO], a na [právnická osoba] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [spisová značka] [anonymizováno], P.C. [anonymizována dvě slova]. Na čl. 424, 425 a 427 jsou ve spise založeny plné moci udělené žalobci [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného]. Všechny tyto plné moci mají podobu předtištěného formuláře, do kterého jsou rukou vepsány údaje o věci, které se zastupování týká (tento údaj není uveden u plné moci udělené žalobci [jméno] [příjmení]), dále je na listinách uvedeno datum a podpisy. Konkrétně u plné moci udělené žalovaným je označena věc sp. zn. 40 Cm 75/2009 a vepsáno datum 8.11.2013. Z protokolu o jednání konaného dne 20.11.2013 bylo zjištěno, že se jednání za žalované [příjmení], Ing. [příjmení] a Ing. [celé jméno žalovaného] účastnil žalobce, jednání bylo zahájeno v 9:30 hodin a skončeno v 11.20 hodin. Dále bylo z protokolu o jednání konaného dne 19.3.2014 zjištěno, že se jednání za žalované [příjmení], Ing. [příjmení] a Ing. [celé jméno žalovaného] účastnil žalobce, jednání bylo zahájeno v 10:00 hodin a skončeno v 12.20 hodin tím, že jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na den 24.3.2014. Písemné vyhotovení rozsudku ze dne 24.3.2014 bylo žalobci doručeno dne 21.5.2014. Žalobce do spisu předložil vyjádření žalovaných [příjmení], Ing. [příjmení] a Ing. [celé jméno žalovaného] ze dne 17.1.2014 (založeno na čl. 486-487) a dále vyúčtování nákladů řízení vzniklých jím zastupovaným účastníkům v celkové výši 927 632,17 Kč (založeno na čl. 576). Dále se na čl. 748 – 750 nacházejí podání označené jako odvolání plné moci udělené žalobci jednotlivými účastníky, ze kterých se zjišťuje, že jde o obsahově shodná podání z téhož dne (9.12.2016), která byla Krajskému soudu v Hradci Králové doručena dne 14.12.2016 jednou obálkou založenou ve spise. Z usnesení založeného na čl. 645 spisu se dále zjišťuje, že jím byli mj. účastníci [příjmení], Ing. [příjmení] a Ing. [celé jméno žalovaného] vyzvání prostřednictvím svého zástupce, jemuž bylo usnesení doručeno dne 7.7.2014, aby se vyjádřili k odvolání žalobkyně proti rozsudku ze dne 24.3.2014, kdy bylo konstatováno, že písemné vyjádření podané žalobcem se ve spise nenachází.

10. Z faktury č. 2014 vystavené dne 15.4.2014 bylo zjištěno, že jí žalobce vyfakturoval [ulice] společnosti za právní službu poskytnutou dne 15.4.2014 celkem 20 000 Kč, a dále cestovné 4x 150 Km x 6,18 v částce 3 708 Kč a 21% DPH ve výši 4 979 Kč, celkem 28 687 Kč. V celkovém součtu je u cestovného uvedena částka 7 708 Kč, která je přeškrtnuta a rukou uvedena částka 3 708 Kč a podpis. Dále bylo soudu žalovaným předloženo jiné vyhotovení faktury č. 2014, obsahující shodné údaje, celková výše fakturované částky však zní 28 057 Kč, údaj je rovněž přeškrtnut, rukou opraven na 28 687 Kč, s uvedením stejného podpisu, jako na předchozím vyhotovení.

11. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce zná osobně 44 let, je to jeho bývalý kolega z předchozího zaměstnání, bližší osobní vztah k němu však nemá, v žádném obchodním vztahu s ním není a žádné soudní spory s ním nevede. Žalovaný byl po dobu asi 28 let jeho šéfem, byl zaměstnán v [ulice] společnosti jako ekonomický ředitel, nyní je již v důchodu. Je pravdou, že do důchodu svědek odešel za trochu jiných okolností, než si představoval, ale žádné spory se svým zaměstnavatelem nemá. Osobně k žalovanému žádný blízký přátelský nebo nepřátelský vztah nemá. Žalobce svědek doporučil jako právního zástupce pro [ulice] společnost, protože ho osobně znal a stejně jako žalobce svědek po nějakou dobu bydlel v [obec], takže jednání s ním bylo jednodušší. [ulice] společnost s žalobcem uzavřela písemnou smlouvu jako tzv. paušalistou. Spolupráce s žalobcem byla navázána asi v roce 1992 nebo 1993 a ukončena byla přibližně v roce 2005. Písemnou smlouvu svědek s žalobcem neuzavíral, k tomu ani nebyl oprávněn. Uzavíralo ji představenstvo nebo ředitel, tj. pan [celé jméno žalovaného]. Svědek smlouvu osobně viděl a ví, že v ní byl smluvně dohodnutý měsíční paušál pro zastupování v obchodních sporech, kdy v jednotlivých sporech byly podepisovány plné moci. Žalobci se podepisovaly i bianco plné moci, protože jak svědek, tak Ing. [celé jméno žalovaného] mu plně důvěřovali. K ukončení spolupráce se žalobcem jako paušalistou došlo proto, že docházelo k určitým prodlevám ve sporech, nemohli od žalobce získat určité informace, proto s ním svědek chtěl jednat o nějaké nápravě. Na to mu žalobce řekl, že paušál mu nestačí ani na sekretářku, následně se domluvili ústně na ukončení spolupráce. Svědek neví, zda tato záležitost byla posléze řešena představenstvem v písemné podobě. Se žalobcem v 90 % případů jednal svědek, v některých případech s ním jednalo představenstvo nebo Ing. [celé jméno žalovaného], ale i u těchto schůzek byl svědek většinou přítomen. Po roce 2005 žalobce [příjmení] společnost v žádných dalších nových sporech už nezastupoval, podával pouze informace, pokud se týče starších sporů. Svědek sám žalobce kontaktoval pouze ve věci, kde žalobce dlužil [ulice] společnosti určité částky, kdy v této věci s ním byl veden soudní spor. Žalobce svědka osobně ujistil, že tuto částku [ulice] společnosti uhradí, ale k platbám se neměl, nekomunikoval, nebral telefony. Potom se svědkovi podařilo uskutečnit schůzku v [anonymizováno], kde schůzku vedl Ing. [celé jméno žalovaného], u této schůzky byl přítomen i svědek. U této schůzky se dohodlo, že po žalobci nebude [ulice] společnost požadovat úroky a další náklady a žalobce si mohl určit výši splátky, kdy tedy bylo dohodnuto, že tedy bude splácet po 10 000 Kč měsíčně a v tomto smyslu se sepsala i dohoda. Šlo o dodatek k původní smlouvě, ve kterém byly sjednány splátky. Ke splácení však nedocházelo, žalobce pouze jednou zaplatil 30 000 Kč, a to přes řadu upomínek. Následně byla proti [ulice] společnosti a ještě proti dalším fyzickým osobám podána žaloba tzv. vyděračem akciových společností. Po kontaktu s právníkem bylo doporučeno, aby se žalovaní rozdělili na 3 skupiny a každý advokát zastupoval jednoho ze žalovaných. Ing. [celé jméno žalovaného] napadlo, že za tímto účelem oslovíme žalobce, aby si tak„ vydělal“ na svůj dluh u [ulice] společnosti, konkrétně to vyplynulo z představenstva [ulice] společnosti, kde byl přítomen i svědek, za představenstvo byl přítomen ig. [celé jméno žalovaného], Ing. [příjmení] a další osoba, kterou si svědek nepamatuje. Svědek žalobce osobně oslovil a domluvili se, že žalobce bude zastupovat 3 fyzické osoby, konkrétně Ing. [celé jméno žalovaného], Ing. [příjmení] a paní [příjmení], a odměnu za tuto zastupování mu uhradí [ulice] společnost započtením na jeho dluh vůči této společnosti. Konkrétně bylo domluveno, že