18 C 9/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro 616 674 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 616 674 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 592 697 Kč od 10.11.2016 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 708 Kč od 12.11.2016 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 269 Kč od 22.5.2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 67 034 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 616 674 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně poskytla pacientce jménem [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], státní příslušnost [ulice] arabská republika, ve dnech od 5.9.2016 do 23.9.2016, zdravotní služby. [jméno] [celé jméno žalovaného] nebyla po dobu poskytnutí zdravotních služeb účastníkem veřejného zdravotního pojištění Náklady na tyto zdravotní služby byly proto pacientce vyúčtovány ve faktuře [číslo] ze dne 10.10.2016, splatné dne 9.11.2016, částkou ve výši 81 897,72 Kč, ve faktuře [číslo] ze dne 12.10.2016 splatné dne 11.11.2016 částkou ve výši 17 708 Kč a ve faktuře [číslo] ze dne 21.4.2017 splatné dne 21.5.2017 částkou ve výši 6 269 Kč. Ka faktuře [číslo] bylo dne 8.9.2016 uhrazeno 270 200 Kč, dluh vyúčtovaný tooto fakturou dosud činí 592 697 Kč. K fakturám již od té doby nebyla zaslána žádná částka a žalobkyně dosud eviduje dluh z titulu zdravotních služeb poskytnutých [jméno] [celé jméno žalovaného] ve výši 616 674 Kč s příslušenstvím. Cena za poskytnutou zdravotní péči byla stanovena jako součin hodnoty bodu a počtu bodů stanovených vyhláškou č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, přičemž cena vyúčtovaného bodu byla stanovena dle cenového předpisu o regulaci cen zdravotní péče uvedeného ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR č. 19/2015 Ministerstvo vnitra dopisem č.j. MV-137004-2/OAM-2016 sdělilo, že [jméno] [celé jméno žalovaného] není v cizineckém systému hlášena k pobytu a jako domovskou adresu dotyčné sdělilo adresu [adresa], Sýrie žalobkyně přesto vyzvala žalobkyni upomínkou ze dne 8.2.2017 k zaplacení faktur [číslo] to jak na adresy v České republice uvedené při poskytnutí zdravotních služeb, tak v Sýrii, a upomínkou ze dne 25.5.2017 k zaplacení faktury [číslo] avšak marně. Z ničeho nevyplývalo, že by pacientka byla zvanou osobou ve smyslu zákona o pobytu cizinců. Ředitelství služby cizinecké policie ve sdělení ze dne 6.11.2019 (oproti předchozímu sdělení) uvedlo, že [jméno] [celé jméno žalovaného] prochází evidencí pozvání jako zvaná osoba v období od 1.3.2016 do 1.3.2017, a že zvoucí osobou je [celé jméno žalovaného], [datum narození]. Na základě této nové skutečnosti žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní upomínkou, a to s odkazem na to, že je zvoucí osobou podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Dopisem ze dne 29.4.2020 právní zástupce žalovaného potvrdil, že žalovaný je osobou, která svoji sestru, [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného], do České republiky pozvala, kdy součástí pozvání byl i závazek žalovaného uhradit předmětné náklady za poskytnuté zdravotní služby. Zároveň se žalobkyně ze sdělení žalovaného dozvěděla, že [jméno] [celé jméno žalovaného] zemřela. Žalobkyně si na základě toho vyžádala doklad o tom, že se žalovaný zavázal uhradit předmětné náklady. Tento doklad žalobkyně získala dne 9.7.2020, teprve tohoto dne se žalobkyně přesvědčivě dozvěděla a získala doklad o tom, že za dluh z titulu zdravotních služeb poskytnutých [jméno] [celé jméno žalovaného] odpovídá žalovaný.

2. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě ze dne 4.2.2021 uvedl, že jeho sestra MUDr. [jméno] [celé jméno žalovaného] přijela do ČR v roce 2016 na pozvání žalovaného. Žalovaný, jako zvoucí osoba, musel nejprve na cizinecké policii vyplnit zvací formulář, a od data vyplnění formuláře 1.7.2016 byl cizineckou policií evidován jako zvoucí osoba. MUDr. [jméno] [celé jméno žalovaného] neměla nikdy na území ČR povolen pobyt dle zákona o pobytu cizinců na území ČR, ale měla vydáno krátkodobé vízum k pobytu do 90 dnů platné od 16.7.2016 do 28.8.2016. Tři dny po příjezdu do ČR byla MUDr. [jméno] [celé jméno žalovaného] hospitalizována v [nemocnice], o této skutečnosti žalovaný informoval cizineckou policii. S ohledem na diagnózu a doporučení ošetřujících lékařů byla následně převezena na operační zákrok k žalobkyni. Žalovaný vše osobně zařizoval, osobně jednal i na odboru péče o samoplátce u žalovaného, kde řešil úhradu nákladů operace, neboť již uplynula doba, na kterou byla uzavřena pojistka léčebných výloh sjednaná podle doby pobytu vydaného krátkodobého víza. Dne 8.9.2016 žalovaný osobně na odboru pro samoplátce u žalovaného uhradil z platební karty svého bratra částku 10 000 EUR, v přepočtu 270 200 Kč, jako částku předpokládaných léčebných výloh. Tomuto byli přítomni jeho manželka [jméno] [příjmení] a bratr [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] Tyto osoby byly přítomny tomu, že žalovaný na odboru samoplátců ponechal kopie víza MUDr. [jméno] [celé jméno žalovaného] formulář„ Pozvání“, kde je uveden jako zvoucí osoba, uvedl též svoje adresy pro doručování. Rovněž byl žalovaný v kontaktu s ředitelem žalobce, kterému dne 4.9.2016 psal dopis formou emailové zprávy, ve kterém je i uvedeno, že žalovaný byl žalobcem požádán o úhradu částky 10 000 EUR, a rovněž sděloval řediteli žalobce, že jeho sestra již nemá pro uvedené období pojištění léčebných výloh. Žalobkyně, který má pro léčbu samoplátců dokonce speciální odbor, měla ještě před provedením operace sestry žalovaného zcela jasné informace, že tato osoba již není pojištěna, pobyt v ČR byl realizován na základě krátkodobého víza, a že zvoucí osobou je žalovaný. Žalovaný vznesl námitku promlčení, kterou odůvodnil tím, že žalobce se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty počátkem měsíce září 2016, nejpozději dne 8.9.2016, kdy žalovaný u žalobce uhradil částku 10 000 EUR.

3. Dále žalovaný namítl, že tvrzená pohledávka není prokázána co do důvodu a výše, neboť žalobkyně se v žalobě omezuje pouze na tvrzení, že vyúčtovala náklady na zdravotní služby, aniž by tvrdila, jaké konkrétní náklady účtuje, a prokazovala, že mu tyto účtované náklady v souvislosti s léčbou jeho sestry vznikly. Žalovaný rovněž namítl, že postup žalobkyně při léčbě jeho sestry byl non lege artis, neboť sestra žalovaného v důsledku pochybení žalobkyně při poskytování zdravotní péče dne 7.5.2017 zemřela.

4. V replice k vyjádření žalovaného ze dne 2.3.2021 žalobkyně uvedla, že není pravdou, že žalovaný sdělil žalobkyni, že je zvoucí osobou, naopak jako jediného dlužníka prezentoval pouze svoji sestru. Žalobkyně se o tom, že je žalovaný zvoucí osobou, dozvěděla náhodou a výhradně kvůli svému úsilí. Až v červenci 2019 získala žalobkyně doklad nutný k tomu, aby bylo možné po žalovaným vůbec dluh vymáhat. Námitka žalovaného je s ohledem k jeho dlouhodobému postoji (zatajení významných skutečností) v rozporu s dobrými mravy, kdy podle § 6 o.z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Žalobkyně důrazně odmítá, že by se dopustila vůči sestře žalobce postupu non lege artis, tato tvrzení jsou však ve vztahu k předmětu řízení irelevantní.

5. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav věci:

6. Z nesporných skutkových tvrzení účastníků a z formuláře pozvání/letter of invitation ze dne 9.12.2015 (ověřeného policií téhož dne) bylo zjištěno, že žalovaný se jako zvoucí osoba MUDr. [jméno] [příjmení] mj. zavázal k převzetí veškerých finančních nákladů souvisejících s pobytem pozvané osoby, kdy zvoucí osoba se výslovně zavazuje uhradit náklady spojené s poskytnutím zdravotní péče po dobu pobytu na území, až do vycestování z území, případně též s převozem nemocného nebo ostatků zemřelého.

