18 C 79/2020

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o vydání věcí nebo zaplacení 15 690 Kč s příslušenstvím, o vzájemnou žalobu o zaplacení 6 086,47 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna vydat žalobkyni tyto movité věci: a. TT Průhledná stavebnice, 1 kus b. TT Průsvitné čočky, 1 kus c. MELI Constructor 200 M50035, 1 kus d. SMARTROD Medium 64, 1 kus e. AINSTEIN Starter 6 A8020, 1 kus f. Bilibo zelená B43005, 1 kus g. NEOFORMERS 112, 1 kus h. Bilibo game box B43015, 1 kus i. BEAD GAMES Kreativec, 1 kus j. BEAD GAMES Kubíkův poklad, 1 kus k. Kartonová Postav si vlastní silnici + značky 600238, 1 kus l. LOOWI Red 125, 1 kus m. CUTS MŠ Junior – jednotlivá deska C1010, 1 kus n. Finish pencil Green S-10 mm H1901-12, 1 kus o. Finish pencil Red S-9 mm H1909-12, 1 kus p. MAGNETIKO Medium transparent 38, 1 kus q. MAGPAD magnetická kreslící tabulka černá, 1 kus r. LOUTKOVÉ DIVADLO De Luxe + 3 pohádky V47639, 1 kus s. Oogi červená 13 cm B 43101, 1 kus t. Oogi Glow Junior B43210, 1 kus u. MOX 43350, 1 kus v. QUUT Cuppi (Lopatka se sítkem a míčkem Q170419), 1 kus w. QUUT Cana S zelená (Konvička Q170556), 1 kus x. QUUT Ringo (pétanque do písku) Q170419, 1 kus y. QUUT Scoopi zelená (Lopatka), 1 kus z. QUUT Triplett žlutá (3 v 1), 1 kus aa. Topa – Kubíkovy kostičky – 6 kostek 38106, 1 kus bb. HIX B43380, 1 kus cc. MORPHUN Starter 20, 1 kus anebo zaplatit žalobkyni částku 15 606 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v jaké se žalobkyně po žalované domáhala vydání movité věci GLAMCARD Pro paní učitelku, 1 kus, anebo zaplacení částky 84 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované částku ve výši 6 086,47 Kč s úrokem z prodlení z částky 6 086,47 Kč ve výši 8,25 % ročně od 29. 7. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyni se právo na náhradu nákladů řízení o nároku uvedeném ve výroku I. a II. nepřiznává.

V. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení o nároku uvedeném ve výroku III. nepřiznává.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala nejprve zaplacení částky 9 603,53 Kč s odůvodněním, že dne 19.2.2018 uzavřela se žalovanou Smlouvu o obchodním zastoupení, na základě níž zastupovala žalovaná žalobkyni v činnostech vedoucích k uzavírání objednávek na zboží. Žalobkyně poskytla žalované v souladu s čl. IV. bodu 3. Smlouvy věci potřebné pro plnění jejích povinností, tedy vzorky výrobků ve výši 15 690 Kč, které byly žalobkyni zapůjčeny bezúplatně, tudíž nadále zůstaly ve vlastnictví žalobkyně. Žalovaná se rozhodla ukončit spolupráci s žalobkyní v měsíci březnu 2018, a to prostřednictví SMS zprávy. Na základě tohoto oznámení vyzvala žalobkyně žalovanou k vrácení vzorků a následně ji informovala o tom, že žalobkyně vyplatí provizi ve výši 6 086,47 Kč. I přesto, že žalovaná několikrát vyzvána k vrácení vzorků na sklad, nebyly tyto vzorky do dnešního dne vráceny. Právní zástupce zaslal žalované výzvu k plnění dne 27.11.2018, v rámci které žádal po žalované uhrazení dlužné částky za zapůjčené věci dle vystavené faktury s jednostranným započtením její provize, tudíž uhrazení částky 9 603,53 Kč se splatností dne 7.12.2018.