žalobci [příjmení] společnost uhradí 10 000 Kč za jedno jednání u soudu a zaplatí mu případné cestovné k soudu. Mělo se jednat o jakýsi paušál, v této částce měly být obsaženy jakékoli další úkony. Pokud by žalobce učinil nějaké další úkony v řízení, tak svědek předpokládal, že by je mohl„ opsat“ od ostatních právních zástupců. Schůzka se uskutečnila u žalobce v kanceláři. Při ní byli přítomni pouze svědek a žalobce. Od žalobce svědek získal plné moci pro osoby, které měl zastupovat, kdy svědek neví přesně, jestli mu je při schůzce žalobce přímo dal nebo poslal. Svědek tyto plné moci dal k podpisu těmto osobám. V této době byly plné moci bez podpisu žalobce a nebylo do nich nic vepsáno, byly to předtištěné formuláře. Zpět žalobci byly tyto plné moci možná poslané poštou nebo po některém z dalších právních zástupců. Ve věci se uskutečnila dvě jednání. Žalobce si poté vyfakturoval svoji odměnu, tato faktura se několikrát opravovala, protože žalobce udělal chybu v součtu. Pokud si správně pamatuji, fakturovaná částka byla asi 28 000 Kč, z toho 20 000 Kč se mu započetlo na jeho dluh vůči [ulice] společnosti a 8 000 Kč mu svědek dal poslat na účet. Pokud jde o ukončení zastupování, tak bylo dohodnuto, že toto skončí, až padne rozsudek soudu. Po tomto rozsudku si žalobce svou odměnu vyfakturoval. Svědek předpokládal, že ukončení zastoupení potom žalobce oznámí soudu a překvapilo ho, když se později dozvěděl, že to žalobce neučinil. Odstoupení od plné moci bylo soudu zasláno fyzickými osobami proto, že jejich zastupování bylo již dále bezpředmětné a bylo to rovněž součástí odmítnutí placení faktur, které těmto fyzickým osobám zaslal žalobce. Žalobce tlačil na [ulice] společnost e-mailovou zprávou nebo dopisem, kde požadoval započtení nákladů na zastupování fyzických osob na svůj dluh vůči [ulice] společnosti, listinu mu ukázal Ing. [celé jméno žalovaného], který nad tím chtěl původně mávnout rukou. Pokud byl svědek dotázán, zda [ulice] společnost žalobci v době, kdy si vyfakturoval tuto odměnu, platila nějaké jiné částky za jiné právní služby, tak uvedl, že [ulice] společnost nic neplatila, naopak žalobce měl přece vůči [ulice] společnosti dluh.

12. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že k žalobci žádný osobní vztah nemá, ale vede s ním soudní spor, kde svědek vystupuje jako žalovaný. Žalovaný je svědkův bývalý kolega z práce, přátelský vztah nemají. Svědek pracoval jako ekonomický náměstek v bývalých Státních lesích, poté se setkal s Ing. [celé jméno žalovaného] a začal působit po privatizaci Státních lesů v představenstvu [ulice] společnosti, v této funkci není už asi 2 – 3 roky. S [ulice] společností již svědek nespolupracuje v žádné formě, Ing. [celé jméno žalovaného] byl stejně jako svědek v představenstvu [ulice] společnosti. Před Krajským soudem v Hradci Králové svědek vedl soudní spor jako žalovaný, v něm měl právního zástupce, ale nedokáže si vzpomenout, kdo to byl. Ve sporu šlo o zaplacení částky 30 000 000 Kč, na bližší okolnosti si svědek nevzpomíná. Jako žalovaný vystupoval svědek ve více sporech, konkrétní otázky týkající se zastupování vždy řešila [ulice] společnost, vždy se to řešilo na představenstvu s panem [příjmení] [celé jméno žalovaného] Tyto záležitosti svědek sám aktivně nijak neřešil, vše nechával na [ulice] společnosti. Pokud jde o soudní spor před Krajským soudem v Hradci Králové, tak tam na straně žalované vystupovalo asi 8 – 10 osob, z představenstva [ulice] společnosti tam byl Ing. [celé jméno žalovaného]. Kdo a za jakých podmínek zastupoval v tomto sporu ing. [celé jméno žalovaného] svědek neví, to byla věc Ing. [celé jméno žalovaného], konkrétně o tom se svědek s Ing. [celé jméno žalovaného] nebavil. Pokud jde o odstoupení od plné moci ve sporu před Krajským soudem v Hradci Králové, tak svědek neví, kdo mi tuto plnou moc předložil k podpisu.

13. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce osobně nezná, žalovaného zná svědkyně z titulu její funkce v [anonymizováno]. Zde byla svědkyně zaměstnána od 1. 1. 1983 a někdy od roku 2000 nebo 2001 působila v dozorčí radě této společnosti jako zástupkyně zaměstnanců. Od června 2013 byla v dlouhodobé pracovní neschopnosti, pracovní poměr v [anonymizováno] ukončila v srpnu 2014, tím skončila i její funkce v dozorčí radě. Svědkyni je známo, že byl veden spor před Krajským soudem v Hradci Králové, kde vystupovala jako jedna ze žalovaných. Ona sama se v tomto sporu nijak neangažovala, osobně u žádného soudu nebyla, vše probíhalo v režii ředitele [anonymizováno] pana [příjmení] a ředitele [ulice] [právnická osoba] [celé jméno žalovaného] a také Ing. [příjmení]. Svědkyni bylo řečeno, že veškeré náklady ponese [ulice] [právnická osoba] nad [právnická osoba] [příjmení] moc svědkyně podepisovala 8. 11. 2013, toto datum si úplně přesně svědkyně nepamatuje, ale přečetla si ho na listině, kterou k dispozici a ví, že to bylo v listopadu. [příjmení] moc svědkyně podepsala tak, že ji svědkyni předal Ing. [příjmení], přitom jí bylo řečeno, že ona osobně nebude nic platit. Všechny informace o sporu jsem měla svědkyně od pana [příjmení], Ing. [celé jméno žalovaného] a Ing. [příjmení]. S žalobcem vedla svědkyně soudní spor před Okresním soudem v Prachaticích, v něm se dohodli, že spor se ukončí a svědkyně žalobci nic hradit nebude. Žalobci svědkyně skutečně nic nehradila, v tomto sporu ji zastupoval zástupce žalovaného, ten jí ale neříkal, jak má dnes vypovídat.

14. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce svědek potkal asi 2x – 3x, řešili pracovní záležitosti, v žádném styku s ním nyní není. Poprvé žalobce svědek potkal v jeho advokátní kanceláři v [obec], kde přebíral agendu [ulice] společnosti, pak ho svědek potkal asi 1x, a pak následně ještě před jednáním před Krajským soudem v Hradci Králové. Ing. [celé jméno žalovaného] svědek zná, je s ním v úzkém pracovním vztahu, je to vlastník [anonymizováno] [obec], jehož je svědek statutárním ředitelem. V této společnosti svědek pracuje od 1. 9. 1984 s krátkou přestávkou doposud, funkci ředitele přebral od 22. 2. 2013. Ing. [celé jméno žalovaného] je vlastníkem společnosti [právnická osoba], svědek byl jmenován do funkce ředitele rozhodnutím jediného akcionáře [právnická osoba], kterým je [ulice] společnost. Pokud jde o spor vedený před KS v [obec], tak jednalo se o spor [anonymizováno] akcionářů [ulice] [právnická osoba] nad [právnická osoba], který byl vedený proti [ulice] společnosti, [anonymizováno] [obec] a dále proti fyzickým osobám – členům statutárních orgánů a dozorčích orgánů těchto společností. Svědek v tomto sporu figuroval jako jeden ze žalovaných z titulu svého členství v představenstvu [anonymizováno] [obec]. Ve sporu svědek žádného právního zástupce neměl, zastupoval se sám, ostatní fyzické osoby byly zastoupeny advokáty, jednalo se o JUDr. [příjmení], JUDr. [příjmení] a JUDr. [celé jméno žalobce]. Působení žalobce v tomto sporu svědek vnímal jako formální, protože strategii