20 C 18/2026

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudcem Mgr. Igorem Petreckým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 34 586 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, a to ve splátkách po částka měsíčně do zaplacení, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž rozsudek nabude právní moci.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky částka, úroku ve výši 21,24 % ročně z částky částka od datum do datum, úroku ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,5 ˇ% ročně částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky částka. Žalobkyně uvedla, že s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované. Peněžní prostředky byly ve výši částka poskytnuty dne datum na účet žalované a ve výši částka na účet zprostředkovatele žalované jako provize. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 21,24 %, tj. celkovou částku částka uhradit žalobkyni v pravidelných 36 měsíčních splátkách po částka splatných vždy 20. dne daného měsíce počínaje dnem datum. Úvěr byl zesplatněn ke dni datum ve výši částka sestávající z neuhrazené jistiny ve výši částka a neuhrazených splátek ve výši částka, které se skládají z úroků ve výši částka a dluhu na jistině ve výši částka. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani ke třem upomínkám žalobkyně, za které si žalobkyně účtuje částku celkem částka. Žalobkyně dále po žalované požaduje úhradu smluvní pokuty ve výši částka za prodlení se třemi neuhrazenými měsíčními splátkami do dne zesplatnění, když požaduje smluvní pokutu ve výši částka za každý jednotlivý případ prodlení se zaplacením měsíční splátky. Žalobkyně požaduje rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a smluvní pokutu 0,1 % denně z neuhrazených splátek, tj. z nesplacené částky částka ode dne zesplatnění úvěru do dne podání žaloby v celkové výši částka. Žalovaná neuhradila dlužnou částku ani po zaslání výzvy před podáním žaloby.

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že v důsledku podvodu přišla o velkou část finančních prostředků, a proto se dostala do prodlení s úhradou dluhu. Dále uvedla, že žalobkyně neprověřila její úvěruschopnost před poskytnutím úvěru. Žalovaná tak namítá absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Žalovaná dále požádala o povolení splátek ve výši částka měsíčně.

3. Žalobkyně svoji neúčast omluvila. Soud tak jednal v nepřítomnosti žalobkyně v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota vyplývá, že ta byla uzavřena mezi žalovanou a žalobkyní zastoupenou zprostředkovatelem jméno FO, IČO: IČO. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši částka s tím, že částka částka bude poskytnuta zprostředkovateli jako provize. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou částku ve výši částka společně s roční zápůjční úrokovou sazbou 21,24 % zaplatit v 36 pravidelných měsíčních splátkách po částka splatných vždy do 20. dne následujícího měsíce, počínaje dnem datum. Úvěr má být dle smlouvy poskytnut na účet žalované č. č. účtu. Podle čl. IV bodu 1 písm. d) smlouvy se úvěr nebo jeho část stane splatným, pokud je žalovaná mimo jiné v prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její částí po dobu delší než dva měsíce. V souladu s čl. IV bod 2 písm. a), b) a c) smlouvy je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru za každý den prodlení s úhradou sjednané splátky, dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení s úhradou úvěru po jeho zesplatnění a smluvní pokutu ve výši částka za prodlení s úhradou sjednané splátky do okamžiku zesplatnění úvěru. Dle čl. IV bod 4 písm. b) smlouvy je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalované, a sice částka za každou písemně odeslanou upomínku pro nesplácení splátek. Stejné informace jsou uvedeny rovněž ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, které žalovaná a žalobkyně prostřednictvím zprostředkovatele podepsaly dne datum. Součástí smlouvy jsou i úvěrové podmínky. Žalovaná ve smlouvě uvedla, že její čistý měsíční příjem činí částka (příjem domácnosti činí částka) a výdaje na bydlení činí částka a ostatní výdaje činí částka. Nevyživuje žádnou další osobu a bydlí u rodičů.

5. Z potvrzení o provedení transakce vystavené dne datum společností právnická osoba. bylo zjištěno, že z účtu žalobkyně dne datum byla na účet č. č. účtu poskytnuta částka částka a částka částka byla poskytnuta na účet č. č. účtu. Z účtu č. účtu byla dne datum odeslána částka částka na účet žalobkyně. Z dokumentu „bonita smlouvy“ soud zjistil, že dlužná jistina činila částka. Z dokumentu „smlouva=9175836“ soud zjistil přehled splatnosti jednotlivých splátek.

6. Z čestného prohlášení žalované ze dne datum vyplývá, že žalovaná má pravidelné měsíční příjmy ve výši částka ze mzdy. Výdaje žalované na bydlení činí částka a splátky jiných úvěrů činí částka. Žalovaná současně podpisem čestného prohlášení potvrdila, že proti ní není zahájeno ani vedeno exekuční řízení, ani není v hrozícím úpadku.

