20 C 139/2024

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 53 100 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 345 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 345 Kč od 16. 11. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 25 755 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 53 100 Kč od 24. 10. 2023 do 15. 11. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 21,5 % ročně z částky 25 755 Kč od 16. 11. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 50 % ročně z částky 53 100 Kč od 24. 10. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal proti žalované zaplacení částky 53 100 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaná uzavřela s žalobcem dne 23. 8. 2023 smlouvu o zápůjčce. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webového rozhraní , webové rozhraní, , jehož provozovatelem je společnost , právnická osoba, (dále také jako „, právnická osoba, “), která střetává poptávku po financování ze strany nepodnikajících fyzických osob s nabídkou jiných nepodnikajících fyzických osob ochotných poskytnout zápůjčku v podobě peněžitého plnění. Mezi žalobcem a , právnická osoba, byla uzavřena smlouva o spolupráci, která upravuje vzájemné závazky těchto smluvních stran, zejména povinnosti žalobce vůči , právnická osoba, jako poskytovateli platebních služeb a odměnu , právnická osoba, za vykonané služby vůči žalobci. Smlouva o zápůjčce mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena prostřednictvím zadání unikátního kódu vygenerovaného pomocí software CRONu, jež byl zaslán na emailovou adresu žalované. Tento kód byl ze strany žalované zadán dne 23. 8. 2023, jímž akceptovala návrh smlouvy. Žalobce uvedl, že po zadání akceptačního kódu byla ještě ověřena totožnost žalované prostřednictvím telefonického hovoru a také oproti oscanovanému dokladu totožnosti. Stejným způsobem byla smlouva uzavřena ze strany žalobce, který do webového rozhraní rovněž zadal specificky vygenerovaný kód. Na základě smlouvy byly žalované dne 23. 8. 2023 poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Na základě smlouvy o spolupráci mezi žalobcem a , právnická osoba, tyto prostředky vyplatila na účet žalované společnost , právnická osoba, . Za tuto službu společnosti , právnická osoba, náleží odměna ve výši 5 % z celkové dlužné částky, vždy však nejméně 1 000 Kč. Proces poskytnutí zápůjčky probíhal tak, že žalobce zaslal dne 23. 8. 2023 finanční prostředky na účet společnosti , právnická osoba, a tato odeslala téhož dne finanční prostředky ponížené o odměnu na účet žalované. Žalované tedy byla na účet poskytnuta částka v celkové výši 27 345 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky (ve výši před ponížením o odměnu poskytovateli služeb) včetně příslušenství ve splátkách po 1 770 Kč vždy k 23. dni s měsíci. Žalobce uvedl, že žalovaná ničeho neuhradila, s účinností ke dni 23. 10. 2023 proto došlo k zesplatnění celé zápůjčky v celkové výši 53 100 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 26. 10. 2023, ale svůj dluh neuhradila. Žalobce jako příslušenství pohledávky požaduje smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 53 100 Kč od 24. 10. 2023 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 50 % z dlužné částky 53 100 Kč od 24. 10. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobce svoji přítomnost při jednání řádně omluvil. Soud proto věc projednal a rozhodnul v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků.

3. Z listiny označené jako smlouva o spolupráci ze dne 20. 4. 2022 mezi žalobce a společností , právnická osoba, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, jako poskytovatel zápůjček se zavázala zprostředkovat pro žalobce uzavření smluv o zápůjčce a žalobce se zavázal při poskytnutí každé zápůjčky přenechat společnosti , právnická osoba, sjednanou odměnu. Mezi závazky společnosti bylo mj. poukázat částku zápůjčky poskytnutou žalobcem na účet dlužníka sníženou o částku odměny a zajistit správu této zápůjčky, především přijímání splátek, mimořádných splátek, splátek v prodlení a následné poukazování těchto splátek na účet žalobce.

4. Ze smlouvy o zápůjčce č. , číslo smlouvy, mezi žalobcem a žalovanou ze dne 23. 8. 2023 soud zjistil, že žalobce jako věřitel se zavázal poskytnout žalované jako dlužníkovi zápůjčku ve výši 30 000 Kč. Žalovaná byla povinna tyto prostředky vrátit společně se smluvním úrokem ve výši 50 % ročně v pravidelných 30 měsíčních splátkách po 1 770 Kč splatných vždy k 23. dni v měsíci. Žalovaná se zavázala celkem uhradit částku 53 100 Kč. Ze smlouvy dále vyplývá, že žalobci jako věřiteli náleží jednorázová platba za poskytnutí zápůjčky ve výši 5 % z celkové dlužné částky, nejméně však 1 000 Kč, s čímž žalovaná souhlasí. Z odst. 3.2 smlouvy bylo zjištěno, že v případě prodlení žalované s úhradou splátky v délce přesahující jeden měsíc se stává celková dlužná částka včetně příslušenství následující den splatnou. Tím dochází ke kapitalizaci příslušenství a smluvní úrok se stává součástí jistiny. Z odst. 3.3 smlouvy pak vyplývá, že strany si sjednávají smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % za každý započatý den prodlení z celkové dlužné částky. Pokud jde o podpisy smlouvy, na straně žalobce i žalované je namísto podpisu uveden podpisový kód (na straně žalobce se jedná o kód č. , číslo kódu, a na straně žalované o kód č. , číslo kódu, ).