postupu ve sporu vymýšlel svědek spolu s JUDr. [příjmení] a Mgr. [příjmení] z advokátní kanceláře [příjmení], JUDr. [celé jméno žalobce] nevyvíjel v tomto směru žádnou aktivitu. Pokud svědek ví, tak advokáti zastupovali fyzické osoby s tím, že plné náklady zastoupení ponese [ulice] [právnická osoba] nad [právnická osoba] Svědek byl přítomen tomu, že Ing. [celé jméno žalovaného] takto tyto fyzické osoby o této dohodě ústně ujistil. Jak přesně žalobce v tomto řízení vystupoval, si již svědek přesně nepamatuje, zřejmě byl žalobce přítomen u jednání, svědek si dále nepamatuje, že by on sám se žalobcem o něčem týkajícím se sporu jednal a ani že by mu něco předával, zejména plné moci. U podpisu plných mocí jednotlivými fyzickými osobami svědek nebyl. Pokud jde o skutečnost, že náklady na zastupování v tomto řízení měly být hrazeny [ulice] [právnická osoba] nad [právnická osoba], tak svědek byl účasten jednání v [právnická osoba], kde byly i tyto fyzické osoby. Tyto přednesly své obavy ohledně nákladů za zastupování a byly výslovně ujištěny Ing. [celé jméno žalovaného], že tyto náklady neponesou. Svědek neví o tom, že by v řízení došlo k odstoupení od plných mocí udělených těmito osobami, dozvěděl jsem se to až nyní při svém výslechu, jeho se to netýkalo.

15. Soud neprováděl výslech žalovaného jako účastníka řízení k otázce, zda pověřil svědka [příjmení] [příjmení] jednáním s žalobcem za účelem uzavření smlouvy o právní pomoci, neboť tato skutková tvrzení jsou uvedena již v jednotlivých podáních žalovaného a vyplynula také z výpovědi samotného svědka.

16. Soud důkazy hodnotil jednotlivě a ve vzájemné souvislosti. V případě svědeckých výpovědí soud zkoumal obecnou i speciální věrohodnost jejich výpovědí, a to zejména s ohledem na vztah svědků k věci samotné, k účastníkům řízení a z hlediska logické návaznosti jejich výpovědí. Pokud jde o vztah svědků k věci, tak svědci [příjmení] a Ing. [příjmení] vystupují, resp. vystupovali jako žalovaní ve věci vedené proti nim žalobcem na shodném skutkovém základě. Nutno zdůraznit, že spor svědkyně [příjmení] vedený před Okresním soudem v Prachaticích byl již ukončen schválením soudního smíru, kdy svědkyně výslovně uvedla, že žalobci ničeho nehradila. [příjmení] mezi žalobcem a Ing. [příjmení] dosud skončen nebyl, zde však soud zdůrazňuje, že přesto, že oba tito svědci jsou vůči žalobci v různém postavení, jejich výpověď se shoduje. Jak svědek [příjmení] [příjmení], tak svědek [příjmení] [příjmení] (kterého navrhl vyslechnout žalobce) nevedou s žalobcem žádný spor a předmět sporu se jich netýká. Pokud jde o osobní vztah jednotlivých účastníků a svědků, tak svědek [příjmení] [příjmení] byl zaměstnancem [ulice] společnosti, kde jeho nadřízeným byl žalovaný, až do 30.6.2020 pracoval na základě dohody o provedení práce pro [právnická osoba] GROOP a.s., majetkově propojenou s [ulice] společností. Svou svědeckou výpověď však svědek [příjmení] [příjmení] poskytl až 4.8.2020 a 17.9.2020, tedy po ukončení spolupráce. Svůj odchod ze zaměstnání v [ulice] společnosti svědek hodnotil tak, že„ do důchodu odešel za jiných