2. Ve věci byl dne 5.6.2020 pod č.j. 18 C 79/2020-25 platební rozkaz, proti kterému žalovaná podala odpor, který podáním ze dne 20.7.2020 odůvodnila tím, že nelze uzavřít, že by smlouva o obchodní spolupráci byla ukončena SMS zprávou ze strany žalované, na ukončení spolupráce se nakonec obě strany dohodly. A ačkoli tímto obě strany považovaly vztah plynoucí z obchodního zastoupení, k ukončení nedošlo, neboť smlouva stanoví v čl. VIII odst. 2, že je možno ji ukončit výpovědí, která musí být písemná. Smlouva nebyla tedy řádně ukončena, žalobkyně se tak nemůže domáhat vrácení poskytnutých vzorků.

3. Dále žalovaná podala ve věci vzájemnou žalobu ze dne 7.8.2020, kterou se domáhala po žalobkyni zaplacení částky 6 086,47 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od 29.7.2020 do zaplacení. Tato částka dle žalované představovala dlužnou provizi, kterou dle žalované žalobkyně neoprávněně započetla na částku, která má představovat cenu produktů, které měly být poskytnuty žalované k výkonu její činnosti při obchodním zastupování žalobkyně. Tento svůj nárok žalovaná vůči žalobkyni uplatnila výzvou ze dne 21.7.2020, na kterou však žalobkyně nijak nereagovala.

4. Žalobkyně ke vzájemné žalobě v podání ze dne 23.9.2020 uvedla, že žalovaná se nemůže domáhat neplatnosti svého právního jednání, pokud ho sama způsobila. Bylo pro ni jednodušší poslat SMS, že pro žalovanou pracovat nebude, nechat si prodejní vzorky – normálně obchodovatelné zboží, a nechat vše„ plavat“. Lpět nyní na formě ukončení smlouvy či formě uspokojení nároků žalobkyně, když sama žalovaná nebyla schopna je dodržet, je dle názoru žalobkyně jednáním nemravným. Se vzájemným návrhem žalobkyně nesouhlasí a navrhuje jeho zamítnutí.

5. Podáním ze dne 29.9.2021 žalobkyně svou žalobu změnila v tom smyslu, že se nadále domáhá vrácení movitých věcí specifikovaných v tomto podání nebo alternativně zaplacení částky 15 690 Kč, představující hodnotu těchto věcí. Soud změnu žaloby usnesením vyhlášeným při jednání dne 7.10.2021 za účasti obou účastníků postupem podle § 95 odst. 1 o.s.ř. připustil.

6. Změněný návrh byl žalované doručen dne 1.10.2020. Žalovaná se k němu písemně vyjádřila dne 6.10.2021, kdy uvedla, že žalobkyně si v mezidobí od žalované vyžádala poskytnutí fotografií vzorků, aby si mohla předem zkontrolovat, zda nejsou poškozené a zda na takovou dohodu přistoupit. Po zaslání fotografií pak žalobkyně sdělila, že mezi vyfocenými věcmi některé z předaných chybí, což je účelové tvrzení. Žalobkyně se dopředu nezabývala tím, které vzorky byly žalované poskytnuty, pouze k žalobě přiložila fakturu, která však o ničem nevypovídá, rozhodně ji nelze považovat za seznam žalovanou převzatých výrobků. Faktura byla vystavena až následně poté, co žalované byly vzorky doručeny, žalovaná okamžitě po seznámení se s touto fakturou upozorňuje na to, že vzorky jí byly doručeny v jiném složení, než jak je uvedeno na faktuře. Nárok na vydání věcí není oprávněný, když žalovaná vůči žalobkyni uplatnila své zadržovací právo ohledně vzorků, které jí byly žalobkyní poskytnuty k výkonu její práce, když jí po celou dobu nebyla vyplacena provize, na kterou měla nárok. Protože pak neví, jakou skutečně výši provize má, když jí nebyl poskytnut písemný výpočet, nemůže ani určit, jak moc se hodnota zadržených věcí liší od výše provize, která jí měla být vyplacena podle čl. II. Smlouvy do 13. dne v měsíci následujícím po fakturačním období.

7. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků a ze Smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 19.2.2018 bylo zjištěno, že žalovaná se zavázala písemnou smlouvou vykonávat pro žalobkyni jako samostatný podnikatel činnost směřující k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet, získávat a předávat objednávky zboží od třetích osob – zákazníků. Žalovaná měla jako obchodní zástupce dle čl. II. nárok na provizi ze všech obchodů, uzavřených mezi žalobkyní a zákazníky ve smluvní oblasti, pokud obchodní zástupce uzavření obchodu zprostředkoval a zákazník za zboží zaplatil. Mezi žalobkyní a žalovanou bylo ve smlouvě sjednáno, že žalobkyně je povinna předat obchodnímu zástupci podklady a věci potřebné pro plnění jeho povinností, přičemž předané podklady a věci zůstávají ve vlastnictví zastoupeného a obchodní zástupce je po ukončení obchodního zastoupení povinen je vrátit, leda byly vzhledem ke své povaze při obchodním zastoupení spotřebovány. Dále bylo mezi nimi sjednáno, že žalobkyně je povinna nabídnout obchodnímu zástupci vzorky výrobků se slevou minimálně - 35% z doporučené maloobchodní ceny bez DPH z ceníkových cen zastoupeného, dále prospekty a letáky a další materiály pro prezentaci zboží zastoupeného. Mezi účastníky byl sjednán i způsob ukončení smlouvy, a to výpovědí, kterou byla oprávněna podat kterákoli ze smluvních stran. Délka výpovědní doby je pro první rok trvání obchodního zastoupení jeden měsíc, musí být písemná. Výpovědní lhůta počíná běžet prvým dnem měsíce následujícího po jejím doručení s tím, že skončí posledním dnem příslušného kalendářního měsíce v závislosti na délce výpovědní doby.

8. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne 27.11.2018 a z vyúčtování provize předloženého soudu (na čl. 41 – 42 spisu) bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala nárok na provizi vzniklou žalované ze smlouvy o obchodním zastoupení částkou 6 086, 4702 Kč a v částce 6 086,47 Kč tento nárok vůči žalované písemně uznala.

9. Z emailové a SMS komunikace účastníků a ze shodných skutkových tvrzení bylo zjištěno, že v emailu ze dne 25.4.2018 žalovaná uvedla: Děkuji za zaslání kontaktních údajů na sklad. Zapůjčené zboží i materiály mám připravené k odvozu. Cestu do [obec] mít budu. Také mi zbývá odeslat písemnou výpověď…. Vzhledem k tomu, že realita spojená s vykonáváním pracovní činnosti pro Vaší formu neodpovídala Vašemu popisu ani popisu paní asistentky, tak mám vážné obavy, jestli vůbec na můj účet přijdou nějaké provize. Vše mám zaznamenané a spočítané – najeté kilometry, objednávky… Připadám si jako v patové situaci, protože jsem k Vaší firmě ztratila důvěru. Pokud z Vaší strany platí vyplácení provizí, myslím, že by mi pomohlo zaslání finanční zálohy.“ V emailu ze dne 26.4.2018 žalobkyně uvedla, že žalovaná písemnou výpověď zasílat nemusí, protože pracovala pouze pár dní a nikdo jí v odchodu nebránil. V další komunikaci se žalobkyně obracela na žalovanou s požadavky na vrácení zapůjčených věcí s odkazem na značnou finanční hodnotu těchto věcí. Ze shodných skutkových tvrzení vzal soud dále za prokázané, že od konce března 2018 žalovaná pro žalobkyni žádnou činnost obchodního zástupce nevykonává.

10. Z emailu ze dne 3.5.2018 bylo zjištěno, že žalovaná oznámila žalobkyni, že zadržuje poskytnuté zboží, a to do doby, než jí budou vyplaceny alespoň výdaje spojené s prací pro žalobkyni, které podle žalované činí částku 9 924 Kč.

