20 C 118/2023

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudcem Mgr. Igorem Petreckým ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného Anonymizováno o zřízení nezbytné cesty

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali, aby soud zřídil nezbytnou cestu po pozemku parcelního čísla 144/1 zahrada o výměře 516 m2 v katastrálním území , jméno FO, , a to v rozsahu dle geometrického plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníků pozemků par.č. , Anonymizováno, v katastrálním území , jméno FO, , přičemž nezbytnou cestu zřídí jakožto právo věcné v podobě služebnosti, věcné břemeno s účinky in rem (pro každého budoucího vlastníka pozemku , Anonymizováno, v katastrálním území , jméno FO, ), se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce , částka, ,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , tituly před jménem, , Anonymizováno, , advokáta.

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobci domáhali zřízení nezbytné cesty podle ustanovení § 1029 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to in rem ve prospěch každého budoucího vlastníka pozemků parcelních čísel , Anonymizováno, v katastrálním území , jméno FO, v obci a , adresa, . Žalobci navrhli zřízení nezbytné cesty skrze pozemek parcelní , Anonymizováno, v rozsahu podle geometrického plánu č. , hodnota, , AnonymizovánoNosné závěry soudu2. Rozhodnutí o povolení stavby není závislé na názoru stavební úřadu nebo orgánu na úseku požární ochrany, nýbrž výlučně na výsledku správního (stavebního) řízení podle příslušného zákona. Není-li tedy možné po aplikaci právních norem na daný skutkový stav shledat, že povolení stavby je absolutně vyloučené, nemůže obecný soud rozhodnout jinak, než že nejsou splněny podmínky pro zásah do vlastnického práva třetí osoby. Opačným rozhodnutím by soud v občanském soudním řízení nahrazoval rozhodovací činnost správního orgánu, jelikož by předjímal jeho rozhodnutí, aniž by sám provedl řádné správní (stavební) řízení, přičemž k provádění správních řízeních obecné soudy nejsou povolány. Znak nezbytnosti, tj. nelze-li cesty dosáhnout jinak, podle § 1029 občanského zákoníku tak není přítomen a žaloba proto musela být zamítnuta.Tvrzení žalobců3. Žalobci uvedli, že kupní smlouvou ze dne , datum, na ně žalovaný převedl vlastnické právo k pozemku , Anonymizováno, (zde i dále vždy k. ú. , jméno FO, , obec , adresa, ) za kupní cenu ve výši , částka, , přičemž již tato cena vypovídá o tom, že skutečným záměrem účastníků bylo na pozemku stavět, neboť jde o cenu obvyklou pro stavební pozemek. Kupní smlouvou ze dne , datum, převedl žalovaný (prostřednictvím své obchodní společnosti , právnická osoba, ) vlastnické právo k pozemku , Anonymizováno, na žalobce a) za totožnou jednotkovou cenu jako shora popsaný pozemek , Anonymizováno, . Konečně smlouvou ze dne , datum, převedl žalovaný (prostřednictvím své obchodní společnosti) žalobci a) a žalobkyni b) do vlastnictví každému jednu ideální třetinu pozemku , Anonymizováno, který měl sloužit jako příjezdová cesta, když přímo sousedí s pozemkem , Anonymizováno, , který je veřejnou komunikací ve vlastnictví Statutárního města , adresa, . Žalobci shora popsané transakce provedli se záměrem realizace výstavby rodinného domu , Anonymizováno, a zřízení přístupové cesty (, Anonymizováno, , přičemž tyto záměry byly podle žalobců mezi účastníky od počátku nesporné.

4. Teprve následně se ukázalo, že popsané záměry nelze realizovat, jelikož výstavba rodinného domu není z důvodu nedostatečnosti příjezdové cesty možná. Příjezdová cesta totiž nedostačuje z hlediska šířky, jelikož tu s odkazem na normu ČSN 730802 upravuje vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, konkrétně v příloze 3 bod 2, kde stanoví, že vjezdy na pozemky obestavěné, ohrazené nebo jiným způsobem znepřístupněné a určené pro příjezd požární techniky musí být navrženy o minimální šířce 3,5 m a výšce 4,1 m. Z hlediska obecných požadavků na využívání území je potom podle žalobců podstatná právní úprava uvedená v § 20 odst. 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, stanovící, že ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby. O těchto skutečnostech informoval žalobce až stavební úřad s tím, že za tohoto stavu není možné stavbu povolit.

