20 C 107/2022

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Igorem Petreckým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 18 780,78 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 284,50 Kč s úrokem 1 660,50 Kč a dále s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 217,50 Kč od 13. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 255,42 Kč od 20. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 255,42 Kč od 27. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 255,42 Kč od 3. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 255,42 Kč od 10. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 255,42 Kč od 17. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 255,42 Kč od 24. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 255,42 Kč od 31. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 255,42 Kč od 7. 2. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 255,42 Kč od 14. 2. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 255,42 Kč od 21. 2. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 255,42 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 255,42 Kč od 6. 3. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 255,42 Kč od 13. 3. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 255,42 Kč od 20. 3. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 255,42 Kč od 27. 3. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 255,42 Kč od 3. 4. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 255,42 Kč od 10. 4. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 255,42 Kč od 17. 4. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 255,42 Kč od 24. 4. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 255,42 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 255,42 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 255,42 Kč od 15. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 255,42 Kč od 22. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 255,42 Kč od 29. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 255,42 Kč od 5. 6. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 255,42 Kč od 12. 6. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 255,42 Kč od 19. 6. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 255,42 Kč od 26. 6. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 255,42 Kč od 3. 7. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 255,42 Kč od 10. 7. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 255,42 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 255,42 Kč od 24. 7. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 255,42 Kč od 31. 7. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 255,42 Kč od 7. 8. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 255,42 Kč od 14. 8. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 255,42 Kč od 21. 8. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 255,42 Kč od 28. 8. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 255,42 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 255,42 Kč od 11. 9. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 255,42 Kč od 18. 9. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 255,42 Kč od 25. 9. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 255,42 Kč od 2. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 18 780,78 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 260,12 Kč, který reprezentuje zákonný úrok z prodlení ve výši 10,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10.749,80 Kč od 24. 10. 2019, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do 18. 12. 2020, kapitalizovaného úroku ve výši 666,79 Kč, který je běžným úrokem ve výši 29,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 10.749,80 Kč od 3. 10. 2020, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 18. 12. 2020, zákonného úroku z prodlení z částky 10 749,80 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně a běžného úroku ve výši 29 % ročně z částky 10 749,80 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, vše z titulu Smlouvy o zápůjčce – [ulice] v hotovosti [číslo] uzavřené dne 9. 8. 2019.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud důkazy hodnotil jednotlivě a ve vzájemné souvislosti.

5. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav věci.

6. Z listiny Smlouva o zápůjčce – [ulice] v hotovosti [číslo] datované dnem 9. 8. 2019 soud zjistil, že téhož dne byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně (dále promiscue též žalobkyně) žalovanému částku ve výši 13 000 Kč v hotovosti na dobu 60 týdnů a sjednala si s ním úrok ve výši 2 325 Kč.

7. Tatáž listina obsahovala též ujednání, že za poskytnutí prostředků náleží žalobkyni poplatek ve výši 11 441 Kč, který mimo shora uvedený úrok obsahuje též částku za zpracování, doručení, administrativní činnosti a flexibilní splácení ve výši 5 284 Kč a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 832 Kč. Dále pak listina obsahovala ujednání o dobrovolném přistoupení žalovaného k pojištění za částku ve výši 1 800 Kč.

8. Všechny shora uvedené částky jsou ve smlouvě psány ručně.

9. Z relevantních ujednání je nakonec potřeba zmínit ujednání o zápůjční úrokové sazbě ve výši 29 % ročně, která je pevná po celou dobu zápůjčky. Toto ujednání je na smlouvě předtištěno.

10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že„ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli“.

11. Vzhledem k žalobním tvrzením soud nepochyboval o tom, že žalovaný byl v rámci řešeného právního vztahu spotřebitelem a tedy i poskytnutou zápůjčku hodnotil jako spotřebitelský úvěr.

12. Z listiny nazvané Zákaznická karta – Žádost o spotřebitelský úvěr vzal soud za prokázané, že žalovaný uvedl svůj celkový měsíční příjem ve výši 93 232 Kč ve složení čistý příjem svůj ve výši 28 632 Kč a další příjmy v domácnosti ve výši 64 600 Kč. Své měsíční výdaje odhadl na částku ve výši 3 000 Kč.

13. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru„ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“.

14. Soudu se jeví jako dostatečné, pokud byla úvěruschopnost žadatele posouzena pouze na základě jím shora uvedených příjmů a výdajů, neboť výše jistiny zápůjčky je nízká v relaci k příjmům žadatele. V tomto směru je i nerozhodné, že uvedená výše měsíčních výdajů je očividně podhodnocená.

15. Soud tak upřel svou pozornost v prvé řadě k ujednání o úroku. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o zápůjčce byla sjednána jako úplatná, přičemž cenou zápůjčky je v prvé řadě úrok, který není vyloučeno sjednat jako pevnou částku nebo procentem z jistiny zápůjčky, musel soud nejprve určit, který z těchto dvou mechanismů žalobce vlastně ve smlouvě použil.