7. Z e-mailu ze dne 4.9.2016 bylo zjištěno, že žalovaný ve zprávě adresované řediteli žalobkyně uvedl, že byl požádán o složení zálohy před operací jeho sestry ve výši 10 000 EUR a prohlásil, že tuto částku také složí. V emailové zprávě současně uvedl kontakt na sebe do [nemocnice] a telefonní číslo.

8. Z nesporných skutkových tvrzení účastníků bylo zjištěno, že dne 8.9.2016 bylo na léčebné výlohy MUDr. [jméno] [celé jméno žalovaného] žalobkyni uhrazeno 270 200 Kč, a to z platební karty bratra žalovaného [příjmení] [celé jméno žalovaného] za přítomnosti žalovaného.

9. Ze souhlasu s hospitalizací ze dne 5.9.2016 bylo zjištěno, že dne 5.9.2016 vyslovila se sestra žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] písemný souhlas s hospitalizací ve Fakultní nemocnici v [část obce], kdy současně výslovně prohlásila, že přijímací lékař ji v dostatečném rozsahu informoval o jejím zdravotním stavu, o navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách a navrhl jí hospitalizaci. Vše jí bylo sděleno s vysvětleno srozumitelně, bylo jí umožněno vše si řádně, v klidu a v dostatečné časové lhůtě rozvážit a měla možnost zeptat se na vše, čemu nerozuměla nebo co považuje za podstatné. Poučení o důvodech a nutnosti hospitalizace považuje za dostatečné, nemá další otázky a na základě poskytnutých informací a po vlastním zvážení souhlasí s hospitalizací ve FN v [část obce] a s navrhovanou léčbou.

10. Z překladové zprávy FN [část obce] ze dne 8.9.2016, z překladové zprávy z FN [část obce] ze dne 23.9.2016, faktury č. 2016 ze dne 18.10.2016 vystavené žalobkyni dodavatelem [právnická osoba], z faktury [číslo] vystavené dodavatelem FN [část obce] odběrateli [jméno] [celé jméno žalovaného] dne 10.10.2016 znějící na částku 592 697 Kč (včetně přehledů o faktuře a podacího archu), z faktury [číslo] vystavené dodavatelem FN [část obce] odběrateli [jméno] [celé jméno žalovaného] dne 12.10.2016 znějící na částku 17 708 Kč (včetně podacího archu), z faktury č. 12170001 dne 10.4.2017 vystavené žalobkyni dodavatelem [nemocnice], [ulice a číslo], [obec a číslo], znějící na částku 6 269,76 Kč, z faktury [číslo] vystavené dodavatelem FN [část obce] odběrateli [jméno] [celé jméno žalovaného] dne 21.4.2016 znějící na částku 6 269 Kč, z příkazu k účtování péče samoplátcům, včetně ceníku léčebné péče pro samoplátce a ceníku ostatních výkonů bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala sestře žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného] za poskytnutou zdravotné péči ve třech fakturách celkem částku 616 674 Kč. Všechny faktury obsahují stanovení jednotlivých účtovaných položek s uvedením data jejich provedení, jejich množství, jednotkové ceny a celkové ceny včetně DPH, případně doložení faktur za transport žalované do zdravotnického zařízení a za provedená laboratorní vyšetření. Provedené zdravotní výkony jsou výslovně uvedeny i v překladových zprávách z jednotlivých oddělení žalobkyně, výše jednotlivých výkonů jsou doloženy příslušným ceníkem žalobkyně.

