20 C 209/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Igorem Petreckým ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Ruší se podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k následujícím nemovitým věcem: pozemku parcelní číslo (lesní pozemek), pozemku parcelní číslo (trvalý travní porost), pozemku parcelní číslo (lesní pozemek), pozemku parcelní číslo (trvalý travní porost), pozemku parcelní číslo (lesní pozemek), pozemku parcelní číslo (lesní pozemek), pozemku parcelní číslo (trvalý travní porost), pozemku parcelní číslo (rybník), vše zapsáno na listu vlastnictví číslo vedeném u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Jihlava, pro katastrální území Panenská Rozsíčka, obec Panenská Rozsíčka, okres okres.

II. Nemovité věci uvedené ve výroku I. se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši 177 027 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 19 059,20 Kč a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem: pozemku parc. č. st. 6, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 1644 m2, jehož součástí je stavba adresa, pozemku parc. číslo zahrada, o výměře 2145 m2, pozemku parc. číslo zahrada, o výměře 84 m2 a pozemku parc. číslo zahrada, o výměře 103 m2, vše zapsané na listu vlastnictví číslo vedeném u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Jihlava, pro k. ú. obec, obec Panenská Rozsíčka (dále jen jako skupina pozemků číslo). Dále se žalobkyně domáhala zrušení spoluvlastnictví k nemovitým věcem: pozemku parc. číslo lesní pozemek, o výměře 192 m2, pozemku parc. číslo trvalý travní porost, o výměře 3021 m2, pozemku parc. číslo lesní pozemek, o výměře 1402 m2, pozemku parc. číslo trvalý travní porost, o výměře 3485 m2, pozemku parc. číslo lesní pozemek, o výměře 2042 m2, pozemku parc. číslo lesní pozemek, o výměře 1862 m2, pozemku parc. číslo trvalý travní porost, o výměře 565 m2, pozemku parc. číslo rybník, o výměře 849 m2, vše zapsané na listu vlastnictví číslo vedeném u katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Jihlava, pro k. ú. obec, obec Panenská Rozsíčka (dále jen jako skupina pozemků číslo). Žalobce uvedl, že v případě skupiny pozemků číslo je žalobce, celé jméno žalovaného, datum narození, bytem adresa žalovaného (dále žalovaný číslo) a celé jméno žalované, datum narození, bytem adresa žalované (dále žalovaná číslo) každý vlastníkem ideální jedné šestiny a žalobce číslo vlastníkem ideální jedné poloviny těchto pozemků. V případě skupiny pozemků číslo je žalobce a žalovaný každý vlastníkem ideální jedné poloviny těchto pozemků. Žalovaný číslo žalovaná číslo nejeví o pozemky dlouhodobě žádný zájem. Žalovaný jednal se žalobcem pouze o převodu spoluvlastnického podílu nebo o jejich směně, ale z důvodu neaktivity žalovaného k žádnému řešení nedošlo. Žalobce jako jediný se snaží řešit nevyhovující stav výše uvedených pozemků. Žalobce navrhl vypořádání skupiny pozemků číslo tak, že by došlo k jejich prodeji v dražbě a výtěžek by byl rozdělen mezi spoluvlastníky. V případě skupiny pozemků číslo navrhl žalobce jejich přikázání do jeho výlučného vlastnictví s tím, že by žalobce ostatním vlastníkům vyplatil vypořádací podíl ve výši podle ocenění znalcem.

2. Žalovaný uvedl ve svém vyjádření k žalobě, že souhlasí s vypořádáním spoluvlastnictví skupiny pozemků číslo tedy jejich prodejem v dražbě. Uvedl dále, že stejně chce postupovat i v případě ostatních pozemků. Později navrhl, aby jeho podíl na skupině pozemků číslo byl převeden na žalobce za cenu ve výši odpovídající jedné šestině výtěžku z prodeje skupiny pozemků číslo. V dalším vyjádření navrhl přikázat část pozemků do výlučného vlastnictví žalobce a část do svého výlučného vlastnictví.

3. Žalovaný číslo ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že nerozporuje existenci spoluvlastnictví tak, jak jej uvedl žalobce. Žalobce číslo se již několik let pokouší prodat skupinu pozemků číslo všechny prodeje byly nakonec zmařeny žalovaným. Žalovaný číslo rovněž souhlasí se způsobem vypořádání spoluvlastnictví skupiny pozemků číslo.