16. Pravidelně je přitom dávána přednost ručně psaným údajům před tištěnými, jsou-li v kolizi. V tomto případě soud kolizi shledal, neboť není možné úrok ve výši 2 325 Kč ztotožnit bez dalšího s úrokem 29 % ročně, souběžně je ale nelze aplikovat vedle sebe, neboť obě ujednání řeší stejnou právní otázku – cenu zápůjčky. Soud tedy vyhodnotil vůli stran tak, že jejich úmyslem bylo sjednat pevný úrok ve výši 2 325 Kč, přičemž tento úrok nepředstavuje v relaci k jistině zápůjčky částku nijak přemrštěnou.

17. Jinak je tomu však u ostatních ve smlouvě sjednaných poplatků. Ty jsou ve zcela zjevném nepoměru jednak ve svém souhrnu k samotné jistině pohledávky, druhak samostatně je jejich nepoměr patrný i k jejich odůvodnění. Například vedení zákaznického účtu by mělo být vlastním zájmem žalobkyně, nikoli prací pro žalovaného a navíc nevídaně honorovanou. Komfortní splácení je přímo oxymóronem. Zpracování, doručení a administrativní činnost je stejně jako vedení účtu zájmem žalobkyně, neboť žalovaný se jistě rád bez jakékoli dodatečné činnosti žalobkyně obejde a flexibilní splácení je vedle komfortního splácení zřejmě nutným slovním dodatkem. Dobrovolné volitelné doplňkové pojištění za cenu, která činí více než 10 % jistiny zápůjčky je potom k čemu dobré?

18. Všechny tyto zvlášť ujednané poplatky jsou tedy ve zjevném nepoměru k primárnímu závazku žalovaného a jejich smyslem je podle názoru soudu zastřít skutečnou výši úroku zápůjčky, tedy obejít zákon. Všechna tato ujednání jsou v hrubém rozporu s dobrými mravy a soud je považuje za absolutně neplatná.

19. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky byla sjednána návratnost zápůjčky v 60 rovnoměrných splátkách, přičemž každá jednotlivá splátka byla vyčíslena jako [číslo] součtu jistiny zápůjčky (13 000 Kč), částečně neplatného poplatku za zápůjčku (11 441 Kč) a ceny neplatného pojištění (1 800 Kč), provedl soud korekci výše každé jednotlivé splátky tak, že ji stanovil na [číslo] součtu jistiny zápůjčky (13 000 Kč) a platně sjednaného úroku (2 325 Kč). Výše jednotlivé splátky tedy po korekci činí částku ve výši 255,42 Kč. Žalobkyní bylo tvrzeno a žalovaným nebylo sporováno, že žalovaný před podáním žaloby uhradil celkem 10 splátek po 438 Kč.

20. Podle § 1932 občanského zákoníku, pokud žalovaný plní nejprve na jistinu, úročí se i úroky. Analogicky tedy v tomto případě, kdy soud shledal, že úrok ze zápůjčky byl sjednán pevnou částkou, je spravedlivé úročit v případě prodlení se splácením též takto fixovaný úrok, neboť ten se stejně jako jistina již dále nezvyšuje. Takový výklad je přitom v souladu se smyslem odkazovaného ustanovení zákona.

21. Soud proto rozhodl, jak je ve výrokové části uvedeno, neboť zachoval sjednanou povinnost žalovaného vrátit zápůjčku v 60 týdenních splátkách, jejichž jednotlivou výši však snížil o souhrn neplatně sjednaných složek tvořících celkovou cenu zápůjčky. Přepočtem již zaplacených splátek v původně sjednané výši do nově zjištěné výše každé jedné splátky pak soud zjistil, že ve skutečnosti žalovaný zaplatil již 17 celých splátek a jednu částečnou ve výši 37,91 Kč.

22. V ostatním soud žalobu zamítl, přičemž nepovažoval za nutné se přímo ve výroku zabývat výčtem či popisem zamítané části. Zamítavá část nemá na materiální vykonatelnost rozsudku žádný vliv, úplnost rozhodnutí a na ni navazující rozsah překážky rei iudicatae je dobře seznatelná z obsahu odůvodnění. Snaha o úplný popis zamítané části uplatněného nároku do výroku rozhodnutí by dle názoru soudu byla na újmu srozumitelnosti a tím i přesvědčivosti rozhodnutí.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníku řízení, neboť žádný z účastníků neměl ve věci převážný úspěch.

24. Dle § 150 o. s. ř. soud shledává okolností zvláštního zřetele hodnou, která odůvodňuje nepřiznání ani poměrné části nároku zastoupenému žalobci vůči nezastoupenému žalovanému v tom, že cílová skupina zákazníků právních předchůdců žalobkyně se zpravidla nenechává zastoupit advokáty. Žalobkyně je pak motivována zkoušet u soudů uplatňovat své nemravné nároky v celém jejich domnělém rozsahu, když může doufat, že jí náklady řízení budou vůči nezastoupeným účastníkům refundovány vždy alespoň částečně.