11. Z emailu ze dne 5.3.2018 s uvedeným předmětem„ Výdej pí [celé jméno žalované]“, adresovanému„ Sklad [část obce]“ bylo zjištěno, že žalobkyní bylo žádáno zaslání movitých věcí, uvedených v emailu, [celé jméno žalované], s uvedením telefonního čísla a emailové adresy, k textu emailu bylo dopsána adresa žalované [obec a číslo], [PSČ] [obec], a číslo balíku [číslo]. Žalobkyně dále doložila zprávu od [právnická osoba], [část obce a číslo], [obec], že dne 5.3.2018 odeslali žalované 1 balík, a to pomocí přepravní [právnická osoba]. Z přehledu sledování zásilky bylo dále soudem zjištěno, že zásilka byla přepravní společností doručena žalované dne 6.3.2018. Žalovaná v emailu ze dne 6.3.2018 uvedla:„ Dnes mi už také došly vzorky. Jsou nádherné…“.

12. Z faktury č. FV1800964 vystavené dne 20.9.2018 a ze shodných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že tato faktura byla žalované doručena na její adresu. Fakturou byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 15 690 Kč jako celkové ceny ve faktuře uvedených movitých věcí.

13. Soud důkazy hodnotil jednotlivě a ve vzájemné souvislosti.

14. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav věci.

15. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo dne 19.2.2018 k uzavření písemné smlouvy o obchodním zastoupení podle § 2483 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.z.). Dne 5.3.2018 byly žalované prostřednictvím přepravní společností PPL že skladu žalobkyně doručeny vzorky zboží, což žalovaná téhož dne potvrdila emailovou zprávou. Z komunikace žalobkyně se svým skladem zboží nebylo zjištěno, že by jejímu požadavku na zaslání těchto movitých věcí: průhledná stavebnice, 1 kus, průhledné čočky, 1 kus, MELI Constructor 200 M50035, 1 kus, SMARTROD Medium 64, 1 kus, AINSTEIN Starter 6 A8020, 1 kus, Bilibo zelená B43005, 1 kus, NEOFORMERS 112, 1 kus, Bilibo B43015, 1 kus, Kreativec, 1 kus, Kubíkův poklad, 1 kus, Kartonová silnice + značky 600238, 1 kus, LOOWI Red, 1 kus, CUTS MŠ Junior – jednotlivá deska C1010, 1 kus, Finish pencil Green S-10 mm H1901-12, 1 kus, Finish pencil Red S-9 mm H1909-12, 1 kus, MAGNETIKO Medium transparent, 1 kus, MAGPAD Big magnetická kreslící tabulka černá, 1 kus, LOUTKOVÉ DIVADLO + 3 pohádky V47639, 1 kus, Oogi červená 43101, 1 kus, Oogi Glow Junior B43210, 1 kus, MOX 43350, 1 kus, Pohled s dárkem – Mandala, 1 ks, QUUT Cuppi Lopatka se sítkem a míčkem Q170419, 1 kus, QUUT konvička Cana S Q170556, 1 kus, QUUT Ringo pétanque do písku Q170419, 1 kus, QUUT Scoopi lopatka zelená, 1 kus, QUUT Triplett žlutá (3 v 1), 1 kus, Topa – Kubíkovy kostičky – 6 kostek 38106, 1 kus, HIX B43380, 1 kus, a MORPHUN Starter 20, 1 kus, ať již zčásti nebo zcela nebylo vyhověno, tedy že by nebyly všechny požadované vzorky zboží žalované řádně odeslány. Pokud nyní žalovaná tvrdí, že jí nebyly všechny tyto věci doručeny, považuje toto tvrzení soud za účelové, neboť měla možnost si jednotlivé movité věci„ překontrolovat“ nejpozději v září 2018 po doručení faktury č. FV1800964, a přesto až do podání žaloby nikdy kompletní doručení těchto movitých věcí nerozporovala a ani neuvedla, že by je nebylo možno vydat, neboť byly spotřebovány ve smyslu čl. IV odst. 3 smlouvy o obchodním zastoupení. Pochopitelně je možné, že některé z těchto věcí již nyní žalovaná nemá ve své dispozici, ale tato skutečnost nemůže jít k tíži žalobkyně, která se vydání věcí domáhala již v dubnu 2018.