4. Žalovaná číslo ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že nerozporuje existenci spoluvlastnictví tak, jak jej uvedl žalobce. Dále uvedla, že se společně s žalobcem a žalovaným číslo pokouší prodat skupinu pozemků číslo prodej vždy znemožnil žalovaný. Žalovaná číslo souhlasí se způsobem vypořádání spoluvlastnictví skupiny pozemků číslo.

5. Usnesením ze dne 18. 10. 2021, č. j. 20 C 209/2021-38, byl schválen smír ohledně zrušení a vypořádání spoluvlastnictví skupiny pozemků číslo to jejich prodejem v dražbě a rozdělení výtěžku mezi spoluvlastníky podle velikosti jejich podílu.

6. V řízení bylo účastníky učiněno nesporným, že předmětné nemovité věci nelze reálně rozdělit tak, aby byla zachována smysluplnost vlastnického práva a možnosti faktického hospodaření na pozemcích. K důkazu pak byl v řízení proveden znalecký posudek číslo podaný soudním znalcem příjmení et Ing. celé jméno znalce ze dne 7. 12. 2022, kterým byla zjištěna obvyklá cena předmětných pozemků ve výši 354 054 Kč.

7. Soud důkazy hodnotil jednotlivě a ve vzájemné souvislosti a na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný skutkový stav věci v té podobě, že existuje spoluvlastnictví účastníků k pozemkům uvedeným ve výroku tohoto rozsudku, jejichž obvyklá cena činí 354 054 Kč. Jelikož jak žalobci, tak i žalovanému náleží vlastnické právo k jedné ideální polovině každého z pozemků a není mezi nimi shoda na tom, jak vypořádat spoluvlastnictví, aniž by musela být napolovic dělena každá jedna nemovitá věc, má soud nejen ze shodných tvrzení účastníků, nýbrž i z obyčejné lidské zkušenosti za zjištěné, že věci reálně rozdělit není možné.

8. Podle § 1115 občanského zákoníku platí, že osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

9. Podle § 1140 odst. 1 občanského zákoníku platí, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

10. Podle § 1142 odst. 2 občanského zákoníku platí, že zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu. To neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit.

11. Podle § 1143 občanského zákoníku platí, že nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

12. Podle § 1147 občanského zákoníku platí, že není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

13. Soudu tak k zodpovězení zbyla již pouze otázka, kterému ze spoluvlastníků přiřknout věci a kterému peněžitou náhradu ve výši poloviny obvyklé ceny nemovitých věcí, která činí 177 027 Kč. Soud rozhodl o připadnutí věcí žalobci, neboť z podání obou účastníků sice nepochybně vyzníval zájem obou na zachování jejich vlastnictví, avšak byl to pouze žalobce, kdo prakticky v průběhu řízení vykonával povinnosti spojené s vlastnictvím podle zásady, že vlastnictví zavazuje. Souběžně soud přihlédl i k tomu, že žalovaný v řízení opakovaně upozorňoval na svůj zdravotní stav a vzdálenost místa soudu od jeho bydliště, což mu ve svém souhrnu znemožnilo účast u jednání soudu (místa, kde se nachází nemovité věci). Pro výkon vlastnického práva sice není vždy absolutně nezbytné osobně se dostavovat na vlastněné pozemky, avšak musel-li soud zvolit mezi žalobcem a žalovaným, přihlédl i k této skutečnosti a pozemky dal připadnout tomu ze spoluvlastníků, který nedeklaruje podobná omezení.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 404/22 podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž v řízení vynaložil náklady na soudní poplatek a znalecký posudek a aktivně usiloval o zrušení spoluvlastnictví se žalovaným, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 059,20 Kč Tyto náklady sestávají z poloviny zaplaceného soudního poplatku v částce 8 000 Kč a z poloviny nákladů na vypracování znaleckého posudku ve výši 9 500 Kč, neboť je spravedlivé, aby náklady na vlastním řízení nesli oba účastníci rovným dílem, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 177 027 Kč sestávající z částky 8 220 Kč za úkon vyjádření žalobce k vyjádření žalovaného ze dne 17. 3. 2023, které bylo vyvoláno nikoli věcným podáním žalovaného, podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně jedné paušální náhrady výdajů 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 520 Kč ve výši 1 789,20 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.