okolností, než si představoval, ale žádné spory se svým zaměstnavatelem nemá“. Každopádně výslovně potvrdil, že svou výpověď s žalovaným ani jeho zástupcem nekonzultoval. Svědkyně [příjmení] byla v minulosti zaměstnána v [anonymizováno] [obec], kdy se opět jedná o společnost majetkově propojenou s [ulice] společností (což plyne ze spisu Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 40 Cm 75/2009), od srpna 2014 zde již nepracuje. JUDr. [jméno] [příjmení] v době, kdy byl slyšen jako svědek, byl předsedou představenstva [anonymizováno] [obec], Ing. [příjmení] s [ulice] společností v žádné formě nespolupracuje již 2 nebo 3 roky. Žádný ze svědků neuvedl, že by k některé ze stran měl výslovně přátelský nebo nepřátelský vztah. Při vzájemném porovnání výpovědí jednotlivých svědků týkajících se předmětu řízení lze učinit závěr, že se tyto výpovědi se shodují, žádný ze svědků nevypovídal v rozhodných věcech zásadně odlišně. Svědek [příjmení] [příjmení] byl slyšen znovu dne 2. 12.20 před Okresním soudem v Trutnově, kdy protokol o jeho výpovědi byl založen do spisu. Ani zde se v podstatných otázkách od své předešlé výpovědi učiněné před zdejším soudem neodchýlil. Soud přihlédl rovněž k námitkám, které vůči věrohodnosti zejména svědka [příjmení] [příjmení] vznesl žalobce, kdy soudu předložil emailovou korespondenci vedenou mezi svědkem [příjmení] [příjmení] a žalobcem. Z této emailové korespondence však nebylo zjištěno nic, co by popíralo věrohodnost svědka, když svědek výslovně uvedl, že od roku 2005 již žalobce pro [ulice] společnost nepracoval jako paušalista, ale dále již [ulice] společnost nezastupoval„ v žádných nových věcech“, ale„ podával informace o starších sporech“. Z emailové korespondence předložené žalobcem přitom nelze učinit závěr, že by se v daném případě o„ nový“ spor jednalo. Soud má za to, že i kdyby bylo zjištěno, že žalobce [příjmení] společnost i po roce 2005 zastupoval ve sporech zahájených na základě nově udělené plné moci, není vyloučeno, že svědek [příjmení], který není právníkem, nepovažoval za„ nové spory“ věci, které byly řešeny žalobcem ještě před rokem 2005 mimosoudně, kdy teprve později bylo nutno ve sporu podat žalobu. Kromě toho pokud by žalobce skutečně žalovaného či [ulice] společnost zastupoval v nově vzniklých sporech, které nemají svůj původ před rokem 2005, mohl žalovaný tvrzení svědka lehce zcela vyvrátit předložením příslušných plných mocí a důkazů o úkonech, které v těchto sporech provedl, což však neučinil. Soud tedy uzavírá, že vzal všechny svědecké výpovědi za podklad svého rozhodnutí, jak je shora uvedeno, neboť samotné výpovědi považuje pro jejich vzájemnou logickou souvislost za věrohodné, a byť věrohodnost některých svědků mohla být pro jejich vztah k žalovanému snížena, nijak se neprojevila navenek v rámci podstatného obsahu jejich výpovědí.

17. Podle § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Vzhledem k tomu, že smlouva o zastupování byla uzavřena v listopadu 2013, tj. před nabytím účinnosti o.z., bylo nutno postupovat podle zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“).