11. Z výslechu žalovaného provedeného při jednání ze dne 27.7.2021 bylo zjištěno, že paní [jméno] [celé jméno žalovaného] byla jeho sestra, lékařka. Žalovaný se s ní a bratrem, který žije v USA, domluvil, že udělají rodinné setkání v ČR. Žalovaný sestře vyřídil všechny potřebné listiny pro získání krátkodobého víza pro její pobyt v ČR. [příjmení] jiné také podepsal zvací dopis. Sestře bylo uděleno krátkodobé vízum na zastupitelství v ČR v [anonymizováno]. Do ČR se sestra přicestovala civilním letadlem, v té době nebyla nemocná. Sestra od narození trpěla anomálií krční páteře, která jí způsobovala noční spánkovou apnoi v pozdějším věku, spánkovou apnoí trpěla asi 2 roky před příjezdem do ČR. V ČR jeli jako turisti do [obec], zde sestra zkolabovala a byla převezena nejprve do [nemocnice] v [obec]. S anomálií krční páteře sestra byla schopna normálně fungovat, mimo jiné vystudovat vysokou školu. Sestře bylo navrženo provedení zákroku k vyřešení anomálie páteře, a tedy i spánkové apnoe. Žalovaný přemýšlel o vhodných pracovištích, kde by bylo možno takový zákrok provést, a rozhodl se pro FN [část obce], kterou také za tímto účelem kontaktoval. Operace byla plánovaným zákrokem, nikoliv akutním. Předoperační vyšetření sestra absolvovala v [nemocnice]. Žalovaný předem kontaktoval oddělení pro samoplátce FN [část obce], kde mu telefonicky sdělili, že zákrok bude stát asi 270 000 Kč. Tuto částku byl připraven zaplatit, v tomto smyslu psal i řediteli FN [část obce]. Sestra nastoupila k zákroku dne 5. 9. 2016, do nemocnice byla převezena sanitkou z [nemocnice] v [obec]. Žalovaný jel do [obec] s bratrem a manželkou autem. S nimi žalovaný šel na oddělení pro samoplátce, kde pracovnici předložil pas jeho sestry a veškeré listiny, které měl pro sestru k dispozici. Sestra žalovaného u tohoto jednání přítomna nebyla, vše za ni zařizoval žalovaný. Sestra nehovořila česky ani anglicky, pouze arabsky a trochu francouzsky. Žalovaný požadoval, aby ho FN [část obce] informovala o všech potřebných zdravotních úkonech a o nákladech, nikdo ho však poté nekontaktoval, nikdo ho neinformoval o zvýšení nákladů za zdravotní péči. Po propuštění byla sestra přeložena do [obec]. Asi za měsíc po propuštění sestry začaly chodit na adresu žalovaného faktury.

12. Ze zprávy Krajského ředitelství Policie [obec], odbor cizinecké policie, oddělení pobytových agend, ze dne 9.7.2020 bylo zjištěno, že cizinecká policie sdělila žalobkyni na základě její žádosti ze dne 3.7.2020, že žalovaný pozval svoji sestru k návštěvě ČR, na základě pozvání bylo jmenované zastupitelským úřadem vystaveno vízum platné od 16.7.2016 do 28.8.2016. Jmenovaná přicestovala do ČR dne 16.7.2016, od 30.7.2016 však byla hospitalizována v [nemocnice], na zákadě potvrzení uvedené nemocnice byl jmenované vylepen [ulice] příkaz k odjezdu z území ČR až 26.10.2016 s platností do 3.11.2016. Dále cizinecká policie ke své zprávě přiložila kopii formuláře pozvání/letter of invitation.

13. Z listiny označené jako smlouva o poskytnutí zdravotní péče ze dne 5.9.2016, ze Směrnice žalobkyně č. ISM_34/2005-2, Poskytování péče samoplátcům, a z výslechu žalovaného bylo zjištěno, že oddělení péče o samoplátce FN [část obce] (OPS) zajišťují spolupráci s PČR při identifikaci osob, jimž má být poskytnuta péče, a v případech dohledání dlužníků. V rámci přípravného procesu před poskytnutím péče samoplátci, dostaví se samoplátce, pokud to jeho zdravotní stav umožňuje, do recepce OPS k sepsání Smlouvy o poskytnutí zdravotní péče, její vzor je součástí přílohy č. 2 (dále jen Smlouva). Referent OPS ověří pojištění, jiné zajištění či platební schopnost daného pacienta. Pokud není platba za poskytnutou péči zajištěna prostřednictvím komerční pojišťovny nebo jiným subjektem, dohodne OPS se samoplátcem způsob úhrady péče. V takovém případě vybere zálohu ve výši předpokládané ceny konečné faktury. Při kalkulaci předpokládané ceny OPS postupuje dle běžně vykazovaných výkonů a spolupracuje se zdravotnickými pracovišti. Příslušný formulář Smlouvy podle vzoru přílohy č. 2 citované směrnice byl vyplněn osobními údaji sestry žalované a podepsán dne 5.9.2016 žalovaným s uvedením jeho plného jména.

