18 C 94/2024

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno a.s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 36 499,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 36 499,01 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 36 499,01 Kč od 4. 1. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 36 499,01 Kč od 4. 1. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 260 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky ve výši 36 499,01 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že uzavřela s žalovanou dne 1. 6. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalobkyně uvedla, že smlouva byla sjednána elektronicky, na čemž se strany dohodly a žalovaná s tím souhlasila. Žalovaná měla úvěr splácet v měsíčních splátkách po 1 730 Kč (včetně úroku z úvěru) vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná však nehradila splátky řádně a dostala se do prodlení s úhradou splátky splatné dne 15. 6. 2023. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky upomínkou ze dne 20. 6. 2023 a dále upomínkou ze dne 5. 7. 2023, ale žalovaná dluh neuhradila. Žalobkyně proto zesplatnila celý úvěr a vyzvala žalovanou k jeho úhradě. Naposledy byla žalovaná k úhradě dluhu vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 21. 11. 2023, ale na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalobkyně proto žádá úhradu částky 36 499,01 Kč představující zesplatněnou jistinu úvěru a jako příslušenství pohledávky požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z této částky od 4. 1. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně svoji účast u jednání řádně omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodnul v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků.

3. Z listiny označené jako smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 1. 6. 2022 soud zjistil, že žalobkyně je označena jako poskytovatel a žalovaná jako spotřebitel a je identifikována jménem a příjmením, rodným číslem, telefonním číslem, adresou trvalého bydliště, e-mailovou adresou a bankovním účtem. Listina obsahuje závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 40 000 Kč. Z čl. IV. odst. 4.3 smlouvy bylo zjištěno, že bylo ujednáno poskytnutí úvěru ve třech etapách – první částka ve výši 11 136 Kč bude poskytnuta na účet žalované do 5 pracovních dnů od nabytí účinnosti smlouvy, druhá částka ve výši 20 864 Kč bude vyplacena na úhradu předchozího závazku žalované u žalobkyně, jež vyplývá ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 30. 5. 2022, kdy tato částka bude vyplacena do 5 pracovních dnů poté, co žalovaná prokazatelně písemně předloží žalobkyni veškerou smluvní dokumentaci k prokázání předchozího závazku, a třetí částka ve výši 8 000 Kč bude započtena na náklady žalobkyně, jež dále vyplývají z odst. 4.8 smlouvy (dle tohoto odstavce je žalovaná povinna uhradit žalobkyni náklady spojené s vyřízením úvěru, a to náklady na lustrum v registrech ve výši 400 Kč, náklady na expresní vyplacení úvěru ve výši 100 Kč, ostatní administrativní náklady ve výši 4 300 Kč, odměnu zprostředkovateli za jeho činnost ve výši 2 400 Kč a náklady na ověření úvěrového případu ve výši 800 Kč). Z dalších ujednání vyplývá, že žalovaná je povinna zaplatit celkem 74 088 Kč (sestávající z poskytnuté jistiny úvěru a úroku o částce 34 088 Kč), smlouva je uzavírána na dobu určitou v délce 72 měsíců, celková částka spotřebitelského úvěru je splatná ke dni 15. 5. 2028, zápůjční úroková sazba činí 23 % p.a. a výše měsíčních splátek činí 1 730 Kč. V případě prodlení žalované s úhradou dlužné částky bylo ujednáno právo žalobkyně požadovat úhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalované, úroků z prodlení a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Z čl. X. smlouvy vyplývá, že smlouva je uzavírána elektronicky, distančně, prostřednictvím klientského účtu. Smlouva je opatřena podpisem žalobkyně, v případě žalované absentuje jakýkoli údaj o jejím podpisu. Součástí smlouvy jsou předsmluvní informace, jež shrnují veškeré smluvní ujednání mezi stranami, a rovněž splátkový kalendář.

4. Nedílnou součástí smlouvy je příloha č. , hodnota, – posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, z níž soud zjistil, že žalovaná byla v době žádosti o úvěru vdaná, neměla žádnou vyživovací povinnost, její průměrný měsíční příjem činil 32 171 Kč, přičemž byly zohledněny měsíční náklady na bydlení v pravidelné výši 3 000 Kč. Jako měsíční zůstatek žalované byla uvažována částka 26 241 Kč, kterou žalobkyně považovala za dostatečnou pro splácení úvěru v požadované výši 40 000 Kč. Žalobkyně vycházela z výpisů z účtu žalované. Žalobkyně dále provedla lustraci žalované ve veřejných rejstřících a registrech, kdy jediný pozitivní výsledek bylo zjištění, že žalovaná má u žalobkyně jiný předchozí úvěrový závazek. Nedílnou součástí smlouvy je také příloha č. , hodnota, – smlouva o zřízení doplňkové služby , Anonymizováno, ze dne 1. 6. 2022, z níž vyplývá následující. Cílem této smlouvy je zajištění plnění závazků žalované ze smlouvy o úvěru. Předmětem smlouvy byla možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace, a možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Za tuto doplňkovou službu se žalovaná zavázala hradit měsíčně částku 701 Kč, která je součástí stanovených měsíčních splátek úvěru. Tato doplňková smlouva rovněž obsahuje pouze podpis žalobkyně. Doplňková smlouva byla uzavřena na žádost žalované, kdy tato žádost byla soudu předložena, nicméně není opatřena podpisem žalované.