18. O tom, jak došlo k ujednání o zastupování žalovaného žalobcem v řízení před Krajským soudem vypověděl především svědek [příjmení] [příjmení]. Jeho výpověď však byla podpořena i ostatními svědky, neboť u svědků [příjmení] [příjmení] a [příjmení] bylo postavení ve sporu před Krajským soudem v Hradci Králové obdobné a je zjevné, že jednali po vzájemné dohodě i při ukončení zastupování žalobcem, neboť„ odstoupení od plné moci“ zaslali společně. Svědek [příjmení] [příjmení] pak uvedl, že„ byl přítomen tomu, že Ing. [celé jméno žalovaného] ujistil ostatní fyzické osoby, že plné náklady zastoupení ponese [ulice] společnost“. Z provedených důkazů lze učinit závěr, že v listopadu 2013, kdy se projevila potřeba zastupování žalovaného v řízení vedeném před Krajským soudem v Hradci Králové zejména s ohledem na jednání nařízené ve věci, skutečně svědek [příjmení] [příjmení] kontaktoval žalobce na základě ústního pověření (tedy ústní plné moci podle § 31 odst. 4 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, a contrario) žalovaného, aby s ním dohodl uzavření smlouvy o zastupování žalovaného, ale i svědků [příjmení] a Ing. [příjmení] v tomto řízení. Svědek při osobní schůzce s žalobcem dohodl veškeré podmínky smlouvy, které byly následně žalovaným akceptovány podpisem plné moci udělené žalobci pro zastupování v řízení sp. zn. 40 Cm 75/2009. Podmínky, za jakých byla sjednána a následně uhrazena odměna za toto zastupování, lze dovodit nejen ze samotné výpovědi svědka [příjmení] [příjmení], ale i shora uvedených listinných důkazů. Z nich pak bylo zjištěno, že v době, kdy byla smlouva mezi žalobcem a žalovaným uzavřena, vznikl skutečně žalobci dluh vůči [ulice] společnosti, a to na základě smlouvy o poskytnutí právní pomoci ze dne 10. 12.20, k níž dne 17.3.2014 uzavřeli žalobce s žalovaným dodatek [číslo], kde se žalobce zavázal zaplatit [ulice] společnosti ve splátkách částku 90 000 Kč. K vyhlášení rozsudku ve věci sp. zn. 40 Cm 75/2009 došlo dne 24.3.2014, kdy v této době již žalobce v řízení pro žalovaného učinil všechny úkony právní pomoci. Z emailové komunikace s Ing. [celé jméno žalovaného] bylo zjištěno, že žalobce následně zaslal žalovanému písemné vyhotovení rozsudku, ale na doručení odvolání proti tomuto rozsudku již žalobce přes výzvu soudu k vyjádření nijak nereagoval, a až do„ odvolání“ plných mocí žalobce v řízení již žádnou další aktivitu nevykazoval. Z faktury č. 2014 vystavené dne 15.4.2014 je patrna časová souvislost mezi faktickým ukončením zastupování po doručení rozsudku a vystavením faktury, jejíž obsah a prováděné úpravy jejího vyhotovení odpovídají výpovědi svědka [příjmení] [příjmení], když vyúčtované cestovné zároveň odpovídá cestovnému, které žalobce vyúčtoval v řízení sp. zn. 40 Cm 75/2009. Pokud by se faktura týkala jiných právních úkonů, které žalobce pro [ulice] společnost v této době uskutečnil, tak v tomto směru žalobce neuvedl žádné rozhodné skutečnosti, a nenavrhl ani žádné důkazy, ze kterých by bylo možno toto dovodit. K úhradě faktury pak došlo započtením na dluh žalobce vůči [ulice] společnosti, což je výslovně deklarováno i v žalobě podané ve věci sp. zn. 313 C 3/2017, kdy v tomto řízení nebyla tato skutečnost žalobcem nijak rozporována, když řízení bylo ukončeno uzavřením smíru poté, co byla znaleckým posudkem vyvrácena námitka žalobce, že dodatek [číslo] ke smlouvě o zastupování neuzavřel.

