20 C 181/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Jiráskem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 51 920 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 540 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 24 540 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 27 380 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8 676,15 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 25 729,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 35 731,42 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 191,42 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 35 731,42 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost uhradit jí částku 51 920 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba, IČO uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě žalovaný převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy částku ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku spolu s úrokem ve výši 2 100 Kč, s úrokem 23,72 % ročně z dlužné jistiny a poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč v 58 týdenních splátkách ve výši 450 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne datum. Žalovaný nesplácel řádně, když uhradil pouze částku 1 100 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným dále uzavřela dne datum smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě žalovaný převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy částku ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku spolu s úrokem ve výši 3 080 Kč, s úrokem 23,72 % ročně z dlužné jistiny a poplatkem za administrativní činnost ve výši 4 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 800 Kč v 58 týdenních splátkách ve výši 660 Kč. Poslední splátka měla být uhrazena dne datum. Žalovaný nesplácel řádně, když uhradil pouze částku 11 360 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila obě pohledávky za žalovaným na žalobkyni ke dni datum smlouvou o postoupení pohledávek z téhož dne, o čemž byl žalovaný informován. Ke dni postoupení činila pohledávka částku ve výši 51 920 Kč. Schopnost žalovaného dlužnou částku splácet zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného, které byly uvedeny v Zákaznické kartě. Tyto údaje ověřila dokumenty, uvedenými v zákaznické kartě. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne datum, kterou byl vyzván k úhradě částky 94 902,93 Kč nejpozději do datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se nedostavila žalobkyně, která svou neúčast omluvila, ani žalovaný. Soud ve věci jednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen o.s.ř.)).

3. Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi právnická osoba a žalovaným dne datum soud zjistil, že právnická osoba poskytl žalovanému půjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku včetně poplatků vrátit v 58 týdenních splátkách po 450 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, úroky ve výši 2 100 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Současně byla v čl. 1 Smluvních podmínek smlouvy o půjčce, které jsou nedílnou součástí Smlouvy o půjčce sjednána úroková sazba ve výši 23,72 % ročně. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí částky 15 000 Kč v hotovosti.

4. Z karty zákazníka ze dne datum soud zjistil, že jako druh bydlení žalovaného je uveden RD. Žalovaný je osobou samostatně výdělečně činnou. Na straně příjmů je uvedena mzda ve výši 32 000 Kč. Jako výdaje jsou uvedeny: nájem 2 500 Kč, výdaje domácnosti 3 700 Kč, splátky úvěrů 3 000 Kč a paušál na telefon ve výši 750 Kč. Z těchto částek je vypočten použitelný příjem ve výši 22 050 Kč. V části„ dokumenty k ověření“ jsou zaškrtnuta políčka: občanský průkaz, výpis z účtu a SIPO. Z dopisu„ Informace o zpracování osobních údajů“ ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní informován o zpracování osobních údajů.

5. Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi právnická osoba a žalovaným dne datum soud zjistil, že právnická osoba poskytl žalovanému půjčku ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku včetně poplatků vrátit v 58 týdenních splátkách po 660 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek za administrativní činnost ve výši 4 400 Kč, úroky ve výši 3 080 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 800 Kč. Současně byla v čl. 1 Smluvních podmínek smlouvy o půjčce, které jsou nedílnou součástí Smlouvy o půjčce sjednána úroková sazba ve výši 23,72 % ročně. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí částky 22 000 Kč v hotovosti.

6. Z karty zákazníka ze dne datum soud zjistil, že jako druh bydlení žalovaného je uvedeno vlastní bydlení. Žalovaný je zaměstnán na hlavní pracovní poměr u právnická osoba s.r.o. jako operátor. Na straně příjmů je uvedena mzda ve výši 13 000 Kč a další příjem ve výši 20 000 Kč. Jako výdaje jsou uvedeny: nájem 2 500 Kč, výdaje domácnosti 3 700 Kč, splátky úvěrů 3 500 Kč, výdaje na telefon 800 Kč a ostatní náklady 2 500 Kč. Z těchto částek je vypočten použitelný příjem ve výši 20 000 Kč. V části„ dokumenty k ověření“ jsou zaškrtnuta políčka: občanský průkaz, pracovní smlouva, SIPO. Z dopisu„ Informace o zpracování osobních údajů“ ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní informován o zpracování osobních údajů.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a přílohy soud zjistil, že žalované pohledávky byly postoupeny na žalobkyni. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně adresovaného žalovanému ze dne datum (odeslaným dne datum) bylo zjištěno, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce číslo ve výši 51 920 Kč s příslušenstvím na žalobkyni, a to ve lhůtě deseti dnů po obdržení dopisu.

8. Z předžalobní upomínky ze dne datum soud zjistil, že touto byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 94 902,93 Kč s příslušenstvím nejpozději do datum. Dle podacího lístku byla výzva odeslána žalovanému dne datum.

9. Po zhodnocení provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu o půjčce, na základě níž byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný tyto peněžní prostředky převzal v hotovosti, což potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky včetně poplatku ve výši 11 100 Kč vrátit v 58 pravidelných týdenních splátkách po 450 Kč. Byla sjednána úroková sazba ve výši 23,72 % ročně. Žalovaný do doby postoupení pohledávky uhradil pouze část dluhu ve výši 1 100 Kč. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně dále uzavřel smlouvu o půjčce, na základě níž byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaný tyto peněžní prostředky převzal v hotovosti, což potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky včetně poplatku ve výši 38 280 Kč vrátit v 58 pravidelných týdenních splátkách po 660 Kč. Byla sjednána úroková sazba ve výši 23,72 % ročně. Žalovaný do doby postoupení pohledávky uhradil pouze část dluhu ve výši 11 360 Kč. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny písemnou smlouvou na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne datum (odeslaný datum). Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka ze dne datum.

10. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 3 se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel povinen před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 22 odst. 5 téhož zákona není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 9 nesplnil.

11. Dle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2991 odst. 1. o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

13. Podle ustanovení § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Soud dospěl k závěru, že na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný v rámci tohoto právního jednání nevystupoval v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele atd. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se v tomto případě spokojila s pouhým tvrzením žalovaného a dále po něm nepožadovala tato tvrzení doložit, a tím si ověřit jejich správnost. Svoje tvrzení o lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku stejně jako o předložení pracovní smlouvy žalovaným žalobkyně soudu nijak neprokázala. Rovněž neprokázala, že by zkoumala, jaké má žalovaný závazky. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohla být ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. poučena o tom, že dosud nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení o prověření schopnosti žalovaného dlužnou částku splácet. Neunesla tak důkazní břemeno. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako absolutně neplatnou (§ 9 odst. 1 a § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru). Absolutně neplatná jsou taktéž ujednání o smluveném úroku a poplatcích.

15. Na právě uvedeném závěru soudu ničeho nemění žalobkyní odkazovaná rozhodnutí jiných soudů (zejm. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020). Okresní soud v Jihlavě se nemůže ztotožnit s názorem, že zaškrtnutí políček s názvy jednotlivých dokumentů na zákaznické kartě prokazuje, že věřitel (právní předchůdkyně žalobkyně) měl tyto dokumenty k dispozici v době uzavírání smlouvy. I kdyby však soud připustil tuto skutečnost za prokázanou, pak žalobkyně tímto způsobem stále nijak neprokazuje, že před poskytnutím úvěru došlo k odbornému posouzení způsobilosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. jméno skutečnost, že v době uzavírání smlouvy měl věřitel k dispozici dokumenty obsažené v zákaznické kartě, totiž nijak neprokazuje jejich obsah, tj. zda skutečně příjmy, výdaje a další majetkové poměry žalovaného odpovídají vyplněným kolonkám. Nadto mohou být součástí těchto údajně předložených dokladů pro věc podstatné informace, např. zda jsou na žalovaného vedeny exekuce (strhávány srážky ze mzdy), které vůbec nemusí být v zákaznické kartě uvedeny. Soud po věřiteli přitom nepožaduje„ hluboké až detektivní prověřování pravdivosti dlužníkem sdělených informací“, nýbrž pouze to, aby byl schopen před soudem prokázat obsah dokumentů, které dle vlastního tvrzení využil pro posouzení úvěruchopnosti dlužníka, tj. např. předložením jejich fotokopií. Soud je přitom toho názoru, že pořízení těchto kopií při sjednávání půjčky není v současné době chytrých telefonů ničím obtížným; ostatně řada věřitelů soudu v jiných případech takové dokumenty bez jakýchkoli potíží poskytuje (a činí tak v některých případech i sama žalobkyně). Jestliže věřitel do dokladů předložených dlužníkem před uzavřením smlouvy o půjčce pouze nahlédne a jejich kopie si nepořídí, musí být pak srozuměn s tím, že jeho důkazní situace v případě budoucího soudního spotu bude v tomto ohledu obtíženější, jak se stalo i v projednávané věci.

16. Žalobkyně však soudu prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč (za první smlouvu) a 22 000 Kč (za druhou smlouvu) a že tento nárok na vrácení těchto prostředků žalovaným byl platně a v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o. z. postoupen na žalobkyni. Žalovaný uhradil pouze částku 1 100 Kč na první smlouvu a 11 360 Kč na druhou smlouvu. V řízení přitom nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný zbývající peněžní prostředky žalobkyni či její právní předchůdkyni vrátil. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní, respektive její právní předchůdkyní, a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a není mezi nimi jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť žalobkyně mu plnila bez právního důvodu, a ve smyslu ustanovení § 2993 věty první o. z. má žalobkyně právo na vrácení toho, co žalovanému plnila její právní předchůdkyně. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil. Soud tudíž rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni poskytnutou částku 13 900 Kč a částku 10 640 Kč s úrokem z prodlení z těchto částek dle ustanovení § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaný byl povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co jej o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo výzvou podanou k poštovní přepravě dne datum s lhůtou splatnosti do 10 dnů. Tato výzva mohla být žalovanému doručena nejdříve datum (podle § 573 o.z.) a lhůta k plnění mu tak uplynula dne datum a teprve následujícím dnem po uplynutí této lhůty se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu. Proto soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužných částek až od datum do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. soud žalovanému uložil, aby žalované částky zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

17. Soud vzhledem k neplatnosti smluv dále zamítl žalobu ohledně částky 27 380 Kč (nezaplacené poplatky), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8 676,15 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 25 729,80 Kč, úroku z prodlení z částky 35 731,42 Kč od datum do datum, ohledně úroku z prodlení z částky 11 191,42 Kč od datum do zaplacení a ohledně úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 35 731,42 Kč od datum do zaplacení.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně úroku a úroku z prodlení kapitalizovaného k tomuto dni) částky 107 784,18 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 28 187,85 Kč, tj. z 26,15 %, zatímco žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky 79 596,30 Kč, tj. ze 73,85 %. Žalovaný tudíž byl úspěšnější, a proto by mu náležela částečná náhrada nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že mu však v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, nebylo právo na jejich náhradu přiznáno žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.