7. Z posouzení úvěruschopnosti zákazníka soud zjistil, že průměrný příjem žalované byl ověřen ve výši částka. Její výdaje činily částka na bydlení, částka na měsíční splátky úvěru, částka na pojištění a částka na ostatní výdaje. Žalované měla zůstat částka částka. Ze snímku nájemní smlouvy soud zjistil, že žalovaná hradila na nájemném částku částka. Z vyúčtování mzdy soud zjistil, že žalovaná obdržela mzdu: v únoru 2025 ve výši částka, v březnu 2025 ve výši částka, v dubnu 2025 ve výši částka, v květnu 2025 ve výši částka, v červnu 2025 ve výši částka.

8. Ze snímku výpisu z účtu č. č. účtu soud zjistil, že na účet byla připsána: dne datum částka částka. Ze snímku insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí soud zjistil, že žalovaná neměla ke dni datum záznam v insolvenčním rejstříku ani v evidenci exekucí. Z registru platebních informací soud zjistil, že žalovaná měla ke dni datum jeden úvěr s částkou částka po splatnosti. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že úvěr byl zesplatněn ke dni datum. Z upomínky ze dne datum a datum soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné splátky.

9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně jako osoba k tomu oprávněná uzavřela dne datum prostřednictvím zprostředkovatele s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka, přičemž na účet žalované byla dne datum převedena částka částka a částka částka byla poskytnuta zprostředkovateli jako provize. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované, když posoudila příjmy a výdaje uvedené žalovanou v čestném prohlášení. Žalobkyně současně vyhledala, že za žalovanou není vedeno exekuční ani insolvenční řízení. Žalovaná se zavázala celkovou částku částka uhradit žalobkyni v 36 pravidelných měsíčních splátkách po částka splatných vždy do 20. dne následujícího měsíce počínaje dnem datum. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, a to ani k upomínkám žalobkyně. Žalobkyni proto vzniklo v souladu se smluvním ujednáním právo požadovat okamžité zesplatnění celého dosud neuhrazeného úvěru, ke kterému došlo s účinností ke dni datum. Úvěr byl zesplatněn v celkové výši částka (sestávající z dlužné jistiny ve výši částka a dlužných splátek ve výši částka). Žalovaná dlužné částky žalobkyni neuhradila ani k předžalobní upomínce.

10. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

12. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle ustanovení § 1968 o. z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 2 ZoSÚ rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, dostupný na www. nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud na základě předložených listinných důkazů nemůže učinit závěr o tom, jak se žalobkyně snažila ověřit schopnost žalované poskytnutý úvěr splatit. Žalobkyně obecně tvrdila, jak bylo postupováno, a odkazovala na příslušná ustanovení zákona. Z dokumentu vyplněného se žalovanou před poskytnutím úvěru však vyplývá, že žalobkyně vyšla z příjmů a nízkých výdajů žalované, když příjmy žalované uvedla ve výši částka a výdaje celé domácnosti uvedla ve výši částka. Žalovaná rovněž měla úvěr ve výši částka po splatnosti. Soud proto uzavírá, že se právní předchůdkyně žalobkyně spokojila s pouhým tvrzením žalované ohledně jejích příjmů i výdajů.

15. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.

16. Žalobkyně však soudu prokázala, že žalované poskytla finanční prostředky ve výši částka. Žalovaná nic neuhradila. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi žalobkyní a žalovanou není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť žalobkyně jí plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalované plnila. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila, resp. ve smyslu ZoSÚ vrátit poskytnutou jistinu poníženou o uhrazenou částku.

17. Soud tudíž rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poskytnutou částku částka. Pokud jde o nárok na zákonný úrok z prodlení vyšel soud z ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy že žalovaná má vrátit jistinu úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná tak dosud není v prodlení s vrácením jistiny a žalobkyni tak nenáleží úrok z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo poté žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila splátkami ve výši částka měsíčně, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž rozsudek nabude právní moci.

18. Soud tudíž žalobu zamítl ohledně: uhrazené poplatků ve výši částka a úroku ve výši 21,24 % ročně z částky částka od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

19. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 150 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala částky částka, úspěšná však byla pouze co do částky částka, tj. ze 72 %; žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky částka, tj. z 28 %. Úspěch žalobkyně převýšil úspěch žalované o 44 procentních bodů, a tudíž by měla žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 44 %. Soud ovšem žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, protože jsou dány důvody podle § 150 o. s. ř. Soud tyto důvody spatřuje zejména v tom, že finanční situace žalované je dlouhodobě nepříznivá. Žalovaná má vícero úvěrů (přibližně částka) a není schopna je splácet. Soud přihlédl i k tomu, že žalobkyně poskytla žalované úvěr, ačkoliv neměla ověřeno, že žalovaná bude schopna takový úvěr splácet. Žalobkyně tak částečně přispěla k tíživé finanční situaci žalované. Z těchto důvodů tak soud žalobkyni nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.