19. Charakter právního vztahu mezi žalobcem a žalovaným soud hodnotí jako ústně uzavřenou smlouvu příkazní podle § 724 obč. zák., která se dále řídí příslušnými speciálními ustanoveními zák. [číslo] Sb., o advokacii, konkrétně § 20 cit. zák. Tato smlouva nevyžaduje písemnou formu. Písemná plná moc, která byla žalovaným na základě uzavřené příkazní smlouvy podepsána, je jednostranným právním aktem žalovaného, kterým vůči třetím osobám, v tomto případě vůči soudu a účastníkům řízení, deklaruje, že je v soudním řízení řádně zastoupen advokátem. Pokud se na této plné moci nachází prohlášení žalobce, že plnou moc přijímá s uvedením jeho podpisu, jde opět pouze o jednostranné prohlášení adresované třetím osobám (tedy že zmocnění zastupovat žalovaného v řízení si byl žalobce vědom a je připraven ho vykonávat), nikoli o důkaz o uzavření příkazní smlouvy v písemné formě. Pokud jde o odměnu za právní zastoupení, je nutno aplikovat ustanovení § 3 odst. 1 a 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ advokátní tarif“, podle kterých ujednání o smluvní odměně je buď součástí smlouvy, na jejímž základě se právní služba poskytuje, nebo je sjednána samostatně. V tomto případě byla dohoda o smluvní odměně uzavřena samostatně a bylo prokázáno, že byla uhrazena započtením odměny žalobce na dluh, který měl vůči [ulice] společnosti. K úhradě pohledávky žalobce vůči žalovanému tak došlo podle § 534 obč. zák., neboť závazek žalovaného splnila jeho věřiteli (žalobci) třetí osoba, a to bezpochyby po dohodě mezi touto třetí osobou, jejíž byl žalovaný předsedou představenstva, a žalovaným. Ustanovení § 4 odst. 3 advokátního tarifu výslovně hovoří o tom, že„ smluvní odměna musí být přiměřená a nesmí být ve zřejmém nepoměru k hodnotě a složitosti věci“. Podle názoru soudu se však jedná o ustanovení, která má ve vztahu klient – advokát chránit slabší stranu, tedy klienta, neboť většinou jde o osobu právně neznalou, která často nemá ani základní povědomí o výši odměny, kterou by měla advokátu za zastupování v konkrétním řízení hradit. Ačkoli se soud domnívá, že v daném případě byla za zastupování žalovaného v řízení před Krajským soudem v Hradci Králové sjednána odměna výrazně nižší, než na jakou by měl žalobce nárok podle příslušných ustanovení o odměně mimosmluvní, má soud za to, že uvedené ustanovení nelze ve prospěch žalobce jako osoby právně znalé a plně vědomé si svých práv aplikovat.

20. Vzhledem k tomu, že k zániku nároku žalobce na zaplacení sjednané odměny za zastupování v řízení před Krajským soudem v Hradci Králové došlo jejím splněním před podáním žaloby, a žalovaný tak nebyl od samého počátku řízení pasivně věcně legitimován, nezabýval se již soud vznesenou námitkou promlčení uplatněného nároku. Žalobu tak bylo nutno zamítnout.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 145 393,60 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 269 949 Kč sestávající z částky 9 380 Kč za každý z dvanácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (za úkony převzetí a příprava zastoupení, písemný odpor včetně odůvodnění, vyjádření k věci samé, návrh smíru, účast u 5 jednání, z nichž u tří z nich doba jednání přesahovala 2 hodiny) včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále cestovné zástupce žalovaného k jednání soudu, uskutečněné hromadnou dopravou v doložené výši 100 Kč za jednu cestu [obec] [obec], za 10 cest tedy celkem 1 000 Kč. Dále bylo žalovanému přiznáno právo na náhradu za promeškaný čas cestami k soudním jednáním podle § 14 odst. 3 a.t. za 30 započatých půlhodin po 100 Kč, celkem 3 000Kč. Přiznaná odměna byla zvýšena o daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 25 233,60 Kč, na kterou má žalovaný nárok podle § 137 odst. 1 o.s.ř. Celkovou náhradu nákladů řízení ve výši 145 393,60 Kč je žalobce povinen zaplatit ve lhůtě 3 dnů podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když ke stanovení jiné lhůty nebyly shledány důvody. Náhrada nákladů řízení se podle § 149 odst. 1 o.s.ř. hradí advokátu.

22. V řízení vznikly rovněž náklady, které hradil stát, a to v souvislosti se svědečným vyplaceným svědku [příjmení] [příjmení]. Vzhledem k tomu, že o nároku svědkyně [jméno] [příjmení] na svědečné nebylo v době vyhlášení rozhodnutí dosud rozhodnuto, soud ve výroku III. stanovil, že o nákladech státu bude rozhodnuto samostatným usnesením.