5. Z potvrzení o provedených platbách soud zjistil, že dne 2. 6. 2022 byla z účtu žalované na účet žalobkyně zaslána částka 1 Kč s poznámkou, že tímto žalovaná souhlasí s návrhem smlouvy č. , hodnota, . Z dalšího potvrzení vyplývá, že dne 2. 6. 2022 byla na účet žalované poskytnuta částka 20 864 Kč a dne 2. 6. 2022 také částka 11 136 Kč jako doplatek úvěru.

6. Z upomínky č. , hodnota, ze dne 20. 6. 2023 soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovanou na neuhrazenou splátku splatnou dne 15. 6. 2023 a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě. Současně byla žalovaná upozorněna na možnost zesplatnění úvěru. Z přiloženého podacího lístku bylo zjištěno, že upomínka byla odeslaná žalované dne 20. 6. 2023. Z upomínky č. , hodnota, ze dne 5. 7. 2023 soud zjistil, že žalovaná dosud neuhradila dlužnou částku splatnou dne 15. 6. 2023. Žalovaná byla vyzvána k její úhradě nejpozději do 20. 7. 2023 (včetně nákladů za zaslání upomínky) s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru. Podací lístek osvědčuje odeslání této upomínky žalované dne 5. 7. 2023.

7. Z dopisu ze dne 21. 11. 2023 soud zjistil, že z důvodu neplnění platebních povinností žalované žalobkyně přistoupila k okamžitému zesplatnění celého úvěru, kdy celková dlužná jistina úvěru činí 36 499,01 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě tohoto dluhu neprodleně, nejpozději do 3. 1. 2024. V opačném případě byla upozorněna na možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Z podacího lístku vyplývá, že výzva byla odeslána žalované dne 21. 11. 2023.

8. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně poskytla dne 2. 6. 2022 na bankovní účet žalované peněžní prostředky ve výši 32 000 Kč. Žalobkyně postupovala na základě ujednání, které mělo být dne 1. 6. 2022 dohodnuto právě s žalovanou. Na základě takového ujednání měla žalobkyně na účet žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 11 136 Kč, 20 864 Kč a částka 8 000 Kč z celkově poskytnutého úvěru měla být použita na administrativní náklady žalobkyně. Žalovaná měla veškeré poskytnuté prostředky vrátit společně s úrokem sjednaným ve výši 23 % p.a. a poplatkem za doplňkovou službu ve výši 701 Kč v 72 měsíčních splátkách po 1 730 Kč nejpozději do 15. 5. 2028. Mezi stranami byla ujednána i smluvní pokuta a náklady žalobkyně spojené s prodlením žalované. Takové ujednání mezi stranami probíhalo elektronicky, kdy žalovaná s touto formou ujednání souhlasila a jako potvrzení odeslala ze svého účtu na účet žalobkyně ověřovací platbu ve výši 1 Kč (písemná podoba smlouvy o úvěru předložená soudu obsahuje pouze podpis žalobkyně). Žalobkyně evidovala prodlení s úhradou splátky splatné dne 15. 6. 2023, upomínala žalovanou dvěma písemnými upomínkami, avšak dluh zůstal neuhrazen. Žalobkyně tedy zesplatnila celý neuhrazený úvěr, kdy na jistině úvěru činil dluh 36 499,01 Kč. Žalovaná byla naposledy před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu výzvou ze dne 21. 11. 2023 (odeslanou žalované téhož dne), dle které měla dluh uhradit nejpozději do 3. 1. 2024.

9. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

10. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

11. S ohledem na zjištěný skutkový stav a výše uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že předmětný závazkový vztah nelze považovat za platnou smlouvu o spotřebitelském úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Tento zákon sám v ustanovení § 104 větě první stanoví, že smlouva o spotřebitelském úvěru musí být uzavřena v písemné formě a rovněž musí být podle ustanovení § 105 odst. 1 uvedeného zákona poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se přitom podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis [ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. 1999/93/ES]. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou elektronicky, přičemž žalovaná smlouvu nepodepsala způsobem uvedeným výše. Z ostatních okolností kontraktačního procesu, které časově souvisí s tvrzeným sjednáváním smlouvy o úvěru, by bylo možné dovodit, že žalobkyně skutečně jednala s žalovanou (zejména pokud jde o provedené bankovní transakce). Z písemného vyhotovení smlouvy předloženého soudu je pak zřejmé, že se jedná o elektronickou podobu právního jednání, které nebylo žalovanou podepsáno zákonem požadovaným způsobem. Znění smlouvy (včetně jejích příloh) neobsahovaly žádný údaj o podpisu žalované. Jediným vyjádřením vůle žalované směrem k uzavření smlouvy bylo provedení ověřovací platby z účtu. Takový způsob projevu vůle však není způsobilý zaručit nezměnitelnost písemného znění smlouvy do okamžiku jeho předložení soudu.