5. Z údajů o osobě žalované soud zjistil, že žalobci poskytla své osobní a kontaktní údaje, mezi nimiž je i emailová adresa, telefonní číslo, číslo občanského průkazu a číslo bankovního účtu. Kopie občanského průkazu osvědčuje, že bylo jednáno s žalovanou.

6. Z výpisu z běžného účtu žalované soud zjistil, že toto číslo účtu se shoduje s účtem, na nějž byla poskytnuta peněžitá zápůjčka, a že vlastníkem a disponentem tohoto účtu je právě žalovaná.

7. Z emailové zprávy ze dne 23. 8. 2023 soud zjistil, že žalované byl zaslán kód č. , číslo kódu, pro účely akceptace zápůjčky č. , číslo smlouvy, .

8. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že na účet společnosti , právnická osoba, byla dne 23. 8. 2023 provedena platba z účtu žalobce ve výši 30 000 Kč. Z detailu bezhotovostní platby soud zjistil, že dne 23. 8. 2023 byly na účet žalované z účtu společnosti , právnická osoba, zaslány peněžní prostředky ve výši 27 345 Kč.

9. Ze splátkového kalendáře půjčky soud zjistil, že žalovaná neuhradila ani jednu splátku.

10. Z dopisu ze dne 26. 10. 2023 soud zjistil, že žalobce oznámil žalované převzetí právního zastoupení a současně ji vyzval k okamžité úhradě celého dluhu vyplývajícího ze smlouvy o zápůjčce ve výši 53 100 Kč nejpozději do 10 pracovních dnů od doručení výzvy. Z podacího lístku vyplývá, že výzva byla odeslána žalované dne 27. 10. 2023.

11. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobce jako nepodnikající fyzická osoba uzavřel dne 20. 4. 2022 se společností , právnická osoba, jako podnikatelem dohodu, na základě které tato společnost vystupovala jako poskytovatel zápůjček, které sjednal žalobce s další fyzickou nepodnikající osobou. Způsob poskytování těchto zápůjček byl postaven na tom systému, že žalobce poskytne na účet , právnická osoba, určitou sjednanou výši peněžních prostředků, které společnost vyplatí na účet žadatele o zápůjčku po odečtení odměny za zprostředkování této zápůjčky. V posuzovaném případě žalobce dne 23. 8. 2023 uhradil na účet , právnická osoba, částku 30 000 Kč a , právnická osoba, téhož dne poskytla na bankovní účet žalované peněžní prostředky ve výši 27 345 Kč. Takto bylo postupováno na základě ujednání, které mělo být dne 23. 8. 2023 dohodnuto právě s žalovanou. Na základě takového ujednání měl žalobce na účet žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná měla tyto prostředky vrátit společně se smluvním úrokem ve výši 50 % ročně v 30 měsíčních splátkách po 1 770 Kč splatných vždy k 23. dni s měsíci, celkem tedy měla uhradit 53 100 Kč. Dle ujednání měla být z dohodnuté výše zápůjčky vyplacena finanční částka po odečtení jednorázové odměny ve výši 5 % z celkové dlužné částky, jež náleží žalobci. Totožnost žalované byla doložena kopií občanského průkazu a výpisem z bankovního účtu. Ujednání mezi žalobcem a žalovanou mělo probíhat elektronicky na webovém rozhraní poskytovatele zápůjčky, společnosti , právnická osoba, . Ujednání mělo být ze strany obou smluvních stran podepsáno elektronicky, písemná podoba smlouvy o zápůjčce předložená soudu obsahuje podpis obou smluvních stran ve formě zadaného číselného kódu (pokud jde o akceptační kód, jež měla do systému zadat žalovaná, totožnost tohoto kódu byla doložena emailovou komunikací). Vzhledem k tomu, že žalovaná splátky nehradila (na poskytnuté prostředky ničeho nezaplatila), žalobce celý dluh zesplatnil. Předžalobní upomínkou ze dne 26. 10. 2023 vyzval žalovanou k okamžité úhradě dluhu v celkové výši 53 100 Kč do 10 pracovních dnů od doručení výzvy (dle podacího lístku byla výzva odeslána žalované dne 27. 10. 2023).

12. Podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, se pro účely tohoto zákona rozumí zprostředkováním spotřebitelského úvěru 1. nabízení možnosti sjednat spotřebitelský úvěr jménem a na účet poskytovatele, nebo jménem a na účet spotřebitele, 2. předkládání návrhů na sjednání spotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovatele, nebo jménem a na účet spotřebitele, 3. provádění přípravných prací směřujících ke sjednání spotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovatele nebo jménem a na účet spotřebitele, včetně poskytování doporučení vedoucího ke sjednání spotřebitelského úvěru, 4. sjednávání spotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovatele, nebo jménem a na účet spotřebitele, nebo 5. výkon práv a plnění povinností ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru osobou, která smlouvu o zprostředkování spotřebitelského úvěru se spotřebitelem uzavřela.