16. Dále se soud zabýval otázkou, zda žalobkyni vzniklo právo na vydání věcí, jehož podmínkou je ukončení obchodního zastoupení podle čl. IV odst. 3 smlouvy. Z emailové a SMS komunikace bylo zjištěno, že to byla právě žalovaná, která pouze několik dní poté, co převzala vzorky zboží a započala činnost obchodní zástupkyně, sdělila žalobkyni, že jí tato činnost nevyhovuje a nechce s ní pokračovat, zároveň vyjádřila ochotu žalobkyni vrátit i poskytnuté vzorky. Žalobkyně na pokračování smluvního vztahu netrvala a souhlasila s ukončením obchodního zastoupení s tím, že ale trvala na vrácení poskytnutých vzorků zboží. Mezi stranami rovněž není sporné, že od konce března 2018 žalovaná pro žalovanou také fakticky žádnou činnost obchodního zástupce nevykonává. Je tedy zřejmé, že žalovaná projevila výslovně i fakticky vůči žalobkyni vůli ukončit jejich smluvní vztah, a to konkludentním způsobem. Taková výpověď je neplatná jak podle smlouvy o obchodním zastoupení, tak podle § 2510 a násl. o.z. pro nedostatek formy podle 582 odst. 1 o.z. Nejedná se však o neplatnost absolutní podle § 588 o.z., neboť taková výpověď sice odporuje zákonu, nicméně podle názoru soudu nenarušuje veřejný pořádek, když jak žalobkyně, tak žalovaná nejsou v postavení osoby, které by zákon poskytovat zvláštní ochranu se zohledněním jejich slabšího postavení ve smluvním vztahu (jako např. zaměstnanec, spotřebitel), ale jedná se o podnikatele, u nichž se předpokládá, že budou v rámci svého smluvního vztahu postupovat s odbornou péčí. Soud tedy považuje výpověď za relativně neplatnou s tím, že neplanost výpovědi byla namítnuta žalovanou ve smyslu § 586 odst. 2 o.z. a contrario. Neplatnost výpovědi v daném případě způsobila žalovaná, neboť to byla právě ona, kdo ukončení smluvního vztahu iniciovala a také ho reálně ukončila, soud tedy vycházel ze znění § 579 odst. 1 o.z. a námitku neplatnosti posoudil jako námitku, která není uplatněna po právu, a tedy k ní nepřihlédl. Soud tedy s ohledem na ust. § 574 o.z. považuje smlouvu o obchodním zastoupení za platně ukončenou.

17. Pokud tedy žalovaná emailem ze dne 3.5.2018 uplatnila vůči žalobkyni zadržovací právo podle § 1395 a násl. o.z., učinila tak více než měsíc až poté, co smluvní vztah mezi účastníky skončil a žalovaná byla vyzvána k vrácení věcí, které měla zapůjčeny. Zadržovací právo tak bylo uplatněno v rozporu s ust. § 1396 odst. 1 o.z., neboť v době jeho uplatnění již došlo k ukončení smluvního vztahu mezi účastníky a žalovaná měla poskytnuté vzorky u sebe bez právního důvodu. Z důvodů popsaných shora soud nepřihlíží ani v tomto případě k neplatnosti výpovědi.