12. S ohledem na výše uvedené, kdy smlouva nebyla žalovanou podepsána požadovaným způsobem (nebyla ani žalované poskytnuta na trvalém nosiči dat), nelze uzavřít, že znění posuzované smlouvy v okamžiku jejího „podepsání“ žalovanou (tj. v okamžiku, kdy s jejím obsahem měla vyjádřit souhlas v okamžiku zaslání ověřovací platby) bylo totožné se zněním poskytnutým soudu. Tzn. nelze mít za prokázané, že nedošlo k následné změně smlouvy. Absence formy právního jednání a podpisu osoby jednající má za následek, že není zřejmé, kdo, kdy a jak takové právní jednání učinil. Žalobkyně tedy neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení jeho obsahu a jeho nezměnitelnost. Žalobkyně sice doložila, že v červnu 2022 jednala s žalovanou, avšak neprokázala, že výsledkem takového jednání bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu a že tato smlouva byla uzavřena v písemné formě nebo poskytnuta na trvalém nosiči dat. V takovém případě je nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalované uzavřít posuzovanou smlouvu o úvěru. Jedná se tak o zdánlivé právní jednání podle ustanovení § 551 o. z., k němuž se podle § 554 o. z. nepřihlíží.

13. Vzhledem k tomu, že předmětnou smlouvu o úvěru nelze považovat za platně uzavřenou, nelze za platná považovat žádná peněžitá plnění. Žalobkyně přesto prokázala, že žalované poskytla tvrzené peněžní prostředky, kdy i částku 8 000 Kč určenou pro administrativní činnost žalobkyně je nutné považovat za prostředky vyplacené žalované. Soud má za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť žalobkyně jí plnila bez právního důvodu. Ve smyslu ustanovení § 2993 věty první o. z. má tedy žalobkyně právo na vrácení toho, co bylo žalované plněno. Vzhledem k tomu, že žalovaná nárok žalobkyně nijak nerozporovala, ani netvrdila a neprokazovala, že by žalobou uplatňovanou dlužnou částku již uhradila, soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 36 499,01 Kč, která odpovídá neuhrazené jistině úvěru. Soud dále přiznal žalobkyni úrok z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení s plněním svého závazku. Žalovaná byla povinna závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co ji o to žalobkyně požádala. K tomu došlo předžalobní výzvou ze dne 21. 11. 2023. Výzva byla odeslána téhož dne a s přihlédnutím k fikci doručení dle ustanovení § 573 o. z. mohla být žalované doručena nejdříve dne 24. 11. 2023. Žalovaná byla povinna dle předžalobní výzvy dlužnou částku uhradit nejpozději do 3. 1. 2024 (s přihlédnutím k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze tuto lhůtu bez dalšího považovat za přiměřenou). V této lhůtě však žalovaná nic neuhradila a následujícím dnem se dostala do prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z dlužné částky 36 499,01 Kč až od 4. 1. 2024 do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby přiznanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

14. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné částky, soud výrokem II. tohoto rozsudku žalobu zamítnul v rozsahu rozdílu požadovaného a přiznaného úroku z prodlení který představuje jeho zákonnou výši), tj. ve výši 0,25 % ročně z dlužné částky od 4. 1. 2024 do zaplacení.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto postupem podle § 142 odst. 3 o. s. ř. Přestože žaloba byla částečně zamítnuta, tento neúspěch žalobkyně spočívá jen v nepatrné části (pouze v části příslušenství). Z toho důvodu soud přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tak má vůči žalované právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na uplatnění svého práva. Tyto náklady představuje podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy a podání žaloby) ve výši 3x 500 Kč, když soud vycházel z tarifní hodnoty podle § 8 odst. 1 a § 14b bod 3 AT. Nelze žalobkyni přiznat odměnu zástupce v plné výši podle § 7 AT, poněvadž návrh na zahájení řízení podaný žalobkyní má v souladu s § 14b odst. 1 AT všechny znaky návrhu podaného na formulářovém vzoru vydávaným Ministerstvem spravedlnosti, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Dále žalobkyni náleží v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) AT třikrát režijní paušál po 100 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 460 Kč. Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 3 260 Kč. Lhůta k plnění byla žalované podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena obdobně, přičemž podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.