13. Podle § 3 odst. 1 písm. e) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí zprostředkovatelem ten, kdo jako podnikatel zprostředkovává spotřebitelský úvěr.

14. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

15. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

16. S ohledem na zjištěný skutkový stav a výše uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k následujícímu závěru. Ačkoliv dle žalobních tvrzení má být předmětný závazkový vztah vztahem mezi dvěma fyzickými osobami nepodnikajícími (má se tedy jednat o smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z.), z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jak tento zákon uvádí v ustanovení § 3, v případě, kdy podnikatel zprostředkuje úvěr spotřebiteli (v tomto případě peněžní prostředky na účet žalované vyplatila společnost , právnická osoba, , která rovněž inkasovala měsíční platby, které měla vrátit žalobci, a současně si za tuto službu účtovala odměnu), jedná se o spotřebitelský úvěr, který plně podléhá podmínkám stanoveným zákonem o spotřebitelském úvěru. Soud přesto na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že předmětný závazkový vztah nelze považovat za platnou smlouvu o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru v ustanovení § 104 větě první stanoví, že smlouva o spotřebitelském úvěru musí být uzavřena v písemné formě a rovněž musí být podle ustanovení § 105 odst. 1 uvedeného zákona poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se přitom podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis [ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. 1999/93/ES]. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva uzavřena mezi žalobcem a žalovanou elektronicky prostřednictvím webového rozhraní poskytovatele úvěru (zprostředkovatele), přičemž žalovaná smlouvu nepodepsala způsobem uvedeným výše.

17. Z ostatních okolností kontraktačního procesu, které časově souvisí s tvrzeným sjednáváním smlouvy o úvěru, by bylo možné dovodit, že žalobce skutečně jednal s žalovanou (zejména pokud jde o provedení bankovní transakce, ověření totožnosti žalované a jejího bankovního účtu). Z písemného vyhotovení smlouvy předloženého soudu je pak zřejmé, že se jedná o elektronickou podobu právního jednání, které nebylo žalovanou (ostatně ani žalobcem) podepsáno zákonem požadovaným způsobem. Údajné podpisy smlouvy oběma smluvními stranami byly provedeny formou zadání číselného kódu zaslaného na emailovou adresu účastníků. Zadání číselného kódu však není způsob, jenž by mohl zaručit následnou nezměnitelnost obsahu právního jednání. Tzn. že nelze uzavřít, že znění posuzované smlouvy v okamžiku jejího „podepsání“ žalobcem a žalovanou bylo totožné se zněním poskytnutým soudu. Absence formy právního jednání a podpisu osoby jednající má za následek, že není zřejmé, kdo, kdy a jak takové právní jednání učinil. Žalobce tedy neprokázal, že forma jednání, kterou zvolil, umožnila zachycení jeho obsahu a jeho nezměnitelnost. Žalobce sice doložil, že v srpnu 2023 jednal s žalovanou, avšak neprokázal, že výsledkem takového jednání bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu a že tato smlouva byla uzavřena v písemné formě. V takovém případě je nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalované uzavřít posuzovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru. Jedná se tak o zdánlivé právní jednání podle ustanovení § 551 o. z., k němuž se podle § 554 o. z. nepřihlíží.

18. Vzhledem k tomu, že předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru nelze považovat za platně uzavřenou, nelze za platná považovat žádná peněžitá plnění (včetně smluvních úroků a smluvních úroků z prodlení). Žalobce přesto prokázal, že žalované poskytl peněžní prostředky v celkové výši 27 345 Kč. Soud má za to, že se žalovaná na úkor žalobce bezdůvodně obohatila, neboť žalobce jí plnil bez právního důvodu. Ve smyslu ustanovení § 2993 věty první o. z. má tedy žalobce právo na vrácení toho, co bylo žalované plněno. Vzhledem k tomu, že žalovaná nárok žalobce nijak nerozporovala, ani netvrdila a neprokázala, že by žalobou uplatňovanou dlužnou částku již uhradila, soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci poskytnutou jistinu ve výši 27 345 Kč s úrokem z prodlení, na nějž žalobci vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení s plněním svého závazku. Žalovaná byla povinna závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co ji o to žalobce požádal. K tomu došlo předžalobní výzvou ze dne 26. 10. 2023. Výzva byla odeslána dne 27. 10. 2023 a přihlédnutím k fikci doručení dle ustanovení § 573 o. z. mohla být doručena nejdříve dne 1. 11. 2023. Žalovaná byla povinna dle předžalobní výzvy dlužnou částku uhradit do 10 pracovních dnů od doručení výzvy. V této lhůtě však nic neuhradila a následujícím dnem se dostala do prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni úrok z prodlení z dlužné částky 27 345 Kč až od 16. 11. 2023 do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby přiznanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

19. Výrokem II. tohoto rozsudku pak soud z důvodu, že k ujednáním ve smlouvě se nepřihlíží, žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítnul.

20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto postupem podle § 142 odst. 2 o. s. ř. S ohledem na částečné zamítnutí žaloby je procesní úspěch obou účastníků v řízení téměř shodný. Soud tedy vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.