5. Žalobci o tomto svém zjištění informovali žalovaného a vstoupili s ním do jednání o možnosti rozšíření přístupové komunikace, přičemž si za tímto účelem nechali vypracovat i geometrický plán, který žalovaný rovněž připomínkoval. Avšak vždy když mělo dojít k finálnímu vyřešení věci se žalovaný odmlčel a zůstal pasivní. Přestože žalovaný původně souhlasil s rozšířením stávající komunikace , Anonymizováno, , jednání s ním se táhla po dobu více než 2 let, aniž by žalovaný na uzavření dohody přistoupil. Žalobci tedy jako poslední možnost zvolili kvalifikovanou předžalobní výzvu ze dne , datum, k uzavření dohody, na kterou ale žalovaný nereagoval. Žalobci přitom vycházejí z ustanovení § 1029 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož mohou žádat, aby soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

6. Dále žalobci akcentovali, že spojení s veřejnou cestou existuje, avšak o nedostatečné šíři. Podle žalobců je to, že na svých pozemcích nemohou stavět z důvodu nedostatečné šíře příjezdové cesty možné označit za nespornou skutečnost. Ve chvíli, kdy již žalobci pro neústupnost žalovaného neviděli jiné řešení přišel v létě 2021 sám žalovaný s nabídkou prodeje pozemku , Anonymizováno, a pozemku , Anonymizováno, za cenu , částka, . Žalobci si tedy v zimě toho roku začali vyřizovat úvěr, kterým by pokryli nákup těchto pozemků od žalovaného. Žalovaný nicméně i tento záměr nakonec odvolal, jelikož se mu údajně nepodařilo koupit jiný dům v Praze.

7. Jako jedno z posledních uvažovaných řešení bylo pracováno i se společným prodejem všech pozemků, tedy jak pozemků žalobců, tak i žalovaného, přičemž takto byl prodej i společně inzerován. Prvotním záměrem žalobců tedy je postavit na pozemcích rodinný dům k jejich vlastnímu bydlení a všechny další formy nakládání s pozemky mají pouze vždy za cíl vyřešit neuspokojivou situaci stran jejich fakticky zablokovaného majetku.Tvrzení žalovaného8. V prvé řadě žalovaný upozornil na to, že pozemek , Anonymizováno, je v podílovém spoluvlastnictví obou žalobců a žalovaného, přičemž přímo sousedí s veřejnou komunikací ve vlastnictví města (, Anonymizováno, ). Z toho žalovaný dovozuje, že pozemky žalobců již jsou za stávajícího stavu s veřejnou cestou spojeny. Dále se dle názoru žalovaného žalobci domáhají zřízení nezbytné cesty až několik let po nabytí vlastnického práva k pozemkům, což dle jeho názoru svědčí o hrubé nedbalosti na straně žalobců a vylučuje zřízení nezbytné cesty.

9. Žalovaný rovněž odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , kterým bylo řečeno, že příprava stavby musí dosáhnout určitého stupně, aby povolením nezbytné cesty nedošlo k překročení skutečné potřeby vlastníka nezastavěného pozemku jej užívat. Podle žalovaného přitom žalobci nejen neprokazují, ale dokonce ani netvrdí skutečně vážný záměr stavbu realizovat, když pozemky jsou stále součástí zemědělského půdního fondu. Pro dokreslení pak žalovaný poukázal na to, že žalobci inzerovali prodej pozemků, což rovněž nesvědčí pro jejich záměr stavět.

10. Nakonec žalovaný poukázal na to, že žalobkyně b) má vzdělání ve stavebním oboru a měla si být tedy od počátku vědoma požadavků na umisťování staveb, z čehož dovozuje na její straně hrubou nedbalost.Provedené dokazování11. Soud na místě samém provedl dne , datum, místní ohledání, kterým zjistil zejména to, že pozemky ve vlastnictví žalobců žalovaného nejsou oplaceny či jinak ohrazeny. Nesporné mezi účastníky bylo, že nejméně ke dni , datum, na místě samém nedošlo k žádným faktickým změnám.

12. K důkazu soud dále provedl katastrální mapu, která zachycuje pohled na uspořádání předmětných pozemků a e-mailovou komunikaci mezi žalobkyní b) a dodavatelem domů typu MODULOS ze září roku 2021, v níž žalobkyně b) poptává cenovou nabídku na dodávku modulového domu. K důkazu byl proveden rovněž e-mail z počátku října 2021 od , tituly před jménem, , jméno FO, z úřadu územního plánování, kterým zmíněný odesílatel potvrzuje přijetí nového návrhu a implicitně potvrzuje existenci staršího stanoviska k jinému projektu. Soud uvedené důkazy hodnotí tak, že je z nich patrný záměr žalobců v daném čase a místě postavit rodinný dům.

13. Z návrhu kupní smlouvy a z následných tvrzení žalovaného vzal soud za prokázané tvrzení žalobců, že v minulosti bylo mezi účastníky domluveno i řešení, že by žalobci od žalovaného koupili pozemky , Anonymizováno, . Z tvrzení žalovaného pak má soud za prokázané rovněž to, že od tohoto záměru jako první odstoupil právě žalovaný.