18. Vzhledem k tomu, že žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni movité věci, které jí byly po dobu trvání smluvního vztahu pouze zapůjčeny a jejichž vlastníkem byla žalobkyně, soud žalobě ve změněné podobě v převážné části vyhověl a uložil žalované povinnost vrátit movité věci uvedené ve výroku I, ve lhůtě 3 dnů podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když ke stanovení jiné lhůty neshledal důvod. Žalobu zamítl výrokem II. pouze co do věci označené v žalobním návrhu jako GLAMCARD Pro paní učitelku, 1 kus, když takto označená věc není uvedena v seznamu věcí, které měly být žalované odeslány, a žalobkyně nedoložila, že by se skutečně jednalo o věc označenou v seznamu odeslaných věci jako Pohled s dárkem – Mandala, 1 ks. Současně soud alternativně uložil žalované povinnost uhradit cenu těchto movitých věcí v celkové výši 15 606 Kč, když záleží na volbě žalované, jakým způsobem se své povinnosti zprostí, tedy zda vydáním věcí, či úhradou jejich ceny. Do výroku II. se tato skutečnost promítla tak, že soud zamítl žalobu co do částky 84 Kč, představující cenu věci označené jako Glamcard Pro paní učitelku, 1 ks. Při stanovení ceny věcí soud vycházel z faktury č. FV1800964, ve které jsou uvedené ceny jednotlivých věcí podle ceníku žalobkyně po zohlednění slevy – 35%. Pro úplnost soud dodává, že zaslání faktury č. FV1800964 lze považovat za návrh žalobkyně (ofertu) na uzavření smlouvy kupní vůči žalované, tento návrh však nebyl žalovanou akceptován. Vzhledem k tomu, že zapůjčené movité věci tím zůstaly ve vlastnictví žalobkyně, nebylo by možno žalobě tak, jak byla podána původně, vyhovět.

19. O vzájemné žalobě soud rozhodl ve výroku III. tak, že jí v celém rozsahu vyhověl, neboť žalobkyně svůj dluh vůči žalované co do důvodu a výše písemně uznala ve smyslu § 2053 o.s.ř. Kromě nároku na dlužnou provizi soud přiznal žalované dále nárok i na dlužný úrok z prodlení ode dne 29.7.2020, neboť žalovaná v předžalobní upomínce ze dne 21.7.2020 poskytla žalobkyni dodatečnou lhůtu k úhradě dlužné částky nejpozději do dne 28.7.2018. Dnem následujícím se tak žalobkyně dostala do prodlení s úhradou žalované částky. Požadovaná výše úroku z prodlení odpovídá výši zákonné ve smyslu § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., soud ji ve výroku III. pouze konkretizoval s ohledem na výši reposazby vyhlášené ČNB k prvnímu dni prodlení, která činila 0,25 % ročně. Ke splnění povinnosti byla žalobkyni uložena lhůta 3 dnů podle § 160 o.s.ř., když ani zde soud ke stanovení jiné lhůty neshledal žádný důvod.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 150 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že převážně úspěšné žalobkyni v řízení o žalobě, ani zcela úspěšné žalované v řízení o vzájemné žalobě právo na náhradu nákladů nepřiznal. Oběma účastníkům bylo usnesením ze dne 13.10.2020 č.j. 18 C 79/2020-45 nařízeno první setkání s mediátorem, účastníci se shodli na osobě mediátorky [příjmení] [jméno] [příjmení], u které se tedy mělo první setkání uskutečnit. Mediátorka k dotazu soudu dne 22.1.2021 sdělila, že ji žádný z účastníků nekontaktoval, tuto skutečnost účastníci soudu zdůvodnili tím, že sami jednají o uzavření mimosoudní dohody a nepovažovali za nutné zatím mediátorku kontaktovat. K uzavření žádné mimosoudní dohody mezi účastníky však nedošlo. Soud nařídil první setkání s mediátorkou právě proto, aby účinně působila na účastníky tak, aby za situace, ve které účastníci vyjádřili ochotu spolu jednat o mimosoudním řešení sporu, ke smírnému řešení sporu také podle možností došlo; pokud účastníci nakonec smír neuzavřeli, je to podle názoru soudu jednoznačný důsledek toho, že nevyužili možnosti mediace poskytnuté jim soudem. Je tedy zcela na místě postupovat podle § 150 o.s.ř. a nikomu z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznat, když žádné vážné důvody, které by účastníkům v kontaktování mediátorky ve vymezené lhůtě bránily, nebyly jimi tvrzeny.