14. Soud důkazy hodnotil jednotlivě a ve vzájemné souvislosti. V řízení bylo zjištěno, že sestra žalovaného byla od 5.9.2016 do 23.9.2016 hospitalizována ve Fakultní nemocnici v [část obce], kde jí byla jako samoplátci poskytnuta neakutní péče, neboť nebyla v době hospitalizace účastna veřejného zdravotního pojištění. Se svou hospitalizací sestra žalovaného vyslovila písemný informovaný souhlas ve smyslu § 34 odst. 1 a 2 zák. č. 372/2011 Sb., zákona o zdravotních službách. Z okolností, za kterých sestra žalovaného souhlas udělila, nelze dovozovat, že by tento souhlas nebyl poskytnut řádně, neboť sestra žalovaného byla lékařka, mohla tedy sama do jisté míry posoudit nutnost hospitalizace a nutnost provedení plánovaných zdravotních výkonů. Žalovaný, který je rovněž lékařem, své sestře poskytnutí zdravotné péče zajistil a nepochybně ji také v jí srozumitelném jazyce informoval o všech okolnostech přijetí k hospitalizaci, které sám ze svého zaměstnání v [nemocnice] znal. V řízení bylo zjištěno, že souhlas k hospitalizaci sestra žalovaného podepsala sama vlastní rukou, při přijetí k hospitalizaci byl přítomen i žalovaný s ostatními rodinnými příslušníky, který jí v případě pochybností mohl být s tlumočením obsahu informovaného souhlasu nápomocen, neboť dobře ovládá český jazyk, jak při jednání soudu a při svém výslechu prokázal. Žalobkyně v rámci hospitalizace poskytla zdravotní péči, kterou sestře žalovaného vyúčtovala celkem třemi fakturami, ke každé z nich doložila i přehled jednotlivých účtovaných položek včetně uvedení jejich ceny. Pokud žalovaný při jednání konaném dne 27.7.2021 namítal, že se žalobkyni nepodařilo prokázat důvodnost pohledávky, neboť ji účtovala neoprávněně, tak takové skutečnosti nebyly v řízení zjištěny. Žalobkyně postupovala při účtování jednotlivých položek podle vyhl. č. 134/1998 Sb., v souladu s příslušnými ceníky a Cenovým předpisem Ministerstva zdravotnictví 1/ 2016 ze dne 1.12.2015, o regulaci cen poskytování zdravotních služeb, stanovení maximálních cen zdravotních služeb poskytovaných zubními lékaři hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů. V řízení vyšlo z podání samotného žalovaného najevo, že zdravotní stav sestry žalovaného se v průběhu hospitalizace zkomplikoval a vyžadoval poskytnutí i dalších zdravotních výkonů, které nebylo možno před hospitalizací předpokládat. Cena těchto„ neplánovaně“ provedených výkonů tak nebyla kryta poskytnutou zálohou. Soud považoval za nadbytečné, aby k oprávněnosti jednotlivých poskytnutých zdravotních služeb prováděl další dokazování, když nebyly ze strany žalovaného tvrzeny žádné skutečnosti, které by neoprávněnosti účtování jednotlivých položek poskytnutých zdravotních služeb nasvědčovaly. Současně bylo v řízení prokázáno, že žalovaný za úhradu ceny poskytnutých zdravotních služeb odpovídá jako zvoucí osoba cizince ve smyslu § 15 odst. 2 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a je tedy ve věci pasivně legitimován.

15. Dále se soud zabýval důvodností vznesené námitky promlčení.

16. Podle § 619 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.), jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí doba běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle § 619 odst. 2 o.z., právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

17. Žalobkyně se domáhá nároku vzniklého v době od 5.9.2016 do 23.9.2016, žaloba byla podána u soudu teprve dne 16.11.2020. Bylo tedy třeba vyřešit otázku, zda běh tříleté promlčecí lhůty pro uplatnění žalovaného nároku skončil přede dnem 16.11.2020 či nikoliv.

18. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně je velkou fakultní nemocnicí, která má pro jednání se samoplátci zřízeno celé oddělení (Oddělení péče o samoplátce, zkratka OPS), které se při poskytování péče těmto samoplátcům řídí Směrnicí č. ISM_34/2005-2, Poskytování péče samoplátcům. V této směrnici je upraven přesný postup při poskytování této péče. V rámci přípravného procesu před poskytnutí péče samoplátci má být především sepsána písemná Smlouva o poskytnutí zdravotní péče, jejíž formulářové znění jako vzor je součástí uvedené směrnice jako její příloha. V uvedeném vzoru je mj. uvedeno ujednání, ve kterém se pacient„ zavazuje za poskytnutou péči FN [část obce] zaplatit smluvní cenu v souladu s platným ceníkem výkonů nemocnice; ….v případě, že zajišťuje úhradu péče prostřednictvím třetí osoby, je povinen zajistit tuto úhradu nejpozději do 30 dnů ode dne jejího vyúčtování nemocnicí“, a dále ujednání, že„ pacient souhlasí s tím, aby FN [část obce] zjišťovala osobní údaje o něm vedené Cizineckou policií ČR.“ Jak je již z výše uvedeného patrné, příslušnou smlouvu žalobkyně uzavírá s pacientem jako osobou, které je zdravotní péče poskytována, která je také povinna, je-li samoplátcem, náklady zdravotné péče uhradit nebo zajistit, aby je uhradila třetí osoba, tedy např. zvoucí osoba. Z textu formuláře a ostatně ani ze zákona nevyplývá, že by pacientovi nebo třetí osobě mohla vzniknout smluvní nebo zákonná povinnost sdělovat osobní údaje zvoucích osob poskytovateli zdravotní péče. Údaje o zvoucích osobách a samotné pozvání eviduje pouze cizinecká policie, kdy jedním z úkolů, které v rámci žalobkyně zajišťuje OPS, je„ spolupráce s PČR v případech dohledání dlužníků“. V daném případě žalobkyně řádnou Smlouvu o poskytnutí zdravotní péče se sestrou žalovaného neuzavřela, neboť smlouva předložená soudu žalobkyní je sice sepsána na předepsaném formuláři a jsou v ní vyplněné údaje sestry žalovaného, je však podepsána žalovaným. V řízení přitom nebylo tvrzeno a tedy ani prokázáno, že by žalovaný měl k podpisu smlouvy jménem své sestry zmocnění, např. v podobě plné moci.

19. Soud dospěl k závěru, že ani sestra žalovaného ani sám žalovaný neporušili žádnou povinnost danou zákonem nebo vyplývající ze smlouvy, pokud by žalobkyni při přijetí k hospitalizaci nesdělili údaje o tom, že žalovaný je zvoucí osobou své sestry, když Smlouva o poskytnutí zdravotní péče na předepsaném formuláři nebyla mezi žalobkyní a sestrou žalované ani řádně uzavřena. Nárok na úhradu nákladů poskytnutých zdravotních služeb žalobkyni vznikl však i bez uzavření této smlouvy, a to na základě udělení řádného informovaného souhlasu uděleného sestrou žalovaného. Žalobkyně měla objektivní možnost domáhat se zaplacení dlužné částky nejprve po sestře žalovaného, neboť adresu jejího pobytu v ČR jí byla známa, a v případě, že nedojde k řádné úhradě, měla rovněž prostřednictví OPS možnost učinit příslušný dotaz na cizineckou policii. Ačkoli žalobkyně vyzvala sestru žalovaného k úhradě (jak vyplývá z příslušných doručenek) již dopisem odeslaným dne 13.10.2016, řádný dotaz na cizineckou policii učinila teprve dne 3.7.2020. Je pravdou, že již předtím činila žalobkyně dotaz na Ministerstvo vnitra, tento však byly zaměřen pouze na zjištění skutečnosti, zda má sestra žalovaného v ČR povolen pobyt. Vzhledem k tomu, že žalobkyně přichází velmi pravděpodobně běžně prostřednictvím OPS do styku s cizinci, musí jí být nepochybně známo, že cizinci pobývají v ČR i na základě jiných důvodů, např. na základě uděleného krátkodobého víza, nebyl tedy dán žádný objektivní důvod, aby žalobkyně po negativním sdělení Ministerstva vnitra ČR ze dne 13.10.2016 vyčkávala s doplňujícím dotazem na cizineckou policii po dobu více než 3,5 roku. Cizinecká policie přitom dotazu žalobkyně vyhověla obratem, a to to dne 9.7.2020.

20. Pokud by tedy žalobce postupoval podle vlastní Směrnice č. ISM_34/2005-2, Poskytování péče samoplátcům, a poskytnuté zdravotní služby sestře žalovaného vyúčtoval a toto vyúčtování odeslal dne 13.10.2016, mohl předpokládat doručení tohoto vyúčtování (s využitím fikce doručení podle § 573 o.z.) nejpozději dne 18.10.2016. Pokud ve lhůtě 30 dnů poté, tedy nejpozději do dne 18.11.2016, nedošlo ze strany sestry žalovaného k úhradě dluhu, mohl žalobce učinit řádný dotaz na cizineckou policii následující pracovní den, tj. 21.11.2016, a ve lhůtě 7 dnů (vycházeno z předloženého sdělení cizinecké policie), tj. dne 29.11.2016, zjistit osobní údaje žalovaného a právní titul pro úhradu pohledávky. V uvedeného vyplývá, že pokud by žalobkyně vyvinula adekvátní úsilí, měla a také se mohla dozvědět o skutečnosti, že žalovaný je zvoucí osobou své sestry nejpozději dne 29.11.2016. Promlčecí doba pro uplatnění nároku po žalovaném tedy počala běžet nejpozději dne 30.11.2016 a marně uplynula po uplynutí tří let dne 30.11.2019. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána až po uplynutí promlčecí lhůty, stalo se uplatněné právo tzv. naturální obligací, kterou není žalovaný povinen splnit (§ 609 o.z.), a nemůže být ani přiznáno v tomto řízení.

21. S ohledem na shora uvedená zjištění, že pohledávka žalobkyně je promlčena, soud již neprováděl další rozsáhlé dokazování spočívající ve výsleších svědků k prokázání skutečnosti, že žalovaný uvedl údaje o tom, že je zvoucí osobou své sestry již při jejím přijetí k hospitalizaci. I pokud by tomu tak bylo, nemohlo by to to na závěru soudu o promlčení pohledávky nic změnit. To, že by k promlčení pohledávky v takovém případě došlo ještě před datem 30.11.2019, nemá žádný vliv na právní postavení žalobkyně ani žalovaného.

22. Pokud jde o námitku žalobkyně, že vznesená námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, tak soud vycházel při posouzení její důvodnosti z okolností, které vymezil Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ve věci sp. zn. 25 Cdo 4223/2016 ze dne 20.12.2016. V tomto rozhodnutí NS ČR uvedl, že„ závěr o (výjimečné) nemravnosti námitky promlčení je rozhodující, zda celková situace, v níž byla námitka promlčení uplatněného nároku vznesena, se vzhledem ke všem konkrétním okolnostem jeví jako zneužití institutu promlčení na úkor toho, do svůj nárok u soudu uplatnil opožděně, a nemusí přitom jít jen o aktivní jednání zabraňující včasnému podání žaloby“. Již předtím Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 3825/2011 ze dne 17.10.2012 vymezil, že„ dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoli právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí lhůty nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení.“ 23. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně nepochybně měla a mohla svůj nárok uplatnit u soudu před uplynutím promlčecí doby, a to zcela bez závislosti na jednání žalovaného. Jak je shora uvedeno, žalovaný neměl dánu žádnou povinnost žalobkyni údaje o tom, že je či není zvoucí osobou své sestry, uvádět. Dokonce i v případě, že by žalobkyni výslovně uvedl, že zvoucí osobou není, nemohlo by toto jednání samo o sobě způsobit zmeškání promlčecí lhůty žalobkyní, neboť ta měla dostatek možností k tomu, si tyto údaje včas ověřit jiným způsobem, konkrétně provedením řádného dotazu na cizineckou policii. Soud má za to, že ve shora citované judikatuře přesně vymezená možnost, za jaké může soud zcela výjimečně odepřít žalovanému právo uplatnit námitku promlčení vlivem korektivu dobrých mravů, není v tomto případě dána.

24. Poslední vznesenou námitkou, tedy že byl postup žalobkyně při poskytování zdravotních služeb non lege artis, považuje soud za zcela nedůvodnou, neprováděl k ní tedy ani žádné dokazování. Žalovanému by nárok na úhradu základů za poskytnuté zdravotní služby vznikl i případě, že by postup žalovaného byl non lege artis, takové zjištění by mohlo mít vliv pouze na případný nárok žalovaného na náhradu nemajetkové újmy, který však nebyl v tomto řízení uplatněn.

25. Na základě shora uvedených skutečností soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 67 034 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 616 674 Kč sestávající z částky 10 780 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, studium spisu, a zastoupení při jednání trvajícím déle než 2 hodiny) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 55 400 Kč ve výši 11 634 Kč Lhůta k náhradě nákladů řízení byla stanovena v rozsahu 3 dnů od právní moci rozsudku, v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když k určení jiné lhůty nebyl shledán důvod.