14. Dále soud provedl k důkazu geometrický plán č. , hodnota, -69/2021, který zpracoval , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, . Z něho je patrné zejména to, že v časové souvislosti s ostatními dosud provedenými důkazy došlo ke zpracování geometrického plánu, který je způsobilý sloužit k vymezení části pozemku pro zřízení cesty.

15. Nakonec soud provedl důkaz e-mailem, který předložil žalobce a) na obrazovce vlastního mobilního telefonu a soud jeho podstatný obsah přečetl. E-mail byl zaslán žalobci a) pracovnicí místního stavebního úřadu v rámci komunikace předcházející zahájení stavebního řízení a dle názoru soudu neobsahoval žádnou explicitně vyjádřenou překážku pro zahájení stavebního řízení, nýbrž byl v zásadě jen seznamem požadavků v odrážkách. Šířky příjezdové cesty, která je jádrem tohoto sporu, se zpráva stavebního úřadu dotýkala toliko odrážkou znějící ke stavbě rodinného domu (…) si prozatím můžete vyřídit (…) zákres a rozšíření příjezdové komunikace (…). Dle hodnocení soudu z tohoto důkazu nevyplývá, že by stavební řízení nebylo možné zahájit nebo že by bez dalšího muselo skončit nepovolením stavby rodinného domu.

16. Soud se naopak nezabýval dokazováním o vzdělání a pracovních zkušenostech žalobkyně b), neboť ze samotného tvrzení žalovaného vyplývalo, že žalobkyně b) nejednala v rámci své odborné činnosti, nýbrž v čistě vlastní soukromé záležitosti. Poškozenou z případného nekvalitního užití speciálních znalostí by tedy mohla být nanejvýš sama žalobkyně b) potažmo žalobce a). Ostatně podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3819/13, ze dne , datum, , se podává, že pokud má i v oboru vzdělaná osoba v jistých případech k věci zřetelně subjektivní vztah, může to být v jejím subjektivním posuzování správnosti zvoleného postupu spíše na překážku.

17. K neprovedení důkazů vyjádřením stavebního úřadu a Hasičského záchranného sboru potom soud odkazuje na předposlední a poslední odstavec části odůvodnění rozsudku pod titulem právní závěry soudu, případně na obsah rekapitulace nosných závěrů soudu v úvodu odůvodnění tohoto rozsudku.Skutková zjištění18. Z provedeného dokazování soud uzavřel na následující skutkový stav. Žalobci a žalovaný jsou vlastníky pozemků, které spolu sousedí a sdílejí příjezdovou cestu. Příjezdovou cestu na místě samém tvoří k tomu účelu vymezený pozemek, jehož šířka je 2 metry, a který není oplocen nebo jakkoli jinak fyzicky vymezen. Žalobci koupili od různých subjektů, avšak fakticky od žalovaného, pozemky, na kterých měli v úmyslu postavit rodinný dům a podíly na pozemku, který má sloužit za společnou příjezdovou cestu. Žalobci oslovili stavební úřad, který jim mimo jiné sdělil, ať si připraví doklady k rozšíření příjezdové komunikace, avšak vlastní žádost o stavební povolení žalobci nepodali. Příjezdová komunikace je 25,51 metrů dlouhá.Právní závěry soudu19. Soud žalobě nevyhověl, neboť žalobci neučinili všechny nezbytné kroky k tomu, aby si zajistili stavební povolení. Jelikož žalobci svou žalobu odůvodnili tak, že rozšíření cesty je nezbytným předpokladem k získání stavebního povolení, bylo nutné posoudit, zda tomu tak skutečně je či nikoli. Žalobci ve skutečnosti k datu rozhodování soudu žádost o stavební povolení nepodali. To samo o sobě není přímo diskvalifikační, avšak klade to vyšší nároky na posouzení, zda je stávající šířka příjezdové cesty dostatečná k tomu, aby mohlo být stavební povolení vydáno, respektive zda je stávající šířka příjezdové cesty natolik nedostatečná, že o vydání stavebního povolení nelze vůbec uvažovat.

20. Soud ze shodných tvrzení účastníků a z provedeného dokazování zjistil, že příjezdová cesta je široká 2 metry a dlouhá 25 metrů. Souběžně bylo v řízení místním ohledáním zjištěno, že cesta je vyznačena pouze prostřednictvím geodetických značek tedy že pozemek není obestavěn, ohrazen ani jiným způsobem znepřístupněn. Z absence fyzických překážek na místě samém pak vyplývá, že podmínka bodu 2 přílohy č. , hodnota, vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, se neuplatní, jelikož podle uvedeného předpisu platí, že vjezdy na pozemky obestavěné, ohrazené nebo jiným způsobem znepřístupněné a určené pro příjezd požární techniky musí být navrženy o minimální šířce 3,5 m a výšce 4,1 m.

21. Žalobci dále argumentovali zněním § 20 odst. 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., podle něhož platí, že ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby. V této souvislosti bylo pro soud podstatné zjištění, že příjezdová komunikace o jejíž rozšíření se v tomto řízení jedná, má délku 25 metrů. Stávající stav je tedy takový, že nejdále 25 metrů od pozemku žalobců existuje cesta, která byla dostačující k tomu, aby stavební úřad povolil stavbu domu žalovaného.

22. Podmínka, jak ji stanovuje uvedená vyhláška je tedy splněna a není dán žádný soudu zřejmý důvod k tomu, aby z tohoto důvodu byla žádost žalobců o stavební povolení zamítnuta. V této souvislosti je také třeba uvést, že ačkoli vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, byla zrušena s účinností od , datum, , lze se ztotožnit s argumentací žalobců v té části, ve které tvrdí, že zrušením vyhlášky nedošlo k materiální změně vlastních pravidel. Tato argumentační větev se zdá být logická, neboť lze předpokládat, že hodnotově neutrální pravidla technického rázu byla převzata do nové právní úpravy, pokud ne výslovně, tak alespoň prostřednictvím uplatňování technických norem a postupů (srov. § 143 z. č. 283/2024 Sb.). Již za účinnosti vyhlášky č. 501/2006 Sb. platilo oprávnění stavebního úřadu posoudit naplnění podmínek existence příjezdové cesty mírněji než jak stanovuje vyhláška. Konkrétně jde o pravidlo vyjádřené v § 26 vyhlášky, tedy že za podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona je možná výjimka z ustanovení § 20 odst. 7 vyhlášky. A v nyní účinném stavebním zákoně (č. 283/2024 Sb.) je rovněž obecně zakotvena možnost, aby stavební úřad udělil výjimku na základě žádosti (§ 228). Vedle možnosti udělení výjimky je nadto aktuálně účinná úprava založená na neurčitém právním pojmu, který bude pravidelně nabývat svého obsahu až podle konkrétní skutkové situace v konkrétním stavebním řízení.

23. Soud se dále neztotožňuje s názorem žalobců, že je třeba posuzovat šířku cesty samostatně a nikoli v souvislosti s tím, jak daleko od pozemku či domu žalobců končí. Avšak i pokud by tomu tak bylo, právě z důvodu existence možnosti udělení výjimky či možnosti uspět s výkladem neurčitého právního pojmu (… umístění na pozemku umožňovalo přístup požární techniky a provedení jejího zásahu …) nelze automaticky uzavřít, že by příslušná žádost ve stavebním řízení dopadla neúspěchem. Jakkoli je soudu zřejmé, že na udělení výjimky není právní nárok, žalobci mají zcela nepochybný právní nárok na řádný proces rozhodování o jejím udělení a na následný přezkum takového rozhodnutí.

24. Podle § 1029 občanského zákoníku platí, že (odst. 1) vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. , právnická osoba, , že (odst. 2) nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

25. Ze všech shora vyložených důvodů soud neshledal, že by jeho zásah do vlastnického práva žalovaného byl za současného stavu zcela nezbytný, když podoba stávající cesty bez dalšího nebrání dle názoru soudu realizaci záměrů žalobců pozemek užívat jako stavební. Soud by v tomto směru mohl být vázán odlišně znějícím rozhodnutím stavebního úřadu, avšak nikoli jeho pouhým názorem. Soud při svém rozhodování nemůže nahrazovat činnost správního orgánu a posuzovat ostatní souvislosti, neboť nepatří do jeho pravomoci rozhodovat o povolování staveb či přezkoumávat rozhodnutí správních orgánů. Pokud by tedy soud jako důkaz připustil vyjádření stavebního úřadu o tom, zda je možné stavbu povolit či nikoli, fakticky by tak na místo stavebního úřadu převzal odpovědnost za řádné provedení povolovacího procesu, a to na úkor vlastnického práva žalovaného. Stejně tak soud nemůže za řádný důkaz považovat vyjádření Hasičského záchranného sboru, neboť jeho vyjádření je pouze podkladem pro rozhodnutí stavebního úřadu.

26. Ad absurdum by aprobace žalobci zvoleného postupu mohla nakonec vést i k tomu, že pouhá neformální vyjádření správních orgánů budou sloužit jako podklad pro zásah do absolutních majetkových práv třetích osob.Náhrada nákladů řízení27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu (místní ohledání) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, a z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši , částka, , a to v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 254 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,1 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 254 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,1 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 254 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., vevozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 254 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,1 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 254 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,1 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .